Bude (nebo už je) česká energetika v kritickém stavu ...?

Lenka Štricová Jiří Gavor a Jaroslav Pantůček

  Hlavními aktéry vzorně připravené konference na aktuální téma byla Lenka Štricová jednatelka společnosti Business FORUM a moderátor Jiří Gavor ze společnosti ENA, s.r.o., která byla hlavním partnerem konference.

  Mužem, který aspiroval na titul autora nejzajímavější přednášky byl Jaroslav Pantůček generální ředitel a předseda představenstva MERO, ČR, a.s., Kralupy nad Vltavou. V této přednášce mimo jiné uvedl zajímavé přirovnání celého petrochemického sektoru k lidskému organizmu. Rafinérie jsou srdcem celého organizmu a ropovody pak cévami. Jestliže stát prodal všechny rafinérie - srdce soustavy a vlastní jenom cévy, pak má prakticky nulový vliv na život organizmu. Jestliže vlastníci rafinérií se rozhodnou řešit současný přebytek rafinérské kapacity v Evropě odstavením českých rafinérií z provozu, pak bude vlastnictví ropovodů České republice jaksi k ničemu.

Alena Vitásková

  Předsedkyně Energetického regulačního úřadu informovala o změněné pozici jejího úřadu. Ten na základě novely energetického zákona kromě regulace cen za přenos a distribuci a vydávání licencí převzal od Státní energetické inspekce i větší část kontrolních činností.
Státní energetickou koncepci označila za politický dokument, který bude mít na činnost ERÚ dopad, ale nepodílí se na jeho vytváření.
Podle jejího názoru vzniká koncepční rozpor v pojetí evropského energetického trhu. Zatímco složení energetického mixu je podle doporučení Evropské komise v pravomoci jednotlivých států, tak regulace energetického trhu bude probíhat přísně centrálně. Ve slovinské Lublani vrcholí přípravy a spuštění centrálního regulačního úřadu.
Poměrně překvapivé bylo sdělení předsedkyně Vitáskové o tom, že obnovitelné zdroje energie potřebujeme, že jsou všeobecným trendem v energetice 21. století. Současně ale zopakovala informaci o tom, že pokud se nepodaří zastavit podporu OZE v roce 2013, o což bude usilovat, tak tato podpora podle výpočtů ERÚ přijde celkově Českou republiku na 1 492 mld. Kč.

Velmi zajímavá byla i přednáška Radima J. Šráma - vedoucího oddělení genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicína AV ČR Praha. MUDr. Radim Šrám DrSc. v ní ukázal celou řadu výsledků statistického sledování nemocnosti úmrtnosti dětí i dospělých v různých regionech České republiky. Výzkumy ukazují, že největšími riziky pro zdraví jsou jemné částice polétavého prachu a Na základě výsledků výzkumů pak hodnocení rizik znečištění , které z dlouholetých výzkumů vyplývají pak shrnul do následujících bodů:

1. Koncentrace benzen[a]pyrenu 1 ng/m³/rok (standard EU) jsou v ČR dlouhodobě překračovány
2. Pro většinu oblastí ČR největší zátěž benzen[a]pyrenu lokální topeniště, pro Moravskoslezský kraj pak průmyslové zdroje
3. Novým poznatkem jsou výsledky, které prokazují vliv benzen[a]pyrenu na deregulaci genů u novorozenců
4. Prokázaným důsledkem současného znečištění ovzduší je zvýšená nemocnost dětí předškolního věku (astma bronchiale) a zvýšená kardiovaskulární úmrtnost
5. Současná nepříznivá enviromentální zátěž bude ovlivňovat zdravotní stav populace Moravskoslezského kraje patrně i příštích 20 - 30 let

Vladimír Štěpán

Klíčovou prezentaci konference nazvanou Východiska pro stanovení cílů SEK přednesl člen tzv. "Pačesovy komise" pro přípravu Státní energetické koncepce Ing. Vladimír Štěpán ze společnosti ENA. V prezentaci představil hlavní cíle práce přípravné komise ve formě čtyř bodů:

Ad 1.) Jako hlavní příčiny emisí jemného prachu uvedl:
  - podíl uhlí na výrobě elektřiny i tepla v ČR ve výši 60%
  - nízkou účinnost při využívání uhlí
Snížení emisí jemného prachu lze podle závěrů komise dosáhnout poměrně rychle podporou jádra, úsporami energie, efektivním využíváním plynu, dlouhodoběji pak i využitím energie ze slunce a větru.

Ad 2.) Velká část stávajících zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla je málo účinných. Hlavním problémem je situace v teplárenství. Centrální zásobování teplem (CZT) je v ČR důležitou součástí energetického mixu. Nezbytná je proto rekonstrukce stávajících zdrojů, které jsou perspektivní.
Pozn. autora: Komise bohužel nevydala očekávané stanovisko k hlavnímu problému dalšího rozvoje CZT t.j. prolomení nebo neprolomení těžebních limitů hnědého uhlí v Severních Čechách.

Ad 3.) Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny je v ČR příliš vysoký na to aby ho bylo možno za rozumných podmínek nahradit jinými energiemi. Paroplynový cyklus jako systémový zdroj zatím není ideální řešením z cenového a bezpečnostního hlediska. OZE jako systémové zdroje nebudou konkurenceschopné a stabilní dříve než za 20 let.
Na druhou stranu je zřejmé, že havárie ve Fukušimě vede k výraznému zvýšení investičních nákladů. Výroba elektřiny z JE proto nemůže být základem energetické koncepce ČR. Nicméně dostavba Temelína a Dukovan je odůvodnitelná z hlediska ekologického i bezpečnostního. Jaderná energie by měla zůstat významnou součástí energetického mixu ČR.

Ad 4.) Způsob podpory OZE v ČR byl dosud špatně řízený proces v neprospěch spotřebitelů. Došlo k selhání legislativních procesů. Ke zlepšení stavu životního prostředí nedošlo i přes vysoké dotace do OZE. Způsob podpory OZE by měl být přehodnocen, řešením je využívání OZE na lokální úrovni a nastavení podpory tak, aby se rozvoj OZE nezastavil.

Velmi zajímavé byly grafy prezentující předpokládaný nárůst podílu OZE, spotřeby elektřiny a závislosti vybraných států EU na dovozu energií. Lze si z nich udělat obrázek o předpokládaném trendu spotřeby elektřiny v EU 27 i v zemích bývalého sovětského bloku - tzv. EU 11. Dále je zřejmé, že závislost ČR na dovozu energie je jedna z nejnižších v EU a mohli bychom si dovolit rozumné zvýšení podílu ZP v národním energetickém mixu, které by výrazně přispělo ke snížení emisí pevných částic.

Velmi zajímavé informace a jednoznačný názor na problematiku českého teplárenství vyjádřil ve své prezentaci Josef Karafiát, ředitel společnosti ORTEP, s.r.o. Na rozdíl od "Pačesovy komise", která se k územním limitům těžby hnědého uhlí nevyjádřila, Josef Karafiát vyjádřil názor, že limity by se měly prolomit. Podle něj je nahrazení hnědého uhlí ve velkých zdrojích zemním plynem ekonomický hazard. Stejně tak není pro velké zdroje perspektivní využívání biomasy. Částečným řešením by bylo využití spalitelných odpadů pro výrobu tepla. Výstavba zdrojů pro spalování odpadů naráží ale na přísnou legislativu a intenzivní odpor ekologických sdružení a obyvatel v dané lokalitě. Bez možnosti spalování uhlí nemá teplárenství budoucnost a postupně bude prohrávat souboj s jeho přímým konkurentem - plynárenstvím.

Závěry z velmi aktuální konference lze shrnout do několika bodů:

• Předpokládaný podíl jaderných zdrojů v palivovém mixu ČR bude nižší než v poslední "Kocourkově" verzi, která uvažovala až s 85% podílem výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Přesto koncepce počítá s výstavbou 2 bloků v Temelíně a dalšího v Dukovanech.
• Segment obnovitelných zdrojů energie bude v připravované koncepci předpokládán jako nevýznamný.
• Klíčovou roli pro další budoucnost teplárenství bude hrát otázka prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí.
• Připravovaná Státní energetická koncepce se bude výrazně lišit od koncepce rozvoje německé energetiky i od předpokládaných trendů rozvoje evropské a světové energetiky.