Státní energetická koncepce podle Greenpeace
Energetická [r]evoluce
Greenpeace International ve spolupráci s Evropskou radou pro obnovitelné zdroje energie (EREC – European Renewable Energy Council) připravili návrh budoucího rozvoje energetiky v rámci celé EU. Návrh je zaměřen na minimalizaci energetické náročnosti a závislosti zejména na nestabilních regionech.
Greenpeace International ve spolupráci s Evropskou radou pro obnovitelné zdroje energie (EREC – European Renewable Energy Council) připravili návrh budoucího rozvoje energetiky v rámci celé EU. Návrh je zaměřen na minimalizaci energetické závislosti zejména na nestabilních regionech. Jádrem energetické koncepce podle Greenpeace a EREC je maximalizace efektivnosti využití primárních energetických zdrojů. Z toho důvodu je předpokládán postupný nárůst podílu obnovitelných zdrojů.
Motto:
“Dokážeme se jednou podívat svým dětem do očí a přiznat,
že jsme měli příležitost, ale chyběla nám odvaha?
Že jsme měli technologii, ale chyběla nám vize?”
Návrh Greenpeace a EREC je zcela proti běžnému směru české debaty o energetické budoucnosti. Na rozdíl od platné Státní energetické koncepce (SEK) i řady materiálů připravovaných pro její aktualizaci, které vesměs extrapolují dosavadní růst spotřeby, Energetická [r]evoluce se naopak soustředí především na snižování spotřeby. Právě tento přístup umožňuje dosáhnout v roce 2050 snížení emisí CO2 o 90 % i bez výstavby dalších jaderných elektráren.
Přestože některé vstupní předpoklady již byly překonány, celkově se v České republice jedná o materiál založený na nejaktuálnějších podkladech. Například poslední modelové scénáře SEK uvažují v případě fotovoltaiky úroveň investičních nákladů dvojnásobnou ve srovnání s tržní realitou, zatímco v případě jaderných elektráren naopak ignorují prodlužování a prodražování výstavby nových reaktorů v EU i USA až na dvojnásobek (Olkiluoto, Flamanville, Jižní Karolina). Je proto pochopitelné, že jak modely, tak odhady nákladů Energetické [r]evoluce a SEK se výrazně liší.
Scénáře vývoje energetiky
- Návrh energetické koncepce podle Greenpeace a EREC obsahuje tři scénáře:
- Jako referenční byl zvolen scénář rozvoje energetiky podle Mezinárodní energetické agentury (IEA – International Energy Agency) převzatý z publikace World Energy Outlook 2009 (WEO 2009), který byl pro roky 2030 až 2050 extrapolován.
- - Základní scénář Energetické [r]evoluce předpokládá plné využití potenciálu energetické účinnosti a úspor, které umožňují současné technologie, a celkový útlum jaderné energetiky.
- - Pokročilý scénář se liší především v rychlejším nástupu nízkouhlíkových technologií v dopravě (automobily s nízkou spotřebou, elektromobily) a vyšším využití obnovitelných zdrojů pro výrobu tepla.
Referenční scénář vychází z předpokladu zachování současných trendů a přístupů, zatímco východiskem scénářů Energetické [r]evoluce je omezení emisí skleníkových plynů. Pokročilý scénář urychluje pokles emisí CO2 o 10 let především zrychleným zaváděním elektrifikace v dopravě. Vývoj počtu obyvatel a růst HDP jsou ve všech scénářích stejné.
Na tiskové konferenci Greenpeace 6. června 2012 byly zveřejněny scénáře Energetické [r]evoluce pro Českou republiku [ER_pro_CR-2012.pdf]. Pokročilý scénář podrobně ukazuje, jak zajistit, aby v roce 2050 obnovitelné zdroje pokrývaly 82 % české spotřeby elektřiny a 78 % tepla za zhruba stejné investiční náklady jako pokračování stávajícího modelu energetiky. Vzhledem k nulovým nákladům na „palivo“ u fotovoltaiky a větru by však domácnosti a firmy mohly dokonce ušetřit. Obnovitelné zdroje by se měly v roce 2050 podílet 71 % na spotřebě primárních zdrojů.
Postupný přechod od fosilních k obnovitelným zdrojům; každý čtvereček představuje 25 PJ
Obnovitelná budoucnost
V současné době pokrývají obnovitelné zdroje 6,4 % české spotřeby primárních zdrojů energie. Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem zůstává biomasa využívaná převážně k vytápění. Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé výrobě elektřiny činí 6,9 %, v případě výroby tepla jde o 8 % v důsledku tradičního vytápění palivovým dřevem (jedná se o údaje z roku 2010, v roce 2011 dosáhl podíl elektřiny z OZE na hrubé výrobě elektřiny 7,9 %, obvykle se však uvádí podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé konečné spotřebě, ten v loňském roce dosáhl 9,8 %, pozn. BB). Fosilní a jaderné zdroje dosud zajišťují 93 % spotřeby primární energie.
Energetická [r]evoluce především počítá s využitím potenciálu energetické účinnosti. Tím dojde v roce 2050 ke snížení spotřeby primárních zdrojů energie ze současných 1750 PJ na 960 PJ v základním resp. 960 PJ v pokročilém scénáři, zatímco referenční scénář předpokládá růst na 1900 PJ (podklady pro zpracování aktualizace Státní energetické koncepce České republiky vesměs s poklesem spotřeby nepočítají, například OTE předpokládá dokonce mnohem významnější růst spotřeby než IEA, viz zde, pozn. BB). Výrazné snížení spotřeby je základní podmínkou pro to, aby měly obnovitelné zdroje na celkové dodávce energií významný podíl.
Dále se předpokládá výrazný nárůst využívání elektromobilů a vozidel poháněných vodíkem, jejich podíl by měl v roce 2050 dosáhnout 50 %. Počítá se s růstem podílu menších a lehčích vozidel. Kromě toho se předpokládá přesun dopravy na železnici. V teplárenství se předpokládá přechod na biomasu a zemní plyn a následně útlum v důsledku zlepšování tepelně technických vlastností staveb v návaznosti na Směrnici o energetické náročnosti budov (zde). Podíl OZE na výrobě tepla vzroste do roku 2050 na 78 %. Biomasa, solární kolektory a geotermální energie budou využívány i k výrobě tepla pro průmyslové účely.
Obnovitelné zdroje dosáhnou v roce 2050 instalovaného výkonu 21 000 GW a vyrobí 51 TWh obnovitelné elektřiny ročně, část bude využívána pro dobíjení akumulátorů v elektromobilech a výrobu vodíku pro dopravu i průmysl. Systém řízení poptávky umožní využít přebytky při příznivých podmínkách a šetřit lépe regulovatelné zdroje na období, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká.
Potřebné investice
Výstavba zdrojů si vyžádá investici 66 mld. € – o 4 % více než v referenčním scénáři. Všechny investice se soustředí na obnovitelné zdroje, plynové elektrárny s vysokou účinností a zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V referenčním scénáři naopak připadá 84 % investic na jaderné elektrárny.
Palivo pro OZE je však – kromě biomasy – zdarma. Vyšší investiční náklady proto budou kompenzovány úsporou nákladů za palivo. OZE budou ovšem bez potřeby nákupu paliv fungovat i po roce 2050, zatímco fosilní i jaderná paliva budou nadále zatěžovat ekonomickou bilanci většiny států.
Na základě [WEO2009] se předpokládá cena 124 € za barel ropy v roce 2030, a jeho extrapolace do roku 2050. Cena zemního plynu v roce 2050 je pro Evropu odhadována na 21,50 €/GJ. Cena dováženého černého uhlí pro rok 2050 je odhadována na 143 €/t.
Výrobní cena elektřiny z elektrárny na černé uhlí vychází v roce 2050 na 0,13 €ct/kWh, v případě hnědouhelné elektrárny 8,5 €ct/kWh, u paroplynové elektrárny na zemní plyn 15,6 €ct/kWh. Vzhledem k vysokým nákladům a nízké účinnosti se nepředpokládá využití CCS.
Energetická [r]evoluce vychází z předpokladu, že systémy obchodování s emisními povolenkami budou postupně zavedeny ve všech regionech (například Austrálie zavedla k 1. 6. 2012 uhlíkovou daň ve výši 23 AUD za tunu CO2, pozn. BB). Náklady na emisní povolenky jsou proto zahrnuty do výrobní ceny elektřiny. Vývoj ceny povolenky předpokládáme rovnoměrný z 10 $/t CO2 v roce 2010 na 50 $/t v roce 2050.
Rozvoj obnovitelných zdrojů bude zpočátku znamenat mírný nárůst nákladů na výrobu elektřiny. V roce 2030 budou průměrné výrobní náklady v porovnání s referenčním scénářem o 0,8 €ct/kWh vyšší. V roce 2050 naopak vycházejí průměrné výrobní náklady na 7,7 €ct/kWh v pokročilém scénáři s OZE ve srovnání s 8,1 €ct/kWh v referenčním scénáři s jádrem.
Předpoklady vývoje ceny energie vyrobené z jednotlivých obnovitelných zdrojů vycházejí z analýz dosavadních trendů. Například u FV panelů se předpokládá, že nejpozději v roce 2020 klesnou ve střední Evropě náklady na výrobu elektřiny z decentralizovaných fotovoltaických zdrojů na úroveň ceny elektřiny nabízené dodavateli maloodběratelům (ve skutečnosti k tomu v Německu i v ČR již došlo v letošním roce, pozn. BB).
Vývoj investičních nákladů (vztažený k současné úrovni) pro jednotlivé obnovitelné zdroje
Očekávaný vývoj průměrných výrobních nákladů elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě
Elektřina
Díky vyšší energetické účinnosti a nasazení nejlepších dostupných technologií se v porovnání s referenčním scénářem dosáhne úspory v průmyslu, domácnostech a terciárním sektoru na úrovni 20 TWh ročně v základním, resp. o 23 TWh v pokročilém scénáři.
Naproti tomu v sektoru dopravy spotřeba elektřiny v pokročilém scénáři rychle roste. Předpokládá totiž rychlejší nástup elektromobilů a významný nárůst osobní i nákladní dopravy v elektrických vlacích. Oproti dnešku tak spotřeba elektřiny v dopravě vzroste o 30 TWh (v základním scénáři Energetické [r]evoluce o 20 TWh a v referenčním pouze o 3 TWh).
Konečná spotřeba energie v sektoru dopravy ovšem v pokročilém scénáři Energetické [r]evoluce do roku 2050 klesne na 160 PJ, tedy na 60 % dnešní úrovně. Dojde k tomu především díky rychlému nástupu automobilů s nízkou spotřebou a přesunu nákladní dopravy ze silnice na železnici. V kombinaci s rozvojem elektromobility zapříčiní významný pokles spotřeby motorových paliv.
Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů vzroste v pokročilém scénáři Energetické [r]evoluce z 1,4 GW v roce 2007 na 20,6 GW v roce 2050, tedy zhruba patnáctinásobně. Většinu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů pokryjí větrné a fotovoltaické elektrárny a zdroje na biomasu. Instalovaný výkon vodních elektráren nepřekročí v žádném ze scénářů hodnotu 1,4 GW.
Teplo
Zlepšování energetické účinnosti i se významně promítne do snížení spotřeby tepla, která v obou scénářích Energetické [r]evoluce do roku 2050 klesne o 39 % oproti referenčnímu. Hlavní podíl na snížení jeho spotřeby má široké uplatnění kvalitních energetických renovací stávajících budov a výstavba nových domů v pasivním standardu po roce 2020. V pokročilém scénáři Energetické [r]evoluce je část současných průmyslových zdrojů tepla nahrazena tepelnými čerpadly, což se promítá do zvýšené spotřeby elektřiny.
Vývoj spotřeby tepla podle pokročilého scénáře
Doprava
Konečná spotřeba energie v sektoru dopravy v pokročilém scénáři Energetické [r]evoluce do roku 2050 klesne na 160 PJ, tedy na 60 % dnešní úrovně (oproti referenčnímu scénáři bude ušetřeno 54 % energie v konečné spotřebě).
Zatímco podíl motorových biopaliv zůstává v pokročilé verzi scénáře Energetické [r]evoluce na úrovni základního scénáře (32 PJ ročně v základní a 34 PJ v pokročilé verzi), podíl obnovitelné elektřiny v dopravě roste v pokročilé verzi výrazně rychleji.
Vývoj struktury primárních zdrojů energie v modelovaných scénářích
Závěr
Pravděpodobnost, že by se v České republice uplatnila energetická koncepce, která by jen vzdáleně připomínala Energetickou [r]evoluci vypracovanou Greenpeace ve spolupráci s EREC je podobná, jako u koncepce Chytrá energie, kterou relativně nedávno vypracovalo Hnutí DUHA. Jak už bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, E[R] se pohybuje ve zcela jiné rovině a zcela jiným směrem, než obvyklé debaty profesionálních energetiků v České republice.
Už tak nízká pravděpodobnost je ještě snížena skutečností, že v poradní skupině pro přípravu SEK, vedle Václava Pačese předsedá Dana Drábová. V komisi zcela chybí odborníci na energetickou efektivnost nebo obnovitelné zdroje energie, zatímco hned několik členů jsou přímo obhájci jaderné energetiky. Žádný ze zbývajících členů přitom o jaderné energetice jako nejlepším řešení energetické budoucnosti nepochybuje.
Greenpeace International, in collaboration with the European Renewable Energy Council (EREC) prepared a plan for future energy development across the EU. The proposal is aimed at minimizing the energy dependence on unstable regions in particular. The core concept of energy by Greenpeace and EREC is to maximize the effective use of primary energy sources. For this reason, it is anticipated a gradual increase in the share of renewable sources.