Národní akční plány zemí EU - výroba elektřiny z OZE
Hlavní rozdíl oproti instalovanému výkonu je ve většině Národních akčních plánů pro obnovitelné zdroje (NREAP) v případě výroby elektřiny z biomasy. Řada států neuvádí ve svých NREAP instalovaný výkon zdrojů na biomasu, zatímco údaj o výrobě elektřiny z biomasy uváděn je. V České republice například takový údaj uvést nelze, protože biomasa je většinou využívána ke spolužalování v uhelných elektrárnách, přičemž podíl přidávané biomasy nemusí být stabilní.
Obecně je v grafech dobře patrný výrazný rozdíl v poměru jednotlivých položek ve srovnání s údaji pro instalovaný výkon. Zvýrazňuje se podíl regulujících zdrojů - biomasy a vodní energie. Naproti tomu klesá podíl neregulujících zdrojů - větru a fotovoltaiky.
Optimální mix OZE je kromě politických priorit otázkou dostupnosti jednotlivých zdrojů. Například fotovoltaiku je možno instalovat v místě spotřeby, čímž se sníží ztráty v přenosové soustavě. Výroba větrných elektráren je vyšší v zimě, kdy je vyšší i spotřeba energie. Biomasu, bioplyn a vodní energii je možno (alespoň částečně) využít k regulaci výroby a vyrovnávání energetické bilance. Z tohoto pohledu je pozitivní, že řada států uvažuje o využití biomasy výhradně v teplárenském režimu.
Reálný vývoj se s největší pravděpodobností bude lišit od uvedených plánů. Největší rozdíly lze očekávat u fotovoltaiky, u níž vzhledem k silné konkurenci klesají investiční náklady tak rychle, že již v současnosti nebo v následujících dvou letech klesne v některých státech cena elektřiny z fotovoltaiky pod cenu elektřiny pro domácnosti. Výhodou je rovněž ve srovnání s jinými zdroji snadná realizace zejména malých výkonových jednotek na budovách.
Stručné komentáře k některým NREAP jsou uvedeny v předchozí části. Zde jsou uvedeny ve vybraných případech pouze očekávané změny zejména v souvislosti s výrazným poklesem investičních nákladů fotovoltaických elektráren v předchozích dvou letech. Synergické vazby využívající výhod jednotlivých OZE ve vzájemné kombinaci jsou zmíněny u NREAP Dánska, kde jsou již v současnosti využívány (viz dále).
Roční využití výkonu je u moderních strojů vyšší, stejně tak se předpokládá vyšší využití výkonu u elektráren instalovaných na moři. Roční výroba elektřiny z větru proto v Dánsku poroste, přestože instalovaný výkon bude klesat. Výrazný nárůst je v Dánsku plánován i u kombinované výroby elektřiny a tepla a výroby elektřiny z biomasy.
Dánsko již v současnosti využívá výhody synergických vazeb mezi jednotlivými OZE. Řada obcí provozuje větrné elektrárny a zároveň teplárny na biomasu, jejichž výkon je dimenzován na potřebu tepla dané obce. V době, kdy je nadbytek elektřiny z větrných elektráren, jsou tyto teplárny odstavovány a teplá voda pro CZT je ohřívána elektricky. Snižuje se tím spotřeba biomasy a zároveň se efektivně využije elektřina z větrných elektráren v době, kdy by bylo obtížné ji uplatnit na trhu.
V Itálii bylo nedávno zrušeno omezení instalovaného výkonu fotovoltaiky. Není však jisté, co bude následovat. Může dojít k podobnému vývoji jako ve Španělsku nebo České republice - po krátkém boomu v podstatě zastavení rozvoje, nebo bude regulace zvládnuta podobně jako v Německu, kde sice instalovaný výkon v loňském roce rostl rychleji, než bylo plánováno, rozdíl však byl ještě přijatelný.
Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren jsou v Německu nejnižší v celé EU, přesto budou letos pravděpodobně opět mimořádně sníženy. Navzdory tomu je do roku 2020 plánován výrazný nárůst výroby, protože se očekává, že fotovoltaické elektrárny dosáhnou v Německu parity s cenou elektřiny pro domácnosti možná již v příštím roce a následně budou instalovány bez podpory.
National Renewable Energy Action Plans (NREAP) of each EU countries in graphical and tabelar forms. Part two - RES electricity production. According to the NREAPs, the share of renewable energy sources in electricity consumption is predicted to increase to 34.3% in 2020.