Podpora energetické efektivnosti v České republice v kontextu ostatních zemí EU II.
Obsahem tohoto článku je popis programu Zelená úsporám určeného pro oblast podpory bydlení financovaného prodejem emisních přebytků a v neposlední řadě systém minimálních výkupních cen elektřiny dle zákona č. 180/2005 Sb. Dále obsahem tohoto článku je vyčíslení předpokládaných přínosů těchto podpor z hlediska úspor v KSE a z hlediska navýšení výroby energie z OZE na základě v současné době dostupných ex-ante vyhodnocení realizovaných projektů.
Zelená úsporám
Česká republika má v rámci režimu Kjótského protokolu v období 2008 - 2012 předpokládaný emisní přebytek ve výši asi 150 mil. tun CO2 eq. (resp. AAU, Assigned Amount Units). Z toho přibližně 100 mil. AAU může být zobchodováno v rámci mechanismu mezinárodního emisního obchodování (IET, International Emission Trading) podle čl. 17 Protokolu. Odhaduje se, že výnos z prodeje tohoto množství AAU by mohl být ve výši asi 15 až 25 mld. Kč (při ceně 10 euro za 1 AAU).
Novelou zákona č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z 18. července 2008 jsou výnosy z prodeje emisních kreditů příjmem Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) a lze je použít pouze na podporu činností a akcí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů.
Cílem programu Zelená úsporám je podpořit vybraná opatření ke zvýšení energetické efektivnosti realizovaná v obytných budovách fyzickými osobami a dalšími subjekty vlastnícími obytné budovy, která povedou jak k okamžitému snížení emisí oxidu uhličitého, tak k nastartování dlouhodobého trendu trvale udržitelného stavění. Administrací programu Zelená úsporám je pověřen Státní fond životního prostředí ČR.
Podpora je koncipována jako semi-mandatorní, tedy připravena tak, aby prostředky programu mohly být čerpány v průběhu celého programového období od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012 bez razantní změny podmínek a dotace byla poskytnuta každému, kdo o podporu požádá a splní tyto podmínky. Program bude průběžně monitorován a nezásadní změny podmínek mohou nastat na základě pravidelného vyhodnocování úspěšnosti programu. Podpora bude zastavena jen v případě, že dojde k vyčerpání prostředků programu.
V rámci programu Zelená úsporám jsou aktuálně podporována tato opatření.
Podle programového dokumentu Programu Zelená úsporám by realizace tohoto programu mohla vést až k roční redukci emisí CO2 ve výši cca 18,2 mil. tun CO2 za období 15 let u cca 179 tis. rodinných a bytových domů.
Podpora výroby elektřiny
Dne 1. 8. 2005 nabyl účinnosti zákon č.180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který přinesl garanci dlouhodobé a stabilní podpory nutné pro podnikatelská rozhodnutí. Jedním z hlavních cílů této legislativy bylo vytvořit podmínky pro naplnění indikativního cíle podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v České republice ve výši 8 % k roku 2010 podle směrnice č. 2001/77/ES o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu s elektrickou energií.
Povinnost vykupovat elektrickou energii z OZE na pokrytí ztrát v systému výkupních cen či hradit zelené bonusy má vždy provozovatel příslušné regionální distribuční společnosti. Výkupní ceny a zelené bonusy jsou stanovené příslušným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na podporu obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Tato minimální výkupní cena by měla patnáctiletou dobu návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji a doba využití zařízení a které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem č. 475/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.
Na krytí vícenákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se podílí všichni koneční zákazníci formou celostátně jednotné ceny na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Výši příspěvku stanovuje ERÚ vždy na následující kalendářní rok. Podle množství uskutečněného výkupu jsou následně převáděny prostředky mezi jednotlivými distribučními společnostmi tak, aby nebyly znevýhodněny společnosti, které povinně vykupují větší množství elektřiny z OZE (na které je napojeno větší množství obnovitelných zdrojů).
Celkové skutečné náklady na podporu všech podporovaných zdrojů od roku 2002, kdy byla poprvé stanovena výše této podpory, již přesáhly 10 mld. Kč. Pro rok 2010 se očekávala tato celková podpora už ve výši cca 7 769 mld. Kč, z toho 2,648 mld. Kč mělo jít na podporu fotovoltaických elektráren. Vývoj ceny na krytí vícenákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, znázorňuje následující graf. Z grafu je patrné, že díky nárůstu výroby elektřiny z podporovaných zdrojů se příspěvek neustále zvyšuje. Odhadovaný výrazný nárůst výše příspěvku na rok 2010 je dán zejména velkým rozvojem fotovoltaických elektráren v současné době.
Vývoj ceny na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů,
kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů
Ale skutečný instalovaný výkon fotovoltaických elektráren k 31. 12. 2009 byl 411 MW. Z tohoto důvodu se očekává celková podpora pro FVE ve výši 4,583 mld. Kč podle informací ERÚ. Tato podpora bude o 1,731 mld. vyšší než ERÚ očekával pro rok 2010 a z toho vyplývá předpokládané navýšení příspěvku o 31,5 Kč/MWh.
A vzhledem na předpokládaný velký rozvoj instalací fotovoltaických elektráren se dá předpokládat pro rok 2011 další výrazný nárůst. Na 2500 MW instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren bylo počátkem ledna 2010 podle ERÚ již kladné stanovisko připojení od provozovatelů distribučních soustav.
Následující graf znázorňuje celkový počet aktivních licencovaných provozoven využívajících k výrobě elektřiny energii slunečního záření, a také jejich celkový instalovaný výkon k 1. 4. 2010 podle ERÚ.
Jak je vidět z výše uvedeného textu v roce 2008 nastal dynamický rozvoj instalací fotovoltaických elektráren v důsledku implementace zákona č. 180/2005 Sb., který byl posilován dramaticky se snižující cenou komponent této technologie na světovém trhu (znatelně rychleji, než přípustný 5 % roční pokles výkupních cen). Pokud by v zákoně č. 180/2005 Sb. neexistovalo omezení maximálního meziročního poklesu ve výši 5 % výkupní ceny, tak by pro rok 2009 měla klesnout cca o 30 %.
Z tohoto důvodu poslanecká sněmovna 17. 3. 2010 přijala tzv. vládní návrh novely zákona č.180/2005 o obnovitelných zdrojích energie, který umožní ERÚ snížit výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren, pokud se jejich návratnost sníží na méně než 11 let. Novela tohoto zákona bude prvně aplikována při stanovení výkupních cen pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011. Na následujícím obrázku je znázorněn vývoj výroby elektřiny z OZE v ČR podle jednotlivých typů technologií od roku 2004 až 2008.
Výroba elektřiny z OZE v ČR podle jednotlivých typů technologií podle ERÚ
V souvislosti s rozvojem nestabilních kategorií OZE (např. fotovoltaiky či energie větru) se požadavky na připojování nových výrobních zdrojů či navyšování stávajících kapacit významně projeví do plateb provozovatele distribuční soustavy (DS) a následně se samozřejmě promítnou i do koncové ceny pro zákazníka. Při zachování současného trendu mohutného rozvoje fotovol. elektráren a s tím spojeného navýšení požadavků na rozvoj DS se nabízí požadavek na analyzování současných a hlavně budoucích investičních nákladů.
V následující tabulce je uveden vývoj výroby energie z OZE v letech 2001 až 2008.
| Parametr | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hrubá spotřeba elektřiny (GWh) | 65 108 | 64 961 | 67 013 | 68 616 | 69 644 | 71 650 | 71 983 | 72 027 |
| Hrubá výroba elektřiny z OZE (GWh) | 2 768 | 3 183 | 1 878 | 2 768 | 3 134 | 3 518 | 3 412 | 3 731 |
| Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny (%) | 4,3 | 4,9 | 2,8 | 4,0 | 4,48 | 4,91 | 4,74 | 5,18 |
| Spotřeba PEZ (PJ) | 1 693 | 1 705 | 1 813 | 1 829 | 1 910 | 1 900 | 1 912 | 1 888 |
| Spotřeba OZE (PJ) | 36,5 | 33,6 | 49,3 | 55,6 | 76,2 | 81,9 | 91,2 | 94,433 |
| Podíl OZE na spotřebě PEZ (%) | 2,2 | 2,0 | 2,7 | 2,9 | 3,99 | 4,31 | 4,77 | 5 |
Zdroj: Vyhodnocení NP 2002 - 2005 a Statistiky MPO týkající se OZE za roky 2006, 2007 a 2008
Vývoj výroby energie z OZE v letech 2001 až 2008
Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě postupně roste, za první pololetí roku 2009 dosáhl 6,5 % podle informací ERÚ. Z toho vyplývá, že pravděpodobně nebudeme mít daleko k naplnění indikativního cíle směrnice 77/2001/ES i díky souhře okolností jakými jsou například výrazná podpora výroby elektřiny a díky ekonomické krizi i nízká spotřeba elektřiny.
Resumé
Cílem tohoto článku bylo upozornit na nezanedbatelné finance ve formě investičních a v případě výroby elektřiny i provozních dotací, kterými jsou podporovány aktivity realizace projektů úspor energie a OZE v ČR napříč jednotlivými sektory národního hospodářství. Z důvodu implementace legislativního rámce na podporu energetické efektivnosti ve formě těchto nástrojů se nabízí ČR velká možnost pro rozvoj těchto projektů a tím napomoci ke splnění závazných cílů vycházejících z tzv. klimaticko-energetického balíčku pro ČR v oblasti energetické efektivnosti a využití OZE.
Z tohoto důvodu je velmi důležité hledisko týkající se nastavení kritérií včetně jejich vah pro hodnocení těchto projektů jednotlivými správci těchto programů, tak aby docházelo k co nejracionálnější alokaci těchto omezených prostředků. Hlavní kritéria této alokace by měla být na základě kombinace maximalizace měrného efektu a zajištění rozumné míry výnosnosti, která bude investora dostatečně motivovat do těchto projektů. Maximalizace měrného efektu znamená optimální alokaci těchto podpor do projektů s ohledem na co největší přínos z hlediska plnění závazných ukazatelů tzv. klimaticko-energetického balíčku pro ČR.
ERÚ aktivně podporuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Provozní podpora však musí být nastavena tak, aby její výše respektovala reálné technicko - ekonomické parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie a zároveň byla přiměřeně atraktivní pro investory. Vzhledem na nekontrolovatelný rozvoj fotovoltaiky došlo v novele zákona č. 180/2005 Sb. Přes tuto novelu bude ČR pravděpodobně patřit na konci roku 2010 první místo v instalovaném výkonu fotovoltaické elektrárny na osobu v rámci zemí EU. V tomto případě nepřiměřený rozvoj fotovoltaiky ve svém důsledku znamená plýtvání prostředků konečných zákazníků, které by mohly být investovány do podpory rozvoje mnohem efektivnějších obnovitelných zdrojů.
Na základě porovnání týkající se implementace SF a KF na projekty OZE a úspor energie mezi novými členskými státy EU v rámci projektu PromoSCene1 je možno konstatovat, že tato implementace v ČR je s ohledem na množství už podpořených projektů a jejich pravděpodobných přínosů v rámci už proběhlých výzev jak v období 2004-2006, tak hlavně i v období 2007-2013 velmi úspěšná. Z výše uvedených důvodu se ČR dostává do popředí zemí EU z hlediska podpory projektů úspor energie a OZE. Současná situace se docela výrazně liší od situace před vstupem ČR do EU, kdy bylo například na podporu energetické efektivnosti ve formě investičních dotací vyčleněno v rámci meziresortního Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v období 2002 až 2005 celkem cca 7 mld. Kč. To samé platí o nárůstu vícenákladu na podporu výroby elektřiny z OZE.
Realizace těchto projektů by v zásadě měla vést k dosažení výrazných úspor v KSE a zároveň k výraznému zvýšení výroby elektřiny a tepla z OZE. Dalším velmi významným přínosem těchto podpor je vytvoření nových pracovních míst v přímé návaznosti na realizaci těchto projektů. Všechny tyto předpokládané přínosy je nutno brát v potaz při aktualizaci Státní energetické koncepce.
Použitá literatura
[1] SEVEn, o.p.s.: Výstupy projektu PromoSCene "Podpora využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu pro investice v energetice v nových členských státech" týkající se ČR (www.svn.cz/cs/projekty-verejnost/promoscene),
[2] MPO a ERÚ: Zpráva o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za rok 2008, Listopad 2009,
[3] MPO: Obnovitelné zdroje energie v roce 2008, září 2009,
[4] MŽP: Program "Zelená úsporám" Programový dokument, březen 2009,
[5] Fiřt J: ERÚ, Podpora výroby elektřiny z OZE Novela zákona č. 180/2005 sb. (sněmovní tisk č. 968), Hospodářský výbor Parlamentu ČR 13. ledna 2010,
[6] Kusý P, Polák R.: Podpora OZE pro rok 2010 z pohledu ERÚ, Alternativní energie č.6, prosinec 2009,
[7] Bečvařík F: CZECHINVEST, Podpora úsporných opatření v oblasti dálkového vytápění v rámci programu OPPI, Seminář k projektu ClearSupport realizace úsporných projektů s garantovaným výsledkem na straně dodavatelů tepla i u konečných zákazníků, 10. prosince 2009,
[8] Honzík M: SEVEn, o.p.s., Podpora úsporám energie a obnovitelným zdrojům energie v rámci programu OPPI, Zprávy ze SEVEn, č.2, ročník 15, říjen 2008,
[9] Honzík M: SEVEn, o.p.s., Podpora využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu pro investice v energetice v nových členských státech (PromoSCene), Zprávy ze SEVEn, č.2, ročník 16, listopad 2009,
[10] MPO: Výzva k předkládání projektů v rámci OPPI EKO-ENERGIE, 3 výzva, únor 2010,
[11] Priorita č. 2 (Informační zpravodaj OPŽP) únor 2009,
[12] Priorita č. 2 (Informační zpravodaj OPŽP) únor 2010,
[13] www.strukturalni-fondy.cz,
[14] Internetové stránky SFŽP (www.sfzp.cz), MŽP (www.mzp.cz), MPO (www.mpo.cz), CZECHINVEST (www.czechinvest.org) a ERÚ (www.eru.cz).
1 Cílem evropského projektu PromoSCene "Podpora využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu pro investice v energetice v nových členských státech" bylo využít mezinárodní zkušeností starých členských států EU s úspěšným využitím těchto fondů k financování obnovitelných zdrojů energie a úspor energie. Realizace tohoto projektu probíhala v období 2007 až 2009.
Currently in the Czech Republic we observe relatively large development of energy efficiency projects including energy production from RES, in particular electricity. This development is interconnected with the current legislative framework for such support in the Czech Republic and related support mechanism in the form of investment and operating subsidies for electricity production from RES. Current status of implementation of these projects is particularly affected by our membership in the EU and the subsequent implementation of the EU respective directives into national legislation. Furthermore, the Czech Republic has achieved a significant success in international emissions trading (IET International Emission Trading) by selling its surplus CO2 emissions under the Kyoto Protocol. In comparison with other EU countries the Czech Republic belongs to the frontrunners in terms of implementation of energy efficiency projects, mainly in the context of recent strong development of photovoltaic power installations. The article presents a basic overview of Operational Programmes financed by SCF EU, under which energy saving and RES projects in the private and public sector are supported, the Green Savings programme, designed for household sector and financed by selling CO2 emission surplus, and the system of feed in tariffs for RES electricity production. Based on currently available ex-ante evaluation of the supported projects the article quantifies the anticipated benefits of these projects in terms of savings in the final energy consumption and in terms of increase in energy production from RES.