Spotřeba vody v bytových domech v kontextu modernizace bytových jader
Článek přináší konkrétní výsledky měření spotřeby vody v bytových domech panelového typu a může tak být příspěvkem do diskuse o normových hodnotách pro výpočet potřeby vody.
I. Úvod
Jak bylo již uvedeno v článcích o rekonstrukci bytových jader (Modernizace bytových jader, Bytové jádro B10 a varianty možných změn) v současnosti naše sídliště neslouží jako sociální bydlení a nestávají se bydlením jen pro některé sociální vrstvy. Různé sociální skupiny, které na sídlištích bydlí, mohou mít rozdílné požadavky na kvalitu svého obytného i hygienického prostředí a také rozdílné finanční možnosti k uskutečnění svých představ o bydlení.
"Panelové dědictví" nelze jednoznačně odmítnout. Po komplexní regeneraci nám tyto objekty skýtají velmi slušný standard bydlení. Modernizace bytových jader a s tím i souvisejících rozvodů pitné vody ukazuje zajímavé závěry a výsledky.
II. Závěr z vývoje rozvodů vody a poměrového měření
Průzkumem a měřením bytů bylo prokázáno, že osazením bytových poměrových vodoměrů byla dosažena úspora ve spotřebě vody o 33 %, což je jeden ze způsobů, jak snížit spotřebu pitné vody.
Vodoměry lze namontovat téměř ve všech bytech. U panelových domů s bytovým jádrem po rekonstrukci rozvodů vody není problém s dodatečnou montáží vodoměrů, u vyhovujících rozvodů lze provést montáž dodatečně. Dnes je stav u většiny rozvodů takový, že jsou po rekonstrukci nebo je rekonstrukce plánována v nejbližší etapě, tzn. že bytové poměrové vodoměry jsou již nainstalovány nebo budou namontovány, repasovány či vyměněny v rámci rekonstrukce. Dnes již v mnohých objektech probíhá v rámci rekonstrukce spíše výměna či repase bytových vodoměrů. Objektů, kde poměrové měření chybí je již menšina, ale bohužel stále existují.
Tam, kde jsou v bytech dvě instalační šachty a pokud rozvod zůstane podle původního návrhu, je nutné osadit vodoměry dva na SV a dva na teplou vodu. Jinak by bylo nutné změnit systém rozvodu vody s napojením na jedno stoupací potrubí, což v mnoha případech není dispozičně možné.
III. Závěr z přípravy teplé vody
Závěrem lze konstatovat, že ústřední a dálková příprava teplé vody u panelových objektů je dědictvím, které musíme přijmout. Pokud všechny rozvody projdou důslednou rekonstrukcí a bude zajištěno:
- patní měření odebrané energie
- patní měření průtoku teplé vody
- poměrové měření teplé vody v bytech.
Tento sytém je akceptovatelný a ekonomický i v dnešní době.
IV. Vývoj a závěry vlivu výtokových armatur
Výtokové armatury jako poslední článek celého řetězce dopravy vody od zdroje ke spotřebiteli hrají významnou úlohu nejen v celkové spotřebě vody, ale i v celkovém architektonickém ztvárnění hygienického prostoru. Jejich vliv na spotřebu vody lze rozdělit na technický stav a na úroveň technického řešení výtokové armatury. Neodmyslitelnou součástí je i vzhled výtokové armatury a celkový vztah ke kompozici daného prostoru.
Špatný technický stav, způsobený hlavně nedostatečnou údržbou, bývá příčinou značných ztrátových úniků vody. Jsou to především netěsné výtokové ventily a neuzavírající se plovákové ventily nádržkových splachovačů.
Jednoduchým výpočtem můžeme stanovit, že jedním nefunkčním plovákovým ventilem nádržkového splachovače protéká denně 8 - 12 m3 vody, kapajícím ventilem umyvadlové mísící baterie 50 - 60 l/den. Z hlediska potřeby vody však tyto spotřeby nelze uvažovat, neboť se jedná v podstatě o havarijní poruchový stav.
Proto je hlavní pozornost této kapitoly věnována úrovni technického řešení výtokových armatur a stanovení hodnot, na které lze teoreticky snížit potřebu vody pro jednotlivé činnosti při zachování pocitu komfortu. Současně jsou popsána i dnes používaná technická řešení, která snížení spotřeby napomáhají.
V. Teoretická potřeba a skutečná spotřeba vody pro jednotlivé činnosti v bytech.
Provoz bytu je z hlediska činností, ke kterým je zapotřebí voda, poměrně jasně definovaný. Jedná se především o osobní hygienu, kterou můžeme rozdělit na používání WC, očistu celého těla, mytí rukou, praní prádla a přípravu pokrmů, kde využíváme vodu jako surovinu a pro mytí nádobí.
Do ostatních činností můžeme zahrnout např. úklid, zalévání pokojových květin, umělé zvlhčování vzduchu, ... atd.
VI. Shrnutí z jednotlivých činností v bytě
V tabulce (1) jsou shrnuty hodnoty denní potřeby vody pro výše uvedené činnosti. Skutečné potřeby vody vycházejí z hodnot daných standardním vybavením výtokovými armaturami, teoretické jsou pak teoreticky nejnižší možné hodnoty potřeby vody nutné k zajištění funkce dané činnosti.
Poměrné zastoupení jednotlivých činností při skutečné standardní potřebě je na obr. 1.
| Činnost | Qpd [l.os-1.den-1] Skutečná |
Teoretická |
|---|---|---|
| Splachování WC | 40 | 18 |
| Velká hygiena (sprchování, koupání) | 80 | 40 |
| Malá hygiena (mytí rukou) | 20 | 16 |
| Praní prádla v AP | 18 | 18 |
| Vaření, pití | 10 | 10 |
| Mytí nádobí | 12 | 10 |
| Ostatní činnosti | 10 | 10 |
| Celkem | 190 | 122 |
Tabulka 1 - Rozdělení průměrné denní spotřeby vody pro byty se základním standardním vybavením
Obrázek 1 - Rozložení specifické potřeby vody v bytech
Obrázek 2 - Porovnání skutečné a teoretické průměrné denní potřeby vody pro byty
VII. Příklady výsledků konkrétních měření
Měření bylo provedeno v lokalitě Prahy 10 - Petrovice.
Sledovaný vzorek objektů zahrnuje celkem 13 panelových domů, které zahrnují 732 bytů s 2051 hlášenými obyvateli. Jedná se o panelové domy postavené v konstrukčním systému VVÚ - ETA, s původně vestavěným bytovým jádrem B 10, které se v dnešní době nachází v různém stupni regenerace. Zde jsou prezentovány pouze některé z výsledků měření.
