Velkoplošné vytápění (II)

Podle způsobu aplikace můžeme stěnové otopné plochy rozdělit na:

• mokré systémy;
• suché systémy.

Mokré systémy jsou vhodné pro zděné stavby a rekonstrukce. Otopný had se upevňuje šroubovacími příchytkami do hmoždinek, či se využívá zatloukacích spon. Rovněž tak je obvyklé využití hřebenových lišt především u nepravidelných či jinak specifických ploch. Po upevnění otopného hadu a omítací sítě přijde do kontaktu s otopným hadem přímo mokrá omítka.

Suché systémy jsou vhodné pro nízkoenergetické a montované domy, podkroví a rovněž pro rekonstrukce. Výrazným zástupcem suchých systémů je již hotový otopný had z trubek 6 x 1 mm uložený v sádrovláknitých deskách. Tyto desky s otopným hadem se montují na sádrokartonové stěny, případně na pomocné konstrukce na zděných stěnách. K dokončení povrchové úpravy se využívá vrstva stěrky či omítky.

U klasické stěnové otopné plochy je na stěnu nejdříve upevněna tepelná izolace o tloušťce 20 až 80 mm. Dostatečnou tloušťku tepelné izolace vyžadují především zdi obvodového pláště objektu. Na tepelnou izolaci jsou upevněny trubky, které jsou zakryty omítkou. Trubky se používají plastové s bariérou proti difúzi vzdušného kyslíku, měkké měděné povlakované trubky a výjimečně i vícevrstvé trubky neboť neumožňují snadný ohyb na malém průměru. Trubky se projektovaly o průměrech okolo 10 mm i více. Vhodnější je však použít trubky o malých průměrech např. 6 x 1 a 8 x 1 mm, aby výška omítky nemusela být velká. Zároveň se dosahuje poloměru oblouku 10 až 40 mm a rozteče trubek v otopném hadu 10 až 75 mm. Takto se zároveň vytváří předpoklad pro využití nízkých teplot přívodní vody a rovnoměrnější rozložení teplot na stěně. Rozteče mezi trubkami větších průměrů vycházejí obdobně jako u podlahového vytápění. Neméně důležité je řešení dilatací. Otopná plocha, a zejména ta, která tvoří pouze část stěny, by měla být oddělena od zbytku stěny stále pružnou dilatační spárou. Pouze tak zaručíme, že nedojde k pozdějšímu popraskání omítky stěny. K rychlému návrhu stěnového vytápění může posloužit diagram na obr. 3.

Obr. 3 - Měrný tepelný výkon stěnového vytápění
Diagram je konstruován pro potrubí 1/2", t_i = 20 °C, t_e = -15 °C, izolace λ/s = 0,75 m².K/W
a tloušťku cihlové stěny 360 mm.

Specifická stěnová otopná plocha vzniká vytažením podlahového otopného hadu na stěnu. Toto stěnové vytápění je provozováno stejně jako vytápění podlahové, neboť je hydraulicky a tudíž i z hlediska dodávky tepla vlastně součástí podlahového otopného hadu. Takovéto "stěnové vytápění" je pouze jakýmsi doplňkovým řešením nedostatečné velikosti podlahové otopné plochy z hlediska tepelného výkonu (např. malé koupelny).

Obecně lze konstatovat, že by se měla stěnová otopná plocha montovat na vnitřní stranu např. ochlazované stěny (stěny obvodového pláště) a pouze v případech nutnosti zajištění požadovaného tepelného výkonu i na vnitřní stěny (příčky). Nikdy však proti průteplivé konstrukci (oknu).

Tlaková ztráta jednotlivých okruhů (otopných hadů) by měla být přibližně stejná (±15 %). Předejdeme tak budoucím potížím s hydraulickou nestabilitou potrubní sítě a zdlouhavému zaregulovávání jednotlivých otopných hadů.

Minimální odstup horizontální trubky či spodního oblouku od konečné úrovně podlahy by měl být 100 mm. Otopný had by měl zasahovat do maximální výšky rovné horní hraně okna (u obytných prostor je ještě optimální max. 2,2 m). Minimální odstup oblouku či vertikálně jdoucí trubky od kolmé stěny 150 mm.

Omítky použité k zaomítání musí snášet projektované teploty otopné plochy. Sádrovápenné a kaolínové omítky či hliněné směsi lze použít pouze do teploty 50 °C. Vápenocementové omítky dlouhodobě odolávají teplotám do 70 °C. Omítka je vždy vyztužena omítací sítí, která má přesah přes otopný had, případně přes nejbližší hranu nebo změnu tvaru min. 100 mm.

Literatura:

[1] Bašta, J.: Otopné plochy. Praha: Ediční středisko ČVUT, 2001. - 328 s. ISBN 80-01-02365-6.
[2] Petráš, D.: Podlahové teplovodné vykurovanie. Bratislava: Jaga group v.o.s, 1998. - 143 s. ISBN 80-967676-6-6.
[3] Recknagel, H., Sprenger, E., Schramek, E.-R.: Taschenbuch für Heizung und Klimatechnik. München: Oldenbourg Industrieverlag, 2003. ISBN 3-486-26534-2.