Z Německa: O potřebě ústupu od dotací a posunu k tržně stabilnímu řešení

V německém médiu zaměřeném na TZB, Gebäude Energieberaterse, se objevila zpráva, která je svým způsobem v současné době masových dotací všeho možného převratná. Dotace totiž působí jako neviditelně se rozrůstající podhoubí cizopasné houby a ničí běžné tržní vztahy. Pokud je vyhlášen dotační program, tak v očekávání zvýšené poptávky výrobci podpořených zařízení navýší výrobu. Reagují i řemeslníci, kteří si případně doplní kvalifikaci, upraví své kapacity. Pokud však dotace nepůsobí tak, jak bylo slibováno a trh to očekával, je na stole problém. Například současná úroveň prodejů tepelných čerpadel neodpovídá očekávaní, které dotace vyvolaly. Negativně situaci ovlivňují i změny v dotačních programech, které mohou probíhat z roku na rok. Na rozdíl od systémových, dlouhodobě působících opatření, například na straně daní.

„Každý musí pochopit, že poskytování dotací se z dlouhodobého hlediska nemůže stát jednodušší,“ uvedla Michaela Steinhauserová (Zentralverband des Deutschen Handwerks ZDH) na začátku panelové diskuse na Kongresu energetické transformace v Dena. Toto vyjádření se opírá mj. i o skutečnost, že se rozpočtová situace v nadcházejících letech natolik nezmění, aby umožnila zavedení dotací všude tam, kde by byly prospěšné, respektive kde by zásadně přispěly k realizaci naplánovaných cílů.

Alexander Renner, vedoucí oddělení Federálního ministerstva hospodářství a energetiky, který se zabývá energetickými otázkami ve stavebnictví, uvedl, že v současné době se více diskutuje o přesunu dotačních nástrojů směrem k daňovým opatřením – na rozdíl od investičních dotací nebo nízkoúročených úvěrů.

Celkovým trendem bude, že v budoucnu bude možné se na dotace pro energetickou a klimatickou transformaci spoléhat stále méně a méně. „Musíme se více zaměřit na tržně orientované nástroje,“ řekla Steinhauserová. Sarah Bäumchenová, výkonná ředitelka Německé asociace elektrotechnického a digitálního průmyslu (ZVEI), s tím souhlasí. „Dotace poskytované německým zákonem o energetice budov (GEG) v současné době stále potřebujeme, ale cílem musí být prosazování ochrany klimatu tržně orientovaným způsobem.“

Klíčové nástroje vidí v ceně elektřiny a tvorbě cen emisních povolenek CO₂ prostřednictvím Evropského systému obchodování s emisemi 2 (ETS 2).

Nejasná politika vytváří nejistotu

Všichni účastníci diskuse nyní požadují od spolkové vlády jistotu v plánování. Michel Durieux, generální ředitel Ústředního svazu německého stavebnictví (ZDB), během diskuse vyjádřil tento názor: „Klíčové je, abychom od tvůrců politik na trhu dostali závazek, že zvolená cesta bude zachována a bude s rozhodností pokračovat.“ Ani ZDB nechce být závislý na dotacích, ale přeje si fungující tržní nástroje.

Situace se však jednoznačně nevyvíjí směrem, který diskutující považují za optimální. Svědčí o tom například skutečnost, že daň z elektřiny nebyla snížena pro všechny, přestože to bylo slíbeno v koaliční smlouvě. Mezi řemeslníky panuje kvůli tomuto nedostatku značná nejistota. Přitom roste potřeba informovat zákazníky řemeslníků. Je zcela běžné, že se zákazníci řemeslníků ptají, kterým směrem se při řešení vytápění mají vydat. Proto je třeba, aby nejistoty ohledně budoucího vývoje byly co nejrychleji vyřešeny.