Význam profesních asociací – vzdělanost a odborná kompetentnost pracovníků v daném oboru

Profesní asociace na českém území představují institucionální tradici, jejíž kořeny lze sledovat již ve středověkých cechovních organizacích, doložených od 13. století. Tyto korporace plnily nejen hospodářskou a regulační funkci, ale současně působily jako nástroje sociální kontroly a nositelé profesní identity. Nástup moderní občanské společnosti v 19. století podnítil vznik nových forem profesního sdružování, založených na principu spolkovém. Paralelně se rozvíjela činnost obchodních a živnostenských komor, zřizovaných státem od poloviny 19. století, které představovaly institucionální rámec pro zastupování hospodářských a podnikatelských zájmů. V období první republiky se pak rozšířilo spektrum profesních organizací o sdružení novinářů, učitelů, lékárníků či stavitelů, jež se podílela jak na odborném rozvoji jednotlivých profesí, tak i na konstituování kulturní a společenské identity moderního státu. Na tuto historickou kontinuitu navazují i současné profesní komory – zejména lékařská, advokátní, komora architektů či komora autorizovaných inženýrů a techniků – které dnes představují klíčové instituce v oblasti regulace výkonu povolání a prosazování profesních zájmů.

V současné době existuje několik forem s různým právním postavením:

1. Zákonem zřízené profesní komory – tyto instituce mají povinné členství a garantují vzdělání všech pracovníků dané profese.
2. Hospodářská a Agrární komora České republiky – ustanovené zákonem 301/1992. Obě komory stojí na principu dobrovolného členství svých členů.
3. Odborné a oborové společnosti – zastupují podnikatele či profesní skupiny.
4. Soukromé profesní asociace a oborová sdružení – vznikají z iniciativy členů, vytvářejí odborné standardy a reprezentují odvětví.

Nedílnou součástí každé odborné činnosti jsou technické postupy a pravidla, jak „věci dělat správně“.

Zásadní změna přichází se vznikem NORMALIZACE = činnost, kterou se zavádějí ustanovení pro všeobecné a opakované použití.

NORMA = dokument vytvořený na základě konsenzu a schválený uznaným orgánem, poskytující pro všeobecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků, a zaměřený na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti“ – v ČR již koncem 18. a během 19. století.

Se zavedením norem se zavedl technický standard pro danou činnost. Tedy znalost příslušné normy by měla být podmínkou pro dosažení očekávaného výsledku.

Současné podmínky pro podnikání ve stavebnictví z pohledu vzdělanosti a odborné kompetentnosti

Podmínky pro podnikání v různých oborech stanovuje Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, který v České republice upravuje podmínky pro podnikání fyzických a právnických osob v některých činnostech.

Podle zákona je v přehledném seznamu celkem 82 oborů s volnou živností. Z pohledu různých prací na stavbě sem patří:

Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti

Pod tímto označením lze provádět činnosti jako například malíř, obkladač, lakýrník, podlahář, montér otvorových výplní a celá řada dalších.

Pro podnikání v souladu s uvedeným živnostenským zákonem musí být splněny zákonné podmínky:

• Plná svéprávnost – žadatel musí být plně svéprávný. U nezletilých může soud udělit souhlas zákonného zástupce k podnikání.
• Bezúhonnost – žadatel nesmí mít překážky provozování živnosti, což znamená především čistý trestní rejstřík; úřad si výpis z rejstříku trestů obstarává sám.
• Způsobilost k právním úkonům – schopnost uzavírat smlouvy a vykonávat právní úkony, tj. obvykle plnoletost (18+ let).

Prakticky to znamená, že každý člověk po splnění formálních podmínek může podnikat v uvedených oborech, aniž by v daném oboru měl jakékoliv vzdělání.

Pohled soukromého zákazníka

Jak si má zákazník vybrat dodavatele, když naprostá většina oborů ve stavebnictví je v rámci živnostenského zákona v kategorii volná živnost. Tedy dodavatel nepotřebuje dokládat vzdělání v daném oboru. Důvody tohoto nastavení jsou spíše politické, a tak je opusťme.

Zde přicházejí na pomoc asociace, svazy, sdružení, cechy a podobně, které jsou založeny a složeny z jednotlivých podnikatelských subjektů daného oboru a tvoří určitou odbornou skupinu působící na trhu. Díky jejím vnitřním pravidlům a vzájemné konkurenci může takové sdružení působit jako arbitr nad pracemi všech jejích členů. Členství dodavatele ve sdružení je pro zákazníka parametrem, který mu dává důvěru v očekávanou kvalitu. V případě problémů má zákazník možnost se na sdružení obrátit se stížností na kvalitu práce jejího člena. Sdružení má pak zásadní zájem dobré jméno svého sdružení udržet, proto přiměje pracovníka práci opravit nebo jej může ze svého společenství vyloučit, což by byl pro daného jedince rozhodně nežádoucí krok. Na tomto principu pracují sdružení v západní Evropě. Kdo není členem sdružení nebo asociace je natolik nedůvěryhodný, že nemá možnost získat skutečné zakázky. A naopak, pro zakázky většího rozsahu je pak členství v profesní asociaci rozhodující podmínkou.

Cílem je stanovit objektivní podmínky pro vznik takových profesních asociací, které budou takové služby poskytovat na vysoké odborné úrovni, protože ne všechny organizace takto pracují.

Hospodářská komora České republiky je zákonem ustanovená organizace, která sdružuje podnikatelské subjekty na dobrovolné bázi. Svým postavením umožňuje připomínkovat veškeré připravované legislativní dokumenty, které se týkají oboru podnikání.

Pro deklarování vysoké odbornosti členské asociace existuje systém autorizace společenství, který zaručuje vysokou odbornost daného společenství a jeho rozhodující vliv na daný obor v rámci činností HK ČR. Dnes HK ČR sdružuje 128 oborových asociací, přičemž významná část je v současnosti autorizována v celkem 59 oborech.

Ve stavebnictví, kde kvalita a bezpečnost staveb přímo ovlivňuje životy lidí, hrají soukromé profesní asociace zásadní roli. Tyto organizace sdružují odborníky a firmy se společným cílem – zvyšovat standardy, sdílet know-how a podporovat inovace.

Zároveň jsou asociace často zastoupeny v Technicko-normalizačních komisích v rámci normalizačního procesu na Agentuře ČAS, která je odpovědná za vydávání všech českých a evropských norem nebo jsou takové asociace přímo autory potřebných norem.

Lze tedy význam profesní asociace shrnout do následujících bodů:

• Normalizační proces: asociace se spolupodílí na připomínkování vydávaných norem nebo je přímo jejím autorem.
• Certifikace a osvědčení: členství v asociaci často vyžaduje splnění určitých standardů.
• Vzdělávání a školení: kurzy, semináře, workshopy pro zaměstnance.
• Sdílení know-how a best practices: výměna zkušeností mezi členy, odborné publikace.
• Prosazování etických a odborných standardů: etický kodex, standardy kvality.

Z dosavadní praxe a zkušeností lze jednoznačně tvrdit, že soukromé profesní asociace ve stavebnictví nejsou „byrokracií“, ale aktivně zvyšují odbornou kvalitu pracovníků a podílí se na celkovém rozvoji daného oboru.

Jedinou českou asociací v oblasti lehkých obvodových plášťů, oken a dveří je Česká komora lehkých obvodových plášťů (ČKLOP).

ČKLOP je zájmovým sdružením právnických osob s cílem propojovat firmy, společnosti a fyzické osoby, které jsou svou činností zaměřeny na návrh, výrobu a montáž lehkých obvodových plášťů, oken a dveří a definovat kvalitní technická a ekonomická řešení pro trvalé zkvalitňování výroby a montáže lehkých obvodových plášťů, oken a dveří.