Minimum podlahové plochy bytu o jedné místnosti 16 m² zůstává v platnosti

Velikost bytů je odrazem nabídky a poptávky na trhu

Vyhláška o požadavcích na výstavbu pouze stanovuje minimální bezpečnostní, hygienické a zdravotní podmínky, které musí být splněny, aby byly chráněny veřejné zájmy a nebylo ohroženo zdraví obyvatel. Pokud jde o byt pouze o jedné místnosti (garsonka), musí mít minimálně 16 m², což je stejné jako v dosud platné vyhlášce. Také pro obytné místnosti ve vícepokojovém bytě zůstává zachován požadavek nejmenší podlahové plochy 8 m² pro každou z nich.

Velikost bytů je odrazem nabídky a poptávky na trhu, do toho Ministerstvo pro místní rozvoj nijak nezasahuje. Stavba miniaturních bytů nehrozí, MMR v tomto ohledu požadavky nesnižuje. Při přípravě nové vyhlášky ministerstvo dbalo na to, aby se zvýšila pestrost nabídky bytů a byly dostupné pro větší počet lidí. Z tohoto důvodu jsme vypustili některé zastaralé technické požadavky například na oslunění. Vyhláška také sjednocuje dosud roztříštěnou právní úpravu do jednoho předpisu.

MMR také uvádí na pravou míru zprávy o tom, že se v ČR staví čím dál menší byty. Podle údajů Českého statistického úřadu se průměrná užitná plocha na jeden dokončený byt mezi lety 1999 a 2022 dlouhodobě pohybovala okolo 66,5 m². Obecně tedy můžeme říct, že velikost nových bytů v bytových domech v ČR v posledních 20 letech spíše stagnuje.

Zdroj: ČSÚ 2023

Nijak zásadně se v posledních dvou dekádách nemění ani dispozice dokončených bytů. Garsonky a byty 1+1 dlouhodobě tvoří okolo čtvrtiny dokončených bytů v bytových domech. V posledních pěti zaznamenaných letech (2018–2022) pouze mírně vzrostlo zastoupení bytů kategorie 2+1, a to hlavně na úkor bytů 4+1 a větších.

Vyšší zájem o malé byty může být hlavně ve větších městech, kde se zvyšuje podíl jednočlenných a dvoučlenných domácností. Před rokem 1989 se nová výstavba orientovala spíše na větší rodiny.

Prodeje bytů v závěru roku 2023 v Brně – nejčastěji 1+kk

„Na konci loňského roku se v Brně prodávaly nejvíce jednotky o velikosti 1+kk, s malým odstupem následované dříve nejvyhledávanějšími 2+kk. U dvoupokojových bytů, kde cena za metr čtvereční vycházela nejvýhodněji, stál průměrný byt s 54 metry čtverečními necelých šest a půl milionu korun,“ vysvětluje Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

S ohledem na současný vývoj lze soudit, že prodejů bude přibývat i nadále. To bude vytvářet tlak na ceny nových bytů, které s největší pravděpodobností již neklesnou, ale naopak mohou v příštích měsících začít opět pozvolna růst. „Z našeho pohledu potřeba nových bytů sílí, poptávka je pouze odložená z důvodů problematického financování a nejistoty kupujících. V dalším období se na brněnském trhu prosadí především ty projekty, které budou schopny za dostupnou cenu nabídnout kvalitní a energeticky úsporné bydlení v atraktivních lokalitách,“ popisuje Lamka.

Během závěrečných tří měsíců roku 2023 našlo své kupce celkem 154 brněnských novostaveb. Ačkoliv se z pohledu prodejů jednalo o nejúspěšnější loňský kvartál, který v meziročním srovnání zaznamenal více než 60% nárůst, nestačila oživující se poptávka dorovnat pomalejší start roku. Z dat společnosti Trikaya vyplývá, že se za celý rok 2023 v moravské metropoli prodalo méně než 500 nových bytů. Průměrná cena za metr čtvereční bytu se nadále drží v rozmezí 125 až 127 tisíc korun.