3D modely měst jako informace o plánech výstavby, ale i pro analýzy přírodních hrozeb

Ačkoliv 3D modely měst nacházejí uplatnění primárně v úřednických kancelářích při plánování budoucího územního rozvoje, užitek přinášejí rovněž akademikům i laické veřejnosti. Důležité jsou například při environmentálních výzkumech, studiích šíření hluku či analýzách přírodních hrozeb. Běžný občan města se zase díky nim může lépe seznámit s budoucím vývojem svého sídla.

Běžný občan si podle 3D mapy může udělat představu o výstavbě ve svém okolí

Interaktivní 3D modely s vysokou mírou přesnosti se stávají nezbytným nástrojem moderních měst. Kromě zástupců municipalit dokážou velmi cenně posloužit rovněž laické i odborné veřejnosti, pro kterou jsou tyto projekty obvykle v plném rozsahu volně dostupné.
„Běžný občan si může za pomoci 3D mapy svého sídla udělat lepší představu o tom, kterak se v příštích letech promění zástavba kolem něj a jaký vliv bude mít tato skutečnost na jeho bydlení,“ nastiňuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se tvorbou 3D modelů měst zabývá.

V praxi si tak může člověk ověřit například to, zda mu nově navržená budova nezamezí ve výhledu z okna či jak se s její výstavbou promění množství dopadajícího světla. Pro vědeckou komunitu jsou pak nově tvořené 3D modely měst cenným nástrojem k výzkumům věnujícím se například kvalitě života a bezpečnosti v daném místě. Konkrétně může jít o studie čistoty ovzduší, šíření hluku, teplot povrchů či analýzy potenciálních přírodních hrozeb.

Přečtěte si také Tornádo rok poté, díl I. Přečíst článek

S dostupnými daty rovněž pracují studenti vysokých škol, zejména oborů geodézie, architektury, stavebnictví, topografie či protipovodňové ochrany. „Na geodézii o těchto 3D modelech měst víme, využíváme je jako dostupné ukázky typu dat ve více předmětech a vyučujeme geodetické a fotogrammetrické metody sběru dat, ze kterých tyto 3D modely vznikají,“ potvrzuje Jiří Bureš z Ústavu geodézie Fakulty stavební Vysokého učení technického (VUT) v Brně.

„Trojrozměrné mapy měst využíváme primárně v předmětech, jako je hydroinformatika nebo protipovodňová ochrana,“ doplňuje Aleš Dráb z Ústavu vodních staveb VUT. Kromě zmíněných pracují s takzvanými digitálními dvojčaty ve své běžné praxi i architekti, jimž pomáhají lépe zasazovat jejich projekty do stávající sídelní struktury. Data z 3D map používají ke komerčním účelům i turistické cestovní kanceláře.

3D modely měst se obvykle realizují za pomoci leteckých snímků. „Kupříkladu trojrozměrnou mapu Brna vytváříme pomocí stereofotogrammetrického mapování. 3D objekty pak vznikají s použitím speciálních brýlí ze stereopárů leteckých měřických snímků. Výsledný model nabízí přesnost 0,2 metru,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.

Pro moderní města nepostradatelný nástroj pro plánování územního rozvoje

• Karlovy Vary: Zásadním důvodem, kvůli kterému si města podrobné 3D modely pořizují, je snaha maximálně optimalizovat budoucí územní rozvoj. V Česku začaly vysoce přesný fotorealistický model mezi prvními využívat Karlovy Vary, a to v roce 2018. „Od té doby byl nápomocen při doprovodu řady investičních záměrů, ať už soukromé, či veřejné sféry. Při jejich ověřování je přesné prostředí 3D modelu neocenitelným pomocníkem, zvlášť v tak morfologicky komplikovaném prostředí, jako je lázeňské centrum Karlových Varů,“ uvádí Karel Adamec, ředitel Kanceláře architektury města Karlovy Vary.
• Praha: Nepostradatelná je 3D mapa i v hlavním městě. „3D model Prahy dlouhodobě slouží pro vizualizaci a posouzení plánované nové výstavby ve městě. Jeho role je nezastupitelná zejména při vyhodnocení vlivu nových budov na panoramata Prahy,“ vysvětluje Marek Vácha, tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
• Brno: Kompletní trojrozměrnou mapu ve vysoké přesnosti bude mít brzy i největší moravské město. Centrální část Brna je již vymodelována a dodělat tak zbývá pouze okrajové části. Jihomoravská metropole však s dostupnými údaji již v posledních letech pracuje. „3D model byl využit například při práci na budoucí podobě Brněnské třídy nebo územních studiích, které se dotýkaly lokality Západní brána a nové čtvrti Trnitá, a to včetně podkladů pro nové hlavní nádraží,“ doplňuje Šárka Reichmannová, tisková mluvčí Kanceláře architekta města Brna.