Nejsložitější rekonstrukce největšího muzejního komplexu
Jako o jednom z největších a nejsložitějších stavebních projektů se v odborných kruzích hovoří o několikaleté generální rekonstrukci Historické budovy Národního muzea. Ta se na sklonku loňského roku, u příležitosti oslav 100 let od založení Československé republiky, opět otevřela veřejnosti.
Zatím sice jen z části, ale až budou dokončeny všechny expozice, budou moci návštěvníci obdivovat mnoho unikátních sbírkových předmětů, které byly doposud ukryty v depozitářích. Vznikne tak moderní muzejní komplex, který bude rozlohou více než 15 000 m2 největší v ČR.
Generální oprava přišla v nejvyšší čas, vždyť Historická budova Národního muzea nebyla od svého vzniku v letech 1885–1891 významněji opravována a navíc byla poškozena dvěma vojenskými útoky – v letech 1945 a 1968. Neblaze se na budově podepsala rovněž výstavba metra a magistrály, která ji odřízla od pulzujícího srdce města. V roce 2011 proto musela být budova z bezpečnostních důvodů pro návštěvníky uzavřena.
Vizualizace plánovaných expozic, které budou k vidění na přelomu roku
Vzhledem k tomu, že stavba je národní kulturní památkou, probíhala rekonstrukce, započatá v roce 2015, pod pečlivým dohledem odborníků z Národního památkového ústavu. Záměrem projektu bylo, aby se výsledek co nejvíce podobal vzhledu stavby v roce 1891, kdy se poprvé otevřela veřejnosti. Fasáda má proto nyní světlejší odstín („památka“ na okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 – stopy po kulkách na čelní fasádě – byla zachována), nad hlavní schodiště se vrátilo původní malované zasklení stropu, které bylo zničeno a po mnoho let nahrazeno obyčejnými skleněnými a plexisklovými tabulemi, zrestaurovány byly také detaily panteonu a u fontány muzea se opět objevily vlajkové stožáry. Jednou z atraktivních novinek prohlídky bude určitě vstup do kopule, odkud se skýtá překrásný výhled na Prahu.
NÁRODNÍ MUZEUM na letošní konferenci Požární bezpečnost staveb 2019 (18. září, veletrh For Arch)
kpt. Ing. Martin Podjukl na letošním ročníku konference vystoupí s příspěvkem Požáry a zásahy v památkově chráněných objektech. V prezentaci popíše některé charakteristické znaky a okolnosti vzniku mediálně zajímavých případů požárů památek. Společně s rozborem dílčích a méně známých požárů historických a církevních budov zhodnotí současné možnosti a limity požární ochrany těchto unikátních staveb. kpt. Ing. Martin Podjukl je vrchním komisařem ve funkci vyšetřovatel požárů Ministerstva vnitra ČR – generální ředitelství HZS ČR, odbor Prevence.
Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., vystoupí s přednáškou o požární bezpečnosti zrekonstruované historické budovy Národního muzea v Praze. Novorenesanční budova Národního muzea architekta Josefa Schulze byla otevřena na 28. října 2018 v den 100. výročí vzniku Československa. Autorem generální rekonstrukce, která probíhala sedm let, je Ing. arch. Zdeněk Žilka. Přednáška se bude věnovat zkušenostem z vlastní výstavby, průběhu prací, doplněné množstvím fotografií. Součástí přednášky je video dokumentace z průběhu koordinačních funkčních zkoušek.
Na konferenci zazní jako jedna z klíčových přednášek také téma požární bezpečnosti obnovené historické dřevostavby Libušín na Pustevnách. Chata Libušín je dílem slovenského architekta Dušana Jurkoviče a stojí na Pustevnách v obci Prostřední Bečva. V roce 2016 začala kompletní obnova památky po požáru v roce 2014, znovu otevřena bude v říjnu letošního roku. Autorem projektu je architektonický ateliér Masák & Partner. Na konferenci vystoupí Ing. arch. Jakub Masák.
Informace o konferenci sledujte na konference.tzb-info.cz
NÁVRAT K PŮVODNÍ PODOBĚ I NEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIE
„Rekonstrukce Historické budovy je jednou z největších a nejsložitějších rekonstrukcí v historii České republiky jak svou velikostí, tak rozsahem prací. Jsem velice rád, že se nám podařilo v rekordním čase 42 měsíců splnit slib a budovu uvést do zkušebního provozu u příležitosti oslav 100 let od vzniku Československa a 200 let od založení Národního muzea,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Jeho slova potvrdila ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková: „Z pohledu památkové péče jde o nejkomplikovanější a nejsložitější obnovu v dějinách. Snoubí se tu potřeba uchování hodnot, ale také nutnost nastavení moderních technologií, aby Národní muzeum bylo srovnatelné se světovými muzei.“
Vizualizace plánovaných expozic, které budou k vidění na přelomu roku
VELRYBA ZNOVU NA SCÉNĚ
V letošním roce by měla být celá budova uvedena do řádného provozu. Vedle aktuálních výstav by se návštěvníkům měly otevřít i stálé expozice, včetně přírodovědeckých s proslulou velrybou – plejtvákem myšokem. I ten prošel rukama restaurátorů, a nejen českých. S restaurováním pomáhali odborníci z Přírodovědeckého muzea v Londýně, kde zhruba před rokem instalovali podobnou kostru. K vidění bude také sedmnáctimetrový model krakatice, nová vycpaná zvířata, jediná na našem území nalezená kost dinosaura nebo osmdesátikilogramový meteorit. Na přelomu letošního a příštího roku bude možné v Historické budově navštívit zcela nově koncipované expozice Příroda a Zázraky evoluce. V listopadu se v Nové budově rovněž otevřou expozice Dějiny 20. století a Dětské muzeum. Samostatným expozičním celkem bude Spojovací chodba, která pod zemí propojí Historickou a Novou budovu. I ta by měla být zpřístupněna na přelomu roku. Od června 2020 pak budou mít návštěvníci možnost vstoupit i do dalších stálých expozic. V Historické budově se bude jednat o expozice sjednocené pod názvem Dějiny, dalšími výstavními celky budou Lidé: Člověk, společnost a kultura v minulosti a Klenotnice a mincovní kabinet.
NÁRODNÍ MUZEUM
Stavba novorenesančního paláce Národního muzea podle projektu architekta Josefa Schulze, dokončená v roce 1891, byla vyvrcholením desítky let trvajících vlasteneckých snah o vybudování reprezentativní budovy této instituce. Již záhy po jejím otevření se však ukázalo, že budova nemá dostatek prostoru pro depozitáře. To však nijak nebránilo tomu, vytvořit v ní atraktivní expozice. Zvláště ty přírodovědecké, včetně jejich mobiliáře, jsou dnes jako celek považovány za historickou památku. K prostorovým limitům se postupem času přidávaly další a další nedostatky a závady, které v roce 2011 vyvrcholily uzavřením celé budovy z bezpečnostních důvodů a zahájením příprav generální rekonstrukce. Její nezbytnou součástí byla rovněž instalace nejmodernějších kontrolních a bezpečnostních technologií, včetně systému elektrické požární signalizace typu (EPS) Sinteso od společnosti Siemens ČR.
„Národní muzeum nyní disponuje systémem, který úspěšně chrání pracovníky muzea, jeho návštěvníky a v neposlední řadě i exponáty v kvalitě, která je srovnatelná s nejlépe zabezpečenými objekty podobného charakteru v Evropě i ve světě. Tento systém zahrnuje veškeré v současné době dostupné metody detekce požáru doplněné kvalitním vyhodnocením falešných poplachů,“ řekl Jaroslav Pastyřík, obchodní zástupce divize Building Technologies společnosti Siemens.
V budově byl zároveň instalován systém měření a regulace (BMS), který představuje novou éru v nasazování řídicích systémů pro tzv. inteligentní budovy. Skládá se z grafické nadstavby platformy pro komplexní řízení budov Desigo CC, která poskytuje uživatelsky příjemné prostředí pro zobrazování regulovaných objektů a jejich hodnot a integruje ostatní systémy použité v budově. Systémy třetích stran lze do BMS plnohodnotně integrovat při zachování komfortu zobrazení a ovládání za podmínky, že splňují požadavky komunikačních standardů.
Systémy automatizovaného řízení budov, systémy řízení energetických systémů, systémy řízení kotelen a předávacích stanic CZT. Přístroje pro měřicí a regulační techniku, integrované systémy budov, konzultace, projekty, software, dodávky na klíč, projekty ...