Novela Zákona o ochraně ovzduší zveřejněna
Novela Zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. byla Senátem schválena 19. července. Dne 1. 8. 2018 novelu podepsal prezident ČR. Tento zákon nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, což se stalo 16. srpna. To znamená, že novela je účinná od 1. září 2018.
Novela zákona ovlivňuje obor vytápění, neboť podstatná část ze všech zdrojů tepla pracuje na bázi spalovacího procesu a jsou tedy v závislosti na vlastnostech paliva potenciálními zdroji emisí oxidu uhličitého, dalších plynů a látek i prachu.
O některých změnách, které novela přináší, informujeme na TZB-info v samostatných článcích. Zejména jde o problematiku pevných paliv, kde se na změny zaměřuje soudní znalec Ing. Zdeněk Lyčka ve svých příspěvcích Pohledem znalce.
Mimo výše uvedené je novela zajímavá i z jiných důvodů. V novele je silněji věnována pozornost předcházení poškozování ovzduší dopravou. V oboru vytápění si můžeme říci: „konečně došlo i na druhé“. Jde například o zavedení nízkoemisních zón. Zpřísnění požadavků na emise ze stacionární zdrojů, které platí v některých částech měst a vyžaduje používat zdroje tepla s nadstandardně nízkými emisemi, bude vyváženo možností zpřísnit požadavky na emise i z dopravy, tedy z mobilních zdrojů. V novele je uvedeno: „… může obec na svém území, nebo jeho části, stanovit nařízením zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel (dále jen „nízkoemisní zóna“) …“
Stabilních zdrojů emisí, tedy zdrojů tepla, je v takových oblastech měst dlouhodobě přibližně stejně. Maximálně z daného místa po přepojení zdrojů tepla na vysokoúčinnou soustavu zásobování tepelnou energií nebo s přechodem na elektřinu zcela vypadávají případně při modernizaci zdroje tepla se jejich produkce emisí snižuje. Zatímco aut projíždějících městy přibývá a většinou místo plynulého průjezdu se často zastavují a rozjíždí, což produkci emisí zvyšuje. A v teplých obdobích k tomu přispívají zapnuté klimatizace, které jsou dnes již standardní výbavou většiny aut. Nikdo určitě nemá zájem na návratu do dob předchozích s kouřícími komíny. Jen ten technicky vyvážený a demokratický přístup k omezování emisí mohl být až dosud postrádán.
V 2§ novely zákona mne zaujaly tyto definice:
„t) emisemi skleníkových plynů na jednotku energie celkové množství emisí skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentu CO2 vyprodukovaných v úplném životním cyklu pohonné hmoty pro dopravní účely nebo elektřiny pro dopravní účely, dělené celkovým energetickým obsahem pohonné hmoty, který je vyjádřen hodnotou výhřevnosti, nebo energií ve formě elektřiny,
u) emisemi skleníkových plynů vzniklými během úplného životního cyklu pohonné hmoty pro dopravní účely nebo elektřiny pro dopravní účely celkové čisté hodnoty emisí CO2, CH4 a N2O, které jsou přičitatelné této pohonné hmotě, a to včetně přimíšených složek, nebo elektřině, za období zahrnující všechny etapy procesu výroby a spotřeby pohonné hmoty nebo elektřiny od těžby nebo obdělávání půdy, včetně změn ve využívání půdy, přes dopravu, distribuci a zpracování, až po spalování, a to bez ohledu na to, kdy tyto emise vznikají,
v) emisemi z těžby veškeré emise skleníkových plynů, k nimž dojde předtím, než se začne příslušná surovina zpracovávat v rafinerii nebo zpracovatelském zařízení, kde se vyrábí pohonná hmota.“
Lze velmi pozitivně hodnotit zahrnutí pojetí emisí v úplném životním cyklu. Může jít i o výsledek tlaku tradičního automobilového průmyslu spojeného s benzínem a motorovou naftou, neboť je zatím dost silný k tomu, aby svého vyrůstajícího elektrického konkurenta podrobil opravdu přísnému a komplexnímu testu. Úplný životního cyklus je jediný ospravedlnitelný princip hodnocení, jak v dopravě, tak v oblasti vytápění a chlazení.
Některá nová ustanovení
Zákon umožňoval výklad, který i v případě rodinného nebo rekreačního domu mohl požadovat zpracování energetického posudku pro doložení, že v daném případě není ekonomicky přijatelné napojení na SZTE (dříve CZT). Nově bude účinné toto znění:
„Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Tato povinnost se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci a na případy, kdy energetický posudek33) prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.“
Povinnost provozovatele zdroje na pevná paliva 10 až 300 kW se nově rozšiřují směrem dolů od nulového výkonu.
„Provozovat spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k tomuto zákonu,“
„V § 17 odst. 1 písm. h) se slova „jednou za dva kalendářní roky“ nahrazují slovy „pravidelně nejméně jednou za tři roky“, za slovo „prostřednictvím“ se vkládá slovo „fyzické“ a za slova „pevná paliva o“ se vkládá slovo „celkovém“.“
„V § 17 odst. 1 písm. h) se na konci textu věty první doplňují slova „ ; pokud byla provedena pravidelná kontrola provozovaného kotle podle zákona o hospodaření energií33), považuje se tím kontrola technického stavu a provozu podle tohoto zákona za splněnou v témže kalendářním roce; v takovém případě má provozovatel povinnost předložit na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností zprávu o této pravidelné kontrole“ a věta druhá se nahrazuje větami „V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje není znám, zanikl, nebo není schopen zajistit odborně způsobilou osobu, která by mohla provést kontrolu technického stavu a provozu v rámci referenčního finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem, může být kontrola provedena odborně způsobilou osobou oprávněnou jiným výrobcem k provádění kontroly technického stavu a provozu stejného typu spalovacího stacionárního zdroje. Vyjádření k dostupnosti odborně způsobilé osoby podle předchozí věty vystaví výrobce provozovateli do 30 dnů od jeho vyžádání a provozovatel jej připojí k dokladu o provedení kontroly předkládanému na vyžádání obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nevystaví-li výrobce své vyjádření ve stanovené lhůtě, má se zato, že není odborně způsobilou osobu v rámci stanoveného referenčního finančního limitu schopen zajistit. V takovém případě je provozovatel povinen na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností věrohodně prokázat, že výrobce o vyjádření požádal.“.
V § 17 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Obec může vyhláškou zakázat na vymezeném území obce spalování vybraných druhů pevných paliv ve stacionárních zdrojích podle věty první, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů uvedených v § 17 odst. 1 písm. g) splňujících pro tato paliva požadavky stanovené v příloze č. 11 k tomuto zákonu.“.“
„V § 17 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „a referenční finanční limit pro provedení této kontroly, který je rozhodný pro posouzení schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu a který zahrnuje veškeré náklady spojené s jejím provedením, včetně dopravních nákladů odpovídajících vzdálenosti 50 km“.“