Kontroly kotlů v domácnostech
Zruší Ústavní soud možnost kontroly kotlů v domácnostech nebo nikoliv? Rozhodnutí bude záviset především na vyhodnocení ustanovení Listiny základních práv a svobod.
Jak informovala ČTK, tisková i on-line média a další, tak o oprávněnosti vstoupit do domácnosti za účelem provedení fyzické kontroly způsobu provozování kotle a spalování jen předepsaného paliva bude rozhodovat Ústavní soud. Stane se tak na základě iniciativy poslanců TOP 09 a ODS, kteří nesouhlasí s tím, aby byl vstup do domácnosti vynutitelný bez rozhodnutí soudu. Tedy aby byl dodržen stejný postup, jako je tomu například v případě vyšetřování trestné činnosti.
Stížnost předložená Ústavnímu soudu se týká především tohoto ustanovení Zákona o ochraně ovzduší:
28. V § 17 odstavec 2 zní:
„(2) Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného
v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle odstavce 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.“
Rozhodování Ústavního soudu nebude jednoduché. Protože ryze právní záležitost může souviset například i s ochranou života, pokud by spaliny produkované z kotle při spalování například plastů byly jedovaté a vlivem nepříznivých přírodních podmínek pronikaly do sousedních domácností. Ve zvláště závažných případech by se mohla hledat paralela i se zákonem č. 320/2015 Sb. Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), který vstup do domácností za přesně definovaných podmínek rovněž umožňuje bez předchozího rozhodnutí soudu.
Ministerstvo životního prostředí hovoří o tom, že jejich právní analýzy potvrdily soulad s ústavním pořádkem ČR, s Listinou základních práv a svobod. Z Listiny základních práv a svobod jsem vybral několik ustanovení s možnou vazbou na předloženou ústavní stížnost (bez záruky komplexnosti):
Čl. 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem.
(3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
Čl. 7
(1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.
Čl. 10
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.
Čl. 12
(1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.
(2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.
(3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.
Jak je zřejmé z výše uvedeného a zcela jistě nekompletního souboru informací, tak rozhodnutí Ústavního soudu nebude jednoduché.
Do doby rozhodnutí Ústavního soudu platí současná legislativa, konkrétně novela zákona o ochraně ovzduší, kterou provedl Zákon č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zákon vyšel dne 14.11.2016 ve Sbírce zákonů.