Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2022

Rok 2022 byl již dvacátým devátým rokem rutinního provozu “Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ (Monitoringu) i jeho Subsystému II “Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody“.

Zdroje dat a základní jednotka

Od roku 2004 jsou většinovým zdrojem dat pro národní zprávu o jakosti pitné vody rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je provozovatelům uloženo platnou legislativou. Získané údaje jsou provozovatelé povinni převést do předepsané elektronické podoby a neprodleně je předat orgánu ochrany veřejného zdraví, respektive je vložit přímo do IS PiVo. Stejná povinnost je uložena zdravotním ústavům při provádění rozborů v rámci státního zdravotního dozoru.

Základní jednotkou pro posuzování jakosti pitné vody z veřejných vodovodů je zásobovaná oblast definovaná vyhláškou č. 252/2004 Sb. následovně: „Určené území více, jednoho nebo části katastrálního území, ve kterém je lokalizována rozvodná síť, ve které pitná voda pochází z jednoho nebo více zdrojů a její jakost je možno považovat za přibližně stejnou. Voda v této rozvodné síti je dodávána jedním provozovatelem, popřípadě vlastníkem vodovodu pro veřejnou potřebu“.

Zdroje vody

Podle získaných údajů z IS PiVo bylo v roce 2022 v České republice 38,27 % obyvatel (3 537 oblastí) zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, 38,31 % obyvatel (327 oblastí) z povrchových zdrojů a konečně 23,42 % obyvatel (215 oblastí) ze smíšených zdrojů. Data o počtu zásobovaných obyvatel nemusí být úplně přesná.
Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2022 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 49,71 % a povrchové zdroje 50,29 % ^[1].

Z vybraných ukazatelů

• Obsah radionuklidů přítomných v pitné vodě způsobí efektivní dávku v průměru přibližně 0,07 mSv/rok. Příjmem pitné vody je tedy čerpáno 7 % obecného limitu (1 mSv/rok) daného vyhláškou č. 236/2016 Sb., o radiační ochraně.
• V údajích o hodnocení příspěvku pitné vody k expoziční zátěži obyvatelstva vybraným škodlivým látkám stejně jako v minulých letech jednoznačně dominuje expozice dusičnanům, která dosahuje hodnoty 7,62 % expozičního limitu pro větší (zásobující nad 5 000 obyvatel) a 8,42 % pro menší zásobované oblasti (hodnoty vypočtené z mediánu).
• Expoziční zátěž pro arsen a nikl se pohybuje kolem 1 % (pro arsen 1,37 % u větších a 1,75 % u menších oblastí a pro nikl 1,07 % u větších a 1,42 % u menších oblastí). Koncentrace ostatních hodnocených kontaminantů v pitné vodě často nepřesahují mez stanovitelnosti použité analytické metody.

Jakost pitné vody ve veřejných a komerčně využívaných studních

V rámci celostátního monitoringu jakosti vod jsou v IS PiVo rovněž sbírány údaje o jakosti pitné vody pocházející z veřejných studní a individuálních zdrojů využívaných k podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda (komerční studny).

V roce 2022 bylo z 252 veřejných a 1 930 komerčních sledovaných studní provedeno 5 094 odběrů vzorků vody a jejich analýzou získáno 185 028 hodnot ukazatelů jakosti pitné vody.
Limity zdravotně významných ukazatelů jakosti limitovaných NMH byly překročeny v 657 případech ze 107 506 stanovení. Dále bylo zaznamenáno 1 972 případů nedodržení ukazatelů jakosti limitovaných MH z celkového počtu 59 422 stanovení.

Literatura:
^[1]Údaje o vodovodech a kanalizacích za rok 2021 podle krajů. Český statistický úřad (ČSÚ). Staženo 15. 5. 2023, Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2022 | ČSÚ (czso.cz).