ERÚ žádá Schillerovou, aby navýšila státní dotaci zeleným zdrojům

Na dnešní webové konferenci Solární asociace to uvedl radní ERÚ Petr Kusý. Vláda v polovině září rozhodla, že stát by měl pro příští rok přispět podporovaným zdrojům energie dotací 27 miliard korun, stejně jako v letošním roce.

Nedávno vydané cenové rozhodnutí nicméně podle ERÚ proti letošku předpokládá v roce 2021 výrazný růst nákladů na financování podpory. Úřad už na konci září upozornil, že výše finanční podpory pro zelené zdroje příští rok vzroste, náklady na její financování mají stoupnout asi o dvě miliardy korun. Situace podle úřadu nejvíce dopadne na průmysl a firmy.

"My jsme jako rada včera (v pondělí) odeslali dopis na paní ministryni Schillerovou s žádostí o zohlednění těch dvou miliard korun ještě ve státní dotaci. S tím, že jinak bohužel nebude jiné cesty, než opravdu zdražit tu část regulované složky ceny elektřiny, která v sobě zahrnuje podporu na obnovitelné zdroje," řekl dnes Kusý. Vyjádření ministerstva financí ČTK shání.

Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

"Náklady na podporu hradíme částečně na fakturách za elektřinu v podobě příspěvku na podporované zdroje energie, zbývající díl připadá na státní rozpočet. Rozpočet nyní počítá s výdaji ve stejné výši jako v letošním roce, ačkoliv předpokládané náklady budou významně vyšší," uvedl už dříve předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Podpora tak příští rok nestoupne například větším zařízením kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), což požadovaly některé teplárny.

"Další navyšování podpor by situaci ještě zhoršilo, zejména pro zákazníky z oblasti průmyslu. Pomoc jednomu typu podniků by tak ohrozila jiné," dodal Trávníček. Situace zřejmě nejvíc dopadne na průmysl a firmy. Důvodem je, že výše poplatku zákazníků na obnovitelné zdroje nesmí překročit 495 korun za megawatthodinu, což by mělo od větších výdajů uchránit domácnosti.

Hlavním důvodem nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření Trávníčka pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny určují sami dodavatelé a tvoří zhruba polovinu výsledné ceny pro zákazníky. Zbytek tvoří takzvaná regulovaná složka, kterou každoročně určuje právě ERÚ.

Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené elektřiny poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.