Štuller: ČR musí zajistit jaderné inženýry, školy zájem necítí

Řekl to vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller na Jaderných dnech, které pořádají ode dneška do 23. května plzeňská Škoda JS, Západočeská univerzita (ZČU) a vzdělávací projekt CENEN (Czech Nuclear Education Network). Školy a firmy ale uvádějí, že necítí zájem mladých lidí o tento obor.

"Je jasné, že nás čeká výstavba nových jaderných bloků. A ty, které se hodí pro český jaderný program, mají životnost minimálně 60 let, solidně garantovanou dodavateli. Některé z projektů jsou nám nabízeny dokonce s životností 80 let," uvedl Štuller. K tomu je třeba připočítat 15 až 17 let přípravy výstavby, což je dohromady zhruba 100 let plus roky na poslední fázi vyřazování elektráren z provozu.

Také délka provozu současných dvou jaderných zdrojů v ČR bude záviset hlavně na tom, aby byly obsluhovány inteligentně, kvalitně a aby byla zajištěná údržba a včasné opravy. Jaderná elektrárna Dukovany obdržela po 30 letech od uvedení do provozu časově neomezenou licenci, technicky na dalších 20 a více let. Elektrárna Temelín by ji měla dostat za tři čtyři roky. "Má předpoklady, aby byla provozována ještě dalších 40 let," uvedl zmocněnec. K jejich kvalitní obsluze a údržbě je nutné zajistit nastupující generaci techniků a dalších odborníků. Bude potřeba několik tisíc zaměstnanců, aby převzali štafetu, a to i v projektování. Pro studenty inženýrských oborů je tu na několik dekád velice solidní a dlouhodobá perspektiva, uvedl Štuller.

Podle jaderného experta Josefa Kotta mladí zatím v oboru nevidí perspektivu. Pokud by vláda nebo ministerstva jasně řekly, že české firmy postaví v Česku nové jaderné bloky, rodiče by se nebáli své děti na tyto obory posílat. Pokud se vláda nyní rozhodne, že se nový blok začne stavět, bude ale momentálně problém najít dostatek mladších odborníků.

"Zájem mladých o studium oboru je zatím malý. Vnímají, že se o nových projektech hovoří, ale nic se nedělá. Chtěli by mít perspektivu," uvedl matador jaderné energetiky, bývalý ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký, který učí vysokoškoláky v Plzni i v Praze. Podle něj ale bude velká poptávka po dobrých jaderných inženýrech, kteří budou schopni nejenom chápat výrobu dílů, ale i organizovat výstavbu investičních celků, což ČR kdysi uměla velmi dobře.

Podle Hezoučkého by bylo špatnou cestou koupit nová zařízení na klíč od Číňanů nebo od Korejců, protože české podniky jsou stále schopné vyrobit 75 až 80 procent částí jaderného bloku. "Upřímně se obávám, že se vybere špatný dodavatel," uvedl dnes. V aktualizované státní energetické koncepci se hovoří o zapojení maxima českého průmyslu. "Ale jestliže se to zadá Číňanům nebo Korejcům, tak ti mají v projektech svá zařízení a předělání na ta česká si nedovedu představit. Českou prací by pak byly dráty a písek do betonu," řekl Hezoučký.

Západeočeská univerzita má obnovený studijní program Stavba jaderně energetických zařízení. "Zájem pořád klesá," uvedl dnes proděkan fakulty strojní Jan Zdebor. V pátém ročníku budou od září už jen tři studenti. "Říkáme jim, že je tu perspektiva na desítky let, i kdybychom nestavěli nové bloky. I když snad stavět budeme, protože jsme jedna z mála zemí, která má národní souhlas většiny občanů," uvedl Zdebor. Podobný obor jako v Plzni je ještě na ČVUT v Praze a na VUT v Brně, všude studuje několik lidí. "Energetická koncepce ČR stojí na jaderné energetice. K tomu potřebujeme kvalifikované lidi na stávající elektrárny," dodal rektor ZČU Miroslav Holeček. Doufá, že škola teď po obratu demografického poklesu naláká i na tento obor, který chce dlouhodobě rozvíjet.