Vědci se postavili proti výjimkám pro uhelné elektrárny

Významní čeští vědci a lékaři se postavili proti výjimkám z limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny. Ve výzvě adresované poslancům uvádějí, že v Česku žije téměř 60 procent lidí v oblastech s překračovanými limity znečištění a na následky znečištění ročně zemře 11.000 lidí.

Vědci chtějí, aby zákon o ovzduší znemožnil udělování výjimek z limitů velkým znečišťovatelům. Souvisí to s dlouho připravovaným celoevropským zpřísněním limitů, které bude závazné od srpna roku 2021. Jednotlivé státy EU si ale do svých zákonů mohou zařadit možnost udělování výjimek. Držitelé výjimek by tak po roce 2021 nemuseli splňovat zpřísněné limity. Programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh ČTK již dříve řekl, že ekologové "mají signály", podle nichž někteří znečišťovatelé o výjimky budou chtít žádat.

"To považujeme za nepřípustné a požadujeme, aby minimálně v případě velkých elektráren bylo zákonem vyloučeno udělování takových výjimek," uvedli vědci ve svém prohlášení. Elektrárny podle nich mají být nuceny, aby instalovaly nejlepší možné technologie ke snížení znečištění a ochraně zdraví lidí. Vědci uvedli, že Česko elektřiny vyrábí více, než spotřebuje. Téměř stejně velké množství energie, jaké ročně spotřebují domácnosti, se prodá do zahraničí.

Zákaz výjimek se do zákona snaží prosadit Piráti, navrhla ho jejich poslankyně Dana Balcarová, která je zároveň předsedkyní sněmovního výboru pro životní prostředí. Připojili se k ní někteří poslanci za TOP 09 a KDU-ČSL. O návrhu bude výbor jednat tento týden. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v minulosti upozornil na to, že tato změna by mohla mít dopady na ceny energií, ale také na energetickou soběstačnost a bezpečnost státu.

Mezi odborníky, kteří se připojili k výzvě, jsou například ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Michal V. Marek či expert na posuzování vlivu na životní prostředí a bývalý náměstek ministra životního prostředí Martin Říha. Podpis přidaly i další významné osobnosti, jako například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, socioložka Jiřina Šiklová či zástupci samospráv v regionech postižených velkým znečištěním – starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt a místostarosta Litvínova Milan Šťovíček.