KOMENTÁŘ: Podpora zelené energie vyjde ČR na bilion korun
Dvě třetiny této částky odčerpají provozovatelé fotovoltaických elektráren. Důvodem velké zátěže ekonomiky je především poskytování plošné finanční podpory všem zařízením určeným k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Můžete si poslechnout i komentář, který k tématu zazněl ve studiu ČT24.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky. Odhad NKÚ je, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině.
Důvodem velké zátěže ekonomiky je především poskytování plošné finanční podpory všem zařízením určeným k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard Kč a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 % zelené elektřiny. Celkové náklady pro stát budou ještě vyšší, protože provozovatelé „zelených“ elektráren mají právo na úlevu na daních. Jaké výše ale tato daňová podpora dosahuje, není jasné, protože ji Ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje.
Zlomové období představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších podmínek vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než třiadvacetkrát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby.
Tempo růstu výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren v letech 2009 až 2012
Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Ke kratší návratnosti výrazně přispěla vedle provozní podpory i tzv. investiční podpora poskytovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu. To přitom tyto investiční podpory provozovatelům vyplácelo i v době, kdy už samo pracovalo na útlumu solárního boomu. Kumulací investičních a provozních podpor se už tak krátká doba návratnosti ještě výrazně zkrátila.
V současnosti je plošná podpora pro zařízení dokončená po roce 2013 pozastavena, nicméně pro dříve vybudované elektrárny platí podmínky, které byly nastaveny v době jejich uvedení do provozu. Tuto podporu bude stát – v závislosti na druhu energie – vyplácet ještě dalších 20 či 30 let. Vzhledem k tomu, že výše této podpory je ze zákona valorizována, budou náklady každým rokem ještě stoupat.
V roce 2013 vstoupil v účinnost nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Přestože ho Česká republika měla předložit Evropské komisi ke schválení ještě před nabytím účinnosti, komise ho dostala na stůl až poté. Evropská komise mimo jiné konstatovala, že státem nastavená podpora představuje pro české výrobce zelené elektřiny ekonomickou výhodu oproti jiným podnikatelům v oboru. Proto komise nařídila, že podporu musí dostávat i dovozci zelené elektřiny z celé EU. Jen v roce 2014 může tato kompenzace dosáhnout až 2,5 miliardy korun.
Podrobná zpráva z kontrolní akce
V reportáži mimo jiné zaznělo:
Jak je v Česku vlastně nastavený systém podpory obnovitelných zdrojů?
Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.: Momentálně v ČR nově instalované OZE podporovány nejsou. Podpora byla ukončena v roce 2013. Diskutuje se o možnostech, ale zatím nic konkrétního není.
Můžeme zkusit porovnat systém u nás s běžnou praxí v zahraničí?
Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.: Vzorem v podpoře OZE je Německo. Ostatní státy často z německého modelu vycházejí a různě si jej přizpůsobují. Pokud se budeme držet fotovoltaiky a kritizovaného 5% omezení, je nutno upozornit, že v době schválení českého zákona bylo v Německu podobné omezení. Jenže na rozdíl od České republiky bylo zakotveno napevno v zákoně. Pro ostatní OZE však je v německém zákoně pokles výkupních cen pouze 1 nebo 1,5 %. Co se týče návratnosti, byla v Německu na začátku podpory nastavena prostá doba návratnosti 10 let a od té doby nikdo návratnost neřeší. Jenže pokud se některý OZE rozvíjí pomalu, výkupní ceny se mohou (opět zákonem) zvýšit. To se stalo v případě větrných elektráren.
Řada odpůrců podpory fotovoltaické energie tvrdí, že v Česku byly vlády příliš benevolentní, jaký je Váš názor?
Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.: To je složitější otázka. Příčin, z nichž vykrystalizoval problém, bylo více, a žádná by pravděpodobně samostatně takový problém nezpůsobila.
Jednou z příčin, která je zcela přehlížena, je proměnlivý kurz koruny – na začátku podpory byl kurz přes 30 Kč/€, v polovině roku spadl na 23 Kč/€, ale v únoru 2009 se opět blížil 30 Kč/€, následoval další zlom a v polovině roku 2009 byl opět kolem 26 Kč/€.
Padla vláda – chvíli trvalo, než se zformovala tzv. úřednická vláda premiéra Fischera, ale ta měla zjevně jiné starosti, než omezování podpory OZE. Podle zprávy NKÚ už od července probíhala komunikace mezi ERÚ a MPO a již 24. 8. 2009 vláda oficiálně oznámila, že výkupní ceny sníží již od roku 2010.
Co to způsobilo je asi zřejmé – paniku – kdo mohl, snažil se dokončit projekty v roce 2009, mnohé z nich by za jiných okolností byly instalovány až v roce 2010. Ještě v září 2009 byly uzavírány smlouvy na výstavbu FVE s termínem dokončení v listopadu nebo prosinci 2009. Instalační firmy nabíraly zaměstnance, aby ten nápor stihly.
Trvalo tři měsíce, než byly připraveny dva odstavce novely. Jenže už v návrhu novely byla účinnost posunuta až k 1. 1. 2011. Důsledek – firmy, které nabraly zkušenosti s rychlou výstavbou na konci roku 2009, pokračovaly až do konce roku 2010.
Chybný údaj ERÚ o instalovaném výkonu na konci roku 2008 (ERÚ uváděl 54,29 MW namísto 65,74 MW, což je o 20 % více), takže všechny odhady instalovaného výkonu byly výrazně podhodnoceny.
Propadly se ceny FV panelů. Propad byl sice očekáván, ale zhruba o rok později. Tady se provinili analytici po celém světě, protože nevěřili, že by Čína byla schopna vybudovat výrobní kapacity solárního křemíku v tak krátké době, jak deklarovala.
Obstrukce ODS, které zcela zablokovaly jednání Poslanecké sněmovny, takže vládní návrh novely se dostal na jednání až v dubnu 2010, na speciálně k tomu svolané schůzi.
Jaký je podle Vás současný stav? Je podpora dostatečná nebo ne?
Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.: Jak jsem řekl, dnes podora není. Nelze však jednoznačně prohlásit, že je to špatně. V mnoha případech by mohly stačit nefinanční pobídky, například net-metering, tj. že výrobce elektřiny ji dodá zadarmo do sítě a později ji odebere. Někdy by dokonce stačilo neházet klacky pod nohy.
Do jaké míry se u nás OZE využívají ve srovnání s ostatními zeměmi?
Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.: To je právě jeden úsměvný prvek kontroly NKÚ, uvádí se tam, že máme ke splění cíle blíže, než Německo. Autor pouze přehlédl, že český cíl patří k nejnižším v EU, nižší má už jen Malta. V českých médiích je opakovaně omíláno, že máme horší podmínky pro využití FVE i VTE a obecně OZE, skutečný potenciál je však minimálně dvojnásobný oproti současnému využití.