MŽP k novele vodního zákona a cenám vody
Reakce MŽP na čísla prezentovaná konfederací odborových svazů k novele vodního zákona - čísla odborových svazů zdaleka nesedí.
S ohledem na čísla, která zazněla v první části dnešní tiskové konference ČMKOS, Odborového svazu DLV, SOVAK ad., a kterou přenášela živě Česká televize, uvádí MŽP konkrétní a pravdivá čísla ze Zprávy o hospodaření Státního fondu životního prostředí ČR za rok 2015 a z dopadové studie (tzv. RIA) k novele vodního zákona, která je po meziresortním připomínkovém řízení připravena k projednání vládou.
Ve Zprávě o hospodaření Státního fondu životního prostředí za rok 2015, jsou uvedeny veškeré příjmy Státního fondu životního prostředí ČR za odběry podzemní vody a za vypouštění odpadních vod od znečišťovatelů od roku 1992.
Podle těchto údajů činily v letech 1992–2015 příjmy SFŽP ČR za poplatky za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod 16 mld. Kč, příjmy včetně splátek z poskytnutých půjček, uplatněných sankcí a vratek v oblasti „voda“ ve zmíněném období pak činily 26 mld. Kč. Investice SFŽP ČR do projektů na zlepšení v oblasti vodního hospodářství v letech 1992–2015 pak činily 33 mld. Kč. Přesáhly tak o 7 mld. Kč celkové příjmy SFŽP ČR související s vodou a jsou více než dvojnásobné oproti příjmům pouze z poplatků. Údaje, které dnes odborové svazy prezentovaly na tiskové konferenci, nejsou pravdivé.
Díky investicím SFŽP ČR pak byla od roku 1992 podpořena např. realizace více než 800 čistíren odpadních vod, téměř 9000 km stokových systémů, skoro 800 km nových či zrekonstruovaných rozvodů pitné vody a na 40 úpraven vod.
Podle MŽP nejsou pravdivé ani náklady, které odborové svazy uvádějí v souvislosti se zvýšením poplatku za odběr podzemní vody o 4 Kč do roku 2022. Dle dopadové studia RIA k novele vodního zákona vychází meziroční zvýšení nákladů na platbu ceny pro vodné v důsledku zvýšení poplatku za odběr podzemní vody v období 2017–2022 maximálně cca o 18 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A max. o 36 Kč/osobu to bude v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Jde o meziroční částku za osobu, ne částku za kubík, za měsíc atp.!
Výpočet nákladu pro vodné po zvýšení poplatku za odběr podzemních vod
Celkové konečné zvýšení ceny pro vodné bude za celé šestileté období z důvodu navýšení poplatku za odběr podzemních vod v r. 2022 vyšší max. cca o 106 Kč/osobu v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda z 50 %. A maximálně o 212 Kč/osobu v roce 2022 bude vyšší v případě, že je pro výrobu vody pitné používána podzemní voda ze 100 %. Částka je součtem meziročních navýšení za celé období zvyšování poplatků, tj. za roky 2017–2022, nejde o roční navýšení a vychází z průměrné spotřeby 36,5 m3 pitné vody na osobu za rok, tedy cca 100 litrů/den."
Sečteno a podtrženo: V roce 2014 činila průměrná výše ceny vodného cca 42 Kč/m3, tj. při průměrné spotřebě vody 100 l/osobu/den a 36,5 m3 za rok činily náklady na vodné cca 1489 Kč/osoba/rok. Takže pokud by budoucí nárůst ceny vodného zahrnoval pouze nárůst poplatku za odběr podzemní vody, činilo by vodné v r. 2022 pro jednu osobu (při odběru 50 % podzemní a 50 % povrchové vody, spotřebě 100 l/den, tedy spotřebě 36,5 m3/rok) 1595 Kč (tedy navýšeno o 106 Kč).
Tisková zpráva reaguje na tiskovou konferenci 16.8.2016 viz níže.
Záznam tiskové konference z 16. srpna. proč ČMKOS a Odborový svaz dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v rámci připomínkového řízení odmítly novelu zákona o vodách a varují vážně vládu před jejím přijetím.
Podle expertů ČMKOS by novela mohla znamenat skrytý postupný kumulativní nárůst průměrné ceny vodného a stočného až o 17 %. ČR by se tak stala zemí s nejdražší vodou v rámci EU. Za sporné považují odbory i využití zdražení.
Tisková zpráva ke konferenci: Odbory odmítají novou daň z pitné vody