Vláda by měla do konce února dostat koncepci sociálního bydlení

Sociální bydlení v Česku, které by mělo začít fungovat od ledna 2017, by mělo mít tři stupně. Potřební v tísni by podle své situace měli mít možnost získat krizové bydlení, sociální byt či dostupný byt. Poskytnout by je měly obce. Koncepci dnes na konferenci v Senátu představila náměstkyně ministryně práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD). Vláda by měla dokument projednat do konce února, poté se začne připravovat zákon.

"Model je určen lidem, kteří nemají bydlení. Jsou to nejen bezdomovci, ale i lidé v ubytovnách, azylových domech, mladí po odchodu z dětských domovů, senioři, dlouhodobě nezaměstnaní, oběti domácího násilí, lidé v nevyhovujících podmínkách, postižení či samoživitelé," uvedla náměstkyně. Podle ní ztráta bydlení v Česku hrozí 521.000 lidí. "Neznamená to, že se všichni 1. ledna 2017 přestěhují do dostupného bydlení," podotkla Jentschke Stöcklová.

O sociální bydlení bude moci požádat člověk v tísni. Prověří ho úřad práce, posoudí jeho majetek a příjem. Potřebným vydá osvědčení, poté budou moci pomoc získat.

Krizové bydlení by podle náměstkyně mělo být "něco mezi noclehárnou a azylovým domem". Lůžko či pokoj v něm by mohli dostat lidé, kteří nemají kde bydlet. Zůstat by v něm mohli maximálně šest měsíců, pak by měli postoupit do dalšího stupně. Celou dobu se jim budou věnovat sociální pracovníci.

Následovat má sociální byt. Toto jednodušší bydlení by mělo mít nižší standard. I tady by se lidem věnovali sociální pracovníci. Posledním stupněm by měl být dostupný byt, tedy běžný byt k trvalému bydlení. Obec by s člověkem uzavírala smlouvu na dva roky. Jedenkrát ročně by se ale příjem rodiny znovu posuzoval. Pokud by se zvýšil, bylo by možné zvednout o něco nájem. Když se situace lidí zlepší, obstarají si na trhu svůj byt.

Podle náměstkyně by obce mohly získat peníze na rekonstrukce či výstavbu bytů z EU z integrovaného regionálního operačního programu, a to ještě před platností zákona o sociálním bydlení. "Počítáme s tím, že obce by měly mít nějaké procento bytů. Bavíme se o ideálním stavu za deset let - mohlo by to být pět procent všech bytů v obci. Je to zatím číslo k diskusi," uvedla Jentschke Stöcklová.

Ministerstvo pro místní rozvoj podle své náměstkyně Kláry Dostálové o programu ještě s unií jedná. Počítá se zatím s částkou kolem 338 milionů eur (nyní asi 9,38 miliardy korun) a se vznikem 4000 bytů. Podpora se ale nebude týkat Prahy. Další sumy mají plynout do zateplování či rekonstrukcí.

Obce by mohly využít také byty neziskových organizací či církví, ale pronajmout i od soukromníků. Ti by sice dostávali o něco nižší než tržní nájem, ale zase po delší dobu. Měli by také jistotu, že byt dostanou zpět v pořádku, podotkla Jentschke Stöcklová. Podle náměstkyně ministra pro lidská práva Kateřiny Valachové by obrysy zákona mohla vláda dostat v červnu, do konce letoška by pak mohly být na stole paragrafy. "Velmi proto potřebujeme, aby vláda měla jasný názor jak dál už v únoru," dodala Valachová.

Podle náměstkyně ministryně práce Zuzany Jentschke Stöcklové materiál obsahuje mimo jiné toto:

První pilíř sociálního bydlení:

• pro lidi bez střechy nad hlavou, ohrožené ztrátou bydlení či v nevyhovujících podmínkách
• pro osoby či rodiny, které dávají na přiměřené bydlení přes 40 procent svých příjmů
• přednostně pro samotné seniory, postižené, samoživitele či mladé po odchodu z dětských domovů
• nutné podat žádost úřadu práce, ten posoudí příjem a majetek, pak případně vydá osvědčení o nároku na pomoc
• lidé mohou postupně projít všemi třemi stupni bydlení

Tři stupně

1) Krizové bydlení

• nový typ sociální služby na pomezí mezi noclehárnou a azylovým domem, který upraví novela o sociálních službách
• pro lidi, kteří potřebují okamžitě ubytovat
• pobyt maximálně šest měsíců

2) Sociální byt

• zajistí obec
• zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení se sníženým standardem
• s klientem bude pracovat sociální pracovník

3) Dostupný byt

• zajistí obec
• zkolaudovaný prostor k trvalému bydlení s běžným standardem
• obec uzavře s klientem nájemní smlouvu na dva roky
• úřad jednou ročně prověřuje situaci potřebných
• pokud se příjem nájemníka zvedne nad stanovenou hranici, nájemné se může zvýšit maximálně o 15 procent
• po zlepšení situace se nájemník či rodina přesunou do běžného bydlení, které si najdou
• pokud se situace nezlepší, zůstanou lidé v dostupném bytě
• nájemníkům se věnuje sociální pracovník

Druhý pilíř sociálního bydlení:

• pro osoby či rodiny, které přiměřené bydlení mají a rády by v něm zůstaly, nestačí jim na ně ale příjem
• možnost získat dávku na bydlení na dorovnání nájmu

Fond sociálních a dostupných bytů:

• registr povede ministerstvo práce
• určité procento bytů obcí by měly tvořit dostupné a sociální byty, do několika let například pět procent (podíl se ještě určí)
• několik menších obcí by mohlo sociální a dostupné byty sdílet
• na výstavbu sociálních a dostupných bytů se dají využít peníze z EU, stejně tak na zřízení a provoz krizového bydlení
• obce by mohly využít i byty neziskovek, církví a soukromníků, uzavřely by s nimi dohodu
• lidé v sociálním bydlení budou mít nižší nájem a mohou na nájemné dostat i dávky, které zaplatí obci jako pronajímateli