V Praze za 20 let dramaticky ubylo prodaného uhlí a koksu

Společnost se zabývá obchodováním s tuhými palivy. Lidé v metropoli podle něj přešli k topení plynem nebo jim teplo zajišťují teplárny. "Ještě v polovině devadesátých let se v Praze a blízkém okolí za topnou sezónu prodalo asi 400.000 tun koksu a několik set tisíc tun hnědého uhlí v rámci uhelných skladů," řekl ČTK Havlíček. Nyní se podle něj v hlavním městě ročně prodá pár tisíc tun koksu a několik málo desítek tisíc tun hnědého uhlí. Míní, že situaci v odvětví alespoň trochu zachraňuje rostoucí zájem o balené palivo, u něj ale pro změnu velkou ránu prodejcům tuhých paliv zasazují obchodní řetězce, které podle Havlíčka mnohdy vnáší na trh dumpingové ceny.

"Z mého pohledu v Praze zůstaly jen nejsilnější sklady, které se vypořádaly s velkým poklesem prodeje volně loženého paliva a našly další sortimenty jako například balené palivo, dřevo či jiné činnosti," řekl Havlíček.

To, že Pražané přestávají uhlím topit potvrzují i čísla ze Sčítání lidí, bytů a domů. Z nich vychází například Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) pro výpočtech emisí. Podle dat, která má ČTK od ČHMÚ k dispozici, topilo v roce 2011 v Praze uhlím 2876 bytů, zatímco v roce 2001 to bylo 12.082 bytů. Celkový počet bytů v metropoli se pak za deset let zvedl ze zhruba půl milionu na 542.168 v roce 2011. Podíl vytápění uhlím tak klesl ze zhruba 2,5 procenta na pouhé půl procento. Miroslav Modlík z ČHMÚ upozorňuje, že skutečná čísla mohou být mírně odlišná. Čísla ze sčítání lidu podle něj zahrnují pouze údaj převažujícím způsobu vytápění bytů. "Ve skutečnosti většina domácností využívá kombinovaný způsob vytápění, mají například plynový kotel, krbová kamna na dřevo, elektrický přímotop, kotel na uhlí apod. Konečné výsledky tak jsou ovlivněny tím, který z těchto způsobů se respondent rozhodl vybrat jako převažující," uvedl Modlík.

Klesají trend prodejů potvrzuje i Zdeněk Janda, který je majitelem jednoho ze skladů tuhých paliv, který zatím "přežil". Uvedl, že jen za loňskou mírnou zimu mu klesly prodeje o asi 30 procent. "V roce 1995, když jsem začínal, jsem měl obrat zhruba 30 nebo 40 milionů korun. Za loňský rok už to bylo jen šest milionů," řekl ČTK Janda. A to i přesto, že byl nucen od devadesátých let cenu koncovým zákazníkům mnohonásobně zvednout ceny. "Například metrák koksu jsem prodával za 300 korun, dneska stojí 900 Kč, uhlí stálo 90 korun, dneska stojí 350 Kč," uvedl Janda. Ceny pro letošní zimu však upravil jen rámcově, podobně jako další prodejci.

"Díky poslední teplé zimě má řada koncových odběratelů ještě nějakou zásobu paliva a obchodníci s hnědým uhlím se přebíjí v cenách, aby vůbec prodali. Na tom může profitovat koncový odběratel," upozornil Havlíček. Podle něj ale může nastat problém s cenou koksu, hlavně kvůli vývoji na Ukrajině. "Od září chybí v Evropě ukrajinský antracit a řada průmyslových odběratelů se obrátila na odběr koksu. Zásoby mizí velice rychle a s blížící se zimou může pak dojít k cenovému skoku, když koks najednou nebude rychle k sehnání," dodal Havlíček.

Podle Jandy topí v Praze tuhými palivy hlavně zákazníci v okrajových částech metropole, v centru už se prakticky nevyužívají. Upozornil také na to, že většina obyvatel metropole čeká s nákupem uhlí nebo koksu až na poslední chvíli a koupí vesměs jen množství, které aktuálně opravdu potřebují. "Na vesnicích si lidé pořád ještě myslí, když mám plný sklep, je to dobře. V Praze už to neplatí," dodal Janda.