Odborníci: EU mohla být v energetickém balíčku odvážnější

Podle ekologů Evropa promarnila klíčovou šanci na zvýšení své energetické bezpečnosti. Naopak česká vláda se schváleným balíčkem souhlasí. Premiér Bohuslav Sobotka po jednání lídrů EU dnes řekl, že výsledná dohoda je pro Česko přijatelná, neboť ponechává rozhodování o energetickém mixu i závazcích na jednotlivých státech.

Summit v Bruselu v noci na dnešek rozhodl, že Evropská unie do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti roku 1990. Součástí dohody je k roku 2030 výroba nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti nejméně o 27 procent a posílení propojenosti energetických sítí.

O schválených opatřeních do roku 2030 podrobně zde

"Ostudou pro evropské lídry je fakt, že řada průmyslových podniků jako je Alstom, IKEA nebo české stavební firmy prosazovaly ambicióznější cíle v šetrné energetice než politici. V příštím desetiletí se již obnovitelné zdroje obejdou bez současné formy podpory, takže jejich omezování nedává smysl," uvedl Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Řediteli aliance Šance pro budovy Petru Holubovi vadí část balíčku týkající se úspor energií. Ty se mají do roku 2030 zvýšit o 27 procent, závazek je ale "indikativní", tj. nepovinný. "Takový cíl nemusí nikdo dodržovat. Stavebnictví a podniky v tomto perspektivním a rostoucím odvětví naopak potřebují jistotu, potřebují vědět, kam se výhledově ubírat," uvedl.

Analytik BH Securities Petr Hlinomaz souhlasí s premiérem, že přijatá rozhodnutí jsou poměrně přijatelná pro jednotlivé země, tedy i pro Česko. "Nelze ale s jistotou říci, že tomu tak je i z pohledu Evropy a jednotného energetického trhu," upozornil. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora jsou cíle balíčku pro Česko splnitelné. "Dohodu pro ČR považuji jako celkově přijatelný kompromis," uvedl Gavor.

Česká vláda balíček hájí. "Vzhledem k tomu, že je Česká republika vysoce průmyslovou zemí, vnímám vyjednání kompromisu, který poskytuje jistotu pro průmysl a ochranu budoucích investic a zároveň peníze pro modernizaci energetiky a průmyslu, za úspěch," řekl po schválení balíčku Sobotka.

Podle místopředsedy ODS Evžena Tošenovského však premiér podporou balíčku naložil na české občany závazky v řádu miliard korun. "Sobotkův argument, že jsme se tímto rozhodnutím zařadili do hlavního proudu EU, v situaci, kdy nechce nebo neumí říci, kolik nás tento závazek bude stát, je nezodpovědný a poškozující," uvedl.

Za úspěch výsledek považují ministerstva průmyslu (MPO) a životního prostředí (MŽP). "Je důležité, že se podařilo udržet na přijatelné úrovni cíle pro podíl energie z obnovitelných zdrojů a pro energetickou účinnost," uvedlo MPO. Podle MŽP je dohoda pozitivním signálem pro mezinárodní vyjednávání o nové dohodě o ochraně klimatu, která se uskuteční v Paříži v roce 2015. Viceprezident Svazu průmyslu ČR Jan Rafaj ale upozorňuje, že bude podstatné, jak se právě na pařížském summitu k politice Evropské unie postaví zbytek světa. "V případě výrazného konkurenčního znevýhodnění firem oproti zbytku světa hrozí přesun výroby jinam," upozornil.

Sobotka po schválení balíčku oznámil, že Česko by mělo v letech 2021 až 2030 získat 50 až 70 miliard korun díky vyjednané dohodě o emisních povolenkách. Anatolij Stolbov z firmy Virtuse Energy, která je největším tuzemským obchodníkem s povolenkami, vidí tuto částku jako nadsazenou. "O částce, kterou oznámil premiér Sobotka, je adekvátní mluvit pouze v případě návratu ceny povolenek na úroveň kolem 30 eur za tunu. Za předpokladu současné ceny (6,5 eura) je částka několikanásobně nižší, odhadem kolem deseti miliard korun," dodal Stolbov.