Lidé díky mírné zimě za teplo ušetřili, teplárny sčítají ztráty

Teplárna © Jeno - Fotolia.com

Některé teplárny zaznamenaly pokles i o čtvrtinu. Domácnosti, které využívají centrální vytápění, tak ušetřily. Výše jejich úspory závisí na ceně tepla a stavu vytápěného objektu. Pro teplárenské firmy to ale znamená ztráty.

Topná sezona ale končí až 31. května, takže na hodnocení celé sezony je příliš brzy, hlavně ráno a večer se stále ještě topí, uvedl Lukáš Jankovský, mluvčí Teplárny Liberec a Českolipské teplárenské ze skupiny MVV. Podle Teplárenského sdružení ČR běžný byt ušetřil mezi 1150 a 1700 korunami, v průměru je to asi 1300 korun. Zhruba 45 procent úspory se projeví v aktuálním vyúčtování nákladů na vytápění za loňský rok.

Jako nejhorší za poslední minimálně čtvrtstoletí hodnotí letošní zimu vedení Plzeňské teplárenské, největšího dodavatele tepla na západě Čech. Průměrné teploty byly o zhruba tři stupně vyšší než v běžných letech a propad v prodejích tepla je o zhruba 20 procent oproti plánu, uvedl generální ředitel městské teplárny Tomáš Drápela a výrobní ředitel Zdeněk Dongres.

Podle Drápely je sice hlavním zdrojem zisku teplárny prodej elektřiny, ale vzhledem k tomu, že je nyní na lipské burze levná, tak už tyto ztráty elektřinou velmi obtížně dožene.

Například Teplárnám Brno prodej tepla klesl o 16 procent na 2,750 milionu gigajoulů. Stejně tak klesly i tržby za teplo na 1,465 miliardy korun. Teplárenské společnosti v Olomouckém kraji tvrdí, že tak velký propad spotřeby nepamatují a ztráty na tržbách předběžně odhadly na miliony korun. Na jihu Čech se teplárny snaží klesajícím odběrům v posledních letech čelit investicemi do efektivnosti výroby a distribuce. Ceny tepla jen někde zvýšili o inflaci.

Jak dopadne celý rok 2014, je podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka předčasné hodnotit, chladný podzim může vše změnit. Letošní zima se s průměrnou teplotou 1,5 stupně Celsia řadí k jedněm z nejteplejších zim za posledních 80 let. V zimě opakovaně padaly teplotní rekordy. Například na vánoční svátky vystoupala rtuť až ke 13 stupňům Celsia. Březen byl podle předběžných údajů Českého hydrometeorologického ústavu nejteplejší za posledních nejméně 50 let.

Kolik lidé za teplo ušetří, záleží i na tom, zda mají jednoduchou či složenou sazbu za teplo. Kromě skutečně spotřebovaného tepla je částí složené sazby fixní platba odrážející stálé náklady, upozornil mluvčí společnosti Dalkia ČR Milan Wagner.

Roční spotřeba tepla průměrné české domácnosti v bytovém domě je přibližně 30 gigajoulů (GJ). Z toho 20 GJ se spotřebuje na vytápění a deset GJ na ohřev teplé vody, přičemž počasí nemá na spotřebu tepla pro ohřev vody prakticky žádný vliv. Z účtu za teplo tak počasí dokáže ovlivnit zhruba dvě třetiny nákladů.