Na obnovitelné zdroje by se mělo platit nejvýše 529 Kč/MWh
Odběratelé elektřiny by na podporu obnovitelných zdrojů, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výrobu elektřiny z druhotných zdrojů (OZE, KVET a DZ) neměli od příštího roku platit víc než 529 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Prosazuje to ministerstvo průmyslu a obchodu v návrhu zákona, u něhož bylo tento týden ukončeno připomínkové řízení ve vládě. Poplatky na podporu OZE, KVET a DZ zahrnuté v ceně elektřiny v posledních letech rychle rostly, letos činí 583 Kč/MWh.
"Poplatek na podporu OZE, KVET a DZ vzrostl během pěti let více než desetinásobně, z hodnoty 52 Kč/MWh v roce 2009 na hodnotu 583 Kč/MWh v roce 2013," uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona. Podle úřadu ohrožuje podpora obnovitelných zdrojů konkurenceschopnost českých podniků. Podpora OZE je však zároveň příčinou poklesu ceny silové elektřiny na energetických burzách. V důsledku je pro koncové odběratele jedno, zda platí vysoké ceny za silovou elektřinu, nebo příspěvek na podporu OZE, KVET a DZ [Viz také Podpora obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny v roce 2013 a Bilion za fotovoltaiku?].
Kromě poplatku obsaženého v ceně elektřiny se vyplácí část podpory OZE také ze státního rozpočtu. V letošním roce jde z rozpočtu na OZE 11,7 miliardy korun, z čehož cca 6 miliard stát vybere na tzv. solární dani, skutečná zátěž rozpočtu je tedy cca 6 miliard korun. Celková výše podpory zelené elektřiny činí 44,4 miliardy korun, z čehož však přes 5 miliard korun představuje korekční faktor, který by se v ideálním případě měl pohybovat kolem nuly. Kromě toho se po dvou mimořádných letech úroveň slunečního záření v letošním roce pravděpodobně vrátila k normálu, což by mohlo snížit náklady na podporu fotovoltaiky až o 4 miliardy ročně [Viz také Méně slunečního záření snižuje zisky solárníků i náklady na podporu fotovoltaiky]. Návrh zákona počítá s tím, že po stanovení stropu pro příspěvek od spotřebitelů elektřiny by dodatečnou část podpory automaticky vyplácela vláda ze státního rozpočtu. Je přitom pravděpodobné, že příspěvek ze státního rozpočtu zůstane zachován víceméně na současné úrovni, přestože se sníží zatížení koncových odběratelů. Hypoteticky by v případě, že vláda prosadí prodloužení solární daně [Viz Chystá se nové zdanění fotovoltaiky], mohl vládní příspěvek ze státního rozpočtu výrazně klesnout. Podmínkou je, že nedojde k výraznému růstu instalovaného výkonu OZE v letošním roce a úroveň slunečního záření bude v následujících letech odpovídat dlouhodobému normálu.
Návrh zákona zároveň počítá se zastavením podpory pro nově připojované obnovitelné zdroje. Od 1. ledna 2014 by už neměly nárok na provozní podporu žádné nově připojené fotovoltaické elektrárny, ani zařízení vyrábějící elektřinu z biometanu.
"Navrhovaná opatření povedou k zastavení růstu rozpočtu na podporované zdroje vlivem přírůstku nových podporovaných instalací," uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu. V případě schválení zákona by se celková částka odváděná na podporu OZE nadále v nejhorším případě meziročně zvyšovala již jen o dvě procenta, jak stanovuje nyní platný zákon. Nově připojené zdroje by už na zvýšení vyplácené podpory netlačily.