Bilion za fotovoltaiku?

Náklady

V letošním roce (2013) jsou podle informací přímo od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) plánovány náklady na podporu všech OZE, KVET a DZ ve výši 44,6 mld. Kč. Význam zkratek je následující: OZE jsou obnovitelné zdroje energie, mezi něž patří i fotovoltaika, KVET je kombinovaná výroba elektřiny a tepla, která však nezahrnuje obnovitelné zdroje, DZ jsou druhotné zdroje, jako například důlní plyn, což je zemní plyn z uhelných slojí.

V částce 44,6 mld. Kč tvoří přes 5 mld. Kč takzvaný korekční faktor. Jedná se o částku, která kompenzuje chybu v odhadu nákladů na podporu OZE, KVET a DZ v předchozích letech. Celkové čisté náklady na všechny OZE jsou v roce 2013 méně než 38 mld. Kč. Tato částka automaticky poroste o 2 % ročně až do roku 2030, kdy bude ukončena podpora fotovoltaických elektráren instalovaných v době fotovoltaického boomu v roce 2010. Celkové náklady do roku 2030 budou přibližně 814 mld. Kč. Tuto částku nelze snížit zastavením podpory nových zdrojů. Roční částka se může dále zvyšovat, pokud budou připojovány nové podporované zdroje, nebo se může naopak snížit, pokud bude ukončena podpora spoluspalování biomasy. Teoreticky, pokud bude podpora pokračovat, mohly by celkové náklady přesáhnout částku jednoho bilionu. Stále je však nutno mít na paměti, že se jedná o náklady na podporu všech zdrojů.

Podpora samotné fotovoltaiky je nižší. V roce 2012 byly náklady na podporu fotovoltaiky 22,2 mld. Kč. V roce 2013 se počítá s 24,8 mld. Kč. Důvod pro takový rozdíl není zcela zřejmý, pravděpodobně ERÚ počítá s vyšší roční výrobou, než s jakou počítal v předchozích letech. Množství slunečního záření, a tedy i výroba fotovoltaických elektráren, jsou totiž v posledních letech vyšší, než by odpovídalo dlouhodobým normálům. K viníkům vysokých nákladů na podporu fotovoltaiky si tak můžeme připočítat i změnu klimatu. Pokud by v následujících letech nebyly připojeny další podporované zdroje, rostla by podpora o 2 % ročně. Do roku 2030 by se jednalo o 531 mld. Kč. Pokud by se snad klima vrátilo do dlouhodobého normálu, mohly by náklady klesnout i o více než 10 %.

Přínosy

Všechna výše uvedená čísla však sčítají pouze nákladové položky, přičemž ignorují potenciální přínosy podpory.

Podpora obnovitelných zdrojů je například označována za hlavního „viníka“ nízkých cen elektřiny na energetických burzách ve střední Evropě. Z hlediska investorů do konvenčních nepodporovaných zdrojů tato situace představuje vážný problém. Například investice to výstavby nových bloků v Temelíně by se vyplatily při cenách elektřiny kolem 70 €/MWh. Tržní cena elektřiny se však pohybuje kolem 40 €/MWh. Pro koncové odběratele je výsledek pozitivní – nízké ceny silové elektřiny kompenzují jinak vysoké náklady na podporu OZE, KVET a DZ.

Jaké by byly ceny elektřiny na energetických burzách, pokud by nebyly ovlivněny výrobou v podporovaných zdrojích, je pouze spekulativní otázka. Pravděpodobné však je, že by byly alespoň tak vysoké, aby se vyplatilo investovat do nových (nepodporovaných) zdrojů. Rozdíl mezi cenou, při níž by investice do Temelína byla rentabilní a současnou tržní cenou silové elektřiny se v současnosti pohybuje kolem 30 €/MWh (kolem 750 Kč/MWh). Celková spotřeba elektřiny v České republice se pohybuje kolem 60 TWh. Při uvedeném cenovém rozdílu se pro koncové odběratele jedná o úsporu 45 mld. Kč ročně.

Zdá se, že z hlediska koncových odběratelů je jedno, jestli jsou vysoké ceny silové elektřiny, nebo vysoké náklady na podporu OZE. Ve výsledku odběratelé zaplatí za elektřinu zhruba stejně.