Další porovnání fotovoltaiky a solárních termických kolektorů
Zajímavosti z konference Solaris Nitra 2014
Přednášky v rámci doprovodného programu jsou kromě základních informací o fotovoltaice zaměřeny na aktuální témata a novinky v nabídce jednotlivých firem. Milan Novák z firmy ThermoSolar prezentoval předběžné výsledky experimentálního porovnání fotovoltaiky a termických kolektorů.
Solaris Nitra je specializovaná výstava zaměřená na solární tepelnou techniku a fotovoltaiku. Přednášky v rámci doprovodného programu jsou kromě základních informací o fotovoltaice zaměřeny na aktuální témata a novinky v nabídce jednotlivých firem. Podle Pavla Šimona ze Slovenskej asociácie fotovoltického priemyslu (SAPI) se druhého ročníku zúčastnil dvojnásobný počet vystavovatelů.
Vybrané přednášky
Peter Štibraný se zaměřil na otázku, jak optimalizovat využití vyrobené elektřiny z malé fotovoltaické elektrárny. Na Slovensku je možno připojit FVE i v nepodnikatelském režimu jen s minimálními nároky na administrativu. Nevýhodou je, že přebytky jsou v takovém případě dodávány do distribuční soustavy zdarma. Optimalizace může být jak na straně výroby, tak na straně spotřeby. Kromě toho je možno část elektřiny akumulovat. Na straně výroby se jedná o maximalizaci výnosu při částečném zastínění jednotlivých panelů nebo při různé orientaci využitých ploch (například v článku Fotovoltaické systémy s východo-západní orientací a pouze jedním střídačem ). Na straně spotřeby je možno například u pračky nebo myčky odložit start, nebo používat spotřebiče s nižším výkonem (které potom pracují déle). Existují levná i nákladnější zařízení pro řízené spínání spotřebičů ale i spotřebiče s označením Smart Grid Ready nebo Smart Grid function. Akumulace je obecně příliš nákladná (viz článek Náklady na akumulaci elektřiny v sekundárních článcích), může však být výhodná z jiných důvodů. Perspektivní se zdá být nabíjení elektromobilů.
Milan Novák prezentoval předběžné výsledky experimentálního porovnání fotovoltaiky a solárních termických kolektorů v systémech určených výhradně pro ohřev teplé vody. Experimentální měření začalo v srpnu 2013. Porovnáván se solární termický systém (FT) s absorpční plochou 3,2 m2 (kolektory TS300) a FV systém s 2 kWp panelů a bojlerem s topným tělesem optimalizovaným pro maximální výkon panelů (že to není optimální, je ukázáno v článku Optimalizace fotovoltaického systému pro přípravu teplé vody). Na konci ledna 2014 byl přidán FV systém se stejným výkonem panelů a se sledovačem bodu maximálního výkonu (MPPT). Celkově je experiment velmi podobný numerické simulaci doc. Matušky (viz článek Porovnání solárního fototermického a fotovoltaického ohřevu vody), pouze jsou použity menší kolektory (které podle recenzenta uvedeného článku výkonově lépe odpovídají výkonu fotovoltaických systémů). Za dobu sledování byl výnos FV systému bez MPPT o 15 % nižší, než výnos FT systému. Výnos FV systému s MPPT byl od února asi o 5 % vyšší, než výnos FT, jedná se však zatím o krátkou dobu sledování. Podle přednášejícího je vhodnější používat elektřinu z FV přednostně k jiným účelům a pro ohřev TV pouze přebytky. Ohřev teplé vody je podle něj na druhou stranu výhodnější, než akumulace elektřiny (viz článek Náklady na akumulaci elektřiny v sekundárních článcích).
Jaroslav Dorda se zaměřil jednak na situaci fotovoltaiky ve světě a speciálně v ČR a v Polsku, a jednak na perspektivy oboru. I přes výrazné omezení výkupních cen v Německu a dalších zemích EU roční přírůstky instalovaného výkonu stále rostou a tento trend je očekáván i do budoucna. Důvodem je zejména pokračující pokles investičních nákladů, takže v současnosti je cena elektřiny z fotovoltaiky nižší než „ze zásuvky“. Těžiště instalací se však přesouvá do Číny, Japonska a USA. Do budoucna je očekáván dynamický vývoj zejména v 5 směrech:
- chytrá fotovoltaika (maximalizace výroby a lokální spotřeby)
- boom mikroinstalací (balkóny, terasy…)
- skladování energie
- boom elektromobility
- nástup virtuálních sítí
Vývoj FV v ČR je dobře znám (viz například Kdo a jak se snažil v roce 2009 zastavit boom fotovoltaiky). Zajímavé jsou však údaje za rok 2013, kdy bylo instalováno téměř 6000 malých střešních FVE s celkovým výkonem přes 53 MWp. Do budoucna jsou vyhlídky spíše temné, šance na zavedení net-meteringu je nízká a slovenský model podpory rovněž není připravován. Pouze v roce 2015 lze očekávat zjednodušení povolovacího procesu.
V Polsku se teprve v roce 2013 začaly stavět velké FV na zemi. Zároveň není nutno získat licenci pro malé FVE (do 40 kWp), přičemž přebytky jsou vykupovány za 80 % tržní ceny elektřiny. Zajímavé je, že trh velkých FVE (nad 0,5 MWp) ovládají německé a české firmy. Podpora je směřována spíše na investiční dotace a nízkoúročené půjčky. Podpora velkých FVE bude určována na základě aukcí.