Hodina Země v sobotu připomene potřebu úspor energie

Ekologická kampaň Hodina Země, kterou Světový fond na ochranu přírody (WWF) pořádá už po šesté, má rok od roku víc stoupenců. Loni se do akce zapojili lidé ve 135 zemích světa, letos jich má být už 147. Kampaň má ale i hodně kritiků.

Podle organizátorů není hlavním cílem okamžitá úspora elektřiny, ale spíš naléhavý apel na rozumné chování lidí a firem v každodenním životě. Americké výzkumy ukazují, že na umírněný odběr energie dbá jen 30 procent obyvatel průmyslově vyspělých států. Věta "zhasni za sebou" nezaznívá v domácnostech pořád ještě dostatečně často.

Velký podíl na plýtvání mají průmysloví výrobci a jejich administrativní zázemí. Americká televizní stanice ABC dává za příklad tisíce kancelářských budov v centrech amerických velkoměst. Každá z takových budov ročně spotřebuje elektřinu až za dva miliony dolarů a o regulaci režimu spotřeby, včetně nocí a víkendů, se stará jen málokdo.

Armáda zapálených příznivců Hodiny Země se každoročně zvětšuje, už loni přesáhla miliardu lidí. Nadšení ekologů nesnižuje ani skepse kritiků, podle nichž existuje jen málo přesvědčivých důkazů, že má kampaň reálný dopad. S úderem šedesáté první minuty se prý chování lidí vrátí ke kritizovanému normálu.

Je-li letošní Hodina Země něčím výjimečná, pak podle ekologů mimořádně silnou podporou sociálních sítí a populárního serveru YouTube. I tady ale odpůrci kampaně varují. Každým odeslaným mailem či videem umístěným na YouTube podle nich stoupenci Hodiny Země jen zhoršují problém, který chtějí tak okázale vyřešit.

Počítače pohání energie, která je z velké části závislá na spalování fosilních paliv. Jen elektronická pošta jednoho průměrného uživatele je podle odhadů odpovědná ročně za 13 tun oxidu uhličitého. Čím víc příjemců a připojených příloh e-mail má, tím je spotřeba energie větší.

Kampaň ovšem díky internetu sílí. Letos se rozšířila i do konzervativních arabských zemí, například do Ománu nebo Kataru. V Austrálii, kde v roce 2007 iniciativa vznikla, podpoří v sobotu Hodinu Země prakticky všechna větší města. Do tmy se na 60 minut ponoří i obvykle bohatě osvětlené památky včetně slavné operní budovy v Sydney. V USA zhasnou Niagarské vodopády, světla nebudou svítit v prezidentském paláci na Srí Lance, osvětlená nebude berlínská Braniborská brána, londýnský Big Ben ani Eiffelova věž v Paříži.

Poprvé se letos do kampaně zapojí Praha. Potemní například Staroměstská radnice, věže Vyšehradu nebo Petřínská rozhledna. Svítit se nebude ani na Karlštejně, v Karlových Varech potemní kolonády a památky v centru, na hodinu zhasne také kutnohorský chrám sv. Barbory. Loni se v České republice této akce zúčastnilo 134 měst a obcí.

Stranou nezůstane ani zábava. Tma bude v americké hráčské metropoli Las Vegas, kde chtějí hlavní hotely a kasina zhasnout "nadbytečné" osvětlení i na hlavní třídě Strip. Potemní i deset hokejových arén v USA a Kanadě, kde se v sobotu večer budou hrát zápasy severoamerické NHL. Osvětlení prý bude stačit sotva na to, aby lidé viděli na puk.

Hodina Země se stala i globální reklamní akcí. Ke kampani se přidaly stovky mezinárodních organizací včetně Mezinárodní odborové federace, Světového sdružení turistických průvodců nebo fotbalové federace FIFA.

Šanci zviditelnit se pocítily i velké firmy. Nadnárodní společnosti masově vydávají prohlášení o věrnosti ekologickým zásadám, honosná sídla firem se nakrátko ponoří do tmy, temnější budou i jinak zářivé firemní a značkové obchody. Do kampaně se hlásí telekomunikační společnosti, dopravci, bankovní domy a samozřejmě výrobci energie.

Pro ty, kdo v sobotu večer na hodinu solidárně zhasnou, sestavili skauti v americkém Utahu doporučení, jak se během černé hodinky zabavit. V seznamu jsou stolní hry, sborový zpěv nebo hra na schovávanou, nechybí intimní chvíle při svíčkách.