Studie: O výstavbě v Praze rozhodují developeři, nikoli Pražané
O výstavbě a dalším rozvoji Prahy prý rozhodují především komerční zájmy developerů a investorů, významnou úlohu hraje i korupce, nikoli názor a potřeby Pražanů.
Vyplývá to z předběžných výsledků výzkumu, který v Česku uskutečnila více než padesátka studentů z dvaceti zemí světa. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval spolupořadatel akce, sdružení Arnika. Na konci několikatýdenního průzkumu, který začal v květnu, budoucí odborníci vydají publikaci.
Studenti se zaměřili na suburbanizaci, tedy rozrůstáním obcí a měst, které je podle některých odborníků zvláště v Praze a Středočeském kraji palčivým problémem. Podle dřívějších údajů ministerstva životního prostředí zmizelo od roku 1990 do roku 2006 z českého půdního fondu 537 kilometrů čtverečních půdy. To je plocha větší než rozloha hlavního města Prahy v jeho administrativních hranicích či rozloha okresu Most nebo Teplice. Růst urbanizovaných ploch má navíc podle ministerstva dramaticky stoupající tendenci.
Průzkum zjistil, že v některých městských částech je mnoho prázdných bytů, přestože se v těch samých lokalitách staví velké rezidenční komplexy. Neexistuje přitom prý analýza, kolik dalších staveb metropole potřebuje. Magistrát prý při plánování nespolupracuje s obyvateli Prahy, ale ani s městskými částmi a Středočeským krajem. "Upřednostňují se krátkodobě komerčně výhodné projekty," tvrdí budoucí odborníci.
Město se podle průzkumu nemusí nutně rozšiřovat na úkor krajiny na okrajích Prahy. Zajímavá lokalita vhodná pro bydlení by vznikla třeba přestavbou bývalých průmyslových areálů ve Vysočanech. V minulosti se však ukázalo, že investoři se do areálů s ekologickou zátěží příliš nehrnou. Například v roce 2009 společnost Central Group upustila od výstavby bytů v areálu bývalé mlékárny v Nuslích. Důvodem byly pozůstatky po průmyslové výrobě, jejichž odstranění by projekt neúměrně prodražilo. Studenti zároveň odsoudili diskutované plány demolice a následné zástavby nákladového nádraží Žižkov.
"Suburbanizaci v Praze nikdo systematicky nezkoumá ani nereguluje. Ačkoliv její moderní etapa probíhá 20 let, nemáme žádné zprávy o tom, jak ovlivňuje kvalitu života ve městě," řekl Martin Skalský z Arniky. Studenti přijíždí do Prahy s projektem už počtvrté. Jedna skupina se zaměřila na centrální zastavěné části metropole, druhá pak navázala průzkumem okrajových oblastí města. Budoucí odborníci zajímají o infrastrukturu, ekosystém i územní plánování.