Německo chce opustit jadernou energii nejpozději do roku 2022

Německo uzavře všech svých 17 jaderných elektráren nejpozději do roku 2022. Dohodla se na tom v noci na dnešek německá vládní koalice. Středopravá koalice kancléřky Angely Merkelové se začala odklánět od jaderné energie v reakci na jadernou krizi v Japonsku. Německo se tak v podstatě vrací k plánům vlády Gerharda Schrödera z počátku století, které počítaly s úplným ukončením využívání jádra v Německu v příštím desetiletí. Současný kabinet však loni životnost všech atomových elektráren prodloužil v průměru o 12 let.

Kancléřčina koalice nyní plánuje ponechat natrvalo mimo provoz sedm nejstarších německých jaderných reaktorů a problémovou severoněmeckou jadernou elektrárnu Krümmel. Sedm reaktorů postavených před rokem 1980 bylo dočasně uzavřeno v březnu v reakci na katastrofu v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Elektrárna Krümmel je odstavena již čtyři roky. Do roku 2021 by mělo být postupně odpojeno dalších šest jaderných reaktorů. Tři nejmodernější zařízení by mohla zůstat v provozu o rok déle, pokud by hrozily výpadky v dodávkách elektřiny. V roce 2018 bude přezkoumáno, zda bude možný úplný odchod od jaderné energie už v roce 2021.

Jako "studená rezerva" by měla být v pohotovostním režimu ponechána po dva roky také jedna z již odstavených starších elektráren. Do provozu by mohla být znovu uvedena například během studené zimy, kdy nebude mít Německo dostatek elektřiny ze solárních elektráren a nadbytkem proudu nebudou disponovat ani sousední země, což by mohlo ohrozit stabilitu přenosové sítě. Merkelová na odpolední tiskové konferenci nicméně zdůraznila, že to bude až krajní řešení. "Je to definitivní. Nejzazší termín pro konec posledních tří jaderných elektráren je rok 2022," řekl německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen, podle něhož toto rozhodnutí už nebude zvratitelné. Formálně ho ještě musí schválit vláda, která by tak měla učinit příští pondělí, a také parlament. Tam se očekává konečné hlasování na začátku července.

Opozičním levicovým stranám, které podobně jako většina německé veřejnosti dlouhodobě volají po odklonu od jádra, se nelíbí záměr vlády ponechat některou ze starších elektráren v pohotovostním režimu. Zatímco sociální demokraté (SPD) jsou i přesto ochotni příslušný zákon podpořit, Zelení ještě nechávají otevřené, jak se k normě postaví.

Velké výhrady k plánům berlínské koalice má průmyslový sektor. Podle prezidenta Spolkového svazu německého průmyslu Hanse-Petera Keitela hrozí oslabování Německa jako průmyslové země. "Odklon od finančně únosného zásobování energií je jasné riziko," uvedl šéf automobilky Daimler Dieter Zetsche. Energetický koncern RWE dokonce zvažuje, že se bude proti vládnímu kroku právně bránit. Němečtí ekologové ho naopak považují za příliš pomalý; organizace Greenpeace žádá vypnutí atomových elektráren do čtyř let.

Podle mluvčího české energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříže povede odpojení německých jaderných elektráren k růstu cen elektřiny nejen v Německu, ale v celém středoevropském regionu. Zdůraznil však, že Česko nebude německé jaderné elektrárny nahrazovat vývozem.

"Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny. Žádné elektrárny neplánujeme stavět pro vývoz elektřiny. Můžeme obchodně uplatnit eventuálně dočasný přebytek," uvedl Kříž. Podle podmínek na německém trhu ČEZ zváží uplatnění nové uhelné elektrárny u německého uhelného dolu Mibrag, dodal.

Nedělní koaliční jednání se netýkalo jen termínu uzavření jaderných elektráren. Koalice se také dohodla, že zachová daň z jaderného paliva, kterou loni prosadila. Podle původního plánu měla do roku 2016 do státního rozpočtu každoročně přinášet 2,3 miliardy eur (zhruba 57 miliard Kč). Při definitivním odstavení osmi starších reaktorů to ale bude asi jen 1,3 miliardy eur (31,9 miliardy Kč).

Koalice se rovněž shodla na urychlení výstavby nových elektráren na fosilní paliva, energetických zásobníků a přenosových sítí. Chce také dál omezovat státní podporu pro solární elektřinu. Podle agentury Reuters počítá do roku 2020 s desetiprocentním snížením spotřeby elektřiny a se zdvojnásobením podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu země ze současných zhruba 17 procent na 35 procent.

Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu. Kromě něj plánuje v budoucnu kompletně opustit jádro sousední Švýcarsko.

Konec jádra v Německu zdraží proud a změní energetický mix Evropy

Rozhodnutí německé vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi trh vesměs očekával a nemělo by tedy mít v nejbližší době výrazný dopad na obchodování s elektřinou. Z dlouhodobého hlediska ale tento krok povede k růstu cen elektřiny a ovlivní skladbu energetických zdrojů v mnoha evropských zemích, míní odborníci, které ČTK oslovila. Zdražení elektřiny se kvůli německému odklonu od jádra obávají podnikatelé.

Podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus přetrvají na trzích vyšší ceny elektřiny, které by mohly růst i nad 60 eur za megawatthodinu. "Tuto situaci většina českých domácností pocítí již příští rok, kdy lze očekávat zdražení elektřiny pro domácnosti v řádu procent," uvedl Hatlapatka. Podle předběžných odhadů Energetického regulačního úřadu by elektřina pro domácnosti v příštím roce mohla zdražit o 3,6 procenta až šest procent.

Obavy z růstu cen elektřiny mají po rozhodnutí německé vlády členové Unie malých a středních podniků. Její předseda David Šeich upozornil, že i bez změn v Německu musejí podnikatelé počítat s nárůstem cen v příštím roce v řádu několika procent kvůli rozvoji solární energetiky. "Případné zdražení elektřiny a s ním spojené navyšování nákladů pro podnikatele pochopitelně povede k nárůstu koncových cen produktů, což pocítí všichni obyvatelé," dodal.

Hatlapatka považuje pro další roky za důležitý vývoj rovnováhy mezi výkonem a strukturou výrobních zdrojů ve střední Evropě. "Na jedné straně se nyní v Evropě staví poměrně dost zdrojů, především plynových a moderních uhelných, takže výpadek německých jaderných zdrojů by neměl být problém nahradit, ale zaplacenou cenou bude dražší elektřina a případně i nižší spolehlivost dodávek," uvedl Hatlapatka. V důsledku vyřazení německého jádra zdraží také uhlí a plyn. Výroba v nukleárních elektrárnách je výrazně levnější než v uhelných a především plynových zdrojích. Je také stabilnější, než je tomu u většiny obnovitelných zdrojů. "Pokud chce Evropa skutečně jadernou energetiku zavrhnout, musí vrhnout veškeré úsilí na investice do účinnosti a spolehlivosti obnovitelných zdrojů, což je ovšem stále běh na dlouhou trať. Do té doby na tuto politiku doplatíme vyššími cenami elektřiny," dodal Hatlapatka.

Analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz čeká citelný dopad německého rozhodnutí do cen elektřiny v roce 2013, kdy budou energetické společnosti muset mimo jiné nakupovat emisní povolenky. "Do té doby se může do určité míry měnit i struktura a instalovaný výkon výrobních zdrojů, což může ovlivňovat aktuální bilanci poptávky a nabídky; v pokles poptávky ale příliš nevěřím," poznamenal Hlinomaz.

Podle mluvčího české energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříže nebude Česko německé jaderné elektrárny nahrazovat vývozem. "Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny. Žádné elektrárny neplánujeme stavět pro vývoz elektřiny. Můžeme obchodně uplatnit eventuálně dočasný přebytek," uvedl Kříž. Podle podmínek na německém trhu ČEZ zváží uplatnění nové uhelné elektrárny u německého uhelného dolu Mibrag, dodal Kříž. Mluvčí ČEZ také upozornil, že odstavení německého jádra přinese více škodlivých emisí z uhelných elektráren a zvýší se tím cena emisních povolenek.

Ekologická organizace Greenpeace odstavení německých jaderných elektráren vítá. "Je to skvělá zpráva nejen pro Německo, ale i pro Českou republiku. Pokud se rozhodli svojí závislost na neobnovitelných zdrojích odstranit naši mnohem větší sousedi, proč bychom to neměli dokázat i my? No ano, jeden důvod samozřejmě existuje: v Německu nevládne ČEZ," reagoval vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Akcie společnosti ČEZ dnes na burze v Praze posílily o 0,43 procenta na 934,00 korun. Cena elektřiny s dodáním na příští rok na lipské burze dopoledne vzrostla o necelé procento.