Energetický management v budovách zateplených v rámci OPŽP 2009–2013

Potenciál a možnosti zavedení energetického managementu v budovách zateplených v rámci OPŽP 2009–2013

Ing. Miroslav Šafařík seznámil účastníky s výsledky vůbec prvního průzkumu uskutečněného v ČR. Cílem bylo zjistit potenciál a možnosti zavedení energetického managementu v budovách zateplených v rámci Operačního programu životního prostředí Státního fondu životního prostředí (OPŽP) 2009–2013. Tyto informace byly zpracovávány pro Prioritní osu 3 OPŽP, kde jsou tyto oblasti podpory:

• 3.1 výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávající zařízení s cílem využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny
• 3.2 realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry.

Do roku 2012 bylo podpořeno 1916 projektů s celkovými náklady 24 mld. Kč, výše podpory dosáhla 13 mld. Kč, indikovaná úspora energie byla 1,65 PJ ročně. Roční úspora emisí CO₂ činila téměř 250 tis. tun a největší podíl ze všech objektů tvořily základní a mateřské školy, téměř 30 %.

Dotazníkové šetření bylo realizováno v průběhu měsíce května až července 2013, pověření provést průzkum získala Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Osloveno bylo 1890 subjektů, což reprezentuje 3500 objektů. Respondenti vyplnili 1100 dotazníků, z toho návratnost vyplněných dotazníků dosáhla skvělých 40 %.

Šetření si dalo za cíl jednak zjistit míru zavedení energetického managementu na podpořených budovách a také pomoci odhadnout potenciál dalšího zvyšování energetické efektivnosti a konečně i získání zpětné vazby pro přípravu podpory v novém programovém období.

Bylo zadáno 10 jednoduchých otázek:

Vyhodnocení společných otázek:

Jakou prioritu představují výdaje na energii ve vztahu k ostatním provozním výdajům?

Myslíte si, že v dané budově existuje další prostor ke snižování výdajů na energii?

Zvažujete nějaké další energetické investice do podpořených objektů?

Plánujete na daném objektu (objektech) realizaci opatření pomocí metody EPC?

Výsledky dotazů ukazují, že je třeba více seznamovat s metodou EPC představitele obcí a krajů.

Vyhodnocení otázek u realizovaných projektů:

Splnila realizace energetických úspor Vaše očekávání ohledně snížení provozních výdajů?

Podíl zavedení dílčích principů energetického managementu na celkovém počtu objektů

Je současně s realizací energetických úsporných opatření provedena i renovace TZB?

Zavedli jste na podpořených objektech energetický management?

Výsledky křížového hodnocení vybraných otázek:

Podíl zavedení principů energetického managementu na celkovém počtu hodnocených objektů

84 % dotázaných si myslí, že mají potenciál dalších úspor a spatřují jej ve výměně zdroje energie, 72 % si myslí, že nemají potenciál dalších úspor a nemají ani vyměněn zdroj energie. 58 % uvedlo, že mají potenciál úspor, ale neuvažují o dalších investicích, 92 % realizace splnila jejich očekávání.

Bohužel ve 23 % odpovědí došlo k tomu, co by nemělo nastat, protože respondenti uvedli, že mají zavedený energetický management, ale nemají přehled o dosažené reálné úspoře.

Průzkum přinesl tyto závěry:

V polovině případů je jediným zdrojem zemní plyn, což znamená, že potenciál dalších úspor emisí CO₂ je snížen. Hlavní potenciál úspor je v dlouhodobých investičních opatřeních na objektech, kde ještě nebyla realizována.

Na objektech, kde již dlouhodobá opatření realizována byla, je další potenciál úspor ve výměně tepelného zdroje, otopné soustavy a TZB. Velký význam má i zavedení energetického managementu.

Závěry pro přípravu nového programového období:

• Je třeba pokračovat v podpoře dlouhodobých investičních opatření (zateplení, okna)
• Povinně vyžadovat nízkonákladová opatření (energetický management)
• Kombinovat s návratnými opatřeními (například s metodou EPC)

Článek byl napsán za použití materiálu z přednášky Ing. Miroslava Šafaříka.