Senát posvětil ukončení podpory obnovitelných zdrojů

Novela tak razantním krokem údajně řeší situaci příliš vysokých nákladů na podporu OZE, KVET a DZ, které v současnosti dosahují 44,4 miliard korun. Tento stav eskaloval v důsledku chyb politické reprezentace v roce 2009 a projevil se neúměrně vysokými podporami pro fotovoltaické elektrárny. Podpora je nyní pro většinu nových zdrojů zastavena a pro fotovoltaické elektrárny nad 30 kWp instalované v roce 2010 navíc novela zákona prodlužuje tzv. solární daň (podrobněji v článku Podpora obnovitelných zdrojů končí, fosilních a odpadu pokračuje).

Zachována je naopak podpora kogenerace z uhlí, spalování důlního plynu a kontroverzního spalování odpadů. Přitom podle Komory OZE by zrušení podpory těchto zdrojů umožnilo bez dalších nákladů rozvoj OZE až do úrovně stanovené v Národním akčním plánu pro obnovitelné zdroje energie (podrobněji v článku Podpora obnovitelných zdrojů končí, fosilních a odpadu pokračuje).

Ve skutečnosti se však celkové náklady na podporu OZE, KVET a DZ nesníží. Vláda pouze zafixováním příspěvku na 495 Kč/MWh vzala sama sobě možnost výrazněji snížit dopad podpory na koncové odběratele, tedy domácnosti i průmyslové podniky (podrobněji v článku Cena elektřiny může klesnout více, pokud novela zákona Senátem neprojde).

Podle předkládací zprávy již mechanismus podpory naplnil funkci nastartování OZE, svůj účel splnil a nyní neúměrně zatěžuje státní rozpočet. Proto se navrhuje zastavení podpory pro všechny nové výrobny OZE. Zpráva přitom vychází z chybných údajů ERÚ, které budoucí rozvoj OZE výrazně nadhodnocují. Senátoři tento návrh většinově přijali. Pro se vyslovilo 56 přítomných senátorů, proti pouze senátor Libor Michálek.

Mezi podporovanými zdroji OZE však po právu zůstává provozní podpora tepla, tzn. obnovitelné zdroje tepla (OZT) podporu neztrácejí. Nárok ve výši 50 Kč/GJ mají všechny výrobny tepla na 200 kW. Tato podpora je však ze zákona hrazena ze státního rozpočtu a v cenách elektřiny se neprojevuje. Podrobně o podpoře výroby tepla se dočtete ZDE.

Přehled základních změn v novele zákona o podporovaných zdrojích energie:

• Zastavení provozní podpory pro nové fotovoltaické elektrárny, bioplynové stanice a biometan a pro elektrárny na biomasu, které budou uvedeny do provozu po 1. 1. 2014.
• Zastavení provozní podpory pro ostatní výrobny elektřiny z OZE (větrné, vodní, geotermální elektrárny) po 31. 12. 2014. Nárok na podporu budou mít jen ty, které do 31. 12. 2013 získají povinnou autorizaci a budou spuštěny do provozu v následujícím roce.
• Prodloužení tzv. solární daně pro fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 30 kWp instalované v roce 2010. Solární daň je nově ve výši 10 % z výkupní ceny, resp. 11 % ze zeleného bonusu.

Senátoři se přes drobné výhrady a doplnění shodli napříč politickým spektrem o tom, že současná podpora OZE musí být zastavena. Problém však nejsou obnovitelné zdroje jako takové, ale špatně nastavený mechanismus podpory. I toto zastavení bude v budoucnu způsobovat problémy ve vztahu k energetické politice ČR, EU, různým operačním programům a politice úspor energií a diverzifikaci energetického mixu ČR.

Jako hlavní viník nynějšího stavu byla jednoznačně označena fotovoltaika, následovaná bioplynovými stanicemi využívajícími primární zemědělskou produkci a biopalivy 1. generace (kterých se však zákon vůbec netýká). Jako zdroje, které jsou z hlediska efektivnosti přínosné a které vygradovaná situace poškozuje, senátoři označili komunální bioplynové stanice, vodní elektrárny nebo výtopny na biomasu (přestože těm je podpora zachována, viz výše). Dalším krokem je podpis návrhu zákona prezidentem Zemanem. Lze předpokládat, že se v tomto případě s výsledky hlasování obou komor Parlamentu ztotožní.