Stát chce potrestat občany za energetickou soběstačnost
V novele zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, jedné z posledních věcí, kterou parlament před svým rozpuštěním stihnul schválit, se na poslední chvíli objevila důležitá „drobnost“.
Povinnost přispívat na obnovitelné zdroje a kogeneraci budou mít i ti výrobci, kteří vyrábí pouze pro vlastní potřebu (případně prodávají elektřinu třetí osobě, aniž by využili veřejnou síť – třeba majitel průmyslového areálu, který elektřinu dodává nájemcům v areálu).
V praxi to bude znamenat, že třeba majitel fotovoltaické elektrárny sice dostane třeba zelený bonus, ale obratem zase část této podpory vrátí. V cenách roku 2013 by to bylo pikantní třeba pro kogenerační jednotky nad 200 kW: Dostane zelený bonus 590 Kč/MWh a na oplátku odvede poplatek na podporu kogenerace 583 Kč/MWh. A to se vyplatí!
Stát má strach, že lidé a firmy si budou elektřinu vyrábět sami. Strach je úplně oprávněný: Například fotovoltaická elektrárna na rodinném domku postavená v roce 2013 vyrábí elektřinu v ceně cca 4,0 Kč/kWh, což je levnější, než nákup „ze zásuvky“ (kde se cena blíží 5,0 Kč/Wh). Pro firmy je to ještě výhodnější: Díky odpočtu DPH a větším instalacím je pro ně cena elektřiny ze slunce okolo 3,0 Kč/kWh.
V praxi to znamená, že spotřeba v maloodběratelském sektoru může dále klesnout. Protože ve výše zmiňované novele zákona je současně stanoven strop odvodů na podporu OZE (0,495 Kč/kWh), znamenalo by to, že stát od spotřebitelů vybere méně a o to více bude muset doplatit z rozpočtu.
Že je absurdní trestat někoho za to, že si vyrábí si elektřinu sám? Nic nového pod sluncem! Je to úplně stejné, jako se spotřební daní z lihu. Ten, kdo si vypálí vlastní slivovici, musí státu odvést daň jako trest za to, že si kořalku nekoupil v obchodě (kde spotřebitel zaplatí spotřební daň, DPH a DPH ze spotřební daně).
Vypadá to, že pro mnoho lidí už sluníčko nebude svítit zadarmo. Precedens už tu nějakou dobu je: Energetický regulační úřad vyžaduje, aby mu odvody z výroby pro vlastní spotřebu platili i výrobci kteří nejsou připojeni k síti. Jde o poplatek na činnost organizátora trhu s elektřinou (OTE), který je stanoven v Cenovém rozhodnutí ERÚ č. 5/2012.
Pokud tato nehoráznost projde Senátem a zákon v navržené podobě bude platit, existuje pro majitele elektráren jednoduchá cesta: Nebýt výrobcem. Výrobcem podle zákona o podnikání v energetice. Slovo podnikání je důležité! Pokud někdo vyrábí jen pro vlastní potřebu, pak rozhodně nejde o podnikání. Pochopitelně to znamená, že nesmí mít elektrárnu připojenou k síti, což by u rodinných domků asi neměl být velký problém. Od roku 2014 roku by si třeba licenci na fotovoltaickou elektrárnu pro rodinný domek zařizoval jen blázen - jsou z toho jen povinnosti a žádný prospěch - podpora pro nové zdroje bude nulová.
Podobně to může fungovat i ve firmách, které třeba provozují kogenerační jednotku. Produkce elektřiny výhradně pro vlastní spotřebu (třeba v hotelu) nemůže být podnikání v energetice. Vždyť i každé auto vyrábí elektřinu! Je to snad pojízdná elektrárna, která vyžaduje licenci podle energetického zákona?
Navržené opatření je zcela absurdní. Pokud by fungovalo tak jak si zákonodárci představují, pak by šlo jen o přelévání peněz z jedné kapsy do jiné: od příjemců podpory se zase část vybere zpět. Užitek z toho můžou mít jedině příslušní úředníci.
Skutečným smyslem ale asi bude snaha státu znepříjemnit občanům a firmám využívání jiné elektřiny, než té která pochází ze zdrojů ČEZ.