Zajímavosti ze sedmého ročníku konference Regenerace bytového fondu

Nové evropské pokyny pro uplatňování ETICS

Ing. Milan Machatka, CSc. (Cech pro zateplování budov) představil Evropské pokyny pro uplatňování ETICS, které Cech pro zateplování budov připravuje k vydání na konec roku 2011. Pokyny jednoznačně zdůrazňují potřebu uplatňování ETICS jako systému a pro českou stavební veřejnost přináší některé nové poznatky, jako je především doporučení pro osazování horní řady izolačních desek při jejich napojení na šikmé zateplené střechy, způsoby napojování ETICS na konstrukce otvorových výplní a střechy, doporučení druhu zakládacích lišt a způsoby řešení zateplení v oblasti kolem terénu.

Pokyny vyžadují, aby všichni ti, kteří na trhu nabízí ETICS s omítkou (výrobci systému a/nebo distributoři), uváděli na trh kompletní ETICS označený CE, jehož ověření je ve shodě s ETAG 004 případně s odpovídajícím CUAP.

První zpráva vydaná v průběhu konference Regenerace bytového fondu 2011 zde

Nové pokyny pro uplatňování ETICS přináší i některé nové detaily. V oblasti napojení ETICS na šikmé střešní podhledy zateplených střech se např. doporučuje osazovat odpovídajícím způsobem seříznuté izolační desky poslední horní řady tak, že se v prvním kroku zubovým hladítkem (min. 10 mm, podle podkladu) nanáší lepicí hmota na desku, a to ve směru kolmém na její delší stranu. Ve druhém kroku se nanáší zubovým hladítkem lepicí hmota na podklad, a to ve směru vodorovném. Poté se izolační deska osadí při dostatečném přitlačení a posunech do žádoucí polohy. Osazením tímto způsobem se zabrání vzniku případnému komínovému efektu. Tento způsob lepení se nazývá floating – buttering.

Pokyny také např. zdůrazňují potřebu napojení tepelněizolačního materiálu u šikmých střech pomocí těsnicích pásek a v případě větraných střech, tj. střech, u kterých je čelo desky tepelněizolačního materiálu ve styku s volným prostorem, potřebu přetažení takového čela základní vrstvou ETICS.

Mezi další ustanovení patří například doporučení lišt při napojení na otvorové výplně, které kompenzují pohyby oken a dveří – v závislosti na ploše oken a tloušťky izolace. U terénu a pod terénem se doporučuje chránit tepelněizolační materiál hydroizolační vrstvou a tuto izolaci chránit nopovou fólií. ETICS se doporučuje zakládat na plastové zakládací lišty nebo zcela bez lišt.

Nové poznatky ze zkoušení požárních vlastností zateplovacích systémů

Ing. Pavel Vaniš (Centrum stavebního inženýrství a. s., požárně‐technická laboratoř) uvedl, že zkoušky vertikálního šíření požáru po fasádách podle ČSN ISO 13785‐1 odhalily potencionální nebezpečí vzniku požárů na nedokonale provedených vodorovných zakončeních zateplených budov (založení systému, nadpraží). Po sérii zkoušek organizovaných zejména Sdružením EPS ČR existují v současné době tzv. vzorové detaily vodorovných zakončení ETICS, které jsou návodem pro jednotlivé výrobce zateplovacích systémů. Dodrží‐li tito výrobci při konstrukci zkušebních těles pro zkoušku podle ČSN ISO 13785‐1 ze svých komponent skladbu nabídnutou „vzorovými detaily“, je velmi pravděpodobné, že systém zkoušce vyhoví a výrobce/dodavatel bude moci na stavbě využít aplikačně vlídnější kombinaci komponent, než umožňují normou ČSN 73 0810 nabídnutá řešení.

Jedním z takových detailů je například nadpraží, kdy vodorovná plocha mezi rámem okna a tepelnou izolací z EPS v ploše stěny je zateplena deskou z minerálních vláken. Základní vrstva u rámu okna je opatřena APU lištou s pruhem skleněné síťoviny, Nárožní lišta má dvojitou průběžnou síťovinu a okapničku, vodorovná plocha je kromě běžné síťoviny opatřena navíc přířezem na přechodu minerální vaty a EPS.

Věcně příslušné autorizované osoby PAVUS a.s. a Centrum stavebního inženýrství a.s. nově vydávají na konkrétní zateplovací systémy Požárně klasifikační osvědčení, ve kterých jsou shrnuty klasifikace systému podle jednotlivých povinných zkoušek, tj. ČSN EN 13501‐1, ČSN 73 0863 a ČSN ISO 13785‐1. Součástí osvědčení je také kontrola splnění těchto zkoušek. Požární specialisté a projektanti se tak dostávají ke komplexní informaci o konkrétním zateplovacím systému.

Důležitou informací pro projektanty i realizační firmy je připravovaná změna normy ČSN 73 0810 v kapitole týkající se ETICS. Změna má za cíl zejména přesněji formulovat jednotlivé články, tak aby neumožňovaly dvojí výklad. Podle návrhu revize objekty s dodatečnými kontaktními zateplovacími systémy ‐ izolacemi, jejichž požární výška je přes 12,0 m, musí mít po celé výšce do 22,5 m zateplovací systém splňující požadavky normy, takže i v dolní části objektu do 12,0 m nesmí dojít k šíření požáru u oken.

Změnou normy ČSN 73 0810 bude upřesněn i požadavek na stříšky nad východy z budov. Předpokládané znění článku podle přednášejících je následující.
Objekty u kterých se navrhují dodatečné vnější tepelné izolace podle 3.1.3 bod a1) při h ≥ 12,0, a které mají jediný východ na volné prostranství (zpravidla z chráněné únikové cesty), musí mít nad tímto východem stříšky omezující ohrožení evakuovaných osob padajícími hořícími částmi konstrukcí. Stříšky musí být z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Nelze‐li z různých důvodů tyto stříšky realizovat, musí být zateplovací část v celé výšce nad východem z objektu z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Přičemž zateplená část z výrobků třídy reakce na oheň A1 či A2 nad východovými dveřmi by měla být z obou stran alespoň o 1,0 m širší, než jsou tyto dveře.

Na konkrétní případ požáru reaguje jiný návrh ustanovení, že vnější zateplení horizontálních konstrukcí musí být bez ohledu na požární výšku objektu z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, a to jak při zateplení stávajících, tak nových objektů.

Aplikace normy ČSN 73 2902 při navrhování mechanického připevnění ETICS

Ing. Jan Dvořák (EJOT CZ, s.r.o.) hovořil o kotvení zateplovacích systémů podle nové ČSN 73 2902. Uvedl, že u naprosté vetšiny kontaktních zateplení realizovaných před účinností normy ČSN 73 2902 není provedeno posouzení mechanického upevnění na základě statického posouzení jeho odolnosti vůči účinkům sání větru. Nejčastěji je kotvení prováděno na základě zkušeností realizační firmy nebo s výpomocí technické dokumentace výrobce systému.

Věnoval se stanovení minimálního počtu hmoždinek na jednotku plochy, a to podle technologických podmínek – teplotního zatížení desek tepelné ozolace, podle požadavku na přenos zatížení sáním větru. K tomu Dvořák uvedl, že k 31. 3. 2010 skončila účinnost normy ČSN 73 0035 a navrhování staveb na zatížení větrem je nunté provádět pouze podle ČSN EN 1991‐1‐4. Z porovnání obou norem vychází zatížení podle EN o 80 – 150 % vyšší. EN také rozlišuje okrajové a vnitřní části budovy, kde okrajová oblast je stanovena jako 20 % šířky nebo 20 % dvojnásobku výšky budovy. Oblast nároží u ČSN 73 0035 je podle rozměrů budovy od 1 m do 0,1x b (délka budovy) nebo 0,1x h (výška budovy) - menší z obou hodnot.

Představil zjednodušený výpočet podle ČSN 73 2902 – rozdělení budovy na jednotlivá pásma, zjednodušený výpočet návrhové odolnosti na hmoždinku z protažení talíře izolantem apod. Díky zjednodušení pomocí součinitele zohledňujícího nižší hodnoty protažení ve spárách než v ploše lze stanovit počet hmoždinek přímo, bez nutnosti ověřovat více kotevních schémat. Podle návrhové odolnosti, stanovené na hmoždinku a tomu odpovídající třídě únosnosti hmoždinek, při znalosti objektu (výšky a délkových rozměrů) a lokality (větrová oblast a kategorie terénu) lze z tabulek normy určit počet hmoždinek pro mechanické upevnění ETICS.

Kontroly projektů čerpajících dotace z programu Zelená úsporám

Ing. Karel Pitelka (Státní fond životního prostředí) hovořil o probíhajících kontrolách realizací staveb podpořených dotací z programu Zelená úsporám. Kontroly se provádějí u každé dvacáté žádosti (5 %). Dělí se na 2 typy:

• dohlídka na stavbě,
• veřejnosprávní kontrola (při podezření na závažné porušení podmínek).

Z hlediska časové vazby na realizaci probíhají kontroly:

• předběžné (stav objektu, jeho využití, velikost podlahové plochy),
• průběžné (rozsah a způsob provádění opatření),
• následné (nejobsáhlejší – komplexní kontrola všeho).

Dohlídka je kontrola za účasti dvou osob, o kontrole je investor informován 5 pracovních dní předem. Během kontroly je pozastavena administrace žádosti. Veřejnosprávní kontrola probíhá podle zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Sankce za porušení podmínek jsou neposkytnutí podpory, snížení podpory nebo také odebrání podpory v plné výši, pokud došlo k závažným nedodržením projektu, případně k podvodu apod.

Nejčastější chyby jsou:

1. Použití jiných materiálů při realizaci než materiálů specifikovaných v žádosti. Použití levnějších materiálů s horší lambdou. Například použití standardního bílého polystyrenu na místo tzv. šedého.
2. Není dodržen rozsah provedených opatření. Rozsah zateplení obvodového pláště neodpovídá výkresové dokumentaci v žádosti. Specifickým problémem je nesoulad počtu vyměněných oken na stavbě s počtem měněných oken dle žádosti.
3. Nedodržení navržené tloušťky zateplení dle odborného posudku.
4. Podlahová plocha uvedená v žádosti nesouhlasí s podlahovou plochou ve skutečnosti.
5. Započítaná podlahová plocha neodpovídá podmínkám programu, např. nevytápěné podkrovní prostory, nevytápěné sklepní prostory.

Literatura

Sborník přednášek Regenerace bytového fondu,
VII. ročník celostrátní odborné konference,
tištěná a elektronická verze,
ISBN 978-80-7086-003-8