Provádění zateplovacích systémů a chyby v praktických příkladech
O navrhování a provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) již bylo napsáno mnoho. Zajímavé je, že se přesto v konstrukci kontaktního zateplení stále stejně chybuje. Následující článek ještě jednou shrne základní pravidla pro zateplování vnějším kontaktním zateplovacím systémem a ukáže některé typické chyby.
Co je vnější kontaktní zateplovací systém?
Tato otázka by se mohla zdát banální, ovšem je zcela na místě. Vnější kontaktní zateplovací systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system), je stavební výrobek složený z jednotlivých komponentů, přesně definovaná sestava, která se kupuje v rámci jedné obchodní transakce u jednoho dodavatele – tzv. sestava „kit“.
Zkušební předpisy a uvádění na trh
V ČR lze provést posouzení shody ETICS buď podle evropského modulu shody, tj. dle NV č. 190/2002 Sb. – Evropské technické schválení (ETA), nebo podle národního systému, tj. dle NV č. 163/2002 Sb. ve znění 312/2005 Sb. – Stavebně-technické osvědčení (STO).
Při zpracování ETA se postupuje dle pokynů ETAG 004, při zpracování STO se postupuje dle technických návodů, do kterých jsou zapracovány pokyny ETAG 004 s drobnými zjednodušeními. “Výrobce ETICS“ musí mít zavedený systém řízení výroby – při certifikaci a při dohledu 1 x ročně se zavedenost SŘV prověřuje. Ke každému výrobku, tj. i k sestavě „kit“ se předává prohlášení o shodě a návod k užívání a údržbě. (Pozn.: Podle nového evropského nařízení o stavebních výrobcích č. 305/2011 budou od 1. července 2013 vydávána „prohlášení o vlastnostech“.)
Dle zák.22/1997 Sb. je povinnost umísťovat do stavby pouze certifikované výrobky s „Prohlášením o shodě“. V případě ETICS to znamená, že je to pouze certifikovaná skladba, navíc provedená (instalovaná do stavby) předepsaným způsobem za předepsaných podmínek a proškolenou firmou.
Specifikace certifikované skladby ETICS spočívá v určení přesné skladby vybraných komponentů, tloušťky tepelné izolace, počtu a umístění hmoždinek, určení povrchové úpravy a řešení detailů dle definice a technického listu konkrétního ETICS a projektové dokumentace. To by měla řešit stavební dokumentace konkrétního objektu a měla by být zpracovaná do potřebných detailů.
ETICS je složený z lepicí hmoty, tepelné izolace, kotevních prvků, základní vrstvy (složené ze stěrkové hmoty a skleněné síťoviny), tenkovrstvé omítky a případně fasádní barvy. ETICS je k podkladu připevněný lepením nebo mechanicky pomocí kotvicích prvků, nebo nejčastěji pomocí obou způsobů připevnění. Vrstva tepelné izolace je přímo spojena s vnějším souvrstvím ETICS.
Návrh ETICS ovlivňují i požadavky na požární bezpečnost. Vliv mají zejména na volbu materiálu tepelné izolace a kombinaci různých izolantů v ETICS. Podrobně viz článek Požární hledisko kontaktních zateplovacích systémů dle ČSN 73 0810:2016
Předpisy pro provádění zateplovacích systémů
Základním předpisem pro provádění zateplovacích systémů je ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů, vydaná v roce 2005.
Od 1. 5. 2011 je účinná nová ČSN 73 2902 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem
ČSN 73 2902 vznikla v reakci na fakt, že od roku 2010 přestala platit původní česká norma ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí a nyní platí z hlediska navrhování konstrukcí z hlediska zatížení větrem jen ČSN EN 1991-1-4 (73 0035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem.
Pro navrhování a provádění ETICS je také k dispozici Sborník technických pravidel Cechu pro zateplování budov TP CZB 2007 pro vnější tepelněizolační kontaktní systémy (ETICS):
- TP 01 – 2007 Tepelnětechnický návrh vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů (ETICS)
- TP 02 – 2007 Posouzení spolehlivosti připevnění vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů (ETICS)
- TP 03 – 2007 Detaily řešení vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů (ETICS)
- TP 04 – 2007 Specifikace a provádění vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů (ETICS)
Vady ETICS v jednotlivých krocích technologie provádění
V první řadě před výkladem samotné technologie provádění je třeba zdůraznit, že zateplení by měl předcházet stavebně-technický průzkum objektu a studie, která hodnotí objekt jako celek. Z takovéto studie vzejdou návrhy optimálních řešení pro snížení spotřeby energie na vytápění. Zateplení by mělo být součástí celkové rozvahy o revitalizaci objektu. Pro dosažení očekávaných úspor musí být součástí zateplení i nová regulace otopné soustavy.
Příprava podkladu
Podklad pro ETICS musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, odbedňovacích přípravků, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Minimálně se doporučuje průměrná soudržnost podkladu 200 kPa a nejmenší z hodnot 80 kPa. Rozsah a četnost průzkumu podkladu by měla odpovídat zejména druhu podkladu a úrovni jeho degradace. Další požadavky jsou kladeny na teplotu podkladu a vzduchu pro aplikaci ETICS, obvykle je požadován interval +5 až +30 °C. Požadavek na rovinnost je 10 mm/m u lepených ETICS a 20 mm/m u kotvených ETICS.
 |
 |
| 1 Nevhodný nesoudržný podklad pro lepení ETICS | 2 Průběh sanace železobetonové konstrukce před provedením ETICS |
Zateplovací systém v žádném případě nemá funkci sanačního opatření pro železobetonové i jiné nosné konstrukce. Poruchy a vady nosných konstrukcí nesmí být zakrývány zateplovacím systémem bez předchozí sanace. Před zateplením se musí odstranit zjevná příčina poruchy, železobetonová konstrukce musí být očištěna, případná odhalená výztuž rovněž a opatřena antikorozním nátěrem (obrázek 2). Betonový povrch pak musí být reprofilován vhodným postupem. Až po takovéto sanaci lze přistoupit k zateplení.
podklad pro provádění ETICS
I u novostaveb je třeba před zateplením dbát na vhodný podklad. Problematická bývá zejména vlhkost podkladu způsobená obvykle smáčením srážkovou vodou z důvodu nedokončených klempířských konstrukcí a jiných detailů (obrázek 3). Před lepením tepelné izolace je třeba zajistit vyschnutí podkladu.
 |
 |
| 4 Zjevně nesoudržný a nevhodný podklad pro provádění ETICS | 5 Řasy na původní fasádě – nutno odstranit před prováděním ETICS |
Je třeba pamatovat na to, aby realizační firma měla položku úpravy povrchu před zateplováním již v nabídkové ceně, a to včetně likvidace odpadu. Podklad se čistí tlakovou vodou popř. s vhodným čisticím prostředkem. Pokud se použije čisticí prostředek, je třeba nakonec povrch omýt pitnou tlakovou vodou. Po očištění a před prováděním ETICS se podklad musí nechat vyschnout.
Řasy na původním povrchu (obrázek 5) před zateplením je rovněž třeba odstranit vhodným biocidem. Jejich přítomnost na fasádě ovšem předznamenává, že se mohou tvořit a rozrůstat i na nové fasádě po zateplení.
Při zateplování bytových domů s lodžiemi, balkony a terasami dochází ke sporům mezi SVJ nebo družstvem a majiteli bytů ohledně zmenšení plochy lodžie systémem ETICS apod. Na čí straně je právo? Podrobně viz článek Jsou lodžie, balkony a terasy společnými částmi bytového domu?
Založení systému
Zateplovací systém se obvykle zakládá na tzv. zakládací lištu (obrázek 6). Jednotlivé díly zakládací lišty se spojují plastovými spojkami. Pro vyrovnání případných nerovností se zakládací lišta v místech kotvení podkládá speciálními podložkami (obrázek 7).
6 Založení ETICS na hliníkovou zakládací lištu
 |
 |
| 7 Podložky zakládací lišty v místě jejího kotvení pro vyrovnání nerovností podkladu |
8 Chybné napojení zakládací lišty |
Zakládací lišta se nenapojuje přeložením (obrázky 8 a 9). Jednotlivé díly zakládací lišty se mohou v takovém spoji navzájem hýbat, což může způsobit degradaci ETICS.
 |
 |
| 9 Chybné napojení zakládací lišty | 10 Pokus o variantní založení ETICS bez zakládací lišty, z hlediska provedení chybné |
Variantou založení zateplovacího systému na zakládací lištu je založení na montážní lať (pokud to výrobce zateplovacího systému připouští). Na připravený podklad se do vrstvy lepicí hmoty vtlačí pruh skleněné síťoviny s volným dolním okrajem odpovídajícím tloušťce tepelné izolace a přesahu siťoviny na líc ETICS (obvykle 15 cm). Na podklad se následně připevní montážní lať s horním lícem v místě založení ETICS. Po nalepení první řady desek tepelné izolace se lať odstraní a volný pruh skleněné síťoviny se vtlačí do předem nanesené stěrkové hmoty na spodním a předním líci první řady desek tepelné izolace. Detail se následně ještě opatřuje rohovým profilem s okapničkou. Založením bez zakládací lišty se zvyšuje požární odolnost založení systému a eliminuje se tepelný most v místě založení. I zde však platí, že se skleněná síťovina vtlačuje do vrstvy stěrkové hmoty (podrobněji níže). Dodatečné zatírání skleněné síťoviny připevněné k tepelné izolaci bez stěrkové hmoty (obrázek 10) je chybné řešení. Vrstva lepicí hmoty musí být spojitá od podkladu až po vnější líc zateplovacího systému.
 |
 |
| 11 Zateplení soklu u terasy deskami z minerálních vláken nevhodné z důvodu vyššího vlhkostního namáhání | 12 Použití nevhodné hladké desky z extrudovaného polystyrenu pro zateplení soklové části stěny |
V místě založení systému je třeba dbát na volbu správné tepelné izolace. V blízkosti terénu je třeba volit materiál tepelné izolace s nízkou nasákavostí, vyšší mechanickou odolností.
Pokud k použití desek z minerálních vláken (obrázek 11) nevedou jiné důvody, doporučuje se u soklů, kde se očekává větší mechanické a vlhkostní namáhání, použít jiný, méně nasákavý a více mechanicky odolný materiál tepelné izolace. Vždy je třeba ale volit desky určené do zateplovacího systému, nikoliv například hladké desky extrudovaného polystyrenu, jak je to na snímku 12. Deska tepelné izolace musí být určena do ETICS pro dokonalou adhezi s lepicí a stěrkovou hmotou.
Lepení tepelné izolace
Lepicí hmota se na desku tepelné izolace nanáší po obvodě desky v šířce 50 až 80 mm a jako terče velikosti dlaně v podélné ose desky (obrázek 13). Variantně lze lepicí hmotu nanášet celoplošně, podmínkou je ale dostatečná rovinnost.
Celoplošné lepení je povinné u lamel z minerálních vláken (vlákna orientovaná kolmo ke stěně; využívají se zejména k zateplování zakřivených stěn).
Jedině tyto dva způsoby lepení zajistí rovinnost a celistvost vrstvy tepelné izolace. Nedochází pak ke zvedání rohů jednotlivých desek nebo k jejich boulení.
desku pěnového polystyrenu – po
obvodě a v terčích v podélné ose
Chybné je lepení tzv. na buchty (obrázky 14), které kromě výše zmíněných poruch může podporovat i šíření případného požáru nebo proudění vzduchu mezi zateplovacím systémem a zateplovanou stěnou.
 |
 |
| 15 Chybné umístění spáry desek tepelné izolace do spáry zakládací lišty | 16 Trhlina v místě spáry desek a zakládací lišty |
Spára mezi deskami tepelné izolace nesmí být umístěna do spáry zakládací lišty (obrázek 15). Pak se prakticky nelze – i při jinak dokonalém provedení základní vrstvy v tomto detailu – vyhnout prasklinám v místě spár. Problematické místo je na snímku dokončeného ETICS (obrázek 16); zde navíc k problému mohla přispět absence spojek zakládací lišty.
 |
 |
| 17 Chybné lepení desek s mezerami mezi deskami | 18 DTTO 17 - detail |
Desky tepelné izolace se lepí na vazbu, a to se vzájemným posunutím minimálně 150 mm. Na snímcích jsou desky chybně kladeny s mezerami mezi sebou. Desky je třeba lepit bez mezer. Mezery jsou tepelnými mosty v ETICS. Způsobují i zvýšený difuzní tok vodní páry, což se může projevit propisováním spár (obrázek 19).
na dokončené fasádě
 |
 |
| 20 Nepřípustná výplň mezery mezi deskami tepelné izolace lepicí hmotou | 21 Pokus o vypěnění mezery mezi deskami tepelné izolace |
Je chyba případné mezery vyplňovat lepicí hmotou (obrázek 20). Výjimečně lze úzké mezery v pěnovém polystyrenu vyplnit nízkoexpanzní polyuretanovou pěnou. Větší mezery by se po nalepení tepelné izolace neměly vyskytovat. Pokud se vyskytují, je výjimečně možné vyplnit je vtlačením přířezu tepelné izolace.
 |
 |
| 22 Nepřípustné nanesení lepicí hmoty do spár desek tepelné izolace při zateplování ostění | 23 Nepřípustné lepení desek tepelné izolace mezi sebou |
Je nepřípustné desky tepelné izolace vzájemně lepit mezi sebou. K tomu může být tendence zejména v detailech (obrázky 22 a 23). Tepelněizolační desku z plochy fasády se doporučuje klást s přesahem do plochy otvoru o více než tloušťku budoucího zateplení ostění a nadpraží. Až teprve takto vzniklý prostor v ostění a nadpraží se doplní tepelněizolační deskou rozměrově upravenou pro tento detail. Podle této tepelné izolace se zařízne a zabrousí přesahující tepelná izolace z plochy.
 |
 |
| 24 Nepřípustné kladení desek s průběžnými svislými spárami | 25 Nepřípustná výplň mezery mezi deskami tepelné izolace lepicí hmotou |
 |
 |
| 26 Nepřípustné lepení desek tzv. na buchty | 27 Nepřípustné podkládání desek tepelné izolace |
Na snímcích 24 – 27 jsou shrnuty závažné vady, o kterých již byla řeč výše – průběžné svislé spáry, lepení tzv. na buchty, podkládání desek přířezy (snaha tímto způsobem vyrovnat nerovnosti podkladu), vyplnění mezer mezi deskami tepelné izolace lepicí hmotou. Desky tepelné izolace nesmí být kladeny tak, aby spáry mezi deskami tepelné izolace, ať už vodorovné nebo svislé, končily v rohu ostění, nadpraží nebo parapetu.
Kotvení tepelné izolace
Desky se kotví obvykle po 1 až 3 dnech po nalepení desek, a to v rozích, ve spárách desek a v ploše desek. Minimálně se používá 6 ks kotevních prvků/m2, to je při rozměru desky 1 x 0,5 m kotevní prvek v každém T spoji desek a jedna kotva v ploše desky.
V každém případě se kotví tam, kde je na rubu desky lepicí hmota. Používají se plastové hmoždinky, pro desky tepelné izolace z pěnového polystyrenu obvykle s plastovým popř. s kovovým trnem, pro desky z minerálních vláken s kovovým trnem (z důvodu vyšší objemové hmotnosti desek a z důvodu požadavku na požární bezpečnost).
 |
 |
| 28 Chybné umístění kotev, nedostatečná kvalita lepení a kotvení | 29 Chybné umístění kotev, nedostatečná kvalita lepení a kotvení |
 |
 |
| 30 Nedostatečná kvalita kotvení – talíř kotevního prvku zatlačený do tepelné izolace | 31 Nedostatečně zatlučený trn kotevního prvku, přes který nelze provádět základní vrstvu |
Talíře kotevních prostředků nesmí být příliš zamáčknuté do tepelné izolace a desky tak poškozovat a nesmí z povrchu ani vylézat. V obou případech to může způsobit viditelnost kotev v dokončené fasádě (obrázky 30 a 31).
Základní vrstva
Pokud je tepelná izolace z pěnového polystyrenu nalepena na stěně delší dobu, obvykle více než 14 dní, dochází k její degradaci UV zářením (obrázek 32). Je třeba pamatovat na to, že v rámci broušení tepelné izolace před nanášením základní vrstvy musí být tato degradovaná vrstva odstraněna. Broušením se rovněž odstraní i případné nerovnosti na tepelné izolaci. Nerovnosti povrchu tepelné izolace nelze vyrovnávat základní vrstvou.
který je třeba zbrousit
diagonálními přířezy skleněné
síťoviny min. 20 x 30 cm
Před prováděním základní vrstvy se osazují ukončovací a rohové prvky a zesilovací přířezy skleněné síťoviny (diagonálně v rozích otvorů – obrázek 33, na styku dvou různých izolantů apod.). Vše se vtlačuje do předem nanesené stěrkové hmoty.
Skleněná síťovina v ploše se pak zatlačuje do předem nanesené stěrky. Skleněná síťovina se pokládá s předepsanými přesahy, min. 100 mm. Hladítkem se vložená skleněná síťovina zatlačuje do stěrkové hmoty, která prostoupí jejímy oky. Následně se zahlazuje a podle potřeby se zatírá další vrstvou stěrkové hmoty.
Obvyklá tloušťka základní vrstvy je 2 až 6 mm, optimální tloušťka je 3 až 4 mm. Při riziku zvýšeného mechanického namáhání fasády je možné provést základní vrstvu se dvěma vrstvami skleněné síťoviny nebo s jednou vrstvou tzv. pancéřové skleněné síťoviny. Pokud se skleněná síťovina dává ve dvou vrstvách, dává se bez přesahů. Druhá vrstva se vůči první ovšem pokládá na vazbu.
chybného nebo chybějícího diagonálního vyztužení
Pokud se vyztužení detailů neprovede nebo se provede chybně, s velkou pravděpodobností se v detailech objeví trhliny (obrázek 34).
 |
 |
| 35 Základní vrstva není přetažena přes zakládací lištu | 36 Důsledek řešení z obrázku 35 |
Základní vrstva včetně skleněné síťoviny musí být přetažena přes zakládací lištu. Pokud v tomto místě není základní vrstvy spojitá, i zde se velice pravděpodobně začnou projevovat trhliny (obrázky 35 a 36).
 |
 |
| 37 Trhlina v místě změny materiálu tepelné izolace | 38 Trhlina v místě změny materiálu tepelné izolace |
Velice důležité je provést speciální vyztužení i v místě, kde se mění materiál tepelné izolace (obrázky 37 a 38), což je obvykle na hranici požární výšky 22,5 m.
 |
 |
| 39 Nepřípustné zatírání skleněné síťoviny bez předchozího nanesení vrstvy stěrkové hmoty | 40 Nepřípustně viditelná a poškozená skleněná síťovina po dokončení základní vrstvy. |
I v detailech platí, že výztužná skleněná síťovina se natahuje do již nanesené stěrkové hmoty. Výztužná skleněná síťovina nesmí být po dokončení základní vrstvy viditelná (obrázky 39 a 40).
skleněná síťovina po dokončení základní vrstvy
Konečná povrchová úprava
Základní vrstva se před prováděním konečné povrchové úpravy penetruje, a to obvykle ve stejné barvě, jako bude budoucí konečná povrchová úprava.
Typ penetrace musí odpovídat typu konečné povrchové úpravy. Konečná povrchová úprava se obvykle provádí nejdříve 24 hodin po penetraci a obvykle se provádí strukturovaná, a to zatíraná nebo rýhovaná, s různou zrnitostí.
V rámci strukturování omítky již nelze vyrovnávat nerovnosti podkladu. Snahy o vyrovnání podkladu v této fázi obvykle vedou k ještě horšímu výsledku (obrázek 42). Kvalita struktury konečné povrchové úpravy závisí na kvalitě podkladu.
Maximální nerovnost podkladu (základní vrstvy) by měla být (0,5 mm + tl. zrna)/m. Na obrázku 43 je pak zachycená správně provedená rýhovaná struktura.
 |
 |
| 42 Nesprávně provedená rýhovaná struktura | 43 Správně provedená rýhovaná struktura |
 |
 |
| 44 Nesprávně provedená zatíraná struktura | 45 Správně provedená zatíraná struktura |
Zatíraná konečná povrchová úprava musí mít v ploše rovnoměrnou strukturu, nesmí se v ní nacházet místa bez zrn, rýhy a jinak zabarvené plochy (obrázek 44). Na snímku 45 je správná struktura zatírané omítky.
 |
 |
| 46 Nejednotná struktura v místech napojování záběrů | 47 Kontinuálním nanášením konečné povrchové úpravy ve všech podlažích přes celou šířku objektu ve stejný čas |
Nejednotná struktura se může projevit ve větším měřítku také až po demontáži lešení, obvykle jsou hranice rozdílných struktur na hranicích podlaží a v místech napojování záběrů dvou part fasádníků (obrázek 46). Tomu je třeba předcházet kontinuálním nanášením konečné povrchové úpravy ve všech podlažích přes celou šířku objektu ve stejný čas, ale tak, aby parta z vyššího podlaží nešpinila hotovou práci níže (obrázek 47).
Pokud je podezření, že se na fasádě mohou tvořit řasy (tvořily se i na původním povrchu nebo jsou na sousedních domech), je třeba vhodným způsobem tuto možnost minimalizovat, a to volbou vhodné struktury, zrnitosti, frekvencí čištění líce hotového ETICS a volbou povrchové úpravy s větší odolností vůči usazování a růstu řas. Dle zkušeností je třeba volit omítku s minimální nasákavostí, s maximálním pH a s minimálním obsahem organických látek. Uvedená kritéria však úplně nesplňuje žádná materiálová báze. Při volbě báze omítkoviny pro ETICS se preferuje hledisko povrchové nasákavosti. Pro omezení růstu řas na fasádě je třeba navrhnout celý systém tak, aby maximálně omezila kondenzace na vnějším nebo vnitřním líci konečné povrchové úpravy, a tak, aby co nejméně zachycoval srážkovou vodu. Na záchyt srážkové i kondenzující vody i na záchyt mechanických nečistot z ovzduší má vliv struktura a zrnitost struktury povrchu fasády.
zateplovací systém s větší mechanickou
odolností a odolností proti graffiti
Již před návrhem zateplovacího systému je třeba vytipovat, zda je vhodné realizovat systém s větší mechanickou odolností nebo počítat s ochranou proti graffiti.
Detaily
Již v rámci přípravy projektu je třeba správně vyřešit veškeré detaily. Pokud jsou na fasádě nechráněné vodorovné nebo téměř vodorovné plochy, např. římsy, je třeba je vhodným způsobem oplechovat. Nedodržení tohoto pravidla může způsobit zejména usazování a růst řas (obrázek 49), případně jiné poruchy. Klempířské konstrukce se řídí ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí.
 |
 |
| 50 Chybné ukončení oplechování parapetu u ostění | 51 DTTO 50 |
Dané jsou rovněž postupy pro opracování klempířských konstrukcí. Je chybné přes ohyby klempířské konstrukce finální vrstvu přetáhnout (obrázky 50 a 51). Jednoduchý nebo dvojitý ohyb se podtmeluje, povrch klempířské konstrukce se chrání páskou, která se po natažení konečné povrchové úpravy strhne.
 |
 |
| 52 Nedokonalé opracování oplechování parapetu | 53 Nepřípustné ignorování starého nefunkčního detailu |
Nepřípustné je ignorování detailů ve fázi návrhu a jejich pouhé obcházení zateplovacím systémem. Jak vyplývá z obrázku 53, jedná se o zcela nefunkční a netrvanlivé řešení.
 |
 |
| 54 Nesprávné opracování rámu okna | 55 Opracování rámu okna za použitízačišťovacího okenního profilu |
Také rám okna se při natahování konečné povrchové úpravy chrání páskou, která se po jejím dokončení strhne. Variantně lze na detail rámu okna použít začišťovací okenní profil (obrázek 55), který se připevňuje ještě před lepením tepelné izolace.
Veškeré konstrukce je třeba při zateplování zakrývat, např. jde o klempířské konstrukce, střešní krytinu apod. Oplechování parapetu na snímku 56 je zničené.
Závěr:
Tento článek s komentovanými fotografiemi není technologickým předpisem provádění zateplovacích systémů. Na výstižných fotografiích demonstruje nejčastější chyby při zateplování, a to v jednotlivých krocích technologie.
Při zateplování z hlediska technologie se doporučuje respektovat ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů, ČSN 73 2902 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem, dále pravidla Cechu pro zateplování budov. Zejména je však třeba respektovat technologický předpis výrobce konkrétního ETICS.
Děkuji Ing. Vladimíru Vymětalíkovi, specialistovi společnosti MONTAKO s.r.o., za cenné připomínky k článku a doporučené podklady pro jeho zpracování.
Literatura
/1/ ČSN 73 2901:2005 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů
/2/ ČSN 73 2902:2011 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem
/3/ Sborník technických pravidel Cechu pro zateplování budov TP CZB 2007 pro vnější tepelněizolační kontaktní systémy (ETICS)
/4/ VISCOalfa, VISCO beta, vnější tepelněizolační kompozitní systémy ETICS - Technologický předpis, 2011
/5/ Ryparová P., Mgr., Možnosti prevence biotického napadení zateplené fasády volbou vhodné skladby ETICS, Akademie KNAUF, přednáška
/6/ Zeman P., Ing., energetický auditor, autorizovaný inženýr, hlavní specialista pro tepelnou techniku v TZÚS Praha, Projektování ETICS, provádění a kontrola včetně související problematiky výplní otvorů, přednáška
There has been written a lot of information about the design and implementation of external thermal insulation composite systems (ETICS). Interestingly, despite there are still the same mistakes in the construction of ETICS. The following article summarizes once again the basic rules for ETICS and shows some typical errors. For ETICS it is recommended to respect the czech standards CSN 73 2901 and CSN 73 2902. In particular, it is necessary to respect the technological regulation of a particular manufacturer of ETICS.