Vytápění peletami nám přineslo samé plusy, říkají majitelé úspěšných instalací
Rok od roku stoupá počet větších i menších domů, které vytápí kotel na dřevní pelety. Majitelé si obvykle pochvalují nízkou cenu pelet, pohodlnou obsluhu automatických kotlů i dodávku suroviny až do domu. Stejné výhody si v zahraničí užívají dokonce i členové královských rodin – právě dřevěnými peletami vytápí jak britský princ Charles, tak švédský král v jednom ze svých paláců. Kdo zvažuje nákup nového kotle, chtěl by možná právě teď, kdy topná sezona ještě pokračuje a i na jaře leží na střechách sníh, nahlédnout do jejich kotelen. My jsme se podívali do kotelen dvou českých celebrit – na rodinný statek nás pozval Richard Krajčo a do svého sanatoria Roman Šmucler. A nakonec jsme ještě navštívili zámek Úmonín.
Dodávka dřevěných pelet bývá úplně bez práce ...
... ale někdy je třeba zapojit sílu svalů
S celebritami jsme rozmlouvali původně pro časopis Komfortní teplíčko, který každoročně vydává sdružení výrobců dřevěných pelet a kotlů na jejich spalování, Klastr Česká peleta. Klastr sdružuje všechny příznivce peletového vytápění napříč celým příbuzným odvětvím a shromažďuje také zkušenosti zákazníků, kteří peletami vytápějí své domovy. Na webových stránkách Klastru si můžete každý týden přečíst nový článek a v rozhodování vám určitě pomůžou jak galerie kotlů a kamen, tak vývoj cen dřevěných pelet. Roman Šmucler i Richard Krajčo si nechávají dovážet pelety tím nejpohodlnějším způsobem – cisternami nebo nákladními auty společnosti CDP IVORY.
Pelety jak čistý zdroj tepla pro rodinný statek Richarda Krajča
Richard Krajčo vytápí svůj domov dřevěnými peletami
Na statku v Podkrkonoší bydlí Richard Krajčo, herec a zpěvák skupiny Kryštof, se svojí rodinou. Statek stojí hned na kraji lesa, kde je každý nádech po ránu čerstvý a silný. Volba čistého zdroje tepla byla proto logická, o jiné „špinavější“ vytápění Krajčo pochopitelně nestál. Věří totiž v lepší zítřky a nadějnou budoucnost čistých zdrojů tepla.
Sledoval jste při svém rozhodování o způsobu vytápění i cenovou výhodnost pelet oproti elektřině či plynu nebo spíše zdravotně-ekologické výhody?
Řešili jsme vlastně obojí. Vytápíme dosti velikou plochu, téměř 800 m2, a tak člověk bere v potaz všechna pro a proti. Pořizovací cena byla sice vyšší, ale celkové roční náklady na topení i při takové ploše jsou na polovině toho, co bychom platili za plyn či elektřinu. A to dokonce i v případě tepelného čerpadla vzduch-vzduch, o kterém jsem taky přemýšlel a na nějž byly pořizovací náklady čtyřikrát vyšší než na kotel s peletkami.
Jak dlouho většinou trvá na vašem statku období, kdy je peletami potřeba topit?
Jelikož celá spodní část stavení je z velkých pískovcových kamenů, tak je třeba temperovat celý rok. Mají tu vlastnost, že v létě chladí rozpálené obyvatele statku, tak to naši předci vymysleli, ale v případě letního počasí se kotel zapíná jednou za dva dny, buď na nahřátí teplé užitkové vody nebo mírné dotemperování domu na hodnotu 22 stupňů. Takže jde vlastně o takový celoroční provoz.
Kolik sezon již peletami topíte a jaké vidíte jejich výhody, případně nevýhody?
Od poslední zásadní rekonstrukce, což je asi tři roky, tuším. Výhodou je samozřejmě automatický provoz, výhodná cena za topení – v našich podmínkách a velikosti domu jsem opravdu nic lepšího zatím nenašel – a čistota – na rozdíl od dříví nebo uhlí. Nevýhodou zatím je snad jen to, že jsme nevymysleli zatím zcela automatický provoz, takže zásobník musíme v zimě častěji doplňovat. Máme nádrž na pelety jen 1000 litrů. To budu muset ještě domyslet, pak to bude dokonalé.
Spokojený uživatel peletového kotle Richard Krajčo
Necháváte si dovážet pelety nákladním vozem na paletách, nebo máte vybudovaný prostor, kam se vám dají pohodlně nafoukat ze speciální cisterny hadicí?
Zatím na paletách, ale jak jsem zmiňoval, rád bych to do budoucna ještě změnil. Problém je v tom, že nádrž si mohu vybudovat jen před stavením na dvoře, a řeším dopravu z „podzemního“ zásobníku do nádrže v kotelně, odkud si už hořák pelety nabírá. Tím se tady firmy zatím moc nezabývají, a tak se moc řešení nenabízí. Snad časem.
Kolikrát musí v topné sezoně přijet a kolik tun pelet vlastně protopíte?
Momentálně protopíme kolem 11 až 12 tun ročně, a tak nám stačí většinou jednou ročně přívoz peletek a necháváme si i nějakou zásobu navíc, kdyby přišla tuhá zima. Naštěstí máme otevřenou stodolu, kde mají své vyhrazené místo (vleze se tam zhruba 15 tun). Tři tuny máme pravidelně navezené v kotelně, takže tak čtyřikrát ročně musíme převézt zásobu.
Sanatorium Romana Šmuclera vytápí zdravě, s mazutem skončilo
Roman Šmucler vytápí své sanatorium zdravě – dřevěnými peletami
Doc. Roman Šmucler je v české veřejnosti známý především jako oblíbený moderátor televizních pořadů a dále jako plastický chirurg. Méně se ví o jeho projektu sanatoria Na Pleši u Dobříše. To zrekonstruoval se svojí společností Asklepion do podoby objektu, který nejen důstojně vypadá, ale i důstojně vytápí – dřevěnými peletami. Je tak příkladem využití peletového vytápění ve větších objektech, než jsou rodinné domy a chaty. Stejně jako sanatorium může peletový kotel využít i hotel nebo penzion či administrativní budova.
Jak jako lékař hodnotíte vztah mezi preventivní ochranou zdraví a praktickým zlepšováním životního prostředí? Může k němu přispět i šetrnější vytápění?
Samozřejmě. My jsme v naší nemocnici uprostřed nádherných Brd topili mazutem a doslova jsme ho chrlili na vesnice v okolí. „Chytráci“ nám radili, jak obejít kontrolu a topit lacinějším sirným mazutem. To jsme odmítli. Není pochyb, že exhalace z mazutu zdraví nepřispívají. Jiná věc je, že zůstává uhlíková stopa. Mám radost, že je teď naše kotelna „Carbon-neutral“.
Vedly Vás při rozhodování o způsobu vytápění sanatoria tedy i důvody ekologické, nebo spíše rozhodla strategická ekonomická kalkulace?
Ono je to obojí. Já jsem tu nemocnici spolukoupil proto, že moje rodina pochází z nedalekého okolí a přispěla za Rakouska-Uherska na její stavbu. Není mi tedy jedno, že na obce v okolí čoudí mazutová kotelna. Ale současné vytápění po rekonstrukci je lacinější a navíc díky moderní regulaci se zlepšila tepelná pohoda pacientů. Samé plusy. Udělat nemocnici „na dřevo“, v tom jsme byli průkopníky a jsme rádi, že to vyšlo.
Vidíte nějaké nevýhody související se způsobem vytápění, který jste Na Pleši zvolili?
Zatím ne. Otázka je, zda po větší popularizaci této možnosti nestoupnou ceny suroviny. Lesy jsou obnovitelné, ale nikoli nevyčerpatelné a rozhodující je vzdálenost od výroby. Kdyby bylo zle, máme v zásobě jiné kotle, ale byla by to škoda. Stát by to měl rozumně podporovat (nikoli excesy jako s fotovoltaikou), veškeré peníze zůstávají v ČR, neplatíme nikomu za plyn či ropu!
Nebáli jste se logistických problémů vzhledem k desítkám tun pelet, které takové zařízení v zimě protopí? Mohli jste už dopředu počítat s tím, že Vám dovozy pohodlně zajistí cisterna, která Vám je nafouká až k podavači u kotle nebo jste kotelnu spouštěli v době, kdy ještě tato služba nebyla v Česku k dispozici?
Sanatorium na Dobříši
Tato služba ještě k dispozici nebyla, dodávky od společnosti CDP IVORY jsou pro nás novinka. My máme 64 hektarů pozemku a kotelna je v technickém areálu, máme vlastní silnici, stranou od okolí. To je asi ideální situace pro takový projekt.
Kolik tun pelet vlastně ročně průměrně protopíte?
My protopíme 1000 tun ročně. To je trochu více, topíme i v létě – ohříváme například vodu.
Jak velký výkon kotelna má a kolik kotlů jste museli propojit, aby byla schopna vytopit celé sanatorium i při největších mrazech?
Máme jeden kotel 1200 kW a ten vytápí nejenom nemocnici, ale i několik objektů v okolí včetně sídliště velikosti menší obce. Pro případ extrémních mrazů máme záložní kotle na LTO, které jsme pořídili, abychom zbytečně nepředimenzovali kotel na pelety. Ještě jsme je nepoužili, a to v zimě 2012 bylo docela chladno…
Pelety jako královské topivo – v cizině v palácích, u nás na zámku
Drottningholmský palác bere teplo z pelet
Nakonec se podíváme na ještě větší příklady úspěšných realizací, kde se pelety využívají doslova jako královské topivo. Majestátní Drottningholmský palác stojí na ostrově uprostřed jezera Mälar na předměstí Stockholmu. Po vzoru Versailles jej v 17. století nechala vybudovat královna Hedwiga. A současný švédský král Karel XVI. Gustav v roce 2006 změnil vytápění celého paláce. „Mluvil jsem o tom asi pět nebo šest let. Nejdříve jsem chtěl k vytápění používat slámu, ale nakonec jsme zvolili pelety. S novým systémem ušetříme 1,5 milionu švédských korun ročně a emise jsme snížili o 90 procent,“ svěřil se král švédskému tisku.
Vytápět palác, který patří mezi památky světového dědictví UNESCO, znamená vytápět třiadvacet starých budov o celkovém objemu 8000 m3. Donedávna to zvládaly dva kotle na topný olej s pomocí elektrických radiátorů, od roku 1986 bylo v létě v provozu také tepelné čerpadlo na vodu z jezera. Od roku 2000, kdy správci paláce a královská rodina zvažovali pevná biopaliva poprvé, cenový rozdíl mezi peletami a topným olejem stále rostl. S přechodem na dřevěné pelety je dnes spokojený i správce paláce Ralf Karlsson: „Dosud jsme neměli s novým kotlem žádné problémy. Přede jako kotě a vše funguje podle plánu.“
Zámek Úmonín vytápějí automatické kotle na pelety
Vytápění bývalých zámeckých hospodářských objektů
I u nás už pelety vytápějí několik zámeckých budov, my jsme navštívili zámek Úmonín, kde svoje kaskádové kotelny instalovala společnost PONAST. Středočeský zámek Úmonín se nachází několik kilometrů od Kutné hory a Čáslavi. Už od 15. století stála na místě dnešního zámku tvrz, později byla přestavěna až do dnešní novorenesanční podoby zámku. Je to jednopatrová dvoukřídlá budova s dominující čtverhrannou nárožní věží a před zámkem se rozprostírá ještě hospodářský dvůr tvaru písmene U. V hlavní zámecké budově jsou nyní instalovány dva automatické peletové kotle o výkonu 60 kW a další kotel vytápí ještě hospodářské stavení, které bude brzy sloužit jako výstavní prostor. Původní sklep s historickou klenbou byl využit pro velkokapacitní silo na skladování pelet. Silo přijíždí pravidelně plnit cisterna, která fouká pelety přímo do sklepa, odkud si kotle samy přikládají vlastními šnekovými dopravníky, takže celý komplex není vůbec náročný na obsluhu.
Kaskádová peletová kotelna na zámku Úmonín
Netradičně řešené peletové silo v historické části zámku
Vytápění bývalých zámeckých hospodářských budov
Klastr Česká peleta je národní asociace 43 výrobců a prodejců dřevěných paliv a kotlů na jejich využívání. V současné době je jeho členy 2/3 všech českých renomovaných firem z odvětví dřevěných pelet a briket, peletových kotlů a kamen, kotlů na dřevo i certifikačních a výzkumných institucí. Více podrobností: www.ceska-peleta.cz.
Národní asociace Klastr Česká peleta zastupuje na českém a slovenském trhu stovku firem. Jsou jimi výrobci a prodejci kotlů a kamen na dřevo a dřevní pelety, výrobci a distributoři pelet, briket, dřeva a štěpky. Je poskytovatelem mezinárodní certifikace ...