Zdravotní aspekty nedostatečného větrání
Většinu svého života většina z nás, až na výjimky, prožije v uzavřených prostorech, především v budovách. Riziko, které představuje nedostatečná výměna vzduchu, zahrnuje obtíže nezávažné (např. syndrom nemoci z budov, onemocnění horních cest dýchacích), celoživotní alergické postižení, ale i život ohrožující expozici toxickým látkám (např. CO) nebo karcinogenům (benzen). Ve většině případů jedině větrání dokáže snížit koncentrace látek, jejichž zdroj se nachází v interiéru.
Úvod
Nedostatečné větrání je problém lidí, nikoliv budov. Lidé jsou jeho příčinou i jeho obětí. Nevětráme z různých důvodů: abychom zamezili ztrátám energie, aby se nám do domu nedostal smog, protože projektant poddimenzoval větrání. Není to výsada jen nízkoenergetických budov, většina interiérů trpí tímto nedostatkem.
Problémem je i to, že na zápach, který často doprovází nedostatečně větrané interiéry, se dokážeme rychle adaptovat, případně řešíme situaci různými osvěžovači vzduchu – ne náhodou zažívají jejich výrobci a prodejci nevídaný rozmach. Všichni chtějí mít byt i kancelář provoněnou mořským vánkem nebo vůní borovic, ale větrání buď není možné, nebo nás ani nenapadne otevřít okno.
Možné zdravotní obtíže v budovách
Pokud je systém větrání podhodnocen vzhledem k počtu obyvatel a činnostem v objektu, může dojít k hromadění znečišťujících látek v interiérech. Jejich přítomnost poznáme většinou až po vzniku zdravotních obtíží. Tyto obtíže bývají nespecifické, obtížně diagnostikovatelné, což je pro sick building syndrom/syndrom nemocných budov typické [1]. Projevuje se únavou během dne, pálením očí, špatným soustředěním, v noci naopak nemůže postižený usnout a spánek je nevalné kvality. Přidružit se mohou bolesti hlavy, pálení v krku apod.
Kromě těchto nespecifických obtíží se mohou objevit i pozdní účinky škodlivin. Již z názvu vyplývá, že bude trvat nějakou dobu, než se projeví. Nejdříve se může objevit alergie, následně by to (alespoň teoreticky) mohly být genotoxické látky a konečně i látky karcinogenní, které mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku nádorových onemocnění.
Genotoxické látky ovlivňují zárodečné buňky mužů i žen, důsledkem tedy může být snížená plodnost respektive potrácení v důsledku poškození plodu, případně porod dítěte s vrozenou vývojovou vadou.
Látky karcinogenní mohou vést ke vzniku nádorů, samozřejmě s relativně dlouhou latencí. Z prokázaných karcinogenů se v domech setkáváme s některými látkami, které jsou produkovány ve velmi nízkých koncentracích běžným vybavením bytů a přípravky používanými v domácnostech. Při nahromadění některých předmětů/přístrojů a nedostatečné výměně čerstvého vzduchu může dojít ke kumulaci těchto látek v prostředí.
V závislosti na typu domu a intenzitě větrání může na různých místech srážet vodní pára a mohou vznikat vlhká místa, což jsou tzv. hotspots pro plísně. Jejich růst nemusí být nutně důsledkem vysoké vlhkosti vzduchu, stačí dostatečná vlhkost v podkladu, ať už se tam dostala jakýmkoliv způsobem. Plísně rostou v zásadě tam, kde je nedostatečná výměna čerstvého vzduchu nikoliv jen ve smyslu omezeného větrání, ale omezené výměny vzduchu v důsledku omezeného přístupu vzduchu, tedy za nábytkem, za obložením, pod tapetami apod. Zdravotní důsledky růstu plísní mohou být velmi pestré, nejčastěji se však projeví alergickými obtížemi.
Vzhledem ke stále přibývajícímu počtu lidí s oslabenou obranyschopností mohou být však důsledky mnohem závažnější včetně toxického působení chemických látek nebo vzniku závažných onemocnění vyvolaných plísněmi, houbami a „přátelskými“ bakteriemi, které u zdravých jedinců nepůsobí problémy a jimiž jsme všichni (naštěstí) osídleni.
Nelze pominout ani možnost zvýšeného výskytu roztočů, pro jejichž množení je vysoká vlhkost optimální. Roztoči představují problém především z hlediska alergií, produkují relativně agresivní alergen a navíc jsou velice přizpůsobiví. Jejich výskyt většinou není přímo ovlivněn větráním, neboť místem jejich nejvyššího výskytu je tradičně postel, kde mají optimální podmínky pro svůj život.
Zdroje znečištění
Zdroje znečištění mohou být v budově nebo ve venkovním prostředí (tab. 1). Z venkovního prostředí se do interiérů dostávají např. pyly, které představují problém pro alergiky. Rovněž plynné látky pocházející z automobilového provozu i z komínů, ať již továrních nebo od sousedů, se větráním dostanou do budov.
Řada velmi významných zdrojů znečištění je však přímo v budově. V tom případě to tedy může být budova – samotná stavba při hrubém porušení technologických postupů (např. otrava toluenem ze špatně položené nové podlahy), vybavení (např. vysoké koncentrace formaldehydu), použití nevhodných laků a barev, úklidových prostředků nebo již zmiňovaných osvěžovačů vzduchu, vonných tyčinek apod. I použití běžných spotřebičů k vytápění, vaření, přípravě teplé užitkové vody (ETS, PAU, saze atd.), ale i elektroniky zvyšuje množství chemických látek uvnitř budovy a bez větrání není možné jejich koncentraci snížit.
Problém mohou představovat i technická zařízení budovy – vzduchovody, ve kterých se, pokud nejsou řádně čištěny, množí mikroorganismy a dostávají se do obytných místností, zplodiny spalovacích motorů z garáží, pokud přímo komunikuje s domem nebo produkty hoření, které se jimi mohou šířit.
Pokud se používá (lokální) topení na pevná nebo plynná paliva, vždy je riziko produkce oxidu uhelnatého. Z krbů se při spalování nekvalitního dřeva (a nedobře táhnoucím komínu) do bytů dostávají karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), o kuřácích, kteří produkují karcinogenní ETS (Environmental Tobacco Smoke – kouř) nemluvě. Vytápění uhlím v domácnostech bylo na podzim loňského roku zařazeno mezi prokazatelně karcinogenní činnosti.
Vzduchovody jsou rovněž ideálním způsobem šíření zápachů (tedy chemických látek) i vzduchem přenosných infekčních agens, pokud v nich nejsou vsazeny zpětné klapky a kvalitní filtry, a pokud nejsou pravidelně čištěny.
V neposlední řadě je třeba zmínit rizika z vody – pokud se používá dálkový ohřev vody, voda stagnuje při pokojové teplotě, vždy hrozí pomnožení legionel. Pro zdravého člověka nepředstavují problém, pro oslabené jedince ano.
Z přírodních rizik je třeba na našem území zmínit radon. Pokud nemá dům kvalitní izolaci (a není podsklepený), může se do obytných prostor dostávat radon z podloží. Radon je rovněž prokázaným karcinogenem.
| Zdroj | Látka |
|---|---|
| Venkovní vzduch | Oxidy uhlíku, dusíku, síry, ozon, pevné částice, těkavé organické látky, polycyklické aromatické uhlovodíky, alergeny (pyl) |
| Venkovní prostředí | Půdní plyny (radon), voda |
| Budova (stavební materiál, vybavení) | Formaldehyd, benzen, azbest, toluen, pevné částice, těkavé organické látky |
| Elektronické přístroje | Těkavé organické látky |
| Garáže | Oxid uhlíku, oxidy dusíku, pevné částice, těkavé organické látky, polycyklické aromatické uhlovodíky |
| Vytápění, výroba teplé vody, vaření | Oxidy uhlíku, dusíku, pevné částice, těkavé organické látky, polycyklické aromatické uhlovodíky |
| Činnosti v budově | Barvy, rozpouštědla – těkavé organické látky, pevné částice |
| Lidé | Cigaretový kouř, pevné částice, těkavé organické látky, pachy (bioefluenty), (mikro)biologická kontaminace, alergeny |
| Voda | (Mikro)biologická kontaminace, alergeny |
Faktory ohrožující zdraví (život) lidí
Řadu rizikových faktorů jsme zmínili. Především nás samozřejmě zajímají ty, kde hrozí přímé ohrožení života lidí v budově. V první řadě jsou to látky s vysokou akutní toxicitou. Do této skupiny patří jistě oxid uhelnatý, který vzniká při nedokonalém hoření. Každý rok zaznamenáme několik úmrtí v důsledku této otravy, nejčastěji v domech s vytápěním na tuhá paliva nebo v koupelnách s průtokovým plynovým ohřívačem vody.
Při hoření vznikají i oxidy dusíku. Tyto koncentrace nejsou toxické, ale mají úzký vztah k alergiím, k astmatu. Výrazně zvyšují dispozice ke vzniku akutních astmatických obtíží i alergických problémů. Proto by kuchyň měla být nejlépe větranou místností v bytě.
Z látek s pozdním účinkem musíme určitě zmínit látky karcinogenní. Expozice těmto látkám neznamená, že exponovaná osoba bude mít nádor, ale že má větší šance na jeho vznik, případně v dřívějším věku než bychom očekávali.
V budovách se běžně potkáváme s cigaretovým kouřem (ETS – Environmental Tobacco Smoke), i když se situace výrazně lepší.
S formaldehydem se setkáme téměř všude, je produkován do prostředí primárně z vybavení (nábytek, látky), z barev, úklidových prostředků, z lepidel a tmelů – zdroje jsou velmi široké a některé mohou produkovat formaldehyd po celou dobu své životnosti [2]. Navíc může vznikat i sekundárně z některých těkavých organických látek.
Benzen patří rovněž mezi prokázané karcinogeny a také se vyskytuje prakticky všude, neboť je součástí řady běžně používaných látek. Nebyl nalezen pouze ve zcela nových, nezabydlených objektech.
Stejně jako benzen jsou všudypřítomné i těkavé organické látky (VOC – Volatile Organic Compounds). Některé mají alergické účinky, některé mohou být toxické případně i (potenciálně) karcinogenní, obecně však při vysokých koncentracích představují riziko sekundárního vzniku některých karcinogenů (např. formaldehydu). Tyto látky se snadněji uvolňují do prostředí při vyšších teplotách, jsme jim tedy více vystaveni v zimě, kdy i větrání bývá většinou horší.
Obr. 1 Celoroční průměrná dávka ionizujícího záření na obyvatele
Nejen chemické látky nás ohrožují na zdraví a životě. Česká republika je státem s nejvyšší průměrnou aktivitou radonu na světě. Radon je přirozenou součástí našeho podloží, a pokud dům nemá dobře izolované základy a ještě je nedostatečně větraný, mohou aktivity dosahovat relativně vysokých hodnot. Podtlak v domech může způsobit aktivním nasávání radonu z podloží do domu a komínovým efektem se šíří do vyšších pater. Radon rovněž patří mezi prokázané karcinogeny.
Abychom uzavřeli povídání o karcinogenech, tak dalším adeptem na posun mezi prokázané karcinogeny je po spalování uhlí rovněž spalování biomasy, především dřeva. Topení dřevem v domech tedy rovněž představuje pro člověka reálné zvýšené riziko nádorových onemocnění.
Z hlediska zdraví jsou někdy podstatnější méně agresivní, ale rychlejší reakce alergické, které mohou významně znepříjemnit život. Primární příčinou nebývají chemické látky, ty se většinou uplatňují jako alergeny druhého sledu. Na prvním místě jsou přírodní látky – pyly, detrit domácích zvířat, a z hlediska větrání již zmiňované plísně. Jsou ve vzduchu přítomny vždy, jenom se mění jejich spektrum a množství. Dáme-li jim příležitost, osídlí vhodné povrchy relativně rychle především tam, kde je nedostatečná výměna vzduchu.
| Kdy | Typ | Počet úmrtí | |
|---|---|---|---|
| Asijská (Ruská) | 1889–1890 | AH2N2 | 1 milion |
| Španělská | 1918–1920 | AH1N1 | 40–100 milionů |
| Asijská | 1957–1958 | AH2N2 | 1–1,5 milionů |
| Hong Kong | 1968–1969 | AH3N2 | 0,75–1 milion |
| Mexická | 2009–2011 | AH1N1 | ? |
V neposlední řadě je vhodné zmínit i fakt přenosu klasických vzdušných nákaz. Většina z nich spadá do oblasti onemocnění horních cest dýchacích, které nepředstavují žádné riziko. Chřipka, která se rovněž přenáší vzduchem, už ovšem může zabíjet (tab. 2), stejně jako meningokok nebo spálový streptokok a některé viry mají i karcinogenní potenciál. Mnohem snadněji se takové infekce přenášejí v prostředí s nedostatečnou výměnou vzduchu, kde se mohou navíc navázat na prachové částice při nedostatečném úklidu, a opakovaně se dostávat do vzduchu při víření prachu a do našeho dýchacího traktu.
Závěr
Nedostatečné větrání samo o sobě není rizikové, jeho důsledky však mohou být velmi závažné až tragické. Je třeba si uvědomit, zda má větší cenu „uspořená libra“ nebo lidské zdraví, pohoda a spokojenost.
Literatura
- [1] Maroni M., Seifert B., Lindvall, T.: Indoor Air Quality. A Comprehensive Textbook. Elsevier, 1995.
- [2] Sarigianis D.A. et all: Exposure to major volatile organic compounds and carbonyls in Euroepan indoor environments and associated health risk. Environ Int. 37, 4, s.743–765.
Článek byl přednesen na semináři STP "Nové požadavky na větrání obytných budov"
Inadequate ventilation is risky in connection with the pollutants indoors as there is no other way to dilute them. Indoors sources can produce allergens ( pets, house dust mites), toxic compounds like toluene or carbon monoxide, carcinogenic substances (e.g. benzene, formaldehyde etc.) and also such environment is ideal for spreading of infectious agents from the human sources (e.g. pandemic flu) or from the ventilation system (e.g. Legionella). Adequate ventilation is mostly the only way to improve the indoor environment and decrease health risks.