První veřejný vodovod vznikl v Praze před 670 lety

Před 670 lety založil český král a římský císař Karel IV. Nové Město pražské a toto datum je bráno i za rok vzniku prvního pražského veřejného vodovodu. Prostor určený pro nově založené město byl zvolen již se znalostí místních podmínek, především k možnosti zásobování vodou i v místech od Vltavy vzdálených.

Po geologické stránce je území Nového Města tvořeno především štěrkopískovými terasami Vltavy, které se formovaly v dobách ledových a meziledových. Tyto vltavské terasy leží přímo na skalnatém podloží, které má jen malou, puklinovou propustnost. Štěrkopísky jsou přírodní vodní filtr a v níže položených místech či při skalních výchozech voda vyvěrá na povrch.

Prameny také napájely několik přirozených vodních nádrží mezi dnešní Ječnou a Žitnou ulicí. Toto prameniště bylo pro svoji vydatnost a polohu vybráno jako zdroj vody prvního pražského veřejného vodovodu, který dřevěným vodovodním řadem zásoboval kašny na dnešním Václavském (Koňský trh) a Karlově (Dobytčí trh) náměstí.

Podolská vodárna, Muzeum vodárenství a exponáty, foto D. Kopačková, redakce

Podolská vodárna, Muzeum vodárenství a exponáty, foto D.Kopačková, redakce

Tento nejstarší vodovod není v písemných historických pramenech spolehlivě doložen, a proto někteří historikové mají o jeho stavbě pochybnosti. Pro existenci vodovodu naopak mluví archeologické nálezy, učiněné při stavbě podchodu a metra na Václavském náměstí. Před padesáti lety byly při výkopech zjištěny zbytky kašny s přívodním dřevěným potrubím a pozdější písemnosti se již zmiňují o existenci kašen na obou náměstích.

Velké oslavy spojené s výstavou pořádaly tehdejší Vodárny hlavního města Prahy k 600. výročí vodovodu v roce 1948 krátce po únorovém převratu a proběhly podle původních scénářů. Komunistický primátor Vacek, který se oslav účastnil, vyjádřil nelibost nad absencí třídního boje ve vodárenství. Pitnou vodu však potřebovali všichni a tak třídní boj musel počkat.

Vodárenská věž Praha Letná, foto D. Kopačková, redakce