Školní budovy trpí nedostatkem čerstvého vzduchu

Důsledkem je tak mnohdy únava a snížená schopnost soustředit se na výuku. Nedostatečná cirkulace vzduchu v místnosti navíc vede ke zvýšené vlhkosti a vzniku plísní, což může mít za následek rozvoj astmatu či alergií. Podle studie Healthy Homes Barometer 2016 naopak při zajištění kvalitního vnitřního klimatu může schopnost dětí učit se vzrůst až o 15 %.

Současná snaha o dosažení co největších energetických úspor vede často k tomu, že se při modernizaci budov používá značná tepelná izolace a zároveň se snižuje intenzita větrání interiérů. Tím však v prostorách obzvlášť s intenzivnějším pohybem osob dochází k nárůstu oxidu uhličitého (CO₂), který ve zvýšeném množství může mít negativní dopad na lidské zdraví. „Někdy není priorita ušetřit co nejvíce energie, ale radši přemýšlet o tom, jak si zajistit dobré zdraví a vyšší kvalitu života,“ připomíná Klára Bukolská, architektka společnosti VELUX.

CO₂ je totiž skleníkový plyn, který vzniká při dýchání, kvašení a spalování organických látek, a jeho koncentrace vyjadřuje kvalitu ovzduší. Ve venkovním vzduchu v městské zástavbě se pohybuje mezi 400 až 500 ppm (ppm – poměr částic CO2 v ovzduší na milion). „Koncentrace CO₂ v interiérech budov je vyšší než venku a pohybuje se v rozmezí od 500 do několika tisíc ppm. Pokud je koncentrace uvnitř vyšší než v exteriéru o více jak 800 ppm, pak je prostředí podle evropských norem již nekvalitní,” vysvětluje profesor Karel Kabele z katedry technického zařízení budov ČVUT v Praze.

Na českých školách se málo větrá

S problémem nedostatečného větrání se potýká i řada českých škol, kde hodnoty CO2 často přesahují přijatelnou mez. Podle vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby § 11 odst. 5 věty třetí nesmí koncentrace oxidu uhličitého v pobytových místnostech vyšší než 1500 ppm. Řada měření ale ukázala, že běžně je po čas výuky tato hodnota překročena až o polovinu. V některých třídách dokonce CO² dosahoval alarmujících 4000 ppm*. A to může i pro dospělého člověka může znamenat zdravotní rizika.

Zjistit hodnoty CO² v místnostech lze poměrně jednoduše, protože k tomuto účelu existuje řada ručních i pevně zabudovaných měřidel. Problém však může být zajištění včasného a dostatečného přívodu čerstvého vzduchu. Větrání otevřenými okny je většinou ve školách z důvodu bezpečnosti žáků značně omezené. Třídy jsou zpravidla vyvětrávány před vyučováním, což se však, jak uvádí prof. Kabele, jeví jako nedostatečné.

Bude jim to lépe myslet

Za celý školní rok stráví žáci přibližně 200 dní ve škole, z toho přibližně 70 % času uvnitř budov. Když však pobývají delší dobu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu, jsou vystaveni nejen zvyšující se koncentraci CO2, ale také prachu a působení dalších škodlivých látek. Důsledkem toho může být únava, ospalost, bolesti hlavy a nižší schopnost soustředění, ale i další zdravotní potíže. Potvrzuje to studie Healthy Homes Barometer 2016, kterou provedla berlínská Humboldtova univerzita ve spolupráci se společností VELUX ve 14 evropských zemích včetně České republiky. Vyplývá z ní, že nedostatečné větrání a špatné vnitřní prostředí mohou vést i k vyššímu výskytu krčních či nosních infekcí.

Naopak zdravé vnitřní prostředí s dostatkem denního světla a čerstvého vzduchu zvyšuje soustřední dětí a jejich studijní schopnosti až o 15 %. Výsledky průzkumu, který provedl prestižní německý výzkumný ústav Fraunhoferův Institut, také ukazují, že kvalita vnitřního prostředí má vliv na docházku školáků. Podle něj by dostatečné větrání tříd mohlo vést až ke snížení absence studentů až o 17 %.

Když je škola správným příkladem

Ukázkou ideálního řešení je třeba škola Guldberg v dánské Kodani. Do výuky vědy a sociálních studií totiž začlenila téma klimatu a globálního oteplování. Cílem je zvýšit povědomí dětí o zodpovědnosti ke snížení spotřeby energií i zabránění klimatických změn a globálního oteplování.

Krom obsahu výuky však jde škola příkladem i provedením stavby jako takové – je totiž renovována do stylu aktivního domu. Dostatek denního světla i čerstvého vzduchu zajišťují střešní okna VELUX, která jsou standardně vybavena unikátní ventilační klapkou. Ta funguje jako stálá mikroventilace. Vzduch, který klapkou proudí do místnosti, je navíc čištěn protiprachovým filtrem, takže zabrání i prostupu nečistot nebo například vniknutí hmyzu.

Všechna okna jsou zároveň na dálkové ovládání VELUX INTEGRA® se systémem úplné automatizace. Ten monitoruje vnitřní i vnější prostředí školy a podle potřeby zajišťuje větrání či regulaci přístupu denního světla do interiéru díky stínícím roletám. Systém zároveň veškerá data z měření zaznamenává, aby je žáci měli kdykoliv přístupné ke studiu environmentální výuce.

VELUX = VE (ventilace, větrání) + LUX (světlo)

Výzkum dostatečného větrání interiérů s pomocí oken VELUX je příkladem, jak pojímá tato společnost odkaz svého zakladatele Villuma Kanna Rasmussena, který měl vizi vytvořit tzv. modelovou společnost. Tedy firmu, která pracuje s výrobky užitečnými pro společnost a jež jedná se svými zákazníky, dodavateli, zaměstnanci všech kategorií a akcionáři lépe než většina jiných společností.

Vlastníkem společnosti VELUX je skupina VKR Holding A/S, jejíž akcie drží několik nadací založených rodinou zakladatele Villuma Kanna Rasmussena. Většina zisků skupiny je určena na výzkumné, ekologické a kulturní účely. V roce 2015 nadace společnosti VELUX a její mateřské skupiny VKR Holding A/S na tyto účely věnovaly 545 příspěvků v celkové výši přes 111 milionů eur.