Zajímavosti z doprovodného programu For Arch 2013

Středeční odpoledne patřilo na veletrhu FOR THERM peletám. Blok odborných přenášek s názvem „Vytápění peletami“ zahájil předseda Klastru Česká peleta a člen redakčního týmu TZB-info Ing. Vladimír Stupavský. Hovořil o kvalitě pelet a dřevních paliv a vyspělosti kotlů na tuhá paliva ve vztahu k Zákonu o ochraně ovzduší a dotačních podporách.

Dodržování předepsané kvality pelet i kotlů je zásadní věcí pro funkčnost celého systému. Kvalitu pelet jednoznačně garantuje certifikace ENplus, která nahradila dřívější systémy kvality DINplus nebo ÖNORM. Pod certifikací ENplus se u nás vyrábí již ¾ veškeré produkce dřevních pelet. Druhým aspektem je kvalita kotlů, posluchači byli nabádání, aby si pořizovali jen takové kotle, které prošly testy v akreditované zkušebně. Na štítku musí být obsažena informace, do které emisní třídy kotel spadá a pro jaké palivo je odzkoušen. Jelikož od ledna 2014, resp. 2018 se nesmějí prodávat kotle nižší než 3., resp. 4. emisní třídy, účastníci dostali jednoznačnou radu, aby si v případě kotlů na tuhá paliva pořizovali pouze kotle 4. nebo 5. emisní třídy. Kotle 1. a 2. emisní třídy bude v příštích letech zakázáno provozovat a kotle 3. třídy ukončí prodeje.

V České republice se vyrábí okolo 160 tis. tun dřevěných pelet

Pelety v České republice - mapa odvětví

Poté se probírala situace na trhu s dřevními peletami, Česká republika je jednoznačným exportérem, pouze 1/3 vyrobených pelet končí na domácí půdě. Nejčastější vývozní destinace jsou Itálie, Rakousko a Německo.

Popsány byly dva nejčastější způsoby dopravy pelet k zákazníkům. Peletová cisterna, jako nejkomfortnější způsob závozu, je po celou dobu trvání výstavy k dispozici na venkovní expozici. V současné době jezdí v České republice 3 peletové speciály. Ty se věnují pouze distribuci pelet a obsahují kalibrovaný vážní systém pro transparentní stanovení přesného objemu dodaného paliva

V současné době je v České republice asi 15 tisíc uživatelů pelet a na celé odvětví je navázáno přibližně 1200 pracovních míst s obratem 3,6 mld. Kč. To zahrnuje nejen výrobu pelet, ale také výrobu kotlů a příslušenství, topenáře, kominíky a dopravce.

Mezi dalšími řečníky vystoupil Ing. Tomáš Šimek z firmy VERNER a.s., který představil průřez firemním sortimentem s kotli a kamny na biomasu. Pozornost upoutal plošným snížením cen u kompletní nabídky kotlů a kamen a následně se věnoval technickým inovacím. U dřevozplynovacích kotlů zmínil dvojitou stěnu, která prodlužuje životnost kotle. U interiérových kotlů (resp. kamen s teplovodním výměníkem) vyzdvihl výborný poměr výkonu do místnosti (sáláním) a teplovodního výměníku. Tyto interiérové kotle jsou navíc opatřeny integrovanou váhou pro automatické uzpůsobení optimálních parametrů přívodu vzduchu v průběhu hoření. Výrobek získal zaslouženě Čestné uznání odborné poroty FOR THERM.

Interiérový kotel VERNER našel přízeň poroty FOR THERM

Systém závozu a vytápění domu dřevní štěpkou

Jedním z následujících přednášejících byl Ing. Aleš Vojáček z firmy Dřevoprodukt. Ten se mimo jiné věnoval kvalitě dřevní štěpky z pohledu složení a obsahu vody. Nastínil základní pravidla, jak se rozhodovat při výběru paliva, kterým budeme vytápět. Rozhoduje vždy poměr mezi kvalitou paliv, pořizovací ceně, stupni komfortu obsluhy a účinnosti kotlů.

Energeticky soběstačné stavby

V úvodní prezentaci Ing. arch. Josef Smola představil několik pasivních staveb v různých kategoriích, od rodinných a bytových domů, přes školy všech stupňů včetně mateřských až po budovy administrativní, firemní nebo supermarket či veletržní areál. Většinou se jednalo o stavby zahraniční, nejčastěji z Rakouska, ale našly se i realizace v České republice. Mezi zajímavosti, které nejsou obvyklé v České republice, patří technologická zařízení umístěná viditelně v interiéru staveb, netradiční stínicí prvky, lehký plášť z prvků na bázi dřeva u staveb s masivním betonovým skeletem, časté používání dřeva včetně lepených nosníků s rozpětím v desítkách metrů a další.

Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. shrnul Aktuální stav právních předpisů pro energetické hodnocení budov. Jedná se zejména o Směrnici EP a Rady 2010/31/ES a navazující českou energetickou legislativu, jmenovitě novelu zákona č. 406/2000 Sb. ve znění zák. č. 318/2012 Sb., vyhlášku č. 78/2013 Sb., prováděcí vyhlášky k uvedenému zákonu a další související předpisy. Zajímavé jsou rovněž důsledky aplikace nové legislativy na navrhování staveb. Ve spotřebě energie poklesne podíl vytápění, dominovat bude spotřeba na přípravu teplé vody. V některých případech může být údajně pro zařazení budovy do kategorie A potřebná taková tloušťka izolace, že se na její výrobu spotřebuje více energie, než tato izolace za dobu života ušetří.

Doc. Ing. Josef Chybík, CSc. navázal na úvodní prezentaci Ing. arch. Smoly s ukázkami dalších staveb, na nichž prezentoval vliv typologie budov na spotřebu energie. Perličkou byl snímek muzejního exponátu fasádního zateplovacího systému z roku 1968 s tloušťkou izolace pouhé 2 cm – o 45 let později jsou montovány konstrukce s tloušťkou izolace až 50 cm. Mnohé zásady jsou známy dlouho a byly například použity i při stavbě vily Tugendhat. Zajímavostí byla stavba s nosnou konstrukcí ze slaměných balíků nebo netradiční kostel Římskokatolické církve v rakouském Welsu. Prezentovány byly i dva příklady z České republiky – pasivní administrativní budovy, jedna v Ostravě a druhá v Brně.

Ing. Jiří Šála, CSc. prezentoval téma Optimalizace detailů obálky energeticky soběstačných budov. Prohlásil, že není pravda, že opatření vedoucí k pasivním stavbám musí zvyšovat investiční náklady. Například detaily napojení obvodových konstrukcí. Za stejnou cenu lze vyrobit konstrukční detail kvalitní i velmi špatný. Vliv tepelných vazeb by se měl blížit nule, ale může být záporný (= konstrukční detail lze navrhnout tak, aby oproti jednoduchému výpočtu dával hodnoty lepší). Nejvýznamnější změna, která se již běžně aplikuje v praxi, je zakládání staveb na tepelně izolační desce (XPS nebo pěnové sklo).

Doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D. probral možné zdroje energie pro energeticky soběstačné budovy. Celoroční vytápění staveb akumulovaným teplem ze solárních kolektorů je sice možné, náklady však vysoce převyšují přínosy. Fotovoltaické panely lze integrovat do konstrukcí stavby, vyrábějí nejhodnotnější energii – elektřinu, jsou však náročné na plochu. Větrné mikroelektrárny mohou vhodně doplňovat fotovoltaiku, protože vyrábějí více energie v zimě, kdy je výroba fotovoltaiky nižší. Efektivní využití OZE je možné přesunem spotřeby, akumulací tepla a chladu nebo elektřiny. Účinnost akumulátorů i jejich životnost jsou však relativně nízké. Kombinace tepelného čerpadla s fotovoltaikou nevyšla příznivě. Právě probíhající projekt posuzuje možnosti hybridních fotovoltaicko-termálních kolektorů.

Právní průvodce stavbou rodinného domu

JUDr. Petr Jakubec – UELTHÖFFER KLETT A JAKUBEC & PARTNEŘI, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ

Jak se na stavbu rodinného domu dívá právník? Právník ze svého pohledu rozlišuje 4 etapy stavby:

• Koupě stavební parcely
• Příprava stavby
• Smlouva o dílo
• Financování stavby

Vlastnické právo k pozemku je základem pro zahájení úvah o stavbě domu. Z hlediska právníka jsou nejdůležitější skrytá nebezpečí, která ani katastr nemovitostí nezkoumá. Např. nájemní právo vzniklé v minulosti se z katastru nemovitostí nezapisuje. Mezi další skrytá nebezpečí patří historická věcná břemena, jako např. v souvislosti s inženýrskými sítěmi nebo produktovody vzniklé v minulosti např. podle energetického zákona.

Od 1.1.2014 začíná platit zásada „superficis solo cedit“ - tedy v zásadě vše, co je na pozemku, pod nebo nad jeho prachem, zejména ovšem stavby, tvoří až na výjimky součást pozemku. Pokud nyní v některých případech neplatí, že vlastníkem pozemku i stavby na něm je táž osoba, bude tato situace řešena automatickým vznikem vzájemného předkupního práva. Před koupí pozemku je vřele doporučený rovněž technický průzkum (ekologická zátěž, geologické poruchy - navážka, přístupová práva). Kupní smlouva na pozemek musí především vymezovat předmět převodu (dle potřeby geometrický plán, přístup na pozemek), stanovit kupní cenu a způsobu úhrady a dále pak obsahovat záruční prohlášení prodávajícího.

Veřejnoprávní vymezení stavby je určeno územním nebo regulačním plánem. Současně lze příslušný stavební úřad požádat o územně plánovací informaci, která stavebníkům poskytne v této oblasti řadu užitečných informací a vodítek a která je po dobu jednoho roku závazná.

Rodinný dům jako jednoduchá stavba (do 150 m2 + další podmínky) – postačuje ohlášení stavebnímu úřadu. Od 1.1. 2013 je k předložené projektové dokumentaci předložit i stanoviska vlastníků infrastruktury (elektro, plyn, voda, kanalizace), nutný je i souhlas vlastníků sousedních pozemků. Pokud stavba nesplňuje podmínky pro jednoduchou stavbu, pak je nutné stavební povolení. Doba platnosti stavebního povolení je dva roky. Další možností je oznámení stavebního záměru s certifikátem stavebního inspektora.

Dosud platí dvojkolejná úprava smlouvy o dílo. Jednak podle obchodního zákoníku a jednak podle občanského zákoníku. V souvislosti s touto duálností může v praxi vznikat řada právních otázek. Od 1.1.2014 však bude platit jednotná úprava smlouvy o stavebním díle, jejíž zákonná ustanovení není nutno ve smlouvě opakovat. Přesto však bude vhodné řadu aspektů stavby ošetřit konkrétními smluvními ustanoveními. Právní úprava v novém občanském zákoníku totiž více posiluje smluvní volnost. Ve smlouvě o dílo je důležité vymezit podstatné okolnosti provádění díla v prohlášení zhotovitele na základě předem předložené prováděcí dokumentace.

Dílo by vždy mělo být vymezeno dosažením očekávaného výsledku, přitom spíše pevnou cenou za celé dílo než rozpočtem. Rozpočet bývá často neúplný. Nově bude možné stanovit cenu i odhadem a podstatné překročení ceny (10-20 %) musí zhotovitel včas oznámit a vzniklou situaci společně s objednatelem řešit – objednatel bude mít totiž právo od smlouvy odstoupit. Vhodnou součástí smlouvy o dílo je i sjednání tzv. zádržného, tedy odložení úhrady části kupní ceny (obvykle 5-10 %), které má zajistit řádné dokončení díla a odstranění případných nedostatků v záruční době.

Pasivní paneláky v Centru pasivního domu

Tématem letošního veletrhu jsou rekonstrukce a revitalizace. Páteční přednáškový cyklus CPD se proto nesl v tomto duchu. Na semináři promluvili odborníci z firem sdružení CPD například Ing. Juraj Hazucha, Ing. arch. Martin Augustin, Martin Jindrák o realizaci řízeného větrání bytových domů a další.

Akad. arch. Brotánek v úvodu osvětlil fungování domácnosti před sto lety a dnes. Nárůst požadavků na komfort a současné nepříliš výrazné změny v přístupu ke stavebním dílům naráží na limity zdrojů energií. Zmínil, že dle studie Pačesovy komise jsou možnosti energetických úspor renovací budov dvakrát větší, než energetický potenciál uložený za limity těžby uhlí. Velice tedy záleží na tom, jak účinná energeticky úsporná opatření realizujeme.

Problematika na semináři rozebíraná se týkala především rekonstrukce panelových domů, které jsou velice aktuálním tématem. O výstavě Centra pasivního domu ohledně ukázkových panelákových bytů jsme informovali již v předešlém článku.

Panelové bytové domy se v naší republice v současné době masivně zateplují, nicméně to nemusí znamenat vysoké úspory a již vůbec to automaticky neznamená zlepšení vnitřního prostředí. Svým tvarovým a konstrukčním řešením jsou přitom panelové domy připraveny ušetřit oproti stávajícímu stavu až 90 % energie, zatímco dnes standardní rekonstrukcí (myšleno zateplení bez výrazného důrazu na tepelné mosty a výměnou oken) snížíme náklady o pouhých 30 %. Potenciál velkých úspor u špatně rekonstruovaných staveb je pak na dlouhá léta ztracen, jelikož špatně provedená rekonstrukce znamená velké náklady se současnou pomalou návratností a na další opatření do budoucna nezbývají peníze. U nesystematicky rekonstruovaných staveb navíc dochází k rapidnímu poklesu kvality vnitřního prostředí vlivem těsných oken, malé výměny vzduchu, zvyšování vzdušné vlhkosti, a tím vzniku plísní především v okolí oken a ostatních tepelných mostů. Byty se tak stávají nebezpečné v přední řadě pro alergiky, v dlouhodobém působení škodí všem obyvatelům. Problémy nastávají také ve spojení s plynovými spotřebiči typu A a B.

Na semináři zaznívaly rady, aby se současně dožívané prvky staveb (střešní krytina, okenní výplně apod.) rekonstruovaly v rámci koncepce přípravy na pasivní standard. To však vyžaduje včasnou projekční přípravu, nejlépe dříve, než se jakékoli opatření zainvestuje. Na příkladech ze zahraničí, a několika málo i z České republiky bylo ukázáno, že je to reálná cesta.

Nesmí se však zapomínat na dotažení realizací do konce včetně u nás velmi opomínaného řešení větrání. To, že řízené větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací) nejsou složitá zařízení a lze je do panelových domů instalovat, bylo předvedeno na samostatné přednášce pana Martina Jindráka i na komentované prohlídce s Ing. Jurajem Hazuchou. Ukázka vzorového bytu s instalovanými rozvody a jednotkou dávala všem nahlédnout, jakým způsobem se zařízení do bytu poskládá.

Zdůrazněn byl fakt, že nejdůležitější bod v cestě za úsporami se zanedbává hned v počátcích projektů. Veškerému plánování energetických opatření na bytových domech musí předcházet poučená diskuse majitelů, vzájemná domluva, stanovení cílů investic a odborný návrh jak těchto cílů dosáhnout.