Reakce na rozdělení peněz z prodeje emisních povolenek

Vláda 19. 7. 2012 jednala o osudu výnosů z prodeje emisních povolenek. Ve hře je odhadem 80 miliard korun. Čeští ministři se rozhodli věnovat polovinu těchto peněz do státní kasy, další část teplárnám a zpracovatelskému průmyslu a pouze asi jednu třetinu Státnímu fondu životního prostředí. Ani tyto peníze nemají domácnosti zcela jisté, nejvíce se ale diskutuje o tom, že půjdou na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů.

Požádali jsme firmy, které se prezentují na TZB-info, o krátký komentář. Nejčastěji jsme se setkali s trpkým konstatováním, že toto komentář nepotřebuje. Přinášíme Vám však vyjádření těch, kteří nám svůj názor řekli.

Ing. Lubomír Kuchynka za KUFI INT, s.r.o., divize AC Heating

Uvolnění prostředků na podporu energeticky úsporných staveb a renovace stávajících rodinných domů je krokem, který jistě pomůže podpořit proces přechodu domácností na ekologičtější a úspornější způsoby vytápění rodinných domů. Příkladem takové technologie jsou tepelná čerpadla s plynulou regulací výkonu AC Heating Convert AW.

Otázkou zůstává přesná formulace podmínek pro čerpání dotací, tedy na co bude možné dotace čerpat a jaká bude administrativní zátěž spojená s čerpáním dotací.

V minulosti jsme byli například v rámci programu „Zelená úsporám“ svědky divných praktik, které se projevovaly nejprve zdržením začátku programu, zastavováním programu a nakonec nenadálého zrušení programu. Tento stav nebyl dobrý a příliš nepomohl. Naopak, spíše vytvářel vlny v poptávce na zařízení a prodlužoval start jednotlivých akcí. Tepelná čerpadla se vyplatí i bez dotací.

Pochybné je již přesměrování poloviny výnosů do státní kasy, kde se rozpustí do oblastí naprosto nesouvisejících se snížením emisí CO₂ a zachováním trvale udržitelného rozvoje. Paradoxně právě trvale udržitelný rozvoj je hlavní myšlenkou Kjótského protokolu, na základě kterého firmy kupují emisní povolenky.

Richard Richtermoc, předseda představenstva, NRG GROUP a.s.

Myslím, že většině obyvatel naší planety začíná být jasné, že teorie lidmi způsobeného globálního oteplování je pouhou chimérou, která bohužel slouží k omezení svobody a tahání peněz z jejich kapes. Všechna nesmyslná opatření, která nemají nic společného se svobodným trhem a svými direktivami je nařídili evropští úředníci (EU ETS je pouze jedním z mnoha), zatěžují průmysl v Evropě a významně snižují jeho konkurenceschopnost. V konečném důsledku je tím, kdo všechno v podobě vyšších cen zboží a služeb zaplatí, občan.

Při zavádění obchodování EU ETS Brusel doufal, že ceny povolenek budou růst, ale ve skutečnosti nastal pravý opak a dnes se povolenka obchoduje na úrovni do 7 EUR (viz přiložený graf) a nedá se říci, že by se situace v dohledné době citelně změnila a na trhu nastalo oživení.

Při implementaci 3. fáze EU ETS na roky 2013–2020 vláda ČR uvažuje s lineárním růstem cen povolenek o 1 EUR ročně, což je vzhledem k dosavadnímu i budoucímu ekonomickému vývoji v Evropě příliš optimistické, a s větší pravděpodobností se dá spíše očekávat další pokles cen.

Jak je zřejmé z mých předešlých vět, považuji celý systém administrativního přidělování povolenek a jejich obchodování za velmi neefektivní a ekonomický nesmyslný. Pravděpodobně bude ale dál fungovat až do doby, než se sám zhroutí. Za současné situace proto zastávám názor, že 100 % výnosů, které ČR za prodej emisních kreditů inkasuje, by mělo být primárně použito na splacení státního dluhu. Spojení tohoto příjmu s úsporami ve státní správě a nízkými sazbami úroků, s nimiž dnes dluh ČR obsluhuje, by bylo dobrou výchozí pozicí pro budoucí snížení daňové zátěže obyvatel i firem, které by jistě rozhýbalo ekonomiku lépe, než různé neproduktivní dotace.

Úlohou státu není podporovat energeticky úsporné bydlení ani investice do teplárenských zařízení a soustav. Rozhodnutí o uskutečnění těchto investic by měli svobodně činit sami občané a podnikatelé podle ekonomické výhodnosti uvažované investice, a to i bez „berliček“ v podobě dotací financovaných příjmem z prodeje povolenek.

Ing. Martin Hájek, Ph.D., ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR:
Rozdělení výnosů z aukcí povolenek by mělo být spravedlivé

Povolenky na vypouštění oxidu uhličitého neplatí žádné imaginární elektrárny, teplárny ani ostatní průmyslové podniky zařazené do systému emisního obchodování, ale spotřebitelé v cenách elektřiny, tepla a dalších výrobků a služeb. Od občanů a firem využívajících dálkové teplo stát v letech 2013 až 2020 vybere prostřednictvím aukcí povolenek přibližně 11 miliard korun. Naopak občanů s individuální výrobou tepla ze zemního plynu nebo uhlí se tato nová de facto daň netýká.

Při rozhodování o tom, jak přerozdělit výnos z povolenek, by mělo být maximálně respektováno pravidlo, že by se peníze měly vrátit k těm, kteří na nákup povolenek přispěli. Obyvatel paneláku připojeného na teplárnu, který již zateplil objekt ze svých prostředků, by neměl dotovat zateplení majiteli vily s plynovým kotlíkem. Nejlepší cestou, jak vrátit peníze lidem připojeným na soustavy zásobování teplem jsou pochopitelně úspory energie v těchto soustavách, do jejichž rekonstrukce a modernizace se bude investovat převážná část výnosů z povolenek určených pro „teplárny“, protože z nich budou těžit všichni zákazníci rovnoměrně a nikdo nebude zvýhodněn. Současně jsou tyto úspory přinejmenším stejně ekonomicky efektivní a národohospodářsky prospěšné, jako úspory v konečné spotřebě zateplováním budov.

Nahlíženo výše uvedenou optikou není v médiích zmiňované rozdělení výnosů z aukcí v poměru 40:30:10 (Státní rozpočet, Zelená úsporám, Průmysl) úplně spravedlivé. I kdyby všechny prostředky kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu směřovaly pouze do teplárenství a jejich část nepohltila úřední mašinerie, nevrátily by se lidem připojeným na teplárny peníze, které od nich stát v ceně tepla do roku 2020 vybere (výše uvedených 11 miliard korun). V rozporu s některými mediálními zkratkami však prostředky Ministerstva průmyslu a obchodu nejsou zdaleka určeny jen pro teplárny. V praxi tak lidé připojení na dálkové vytápění na svůj příspěvek k čistšímu ovzduší opět doplatí. Výkřiky výrobců izolačních materiálů a jimi sponzorovaných organizací o protěžování tepláren rozhodně nejsou namístě, realita je přesně opačná.

Radek Spousta, H + H Česká republika s.r.o.

Pokud opravdu 1/3 peněz z výnosu prodeje emisních povolenek připadne na podporu energeticky úsporných staveb a renovací domů, prospěje to nejen celkovému vzhledu nemovitostí v ČR, ale zejména ekologické stopě, kterou každý z nás na zemi zanechává. Snad ani ti největší optimisté už nevěří tomu, že přírodní zdroje energie jsou nevyčerpatelné a je jim jasné, že čím dřív a víc tyto zdroje budeme šetřit, tedy nakládat s nimi v co možná nejrozumnější míře, tím déle se z nich budeme těšit.

Nejde jen o výsledný efekt, čili nízkoenergetický/pasivní dům s téměř nulovou spotřebou energie, ale zejména o ty, kteří k tomuto finálnímu kroku dopomohou – pracovníci ve stavební výrobě, stavebních firmách a tomto odvětví vůbec. Pro ty to znamená jistotu na trhu práce a s tím související odvádění adekvátní části výdělku zpět do státní pokladny místo jejího odčerpávání.

Aleš Svoboda, ENROLL CZ spol. s r.o.

Dobrý den, dovolte mi jen krátký komentář:

Je to klasický případ, kdy se vláda chová jako malé dítě.

Je dokázáno výpočtem, že každá koruna, která se vloží do podpory úspor energií:

• zateplení domů (ovšem ne polystyrenem, který dům uzavře, takže nedýchá),
• zateplení všech daších typů objektů,
• náhrada kotlů na uhlí za kotle na biomasu,
• výměna oken,
• atd.

přinese státnímu rozpočtu minimálně 3 koruny zisku na:

• vyšší zaměstnanosti,
• vyšším výběru daní všech typů,
• vyšší spotřebě domácností,
• nižších emisích CO₂ – a tedy další možnost prodeje emisních povolenek...

Toto je uzavřený kruh, na kterém může tento stát (pokud by měl inteligentní vládu, a ne chemika na místě ministra financí) obrovsky vydělat...

Je třeba dodat něco víc?

Ing. Jaroslav Škoda, CSc., SunTanzer s.r.o.

Pokud to podmínky prodeje dovolují, dal bych na spláceni státního dluhu celý výnos. Stejně je podávání žádostí o dotaci tak administrativně náročné, že to drobným investorům podstatnou část nominální dotace spotřebuje a pak formou zvyšování daní všichni zaplatíme mnohem více, než je suma skutečných dotací.

Redakce oslovila více než 30 firem, aby se k aktuálnímu tématu vyjádřili. Děkujeme výše uvedeným firmám za jejich komentář.

Více v dalších článcích na TZB-info:

• Vláda bude jednat o financích na pokračování Zelené úsporám
• Stát v příštích letech z emisních povolenek získá miliardy korun
• Stovky tisíc domácností čekají investice do kotlů na tuhá paliva