Problematika Central stop a Total stop po novele Vyhlášky o požární prevenci

Od 1. 1. 2026 Vyhláška č. 467/2025 Sb. novelizovala Vyhlášku č. 246/2001 Sb. a výslovně doplnila do § 2 odst. 4 písm. g) vypínací prvek Central stop a Total stop mezi druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen PBZ). Jinými slovy, tato tlačítka už nelze považovat jen jako „nějakou součást elektroinstalace“. Z pohledu požární prevence jde nově explicitně o PBZ. Současně ale nutno konstatovat, že novela je nezařadila mezi vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení podle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb.; tam zůstává stávající uzavřený výčet.

Právě v tom je celé téma zajímavé i prakticky důležité. Central stop a Total stop mají po novele dvojí právní život. Z hlediska požární ochrany jsou PBZ, takže na ně dopadá režim provozu, kontrol provozuschopnosti, dokumentace a vazeb na požárně bezpečnostní řešení stavby.

Z hlediska elektrotechniky jsou součástí elektrické instalace objektu, tedy při svém provozu, změnách a revizích vstupují do režimu Zákona č. 250/2021 Sb. a Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. o vyhrazených elektrických zařízeních.

1. K čemu Central stop a Total stop slouží

Důvodová zpráva k vyhlášce č. 467/2025 Sb. popisuje oba prvky velmi srozumitelně. Central stop je vypínač určený k centrálnímu vypnutí těch elektrických zařízení v objektu nebo jeho části, jejichž funkčnost není při požáru nutná. Současně však musí být zachována dodávka elektrické energie PBZ, a to stále ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Total stop je naopak vypínač určený k úplnému vypnutí všech elektrických zařízení v objektu nebo jeho části, tedy i těch, u nichž by jinak byla při požáru požadována funkčnost, a jeho smyslem je dosažení beznapěťového stavu v objektu; výjimky připouští technická norma jen pro vybraná zařízení, například pracující s bezpečným napětím nebo s integrovaným záložním zdrojem. Technické podrobnosti důvodová zpráva výslovně odkazuje do ČSN 73 0848.

Prakticky řečeno:

Central stop je „provozní požární vypnutí“, které odstaví tu část elektroinstalace objektu, co při požáru nemusí být funkční, ale ponechá funkční to, co je pro požární bezpečnost a zásah nezbytné.

Total stop je „kompletní tvrdé odpojení všeho“, jehož účelem je dostat objekt co nejblíže beznapěťovému stavu. Proto není možné oba prvky zaměňovat.

Generální ředitelství HZS ČR ve svém výkladu z roku 2014 o EPS výslovně uvedlo, že Central stop a Total stop musí být instalován v těsné blízkosti OPPO (Obslužné pole požární ochrany). Prakticky jejich umístění vychází z požárně bezpečnostního řešení stavby (PBŘ).

2. Kdo může vypnout Central stop a kdo Total stop

I tady je důvodová zpráva překvapivě konkrétní. Uvádí, že vypínací prvek Central stop je určen k vypnutí v případě požáru velitelem zásahu jednotky požární ochrany nebo osobou poučenou z řad uživatelů, pokud provádějí prvotní zásah uživatelé objektu. Protože v tomto rozsahu už jde o „obsluhu“ VTZ elektrického, pak půjde o osobu poučenou splňující § 4 NV č. 194/2022 Sb.

Naopak vypínací prvek Total stop je určen k vypnutí při požáru pouze velitelem zásahu jednotky PO, a to právě pro zajištění beznapěťového stavu všech elektrických zařízení v objektu. Stejný praktický přístup je vidět i v materiálech HZS, kde je použití Total stop v zásahu spojováno s velitelem zásahu.

Z toho plyne jednoduché provozní pravidlo. Běžný zaměstnanec bez poučení nesmí Central stop používat jako univerzální „panic button“ a Total stop už vůbec ne. U Central stop musí provozovatel přesně vědět, koho a za jakých podmínek k jeho použití poučil. U Total stop by měl být režim ještě přísnější, protože jeho aktivací může dojít i k vypnutí zařízení, jejichž funkce je jinak při požáru požadována.

3. Co novela mění pro provozovatele objektů

Tím, že jsou Central stop a Total stop nyní výslovně zařazeny mezi PBZ, dopadá na ně obecný režim § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb. To znamená, že jejich provozuschopnost se musí prokazovat doklady o montáži, funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách. Kontrola provozuschopnosti PBZ se provádí nejméně jednou za rok, pokud výrobce, projektová dokumentace, ověřená neautorizovaná dokumentace, prováděcí dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůtu kratší. Doklad o kontrole musí obsahovat mimo jiné identifikaci provozovatele, objektu, zařízení, výsledek kontroly, zjištěné závady, termín příští kontroly a identifikaci osoby, která kontrolu provedla.

To je zásadní praktická změna. Dříve se v řadě objektů Central stop a Total stop sice projektovaly a montovaly, ale v následném provozu se kolem nich „chodilo po špičkách“: jednou byly chápány jako součást elektroinstalace, jindy jako něco „požárního“, ale bez jasného provozního režimu. Po novele už taková nejasnost neexistuje. Provozovatel musí umět doložit, že jsou tyto prvky provozuschopné také jako PBZ. A protože jde také o součást elektrické instalace budovy, nekončí tím celá povinnost ani zdaleka.

4. Jak má probíhat kontrola provozuschopnosti PBZ

Vyhláška stanoví rámec: kontrola se provádí v rozsahu daném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce. U Central stop a Total stop tedy nestačí pouhá vizuální kontrola typu „tlačítko je na zdi a není uražené“. Je třeba ověřit zejména to, zda je prvek správně identifikován, dostupný, označený, zda odpovídá projektové dokumentaci stavby (PBŘ) a zda při funkční zkoušce vyvolá právě takový stav, jaký má podle PBŘ, projektové dokumentace a technického řešení objektu vyvolat.

U Central stop tedy vypnutí nepotřebných obvodů při zachování napájení PBZ a dalších zařízení, která musí při požáru zůstat funkční; u Total stop naopak úplné vypnutí v rozsahu navrženém pro dosažení beznapěťového stavu.

Zvláštní pozornost je nutná tam, kde jsou Central stop a Total stop provázány s EPS nebo jinými PBZ. Generální ředitelství HZS ČR ve svém výkladu z roku 2025 dále uvedlo, že pokud jsou Central a Total stop součástí systému EPS, pak musí být při koordinační funkční zkoušce a periodické funkční zkoušce odzkoušeny jako součást celku. Tato odpověď je velmi důležitá, protože potvrzuje, že u objektů s logickými vazbami mezi EPS, napájením a vypínacími prvky se nesmí testovat jen jednotlivé komponenty odděleně; musí se prokázat funkčnost systému jako celku.

Důvodová zpráva k Vyhlášce č. 467/2025 Sb. však dále připouští, že kontrola provozuschopnosti prvků Central stop a Total stop nemusí být vždy provedena pouze fyzickým stiskem vypínacího prvku, ale může být za podmínek vyplývajících z technického řešení, normativních požadavků a dokumentace výrobce ověřena i nepřímými metodami, například monitorováním stavových a výkonových parametrů, kontinuálním dohledem nebo simulací poruchových stavů.

5. Kdo smí kontroly provozuschopnosti provádět

Samotný § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb. u obecné roční kontroly provozuschopnosti PBZ nedefinuje specificky pro Central stop a Total stop, že by ji směla provést jen osoba s určitou „specializací“. Vyhláška ale požaduje postup podle právních předpisů, normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, a § 10 současně připouští, že výrobce může pro osoby provádějící činnosti na PBZ stanovit požadavky na znalosti, praktické dovednosti nebo technické vybavení. Pokud tedy výrobce nebo dokumentace požaduje konkrétní kvalifikaci či autorizovaný servisní postup, musí se to respektovat.

Protože ale jde nově o PBZ, platí proto Pokyn GŘ HZS ke sjednocení aplikační praxe vydaný na základě rozsudku NS z roku 2017, že výsledný doklad o kontrole provozuschopnosti PPZ bude vydán osobou, která vlastní osvědčení k výkonu odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany ve smyslu Zákona o požární ochraně.

Jiná situace nastává u periodických funkčních a koordinačních funkčních zkoušek, kterými se prokazuje provozuschopnost PBZ jako systému. GŘ HZS výslovně uvedlo, že takovou periodickou funkční zkoušku musí provádět odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany, tedy držitelé osvědčení podle § 11 odst. 1 nebo 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. V praxi to znamená, že u složitějších objektů je bezpečný a obhajitelný postup postavit kontrolu Central stop a Total stop na spolupráci odbornosti v PO a elektro odbornosti.

6. Proč nestačí jen kontrola PBZ a proč musí být i revize elektro

A tady se dostáváme k druhé polovině problému. Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. vymezuje jako vyhrazená elektrická zařízení mimo jiné elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií, tedy typově právě to prostředí, do kterého jsou Central stop a Total stop zapojeny. Revize vyhrazeného elektrického zařízení provádí revizní technik jako fyzická osoba s osvědčením o odborné způsobilosti v příslušném rozsahu; po revizi zpracuje zprávu o revizi. Součástí provozních požadavků je i povinnost mít zpracovaný řád prohlídek, údržby a revizí, který stanoví intervaly, evidenci a lhůty revizí podle přílohy č. 4 NV č. 190/2022 Sb.

Zákon č. 250/2021 Sb. k tomu doplňuje provozovatelskou odpovědnost: provozovatel musí zajistit, aby při provozování vyhrazených technických zařízení byla provedena bezpečnostní opatření, prohlídky, kontroly, revize a zkoušky, aby tyto činnosti prováděly oprávněné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a odborně způsobilé fyzické osoby, a aby zařízení nebylo provozováno bez revize provedené ve stanovených lhůtách a rozsahu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu zákon výslovně považuje i provoz zařízení, u něhož není doložena zpráva o provedené revizi.

Proto je chybou tvrdit, že roční kontrola provozuschopnosti Central stop a Total stop jako PBZ „nahrazuje revizi“. Nenahrazuje. Stejně tak je chybou tvrdit opak, že „máme revizi elektroinstalace, tak není co řešit“. Ani to nestačí. Kontrola PBZ ověřuje požárně bezpečnostní funkci a logiku chování při požáru. Revize VEZ ověřuje elektrickou bezpečnost, stav instalace, dokumentaci, měření a zkoušky podle režimu zákona č. 250/2021 Sb. a NV č. 190/2022 Sb. Jsou to dvě povinnosti z různých právních titulů a s různým účelem.

7. Kdy je nutná zvláštní pozornost

Do funkce Central stop a Total stop se často zasahuje při rekonstrukcích objektu, změnách rozváděčů, doplnění FVE, UPS, dieselagregátu, úpravách EPS nebo při změně kabelových tras. Právě tam bývá nejvíce problémů. NV č. 190/2022 Sb. požaduje, aby po dokončení montáže bylo vyhrazené elektrické zařízení podrobeno výchozí revizi, a revize se musí provést také při změnách parametrů ochrany proti přetížení a zkratu, ochrany před úrazem elektrickým proudem nebo vlastností ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny. Provozovatel navíc musí zajistit zaznamenání změn do průvodní nebo provozní dokumentace. Pokud tedy dojde ke změně logiky napájení, záložních zdrojů, odpojovaných větví nebo vazeb na EPS, je třeba myslet nejen na „nějaký servisní zásah“, ale i na správné dotažení dokumentace skutečného provedení stavby, PBŘ, funkčních zkoušek a revize.

U pravidelných revizí pak nelze lhůtu paušalizovat jednou lhůtou pro všechny objekty. Příloha č. 4 NV č. 190/2022 Sb. stanoví základní nejdelší lhůty například 5 let pro administrativní objekty, 3 roky pro objekty určené pro výrobu, vzdělávání, ubytování nebo lékařské účely a 2 roky pro elektrická zařízení v objektu, který podle PBŘ umožňuje přítomnost více než 200 osob. Současně ale platí, že kratší lhůtu může určit průvodní dokumentace nebo interní řád prohlídek, údržby a revizí. Právě u objektů s Central stop a Total stop bývá z bezpečnostního hlediska rozumné vycházet z konzervativnějšího režimu, nikoli hledat nejdelší možnou lhůtu „aby byl klid“.

8. Co by měl mít provozovatel k dispozici

Po novele by měl mít provozovatel k Central stop a Total stop minimálně čtyři vrstvy podkladů:

• Za prvé požárně bezpečnostní řešení a navazující dokumentaci, včetně výkresové části, kde má být umístění hlavního vypínače elektrické energie, Central stop a Total stop vyznačeno.
• Za druhé průvodní a provozní dokumentaci elektrické instalace, jako VTZ, včetně řádu prohlídek, údržby a revizí.
• Za třetí doklady PBZ: montáž, funkční zkoušky, koordinační funkční zkoušky, roční kontroly provozuschopnosti, opravy a údržbu.
• Za čtvrté revizní zprávy jako součást elektroinstalace objektu. Teprve tato kombinace vytváří obhajitelný provozní stav.

9. Závěr

Novela vyhlášky č. 467/2025 Sb. neudělala z Central stop a Total stop novou technickou senzaci. Udělala ale něco možná důležitějšího: právně je pojmenovala a zařadila tam, kam funkčně patří.

Od 1. 1. 2026 je tedy třeba s nimi zacházet jako s PBZ, nikoli jen jako se součástí elektroinstalace. To však neznamená, že by zmizel jejich elektrotechnický režim. Naopak: jako součást elektrické instalace zůstávají v režimu vyhrazených elektrických zařízení. Správná odpověď provozovatele proto nemá být „buď požární kontrola, nebo revize elektro“, ale oboje. Kdo udělá jen polovinu, nemá splněno.