Praktické zkušenosti s čištěním větracích systémů v rodinných domech
Praktické zkušenosti s čistitelností systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla v rodinných domech. Potřebnost čištění, projekční a montážními nedostatky, které vedou k obtížné údržbě a některé zásady umožňující snadnější servis.
Úvod
Systémy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (ZZT) v rodinných domech se za posledních 20 let vyvíjí velmi dynamicky. Od nejčastěji používaných ocelových vzduchovodů, používaných zejména pro občanskou a průmyslovou vzduchotechniku, se postupně přechází na materiály, které byly vyvinuty pro specifické potřeby rodinných domů a bytů (menší dimenze potrubí, hvězdicovitý systém rozvodů vzduchu, distribuční komory apod.). Problém, který přetrvává do současnosti, je obtížná čistitelnost vzduchovodů mnoha obytných budov v ČR vybavených nuceným větráním se ZZT. Článek si klade za cíl poukázat na nevhodná řešení z pohledu servisní organizace s dlouholetou zkušeností v oboru a navrhnout alternativní řešení jako návod pro projektanty i montážní firmy.
Klient a servisní společnosti
Počet novostaveb vybavených nuceným větráním v ČR neustále přibývá. Důvodem jsou zejména požadavky na energetickou náročnost budov. S nuceným větráním souvisí mj. i potřeba systémy udržovat v hygienicky vhodném stavu. Čištění potrubí v rodinných domech je obecně doporučováno v rozmezí 3 až 5 let. Pokud běžná a zodpovědná montážní společnost realizuje vzduchotechniku v 50 domech ročně, za pět let by měla k 50 realizacím přidat i 50 servisních výjezdů na kompletní vyčištění vzduchotechniky. Jednoduchou kalkulací pak vychází, že za 10 let by firma měla každoročně provádět již 100 servisů. Na to již firmy většinou nemají kapacity. Vzhledem k tomu, že realizace je pro montážní společnosti finančně výhodnější než servis bez prodaného materiálu, je organizací zabývajících se servisem a čištěním alarmující nedostatek. Tento nedostatek však zatím v takové míře neprosákl na veřejnost, neboť klienti o nutnosti údržby často vůbec nevědí.
Potřebnost servisu
Znečištění větrací jednotky, vzduchovodů nebo dalších komponent vede ke ztrátě funkčnosti systému a v některých případech hrozí i jeho nevratné poškození. Z praxe lze 5letý interval údržby doporučit jako mezní. Větrací systém po tomto intervalu přestává být plně funkční kvůli neprůchodnosti vzduchu především v odvodním vzduchovodu. Často pak dochází ke snížení účinnosti zpětného získávání tepla, což způsobuje navýšení rizika kondenzace na výměníku. Pokud není použita větrací jednotka, která umožňuje hlídat v budově rovnotlaké podmínky, může se budova snadno dostat do přetlaku. To s sebou nese riziko, že vzduch z budovy bude odcházet i jinými cestami než přes vzduchotechniku. Podle skladby budovy pak vlhký vzduch může kondenzovat například v okenních spárách nebo ve stavební konstrukci. V případě poškození lepených spojů v podobě pásek u parotěsné fólie to může vést ke snížení neprůvzdušnosti obálky budovy.
Uživatel rodinného domu se chová jinak než majitel průmyslové nebo občanské budovy, který má obvykle k dispozici pracovníky facility managementu. Z naší zkušenosti provede uživatel rodinného domu v průměru cca jen polovinu doporučených opatření. Proto je nutné dbát na informovanost klientů a seznámit je s požadavky na čištění již ve fázi projektu, případně je poučit při předání díla.
Větrací systémy pracující s oběhovým vzduchem
Řada rodinných domů je vybavena systémem teplovzdušného větrání a vytápění. Pro tento systém je typické vedení plochých přívodních vzduchovodů v podlaze a použití ohebných vzduchovodů/ hadic s hliníkovou vnitřní vložkou (typu „sono“ apod.) [2]. Pro servisní organizace je takový systém noční můrou. Vyčnívající samořezné šrouby v potrubí ničí drahé čisticí kartáče a v nízkém profilu hrozí i jejich zablokování. Do distribučních komor je obvykle přístup pouze po demontáži potrubí. Hliníkové ohebné hadice typu „sono“ apod. se dají čistit jen s maximální opatrností.
Obr. 1 Vstup do plochého kanálu v podlaze obývacího pokoje
Obr. 2 Přívodní plochý kanál plný nečistot
Tyto systémy bývaly někdy doplněny o zemní výměník tepla pro předehřev venkovního vzduchu. Výměník je po několika letech užívání často v dezolátním stavu. Většinou není kvalitně vyřešen odvod kondenzátu z výměníku, realizuje se z nevhodných materiálů (KG) a není v něm natažené servisní lanko.
Vzduchovody z ocelového spirálně vinutého plechu
Běžné kruhové vzduchovody ze spirálně vinutého ocelového plechu (tzv. „spiro“) jsou velmi oblíbené s ohledem na zvyklosti a zkušenosti montážních firem s realizací běžné komerční nebo průmyslové vzduchotechniky. Společnosti, které se nespecializují pouze na obytné budovy, volí z hlediska projekce i montáže často toto řešení.
Nevýhody tohoto řešení z pohledu servisní organizace:
- nevhodné umístění přeslechových tlumičů uprostřed přívodních větví,
- nedostatek servisních otvorů s ohledem na počet odboček a oblouků,
- spoje s vysokým počtem samořezných šroubů.
Větrací systémy a plastové vzduchovody
Obr. 3 Sací mřížka se síťkou po pár letech provozu
Plastové vzduchovody jsou v současnosti velmi oblíbené a z pohledu čištění se jeví jako nejvhodnější. I tak se však při servisu naráží na některé nedostatky. Vzhledem k hojnému využití těchto systémů se zbytek článku detailněji věnuje výskytu nedostatků u takto realizovaných systémů.
Sání a výfuk – mřížky, výfukové hlavice
- nedostatečně velká průtočná plocha – nedostatek systémových řešení výrobců střešních krytin,
- síťky proti hmyzu – často blokují průtok vzduchu, namrzá kondenzát,
- nevhodné umístění – výška nad terénem, v blízkosti svahu apod.
Klapky (zpětné, regulační)
- často nepřístupné – nemožnost demontovat z fasády (příliš hluboko),
- nedostatečná izolace.
Vzduchovody
- použití ohebných hadic (tzv. „sono“) není vhodné – doporučujeme použití vzduchovodů z izolačních materiálů typu EPP, EPE, EPS, které jsou hladké [2] a snižují riziko kondenzace,
- nevhodné řešení spojů vzduchovodů realizovaných uvnitř konstrukce obvodové stěny,
- absence systémových dílů pro odvod kondenzátu.
Vzduchotechnická jednotka
Obr. 4 Předehřev v hrdle jednotky bez předřazeného filtračního boxu
- příliš drahé filtry – nenutit klienty do řešení s drahými filtry, nemají pak motivaci je měnit, ideální je možnost výměny pouze filtrační textilie,
- nedostatečná četnost výměny filtrů – způsobuje zanesení jednotky i rozvodů – při pravidelné výměně zpravidla 1× za 3 měsíce jsou přívodní rozvody zcela čisté,
- nedodržení intervalu čištění jednotky – vede k velkým finančním nákladům na opravu (čištění motorů, mytí výměníku ZZT, kontrola odtoku kondenzátu atd.),
- absence filtrace před potrubním ohřívačem, který se časem zanese, hrozí zahoření a neprůchodnost vzduchu.
Tlumiče
- nemožnost demontáže – vzhledem ke složité čistitelnosti často nutná výměna.
Rozdělovací/distribuční komory
- nevhodné umístění – nutný dostatek místa pro manipulaci,
- provedení bez servisního otvoru – doporučujeme vybírat typy s možností servisu mimo hrdla distribuční komory,
- v projektu nezakreslené servisní otvory, např. v SDK – požadavky na revizní otvory musí být vzneseny v projektové dokumentaci [1],
- při použití regulačních klapek na hrdlech komory je nutné zvětšit servisní otvor,
- centrální rozdělovač pro více pater – vysoké tlakové ztráty a nutnost servisních spojek na stoupačkách.
Flexibilní vzduchovody o průměru 75 a 90 mm
Obr. 5 Odvodní potrubí 75 mm v koupelně před vyčištěním
Obr. 6 Odvodní potrubí 75 mm v koupelně po vyčištění
- použití nevhodného typu s nedostatečně hladkou vnitřní vrstvou,
- nedostatečné kotvení – časem se vzduchovody prověsí,
- příliš dlouhé větve (dobře lze čistit do cca 10 m),
- použití smršťovací pásky (sealer),
- ostré oblouky s poloměrem < 1 m.
Stropní připojovací nástavce pro výusti
- použití nevhodného typu se vsuvkou (potrubí se nasouvá) – výrazné snížení průtočné plochy, riziko hromadění nečistot,
- plechové nástavce – hrozí vysoké riziko poranění při čištění.
Koncové elementy
- použití nevhodného typu zděře s montážním křížem [3] – zde je většinou nutná demontáž zděře ze sádrokartonu – s ohledem na pracnost, nelze demontáže realizovat vícekrát.
Závěr
V článku byly shrnuty nejčastější problémy, se kterými se lze setkat při čištění větracích systémů v rodinných domech. Často problém pramení z nedostatku informovanosti klienta. Někdy problémy vznikají kvůli realizacím bez projektové dokumentace nebo bez dostatečné stavební připravenosti. Aby větrací systém fungoval po mnoho let dostatečně kvalitně, je nutné, aby všichni zúčastnění v procesu výstavby od architekta po stavebníka znali možnosti moderního větrání i jeho následných servisních potřeb. Do budoucna je třeba navrhovat větrací systémy tak, aby byly čistitelné cenově dostupnými metodami.
Použité zdroje
- ČSN EN 12097 Větrání budov – Vzduchovody – Požadavky na součásti vzduchovodů z hlediska údržby. 2005.
- ZMRHAL, V., BOHÁČ, J. Tlakové ztráty ohebných vzduchovodů. Vytápění, větrání, instalace. 2021, 30(3).
- Air design glass. Dostupné z: www.airdesignglass.cz/sklenene-ventily
Practical experience with the cleanability of parts of the forced ventilation system with heat recovery in family houses. The need for cleaning and design and assembly deficiencies that lead to difficult maintenance. Some policies to make service easier.