Vyhláška č. 440/2000 Sb. kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.07.2005
| se změnami: | zrušeno 195/2005 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 121/2000 Sbírky zákonů na straně 5793 |
| schváleno: | 06.12.2000 |
| účinnost od: | 01.01.2001 |
| zrušeno: | 01.07.2005 |
| [Textová verze] |
440/2000 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 6. prosince 2000,
kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření
infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz
zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
§ 1
Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění
s výjimkou nemocničních nákaz
(K § 62 odst. 1 zákona)
(1) Hlášení
a) nově zjištěných onemocnění nebo recidiv tuberkulózy či jiných
mykobakterióz, o úmrtí na tuberkulózu osob neevidovaných ve
skupině aktivní tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy (dále jen
"tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza podléhající hlášení")
a o zjištění tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy u osob
neevidovaných ve skupině aktivní tuberkulózy, které zemřely
z jiné příčiny, se podává na tiskopisu označeném "Povinné
hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz";
b) u osob dispenzarizovaných ve skupině aktivní tuberkulózy podává
se jednou ročně na tiskopisu označeném "Kontrolní hlášení
tuberkulózy a ostatních mykobakterióz"; tento tiskopis se
použije i při zjištění úmrtí osoby dispenzarizované ve skupině
aktivní tuberkulózy a dále při zjištění, že osoba
dispenzarizovaná v uvedené skupině aktivní tuberkulózu nebo
mykobakteriózu nemá, a po přeřazení takové osoby do skupiny
inaktivní tuberkulózy;
c) u osob zařazených do skupiny aktivní tuberkulózy a jiných
mykobakterióz podléhajících hlášení se o změně příjmení,
rodného čísla a dispenzarizujícího zařízení podává hlášení na
tiskopisu označeném "Hlášení o změně údajů u osob v Registru
tuberkulózy";
d) pozitivního výsledku mykobakteriologického vyšetření se podává
na tiskopisu označeném "Hlášení pozitivního výsledku
mykobakteriologického vyšetření";
e) o pohlavní nemoci a o podezření z úmrtí na ni podává se na
tiskopisu označeném "Hlášení pohlavní nemoci";
f) o výskytu ostatních infekčních onemocnění, s výjimkou
infekčních onemocnění uvedených v příloze č. 1, o podezření
z takového onemocnění a úmrtí na ně, o vylučování původců
infekčních onemocnění, kmenů původce záškrtu a virových zánětů
jater se podává na tiskopisu označeném "Hlášení infekční
nemoci".
(2) Dispenzarizujícím zařízením se rozumí zdravotnické
zařízení, které sleduje zdravotní stav fyzických osob za účelem
předcházení nebo odstraňování příčin zhoršení zdravotního stavu
nebo funkcí jednotlivých orgánů a systémů.
(3) V případě nebezpečí dalšího šíření infekčního onemocnění
uvedeného v odstavci 1 se hlášení podává neprodleně telefonicky či
faxem a následně se potvrzuje tiskopisem. Stejným způsobem se
hlášení podává v případě podezření z nákazy či onemocnění žlutou
zimnicí, cholerou, morem, skvrnivkou, hemoragickými horečkami
Ebola, Marburg a Lassa a dalšími stejně závažnými infekčními
onemocněními.
(4) Infekční onemocnění uvedená v příloze č. 1 se hlásí až
při jejich hromadném výskytu. Hlášení se podává neprodleně, a to
zpravidla telefonicky nebo faxem.
§ 2
Způsob hlášení nemocničních nákaz
[K § 16 odst. 2 písm. b) zákona]
Hlášení hromadného výskytu nemocniční nákazy a nemocniční
nákazy, která vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí, se
podává neprodleně, a to zpravidla telefonicky nebo faxem,
a následně se potvrzuje na tiskopisu označeném "Hlášení infekční
nemoci".
§ 3
Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje
izolace na lůžkových odděleních nemocnic, a nemocí,
jejichž léčení je povinné
(K § 45 odst. 3 a § 70 odst. 1 zákona)
Seznam infekčních onemocnění, při jejichž výskytu musí být
vždy nařízena izolace na infekčním oddělení, případně oddělení
tuberkulózy nebo venerologickém oddělení nemocnice a jejichž
léčení jsou fyzické osoby povinny se podrobit, je uveden
v příloze č. 2.
§ 4
Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících
činnosti epidemiologicky závažné
[K § 20 písm. a) zákona]
Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné
je povinna se podrobit lékařským prohlídkám a vyšetřením,
a) je-li postižena průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním
nebo jiným infekčním onemocněním anebo je-li podezřelá
z nákazy; kdy se fyzická osoba považuje za podezřelou z nákazy,
stanoví zákon,1)
b) vyskytne-li se průjmové onemocnění na pracovišti,
v domácnosti2) nebo v místě pobytu fyzické osoby vykonávající
činnosti epidemiologicky závažné.
------------------------------------------------------------------
1) § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
2) § 115 občanského zákoníku.
§ 5
Náležitosti návrhu k provádění výkonů,
při nichž je porušována integrita kůže
(K § 22 odst. 2 zákona)
Osoba, která při poskytování služeb provádí výkony, při nichž
je porušována integrita kůže, musí v návrhu na stanovení podmínek
pro tyto výkony uvést náležitosti uvedené v příloze č. 3.
§ 6
Zásady pro odběr a vyšetření biologického
materiálu a náležitosti žádanky
[K § 62 odst. 3 písm. a) a b) zákona]
(1) Při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření se
postupuje podle těchto hygienických požadavků:
a) základní odběry biologického materiálu ve zdravotnickém
zařízení lze provádět pouze v příjmové místnosti nebo
v prostoru k tomu určeném,
b) biologický materiál se odebírá s ohledem na patogenezi
a patologii infekčního onemocnění,
c) ke stanovení diagnózy se materiál odebírá zpravidla v akutním
stadiu infekčního onemocnění; v případě sérologických vyšetření
se odebere ještě druhý vzorek za dva až tři týdny po odběru
prvního vzorku, jinak podle potřeby,
d) biologický materiál se odebírá zásadně před zahájením léčby
chemoterapeutiky nebo antibiotiky,
e) k odběru se používají pouze sterilní nástroje, sterilní pomůcky
a rukavice, a to vždy jen pro jednu ošetřovanou fyzickou osobu;
rukavice musí být gumové nebo z PVC,
f) biologický materiál je nutno ukládat do standardizovaných nádob
a do dekontaminovatelných přepravek,
g) neprodleně po odběru se biologický materiál transportuje tak,
aby nedošlo k jeho znehodnocení fyzikálními vlivy a k ohrožení
fyzických osob,
h) hlášení o pozitivním laboratorním nálezu se podává neprodleně
lékaři zdravotnického zařízení, který biologický materiál
k vyšetření odeslal.
(2) Žádanka o vyšetření biologického materiálu musí obsahovat
jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu vyšetřované fyzické
osoby, identifikační číslo zdravotnického zařízení a adresu lékaře
žádajícího o vyšetření biologického materiálu, včetně jeho
jmenovky, a podle zjištěných údajů název zdravotní pojišťovny
pacienta, druh materiálu, datum a hodinu odběru, datum začátku
infekčního onemocnění, druh antibiotické terapie a její začátek,
diagnózu a požadovaný druh vyšetření.
§ 7
Požadavky na umístění a přístrojové a materiálové vybavení
laboratoře provádějící laboratorní vyšetření na virus
lidského imunodeficitu
[K § 72 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Laboratorní vyšetřování protilátek proti viru lidského
imunodeficitu v krevním séru, popřípadě v jiném biologickém
materiálu (plasma, sliny, moč, mozkomíšní mok) na stanovení
diagnózy infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu se provádí
s dodržením podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(2) Transfuzní oddělení provádějí u dárců krve všechny
povinné sérologické testy v jednom testovacím zařízení ve společné
vyšetřovací laboratoři.
(3) Pro detekci antigenů a protilátek proti viru lidského
imunodeficitu je třeba vybavit laboratoř schválenými potřebnými
laboratorními přístroji a pomůckami a používat standardních
laboratorních metodik.
ČÁST DRUHÁ
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PROVOZ ZDRAVOTNICKÝCH
ZAŘÍZENÍ NEBO ÚSTAVŮ SOCIÁLNÍ PÉČE
§ 8
Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických
zařízeních nebo ústavech sociální péče
(K § 17 odst. 1 zákona)
(1) Příjem, vyšetření a zajištění životních funkcí kanylací
a katetrizací lze provádět pouze v příjmové místnosti nebo
v prostoru k tomu určeném.
(2) V anamnéze musí přijímací lékař lůžkového zdravotnického
zařízení nebo ústavu sociální péče zaznamenat důležitá data pro
možný vznik nemocniční nákazy a případně provést příslušná
vyšetření i s ohledem na aktuální zdravotní stav fyzické osoby.
Pokud je s ohledem na stav fyzické osoby přijetí nezbytné, při
podezření na počínající infekční onemocnění je třeba provést
izolační a bariérová opatření nebo přijímací lékař zajistí
přeložení na příslušné oddělení. Obdobná povinnost platí i pro
ordinace praktických lékařů, odborných lékařů a poradny
v ambulantních zařízeních. U dětí se zjišťuje, která infekční
onemocnění prodělaly a zda jsou řádně očkovány.
(3) Fyzické osoby se umisťují v zařízení léčebně preventivní
péče podle epidemiologických hledisek, zdravotního stavu a způsobu
nebo rozsahu zdravotní péče.
(4) Oděv a obuv fyzických osob se ukládají v centrální šatně,
popřípadě ve skříních v pokojích nebo do skříní v prostorách
k tomu určených. Na pracovištích intenzivní péče nelze ve skříních
v pokojích ukládat oděv a obuv pacientů.
(5) Při příjmu a ošetřování pacientů ve zdravotnických
zařízeních musí být dodrženy tyto hygienické požadavky:
a) zdravotničtí pracovníci musí nosit čisté ochranné prostředky
vyčleněné pouze pro vlastní oddělení; při práci na jiném
pracovišti jsou povinni používat jen ochranné prostředky tohoto
pracoviště,
b) k vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci
přistupovat až po omytí rukou; dezinfekci rukou musí provést
vždy po zdravotnických výkonech u osob s infekčním onemocněním,
po manipulaci s biologickým materiálem a použitým prádlem.
K utírání rukou se musí používat jednorázový materiál,
c) při ošetřování fyzických osob musí zdravotničtí pracovníci
využívat bariérové ošetřovací techniky, která je používána na
všech pracovištích neodkladné a intenzivní péče; pacientům musí
být individualizovány všechny pomůcky pro osobní hygienu a dále
teploměry, mísy a další pomůcky, které musí být po celou dobu
pobytu pro každého pacienta totožné,
d) k parenterálním zákrokům musí zdravotničtí pracovníci používat
pouze sterilní nástroje a pomůcky; u endoskopů a jiných
optických přístrojů musí zajistit alespoň vyšší stupeň
dezinfekce; pro digestivní endoskopy zajistit dvoustupňovou
dezinfekci,
e) během operačních výkonů se musí zdravotničtí pracovníci chránit
ochranným oděvem a obuví určenými jen pro toto pracoviště,
čepicí, ochrannou maskou, která kryje nos i ústa, a sterilními
rukavicemi; sterilní ochrannou masku a rukavice musí používat
u všech výkonů, při kterých je porušována nebo již porušena
integrita kůže, provedena komunikace s tělesnými dutinami,
případně nefyziologický vstup do organismu; ochranné pomůcky
musí být individualizovány pro každou osobu a je nutno je
odkládat ihned po výkonu,
f) použité nástroje a pomůcky, zvláště kontaminované krví, nesmí
zdravotničtí pracovníci čistit bez předchozí dekontaminace
dezinfekčními přípravky s virucidním účinkem; jednoúčelové
stříkačky a jehly se musí likvidovat vcelku bez ručního
oddělování nebo ve speciální pomůcce nebo přístroji,
g) je nutno předcházet nemocničním nákazám zbytečným prodlužováním
hospitalizace; u osob je nutno zajistit dostatečnou podporu
oxidace tkání, cirkulace a výživy tkání,
h) zvýšená pozornost musí být věnována fyzickým osobám
s rizikovými faktory, jako jsou například imunodeficience,
invazivní výkony, operace, řízené dýchání, hemoperfuze,
hemodialýza, diabetes mellitus, zhoubný novotvar, věk nad
60 let, kardiovaskulární onemocnění a obezita; léčení je třeba
zajišťovat imunostimulací, imunomodulací a profylaktickým nebo
peroperačním podáváním antibiotik,
i) musí být zajištěn dohled nad dodržováním zásad hygieny
u umístěných fyzických osob; před výkony, operacemi a po nich
musí být zajištěna řádná hygienická očista; pobyt a pohyb osob
ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální péče musí
být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to odděleným
umístěním fyzických osob podle rizika vzniku, popřípadě přenosu
nákazy,
j) návštěvy u pacientů musí být řízeny s ohledem na provoz,
charakter oddělení a stav pacienta v době, kterou určí lékař;
na pracovištích intenzivní péče, chirurgických
a gynekologicko-porodnických pracovištích je zakázáno umisťovat
květiny,
k) při manipulaci se stravou a při její přípravě se postupuje
podle zvláštního právního předpisu.
(6) Při příjmu a ošetřování osob v ústavech sociální péče se
postupuje obdobně s výjimkou postupů uvedených v odstavci 5
písm. a), c), e), g) a j).
§ 9
Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce a dezinfekce
(K § 17 odst. 1 a 5 zákona)
(1) Ke sterilizaci, vyššímu stupni dezinfekce a k dezinfekci
se používají postupy a způsoby, včetně jejich kontroly, uvedené
v příloze č. 4.
(2) Opakovaně používané zdravotnické prostředky se čistí,
dezinfikují a sterilizují podle doporučení výrobce. Jednorázové
pomůcky se nesmí opakovaně používat.
§ 10
Manipulace s prádlem
(K § 18 odst. 1 zákona)
(1) Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou
týdně, vždy po kontaminaci a po operačním výkonu či převazu a po
propuštění nebo přeložení pacienta.
(2) V ambulantním provozu zdravotnických zařízení se na
pokrytí vyšetřovacích stolů, lehátek a lůžek používá jednorázový
materiál, který je měněn po každém použití.
(3) Způsob ukládání prádla z provozu zdravotnických zařízení
nebo ústavů sociální péče, jeho převážení, praní a zacházení
s ním, jakož i vybavení prádelny stanoví příloha č. 5.
§ 11
Úklid prostor zařízení léčebně preventivní
péče a ústavů sociální péče
(K § 17 odst. 1 zákona)
(1) Úklid všech prostor zařízení léčebně preventivní péče
a ústavů sociální péče se provádí denně na vlhko. Na operačních
a zákrokových sálech a prostorách, kde jsou prováděny invazivní
výkony, vždy před začátkem operačního programu a vždy po každém
pacientovi. Na pracovištích intenzivní péče, v místnostech, kde je
prováděn odběr biologického materiálu, v laboratořích a dětských
odděleních všech typů se provádí třikrát denně.
(2) Na standardních odděleních lze při úklidu používat běžné
detergenty. V provozech intenzivní péče, na operačních
a zákrokových sálech, na chirurgických a infekčních pracovištích,
v laboratořích a tam, kde je prováděn odběr biologického materiálu
a invazivní výkony, na záchodech a v koupelnách a na dalších
pracovištích stanovených provozním řádem3) se používají běžné
detergenty s dezinfekčními přípravky.
(3) Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní
úklidové pomůcky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze
standardní ambulantní a lůžková oddělení stejného typu
a charakteru skladby fyzických osob.
(4) Při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem se
provede okamžitá dezinfekce prostor, dekontaminace potřísněného
místa překrytím mulem nebo papírovou vatou namočenou v účinném
dezinfekčním roztoku. Po expozici se očistí obvyklým způsobem.
Použité postele a matrace jsou dezinfikovány bud' v pokoji omytím
dezinfekčním prostředkem nebo dekontaminovány v centrální úpravě
lůžek.
(5) Veškerý odpad se odstraňuje denně. Nebezpečný odpad4) se
ukládá do oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, případně
uzavíratelných plastových vaků. Drobný odpad, včetně jednorázových
jehel, se ukládá do pevnostěnných i spalitelných obalů bez další
manipulace.
(6) Biologický odpad, například odejmuté části orgánů,
amputované části končetin, žlázy s vnitřní sekrecí a některé
sekrety a exkrety, například žaludeční a střevní šťávy, obsah
biliodigestivních a enterokutánních píštělí a jiných substancí, se
ukládá jako nebezpečný odpad.
------------------------------------------------------------------
3) § 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů.
4) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 12
Zrušují se:
1. vyhláška č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem,
2. vyhláška č. 204/1988 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
č. 91/1984 Sb.,
3. vyhláška č. 225/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
č. 91/1984 Sb. a vyhláška č. 204/1998 Sb.,
4. vyhláška č. 325/1992 Sb., kterou se stanoví hygienické
požadavky pro zacházení s prádlem a pro praní prádla ze
zdravotnických zařízení,
5. vyhláška č. 207/1992 Sb., o hygienických požadavcích na provoz
zdravotnických zařízení.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příl.1
Seznam infekčních nemocí, které se hlásí orgánu
ochrany veřejného zdraví až při hromadném výskytu
1. Akutní respirační onemocnění (například dg. J00, J03, J04-J06,
J10-J18, J20-J22)x)
2. Konjunktivitida (například dg. H10, B30)x)
3. Mastitida (například dg. O91)x)
4. Kožní zánětlivá infekční a mykotická onemocnění (například dg.
L00-L08, B00, B07, B08, B09, B35-B37)x)
5. Stomatitida (například dg. K05, K12)x)
6. Zavšivení (například dg. B85)x)
------------------------------------------------------------------
x) Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených
zdravotních problémů ve znění X. Decenální revize
Příl.2
Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace
v lůžkových zařízeních léčebně preventivní péče a jejichž
léčení je povinné
1. Virové záněty jater
2. Antrax
3. Bacilární úplavice
4. Botulismus
5. Brucelóza
6. Dávivý kašel
7. Dengue
8. Hemoragické horečky
9. Cholera
10. Leptospiróza
11. Listerióza
12. Malárie
13. Maleus
14. Malomocenství
15. Meningitidy a encefalitidy
16. Mor
17. Paratyfy
18. Plynatá sněť
19. Syfilis
20. Psitakóza + Ornitóza
21. Přenosná dětská obrna
22. Q horečka
23. Ricketsiózy
24. Spalničky
25. Tetanus
26. Tularemie
27. Trachom
28. Tuberkulóza
29. Tyf břišní
30. Úplavice amébová
31. Vzteklina
32. Záškrt
33. Žlutá zimnice
Příl.3
Náležitosti návrhu na stanovení podmínek provádění
výkonů, při nichž je porušována integrita kůže
I. Označení subjektu oprávněného provozovat živnost:
Bydliště fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby:
Jméno osoby/zaměstnance provádějícího výkony, při nichž je
porušována integrita kůže:
vzdělání této osoby/zaměstnance:
vysokoškolské - datum ukončení studia, studijní obor či
akreditovaný studijní program,
střední - datum ukončení studia, obor
rekvalifikace v oboru (jakém)
Délka praxe v oboru:
II. Provozovna - vybavení, uspořádání:
1. Velikost provozovny, osvětlení, větrání:
2. Zákroková místnost, její dispoziční řešení, vybavení:
3. Zařízení pro osobní hygienu zaměstnanců a spotřebitelů
služby:
4. Vybavení sterilizační technikou, prostředky k dezinfekci:
5. Pracovní oděv:
Jednorázové osobní ochranné prostředky a pomůcky:
6. Aplikační pomůcky a ozdoby (jednoúčelové, originální
balení) z materiálů vyhovujících požadavkům technických
předpisů nebo ISO norem:
7. Prádlo - manipulace (uložení, zásoby, dezinfekce):
8. Odpad - ukládání, způsob likvidace:
9. Provozní řád:
10. Lékárnička pro první pomoc:
Příl.4
Způsoby sterilizace a její kontroly, způsoby vyššího
stupně dezinfekce, způsoby dezinfekce a její kontroly
A. STERILIZACE
Přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizaci
a k předsterilizační přípravě se používají v souladu se schváleným
návodem. Nedílnou součástí sterilizace jsou předsterilizační
příprava předmětů, kontrola sterilizačního procesu
a sterilizovaného materiálu, monitorování a záznam nastavených
parametrů ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve
sterilizátoru a kontrola účinnosti sterilizace nebiologickými
a biologickými indikátory. Každý sterilizační cyklus se
dokumentuje.
Za kvalitu sterilizačních médií požadovaných výrobcem
sterilizačního přístroje odpovídá provozovatel. Sterilizaci
provádějí SZP. Na centrální sterilizaci zodpovídá za provoz
pracovník, který absolvoval pomaturitní specializační studium
v oboru.
Uvedení sterilizačních přístrojů do provozu, jejich opravy
a periodický servis provádějí pouze pověření servisní pracovníci.
I. Předsterilizační příprava
Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za
kontaminované. Jsou-li určeny k opakovanému použití, dekontaminují
se ihned po použití v myčkách nebo ručně.
V myčkách probíhá očista v kyselém, alkalickém nebo
enzymatickém prostředku. Dezinfekce je provedena termicky při
teplotě vyšší než 90 st. C po dobu 10 minut nebo termochemicky
s použitím předepsaného dezinfekčního prostředku při teplotě
60 st. C po dobu 20 minut.
Ruční mytí nástrojů a pomůcek probíhá až po jejich dezinfekci
v prostředku s virucidní účinností.
Přípravky a postupy pro předsterilizační přípravu se volí
tak, aby nepoškozovaly ošetřovaný materiál. Oplach vodou odstraní
případná rezidua použitých látek.
Čištění ultrazvukem frekvence 35 kHz se používá k doplnění
očisty po předchozím ručním nebo strojovém mytí a dezinfekci.
Po předsterilizační přípravě se nástroje nebo pomůcky před
zabalením důkladně osuší, pak prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné
vysušení je důležitým předpokladem požadovaného účinku každého
sterilizačního způsobu.
Poslední fází předsterilizační přípravy je vložení předmětů
určených ke sterilizaci do vhodných obalů, které je chrání před
mikrobiální kontaminací po sterilizaci. Materiál se do
sterilizační komory ukládá tak, aby se umožnilo co nejsnazší
pronikání sterilizačního média. Při chemické sterilizaci se komora
zaplňuje pouze do 3/4 objemu a materiál se ukládá tak, aby se
nedotýkal stěn.
II. Způsoby sterilizace
II.1. Fyzikální sterilizace
II.1.1. Sterilizace vlhkým teplem v parních přístrojích je vhodná
pro předměty z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy,
plastů a dalších materiálů odolných k těmto parametrům
sterilizace:
+-------+--------+--------+------------+
|Teplota| Tlak |Přetlak |Sterilizační|
| | | | expozice |
+-------+---+----+---+----+------------+
|st. C |kPa|bar |kPa|bar | min |
+-------+---+----+---+----+------------+
| 121 |205|2,05|105|1,05| 20 |
+-------+---+----+---+----+------------+
| 134 |304|3,04|204|2,04| 10 |
+-------+---+----+---+----+------------+
V přístrojích, kde se provádí vakuový a Bowie-Dick test
a které dosahují ve fázi odvzdušňování podtlaku alespoň -87 kPa,
se nebalené kovové nástroje k okamžitému použití sterilizují při
teplotě 134 st. C po dobu 4 minut. Tento způsob se nepoužívá
v centrálních sterilizacích.
V přístrojích, kde se automaticky provádí vakuový
a Bowie-Dick test a které dosahují ve fázi odvzdušňování podtlaku
alespoň -87 kPa, lze při teplotě 134 st. C snížit expozici na
7 minut pro materiál v obalu. Pro inaktivaci prionů se používá
teplota 134 st. C po dobu 60 minut.
Sterilizace vlhkým teplem se řídí ČSN EN 554 "Sterilizace
zdravotnických prostředků validace a pravidelná kontrola
sterilizace vlhkým teplem". Uvedená norma určuje požadavky na
kvalifikaci personálu, technické vybavení přístroje, kvalitu
sterilizačního média, sterilizovaný materiál, sterilizační proces,
zkušební přístroje, údržbu, validaci a revalidaci. Parní
sterilizátory musí být vybaveny antibakteriálním filtrem. Výjimku
lze připustit u malých stolních sterilizátorů kategorie N. Filtr
se pravidelně obměňuje.
Kategorie parních sterilizačních přístrojů:
A) - do 1 sterilizační jednotky (1 sterilizační jednotka = 54 l):
1. Přístroje označené N slouží pouze ke sterilizaci nebalených
nástrojů bez dutin. Nepoužívají se pro porézní materiál. Tyto
přístroje mají alespoň teploměr nebo tlakoměr.
2. Přístroje označené B jsou vybaveny vývěvou odsávající vzduch
před sterilizační expozicí. Lze v nich sterilizovat nebalený
i balený materiál, který snáší provozní teploty. Tyto přístroje
mají teploměr a tlakoměr a umožňují provedení vakuového
a Bowie-Dick testu.
3. Přístroje označené S se používají pouze pro sterilizaci
produktů uváděných výrobcem sterilizátoru.
B) Přístroje větší než 1 sterilizační jednotka:
Přístroje s komorou větší než 1 sterilizační jednotka,
s vývinem páry mimo komoru, vytápěným pláštěm a vývěvou,
umožňující přerušované odsávání vzduchu před sterilizační
expozicí.
Sterilizační cyklus v těchto přístrojích probíhá automaticky
podle zvoleného programu. Přístroje mají vestavěný teploměr
a tlakoměr s čidly nezávislými na čidlech regulačních a možnost
hodnoty registrovat, příp. vytisknout a mají program k provedení
vakuového a Bowie-Dick testu.
V přístrojích této kategorie se sterilizuje balený i nebalený
materiál.
II.1.2. Sterilizace proudícím horkým vzduchem - je určena pro
předměty z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny.
Horkovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s nucenou
cirkulací vzduchu při parametrech:
160 st. C po dobu 60 minut
170 st. C po dobu 30 minut
180 st. C po dobu 20 minut.
Horkovzdušný sterilizátor se po skončení sterilizačního cyklu
otevírá až po zchladnutí alespoň na 80 st. C. Přístroj má
vestavěný teploměr spřažený s časovým ovladačem, který odměřuje
sterilizační expozici až po dosažení nastavené teploty.
Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od
nastavené se v průběhu sterilizační expozice pohybuje v rozmezí
-1 st. C +5 st. C.
II.1.3. Sterilizace plazmou - využívá plazmy vznikající ve
vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli, které ve vysokém vakuu
působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické látky.
Sterilizační parametry a podmínky sterilizace, jakož i druhy
materiálu, který se tímto způsobem sterilizuje, jsou dány typem
přístroje. Plazma se nepoužívá ke sterilizaci porézního materiálu,
materiálu obsahujícího buničinu ani materiálu, který snáší vysoké
teploty.
II.1.4. Sterilizace radiační - účinek vyvolává gama záření v dávce
25 kGy. Používá se při průmyslové výrobě sterilního jednorázového
materiálu, případně ke sterilizaci exspirovaného zdravotnického
materiálu. Postupuje se podle ČSN EN 552.
II.1.5. - Pokud se prokáže účinnost jiných způsobů sterilizace,6)
používají se za podmínek stanovených orgánem státního zdravotního
dozoru.
------------------------------------------------------------------
6) Například sterilizace v přetlakových vařičích nebo
v přístrojích bez nucené cirkulace vzduchu do objemu 5 l.
II.2. Chemická sterilizace - je určena pro materiál, který nelze
sterilizovat fyzikálními způsoby. Sterilizačním médiem jsou plyny
předepsaného složení a koncentrace.
Sterilizace probíhá v přístrojích za stanoveného přetlaku
nebo podtlaku při teplotě do 80 st. C. Pracuje-li přístroj
v podtlaku, zavzdušnění komory na konci sterilizačního cyklu
probíhá přes antibakteriální filtr. Přístroje jsou vybaveny
programem kontrolujícím jeho těsnost před každým sterilizačním
cyklem. Po sterilizaci se materiál odvětrává ve zvláštních
skříních (aerátorech) nebo alespoň ve vyčleněném uzavřeném dobře
odvětrávaném prostoru. Doba odvětrávání záleží na době a kvalitě
fáze proplachovací po skončení sterilizační expozice, na druhu
sterilizačního média sterilizovaného materiálu, na teplotě a na
technickém vybavení odvětrávacího prostoru. Při nové výstavbě se
chemická sterilizace stavebně odděluje od sterilizace fyzikální,
ve stávajících objektech by měla být oddělena alespoň čistá
strana.
Z hlediska použitého sterilizačního média se rozeznává
a) Sterilizace formaldehydem - je založena na působení plynné
směsi formaldehydu s vodní párou při teplotě 60 st. až
80 st. C v podtlaku při parametrech stanovených výrobcem.
b) Sterilizace ethylenoxidem - je založena na působení
ethylenoxidu v podtlaku nebo přetlaku při teplotě 37 st. až
55 st. C při parametrech stanovených výrobcem. Postupuje se
podle ČSN EN 550.
c) Pokud se prokáže účinnost a použitelnost jiných způsobů
sterilizace, používají se za podmínek stanovených orgánem
státního zdravotního dozoru.
III. Obaly
Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před
sekundární kontaminací až do jejich použití (ČSN EN 868).
Jednorázové obaly papírové, polyamidové a kombinované papír
- fólie a jiné vždy opatřené procesovým testem se zatavují svárem
širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-li vzdálenost svárů od
sebe větší než 5 mm. Materiál do přířezů se balí standardním
způsobem a přelepuje se páskou s procesovým testem. Obal
s vysterilizovaným materiálem se označuje datem sterilizace, datem
exspirace vysterilizovaného materiálu volně uloženého a kódem
pracovníka odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu
procesového testu. Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly
jsou kazety, dózy a kontejnery.
Skladování a transport vysterilizovaného materiálu
Obaly s vysterilizovaným materiálem se skladují v odděleních
centrální sterilizace a ve sterilizačních centrech v aseptickém
prostoru nejlépe v uzavřených skříních. Na klinikách a odděleních
se skladuje buď volně s krátkou exspirační dobou nebo chráněn před
prachem v uzavřené skříni, zásuvce nebo v dalším obalu s exspirací
delší. Pro dlouhodobou exspiraci se použije dvojitý obal, který se
po sterilizaci vkládá do uzavíratelného skladovacího obalu. Pro
skladování vysterilizovaného materiálu se doporučuje teplota
15 až 25 st. C a 40 až 60% relativní vlhkost vzduchu.
Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží v uzavřených
přepravkách nebo skříních, aby byly chráněny před poškozením
a znečištěním.
IV. Exspirace sterilního materiálu
Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace
a jim odpovídající exspirace
+------------+-------------------------+----------------------+
|Druh | Způsob sterilizace |Exspirace pro materiál|
|obalu | | |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
| |PS1)|HS2)|PLS3)|FS4)|ES5)| Volně | Chráněný |
| | | | | | | uložený | |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Kazeta | - | + | - | - | - | 24 hod | 48 hod |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Dóza | - | + | - | - | - | 24 hod | 48 hod |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Kontejner | + | +* | +** | - | - | 6 dnů | 12 týdnů |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Papír | + | - | - | - | - | 6 dnů | 12 týdnů |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Papír - | | | | | | | |
|fólie | + | - | - | + | + | 6 dnů | 12 týdnů |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Polyamid | - | + | - | - | - | 6 dnů | 12 týdnů |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Polypropylen| - | - | + | - | - | 6 dnů | 12 týdnů |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Tyvek | - | - | + | + | + | 6 dnů | 12 týdnů |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Netkaná | | | | | | | |
|textilie | + | - | - |*** |*** | 6 dnů | 12 týdnů |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Dvojitý | | | | | | | |
|obal | | | | | | 12 týdnů| 6 měsíců |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
|Dvojitý | | | | | | | |
|obal a | | | | | | | |
|skladovací | | | | | | | |
|obal | | | | | | 1 rok | 1 rok |
+------------+----+----+-----+----+----+---------+------------+
* kontejner s filtrem z termostabilního materiálu
** speciální kontejner podle doporučení výrobce sterilizátorů
*** dle doporučení výrobce
Vysvětlivky: 1) = sterilizace vlhkým teplem
2) = sterilizace proudícím horkým vzduchem
3) = sterilizace plazmou
4) = sterilizace formaldehydem
5) = sterilizace ethylenoxidem
V. Kontrola sterilizace
Kontrola sterilizace zahrnuje monitorování sterilizačního
cyklu, kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a kontrolu
sterility vysterilizovaného materiálu.
O kontrole sterilizace se vede dokumentace na odděleních
centrální sterilizace, ve sterilizačních centrech a na všech
pracovištích, která sterilizují materiál pro jiná pracoviště. Na
ostatních zdravotnických pracovištích je třeba prokázat jakoukoliv
formou dokumentaci procesu sterilizace a záznamy o tom, že
prostředek byl vystaven sterilizačnímu procesu (ČSN EN 556).
Dokumentace spočívá v záznamu o datu každé sterilizace,
o druhu sterilizovaného materiálu a o jménu a podpisu osoby, která
sterilizaci provedla.
Kontrolu sterilizace provádějí pověřené osoby.
V.1. Dokumentace sterilizace
Úspěšnost sterilizace se dokládá:
A) v ambulantní složce buď:
a) zápisem do sterilizačního deníku nebo výstupem z tiskárny,
b) vyhodnoceným chemickým testem sterilizace označeným jejím
datem;
B) v lůžkové složce:
a) záznamem o provedení vakuového testu a jeho výsledku, je-li
v programu přístroje,
b) Bowie-Dick testem a jeho uložením do dokumentace,
c) zápisem do sterilizačního deníku nebo záznamem registračního
přístroje nebo výstupem z tiskárny,
d) vyhodnoceným chemickým testem sterilizace označeným jejím
datem.
V.2. Monitorování sterilizačního cyklu
Obsluha sterilizátoru na jeho ukazovacích přístrojích
sleduje, zda sterilizační cyklus probíhá dle zvoleného programu.
Je-li sterilizátor vybaven zapisovačem nebo tiskárnou, kontroluje
zaznamenávané hodnoty a vyhodnocuje je po skončení sterilizačního
cyklu.
V.3. Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů
Za kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů odpovídá
provozovatel.
Kontrola se provádí:
a) Biologickými systémy (ČSN EN 866).
Používá se biologických indikátorů s B. stearothermophilus pro
parní a formaldehydové sterilizátory a s B. subtilis pro
horkovzdušné a ethylen-oxidové sterilizátory. Mohou se použít
též tzv. zkušební systémy procesu
1. u nových přístrojů a přístrojů po opravě před jejich
uvedením do provozu,
2. ihned při jakékoliv pochybnosti o sterilizační účinnosti
přístroje,
3. jedenkrát za půl roku u sterilizátorů, které zapisují nebo
vytisknou údaje o průběhu teploty a tlaku každého
sterilizačního cyklu a u nichž se denně provádí vakuový test
a Bowie-Dick test (ČSN EN 867),
4. jedenkrát za měsíc - u sterilizátorů, které nesplňují
podmínky sub 3. a jsou umístěny na odděleních centrální
sterilizace či sterilizačních centrech s každodenním
provozem,
5. u všech ostatních sterilizátorů nejpozději po
200 sterilizačních cyklech, nejméně však jedenkrát za rok.
Biologické indikátory jsou nosiče naočkované zkušebním
mikroorganizmem v primárním obalu. Mohou se vyrábět
i s kultivační půdou. Zkušebními systémy procesu jsou
biologické indikátory vložené do zařízení, které ztěžuje
přístup sterilizačního média. Požadavky na biologické systémy
pro zkoušení sterilizátorů a sterilizačních postupů jsou
stanoveny v ČSN EN 866.
Zkušební systémy procesu a biologické indikátory se používají
podle návodu výrobce.
Průkaz sterilizační účinnosti pomocí zkušebních systémů procesu
nebo biologických indikátorů se vždy provádí při současném
sledování fyzikálních a chemických parametrů sterilizace. Pokud
je kterýkoliv parametr mimo stanovenou mez, sterilizační cyklus
se vždy hodnotí jako nevyhovující bez ohledu na výsledky
zkušebních systémů procesu nebo biologických indikátorů.
Postup při zkoušení účinnosti parních, horkovzdušných
a plynových sterilizátorů a přetlakových vařičů biologickými
indikátory se řídí příslušnou standardní metodikou (Příloha
AHEM č. 2/1994). U plazmových sterilizátorů se postupuje stejně
jako u plynových.
b) Nebiologickými systémy (ČSN EN 867)
Tyto testy reagují změnou barvy na podmínky ve sterilizační
komoře a odečítají se ihned po skončení sterilizačního cyklu.
Používají se:
1. Bowie-Dick test - je testem správného odvzdušnění
a pronikavosti páry.
2. Chemické testy procesové - barevnou změnou reagují již jen
na přítomnost sterilizačního média. Slouží k rozlišení
materiálu připraveného ke sterilizaci a již
vysterilizovaného. Tímto testem se označuje každý jednotkový
obal.
3. Chemické testy sterilizace - jsou určeny k průkazu splnění
všech parametrů sterilizačního cyklu. U parních
sterilizátorů do 5 STJ se na každou vsázku používá minimálně
jeden takovýto test, od 6 do 10 STJ dva testy a nad 10 STJ
tři testy, které se ukládají do míst, kam sterilizační
médium nejhůře proniká. U plynových a plazmových
sterilizátorů se na každých 10 balení používá jeden chemický
test sterilizace. U horkovzdušných sterilizátorů do objemu
komory 120 litrů se používá jeden test, nad 120 litrů dva
testy.
c) Fyzikálními systémy
1. Vakuový test je testem těsnosti přístroje a je zabudován
v programu.
2. Aparatury ukazovací nebo zapisovací k měření teploty mají
čidla s odporovými teploměry, termistory či termočlánky
a (nebo) čidla tlaku a slouží k průběžnému měření těchto
veličin během sterilizačního cyklu, popř. ke kontrole
vestavěných měřicích přístrojů.
VI. Validace
Pojmem validace se rozumí sestavení jednotlivých fází
sterilizačního cyklu, jeho dokumentace a potvrzení, že při správné
obsluze je zaručena reprodukovatelnost sterilizačního cyklu.
Pro validaci sterilizačního procesu ve zdravotnických
zařízeních platí postup podle ČSN EN 554.
VII. Kontrola sterility
Kontrola sterility materiálu se provádí schválenými
mikrobiologickými metodami za aseptických podmínek.
B. VYŠŠÍ STUPEŇ DEZINFEKCE
1. Vyšší stupeň dezinfekce je určen především pro zdravotnické
prostředky, které nemohou být dostupnými metodami
sterilizovány. Před vyšším stupněm dezinfekce se předměty
očistí (strojně nebo ručně) a osuší. Pokud jsou kontaminovány
biologickým materiálem, zařadí se před etapu čištění dezinfekce
přípravkem s virucidním účinkem. Do roztoků určených k vyššímu
stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly
naplněny všechny duté části. Po vyšším stupni dezinfekce je
nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí
dezinfekčních prostředků.
2. Dezinfekční roztoky se musí ukládat do uzavřených nádob.
Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu
k použití jednotlivých přípravků.
3. Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny
k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní
rouškou v uzavřených kazetách nebo skříních.
C. DEZINFEKCE
Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest
a mechanizmů přenosu infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti
dezinfekce faktory vnějšího prostředí a odolnosti mikroorganizmů.
C.I. Způsoby dezinfekce:
C.I.1. Fyzikální dezinfekce:
a) Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut
b) Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut
c) Dezinfekce v přístrojích při teplotě vyšší než 90 st. C
d) Ultrafialové záření o vlnové délce 253,7 nm - 264 nm
e) Filtrace, žíhání, spalování.
C.I.2. Chemická dezinfekce:
Při použití chemických přípravků se postupuje podle návodu
výrobce.
Při provádění chemické dezinfekce se dodržují tyto zásady:
a) dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného
(odváženého) dezinfekčního prostředku ve vodě. Připravují se
pro každou směnu čerstvé, podle stupně zatížení biologickým
materiálem i častěji,
b) zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze
dosáhnout zvýšením teploty (např. u fenolových přípravků
a kvartérních amoniových sloučenin na 50 až 60 st. C,
u jodových přípravků na 35 st. C). Aldehydové a chlorové
přípravky a peroxisloučeniny se ředí studenou vodou,
c) při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich
názvy jsou slovní známky a přípravky se považují za 100%,
d) dezinfekce se provádí omýváním, otíráním, ponořením, postřikem,
formou pěny nebo aerosolem. Důležité je dodržet koncentraci
a dobu působení dezinfekčního přípravku předepsané v návodu,
e) předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se
dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití
dezinfekčních přípravků s mycími a čisticími vlastnostmi lze
spojit etapu čištění a dezinfekce,
f) předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po
dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou,
g) k dezinfekci se volí takové dezinfekční přípravky a postupy,
které nepoškozují dezinfikovaný materiál, nejsou toxické ani
dráždivé,
h) k zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči
přípravku dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční
přípravky s různými aktivními látkami,
i) při práci s dezinfekčními prostředky se dodržují zásady ochrany
zdraví a bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné
pomůcky. Pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci,
j) dvoustupňová dezinfekce je určena pro flexibilní digestivní
endoskopy nebo jejich části, které nelze sterilizovat. První
stupeň je dezinfekce přístroje ihned po použití přípravkem
s virucidním účinkem, pak následuje mechanická očista a druhý
stupeň dezinfekce na bázi 2% glutaraldehydu nebo jiným
přípravkem se stejnou účinností.
C.I.3. Fyzikálně-chemická dezinfekce
a) paroformaldehydová komora - slouží k dezinfekci textilu,
výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě
45 až 75 st. C,
b) prací, mycí a čisticí stroje - dezinfekce probíhá při teplotě
do 60 st. C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků.
C.I.4. Kontrola dezinfekce
Používají se metody:
a) chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních
látek a jejich obsahu v dezinfekčních roztocích,
b) mikrobiologické - ke zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků
nebo mikrobiální kontaminace vydezinfikovaných povrchů (stěry,
otisky, oplachy aj.).
D. MECHANICKÁ OČISTA
1. Mechanická očista je soubor postupů, které odstraňují nečistoty
a snižují počet mikroorganismů.
2. Čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním
účinkem se aplikují buď ručně nebo pomocí mycích a čisticích
strojů, tlakových pistolí, ultrazvukových přístrojů apod.
Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě. Úklidové
pomůcky se po použití dezinfikují a usuší.
3. Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu
výrobce.
4. Pokožka se čistí teplou vodou, mýdlem a osušením a ošetří se
ochranným krémem.
Příl.5
Zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických
zařízení a ústavů sociální péče
A. Charakter prádla
Prádlo má obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený
pro opakované použití. Výsledkem pracího postupu a procesu musí
být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace. Materiály,
které přicházejí do přímého styku s operační ránou, se nesmí
kvalifikovat jako prádlo.
B. Zdravotnické prádlo
Z hlediska zdravotního rizika se rozděluje prádlo na:
a) infekční - tj. prádlo kontaminované biologickým materiálem
a prádlo používané na infekčních odděleních, odděleních TBC
a ve veškerých laboratorních provozech,
b) operační - tj. prádlo z operačních sálů,
gynekologicko-porodních sálů, novorozeneckých oddělení, JIP
a CHIP,
c) ostatní - tj. všechno prádlo neuvedené v bodech a) a b).
Prádlo kontaminované zářiči (radionuklidy) a cytostatiky
podléhá zvláštnímu režimu.
C. Zacházení s použitým prádlem
1. Mezi zařízením a prádelnou se smluvně dohodne systém třídění
a značení obalů podle obsahu (např. barevně, číselně)
a dokumentuje se postup definující množství, termíny a způsob
předávání prádla.
2. Prádlo se třídí v místě použití. Před uložením do obalů na
odděleních se prádlo neroztřepává. Odkládá se do pytlů podle
stupně znečištění, druhu prádla a zbarvení. V budovách
zdravotnických zařízení se nepoužívají shozy pro prádlo. Prádlo
neobsahuje žádné cizí předměty (nástroje, jednorázové předměty,
psací potřeby apod.).
3. Použité prádlo se ukládá do obalů, které zabraňují kontaminaci
okolí nečistotami z tohoto prádla. Používají se obaly vhodné
k praní nebo omyvatelné a dezinfikovatelné nebo na jedno
použití.
4. Použité prádlo v obalech se skladuje ve vyčleněném prostoru.
V místnostech pro skladování použitého prádla jsou podlaha
a stěny do výše 150 cm omyvatelné a dezinfikovatelné.
5. Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv,
rukavice a ústní masku a dodržuje zásady hygieny včetně osobní.
Po skončení práce provede hygienickou dezinfekci rukou.
6. Použité prádlo se odváží do prádelny v kontejnerech nebo ve
vozech s uzavřeným ložním prostorem. Vnitřní povrch kontejneru,
resp. ložný prostor vozu je snadno omyvatelný, denně se čistí
a dezinfikuje.
D. Vybavení prádelny
1. Prádelna, ve které se pere prádlo, je umístěna, vybavena
a provozována tak, aby zabezpečila požadovanou kvalitu
vypraného prádla. Čistá a nečistá strana prádelny se prostorově
odděluje.
2. Umístění, prostorové uspořádání a technologické vybavení
prádelny posuzuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
3. Odpadní voda získaná vylisováním prádla a jeho odstředěním smí
být použita výlučně k předpírce.
E. Podmínky praní prádla
1. Při manipulaci s prádlem v prádelně se dopravní a manipulační
cesty čistého a použitého prádla nekříží.
2. Prádlo opouští zdravotnické zařízení jen v ochranných obalech.
3. Prádlo se pere procesem termodezinfekce nebo
chemotermodezinfekce, prádlo znečištěné cytostatiky se pere
procesem termodezinfekce. Termodezinfekční proces praní probíhá
nejméně 10 minut při teplotě vody nejméně 90 st. C.
4. Chemotermodezinfekční proces praní probíhá při teplotě lázně
nižší než 90 st. C s přidáním dezinfekčních prostředků
schválených pro tento proces. Koncentrace, teplota a doba
působení se řídí návodem k použití dezinfekčního prostředku.
5. Dezinfekční proces se ukončuje před fází máchání a lázeň před
ukončením dezinfekce se nepoužívá v protiproudu.
6. Prádlo v mokrém stavu se dále bezprostředně zpracovává postupy
na principu fyzikální dezinfekce (sušení, mandlování,
tvarování).
7. Čisté prádlo neobsahuje rezidua pracích a dezinfekčních
prostředků, která by mohla ohrozit zdraví osob používajících
prádlo.
8. Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou,
pokud se používají opakovaně, splňují požadavky kladené na
jednorázové roušky.7) Perou se odděleně ve zvláštním
technologickém režimu.
------------------------------------------------------------------
7) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických
prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.
F. Manipulace s prádlem
1. Čisté prádlo se při přepravě chrání před znečištěním
a druhotnou kontaminací vhodným obalem nebo umístěním do
vhodných přepravních kovových skříňových vozíků nebo klecových
kontejnerů krytých textilem. Přepravníky a zásobníky se čistí
a dezinfikují denně. Prádlo se převáží tak, aby nedošlo
k poškození obalu.
2. Čisté prádlo se skladuje v čistých a pravidelně dezinfikovaných
skříních nebo regálech v uzavřených skladech čistého prádla.
