Vyhláška č. 152/2001 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.09.2007
| uveřejněno v: | č. 60/2001 Sbírky zákonů na straně 3488 |
| schváleno: | 12.04.2001 |
| účinnost od: | 01.01.2002 |
| zrušeno: | 01.09.2007 |
| [Textová verze] [PDF verze (49 kB)] |
152/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 12. dubna 2001,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé
užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění
a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení
vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími
dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5
zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon")
k provedení § 6 odst. 6, 7 a 8 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,
b) měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu
teplé užitkové vody,
c) požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov
přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným
spotřebitelům.
§ 2
Rozsah úpravy
(1) Tato vyhláška se vztahuje na ústřední vytápění
a centrální přípravu teplé užitkové vody
a) v bytech a nebytových prostorách bytových budov nájemních,
družstevních i bytových budov s byty ve vlastnictví osob,
b) v provozních prostorách budov nebytových.
(2) Vyhláška se nevztahuje na budovy, ve kterých jsou všechny
byty a nebytové prostory v užívání jediné právnické nebo fyzické
osoby, která je vlastníkem budovy, a na budovy, ve kterých je
vytápění řešeno podle zvláštního předpisu.
§ 3
Pravidla pro vytápění
(1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května
následujícího roku.
(2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když
průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo
lokalitě poklesne pod +13 st. C ve dvou dnech po sobě
následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této
teploty nad +13 st. C pro následující den.
(3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina
součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu
sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž
teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.
(4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových
a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období
tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu
v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 st. C ve dvou
dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat
pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu
průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 st. C se
vytápění obnoví.
(5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků
(spotřebitelů) se vytápění uskutečňuje mimo otopné období,
vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to
technické a zásobovací podmínky.
(6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do
22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak,
aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly
výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem.
(7) Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem
je tzv. výsledná teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního
vzduchu i vliv sálání okolních stěn. Měří se kulovým teploměrem.
(8) Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných
místnostech se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních
ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot
vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši
1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00
a 21.00 hod.
(9) V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných
místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle
potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly
dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou
stabilitu místností.
(10) V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných
místnostech a v ostatních prostorách s obdobným využíváním
vybavených otopným tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního
vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch
a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty
vnitřního vzduchu stanovené projektem
- vyšší o 1 st. C v místnosti s jednou venkovní stěnou,
- vyšší o 1,5 st. C v místnosti s dvěma venkovními stěnami,
- vyšší o 2 st. C v místnosti s třemi nebo více venkovními
stěnami,
- navíc vyšší o 1 st. C v místnosti s nadměrným zasklením.
(11) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve
vytápěných místnostech je možné v případě bytů za předpokladu
požadavku více než dvou třetin nájemníků a za podmínky, že
v bytech ani nebytových prostorách nebudou překročeny limity
vnitřních teplot.
(12) Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního
vzduchu pro byty a nebytové prostory v bytových a nebytových
budovách jsou dány zvýšením průměrných vnitřních teplot
stanovených podle zásad uvedených v odstavcích 6, 10 a 11
o hodnotu 2 st. C, případně teplotami určenými v nebytových
prostorách technologickými předpisy nebo stanovenými odbornou
expertízou.
(13) Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové
prostory v bytových i nebytových budovách jsou v průběhu otopného
období v době jejich provozu vytápěny tak, aby v nich byla
zabezpečena výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená
projektem.
(14) Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových
budovách se ve dnech, kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší
tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu
zajišťujícího jejich tepelnou stabilitu.
(15) Projektové výpočtové teploty vnitřního vzduchu vybraných
bytových a nebytových prostor jsou stanoveny zvláštním právním
předpisem.
(16) Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou
způsobit omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se
provádějí mimo otopné období.
§ 4
Pravidla pro dodávku teplé užitkové vody
(1) Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla
na výtoku u spotřebitele teplotu 45 až 60 st. C, s výjimkou
možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby
v zúčtovací jednotce.
(2) Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně
v době od 6.00 do 22.00 hod.
(3) Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy
nejsou provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na
dodávky teplé užitkové vody odpovídají měrným spotřebám na její
přípravu a dodávku zvýšeným oproti hodnotám uvedeným v § 5
odst. 1 písm. b) o 50 %.
(5) Letní odstávka v dodávce teplé užitkové vody z důvodu
plánované údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem
a odběratelem, který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím
všem spotřebitelům.
§ 5
Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a
na dodávku teplé užitkové vody uplatňované při užívání
nových nebo při změně dokončených staveb
(1) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění
a dodávku teplé užitkové vody vztažené na 1m2 započítatelné
podlahové plochy bytů, nebytových prostor a společných prostor
bytových budov postavených, nebo u nichž byla stavební úprava
dokončena po termínu účinnosti této vyhlášky, případně na 1 m3
připravené teplé užitkové vody, jsou:
a) na vytápění pro průměrnou výšku stropu místností 2,7 m
1. při vytápění
ze zdroje tepla
s násypnými kotli
na tuhá paliva 0,7 GJ/m2 za otop. období
nebo 0,206 MJ/m2.D st.,
2. při vytápění
z ostatních zdrojů
tepla 0,55 GJ/m2 za otop. období
nebo 0,162 MJ/m2.D st.,
3. pro jinou průměrnou výšku stropu místností se hodnota
ukazatele přepočte poměrem skutečné výšky stropu k hodnotě
2,7 m,
b) na dodávku teplé užitkové vody při měření nebo stanovení
spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody
1. v zásobované budově 0,2 GJ/m2.rok
nebo 0,3 GJ/m3,
2. v zařízení její přípravy
mimo zásobovanou
budovu 0,25 GJ/m2.rok
nebo 0,35 GJ/m3.
(2) Počet denostupňů D st. je určen vztahem
D st. = n . (t - t ),
is es
kde je
n počet dnů vytápění v otopném období,
tis průměrná vnitřní výpočtová teplota ve vytápěných prostorách
objektu ve C stanovená váženým průměrem podle m3
obestavěného vytápěného prostoru (obvykle lze použít
+20 st. C),
tes průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech vytápění
v otopném období ve st. C (obvykle se používá průměrná
teplota stanovená z denních měření hydrometeorologických
nebo jiných stanic v dané lokalitě).
(3) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepelné
energie na vytápění všech bytových budov experimentální výstavby
a nebytových budov určuje v jednotlivých případech jejich
energetický průkaz budovy, který vlastník nově postavené budovy
nebo budovy, u které byla provedena stavební úprava po termínu
účinnosti vyhlášky, uvádí v dokumentaci přikládané k žádosti
o vydání stavebního povolení. Podrobnosti energetického průkazu
budovy stanoví zvláštní právní předpis.
§ 6
Regulace ústředního vytápění a dodávky teplé
užitkové vody v zúčtovací jednotce
(1) Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se
provádí
a) regulací parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu
klimatických podmínek nebo venkovní teploty ve vztahu k vnitřní
teplotě ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, pokud není
zajišťována již jejím výrobcem či distributorem, s výjimkou
vytápění ze zdrojů s násypnými kotli na tuhá paliva,
b) samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení
- zónová regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem
ke světovým stranám, odlišná tepelná akumulace nebo různý
způsob využívání jejích jednotlivých částí, zejména byty
a nebytové prostory,
c) individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých
spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních
teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou
případů, kde je to z technických nebo bezpečnostních důvodů
neuskutečnitelné, zejména sálavé vytápění, teplovzdušné
vytápění, vytápění ze zdrojů tepla s násypnými kotli na tuhá
paliva,
d) regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud
to vnitřní rozvod tepla vybavený individuální regulací podle
písmene c) vyžaduje.
(2) Regulace parametrů teplé užitkové vody se provádí, pokud
není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem,
a) regulací teploty teplé užitkové vody v rozmezí stanoveném
v pravidlech pro dodávku teplé užitkové vody,
b) zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného ke spolehlivé
dodávce v budově.
§ 7
Měření množství tepla a teplé užitkové
vody v zúčtovací jednotce
(1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby
uvnitř zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo
zjišťováním množství spotřebovaného paliva a výpočtem z množství
paliva a jeho průměrné výhřevnosti.
(2) Měření množství teplé užitkové vody připravované
v zúčtovací jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do
ohřívače. Spotřeba teplé užitkové vody u konečných spotřebitelů
může být vyhodnocována na základě instalace a odečítání
spotřebitelských vodoměrů.
(3) Stanovení množství tepelné energie pro ohřev teplé
užitkové vody v zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově
provádí
a) v případě, že je teplá užitková voda připravována v předávací
stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na
vstupu do ohřívače teplé užitkové vody, případně jeho
stanovením ze spotřeby mimo otopné období,
b) v případě ohřevu teplé užitkové vody ve zdroji tepla (kotelně)
umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno
stanovením množství paliva na její ohřev (např. podle spotřeby
mimo otopné období), případně použitím vzájemného podílu
spotřeby tepla na ohřev teplé užitkové vody (obvykle 30 až
40 %) a na vytápění (obvykle 60 až 70 %).
(4) Měřicí a indikační technika uplatněná u spotřebitelů
v zúčtovací jednotce se instaluje u všech spotřebitelů a je
shodného principu a provedení.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
