Vyhláška č. 150/2001 Sb. kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 08.12.2010
| se změnami: | 478/2005 Sb., zrušeno 349/2010 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 60/2001 Sbírky zákonů na straně 3458 |
| schváleno: | 12.04.2001 |
| účinnost od: | 03.05.2001 |
| zrušeno: | 08.12.2010 |
| [Textová verze] |
150/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 12. dubna 2001,
kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny
a tepelné energie
Změna: 478/2005 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon") k provedení § 6
odst. 1 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie při
a) výrobě tepelné energie v kotlích,
b) dodávce tepelné energie na výstupu z kotelny,
c) výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí,
d) kombinované výrobě elektřiny a tepla v soustrojí s plynovou turbínou
a spalinovým kotlem,
e) kombinované výrobě elektřiny a tepla v souboru s plynovou a parní
turbínou a spalinovým kotlem (dále jen "paroplynový cyklus"),
f) kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce s
pístovým motorem,
g) kombinované výrobě elektřiny a tepla v palivovém článku.
(2) Vyhláška dále určuje způsob stanovení skutečně dosažené účinnosti
užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie.
§ 2
Rozsah úpravy
(1) Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu
elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo
tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen
"rekonstrukce zařízení"), s výjimkou zařízení pro výrobu tepelné
energie s celkovým tepelným výkonem do 200 kW, kogeneračních jednotek s
pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů
využívajících teplo odpadních spalin z technologických procesů, a to i
v případě, že jsou vybaveny přitápěním.
(2) Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu
elektřiny nebo tepelné energie a na rekonstrukce zařízení, k nimž bylo
vydáno stavební povolení^1) po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 3
Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích
(1) Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích je
účinnost výroby tepelné energie v kotli éta v podle přílohy č. 1 a
účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje tepelné
energie éta d podle přílohy č. 4.
(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v
závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je
uvedena v příloze č. 2, při provozu spalinových kotlů za plynovou
turbínou v příloze č. 3. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z
kotelny je uvedena v příloze č. 5.
(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie a minimální účinnost
dodávky tepelné energie se vztahuje jak na samostatný zdroj tepelné
energie, tak na kotelnu, která je součástí výrobny elektřiny.
(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost
výroby tepelné energie éta v na každý kotel, s výjimkou kotle, který
byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých
intervalech, popř. s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno
dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie éta d uvedené v
příloze č. 5.
(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a
spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální
účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních
kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy
to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu
samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z
kotelny éta d uvedené v příloze č. 5.
(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí
být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č.
2 nebo 3 nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5,
prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo
je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická
opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud
dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti
se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.
§ 4
Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny v parním
turbosoustrojí
(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním
turbosoustrojí je účinnost výroby elektřiny éta
el
podle přílohy č. 6.
(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu turbosoustrojí je
uvedena v příloze č. 7.
(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 se
nevztahuje na parní turbosoustrojí s kondenzačním provozem, které
odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci
kolísavého odběru páry průmyslového závodu.
(4) Je-li ve výrobně elektřiny více turbosoustrojí, vztahuje se
minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 na průměrnou
hodnotu celé výrobny.
(5) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním
kondenzačním turbosoustrojí nemusí být splněna minimální účinnost
výroby elektřiny podle přílohy č. 7, prokáže-li energetický audit, že
pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo
zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné
nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická
opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud
dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti
se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.
§ 5
Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem
(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v
soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem je účinnost výroby
energie éta et podle přílohy č. 8.
(2) Minimální účinnost výroby energie při provozu soustrojí vztažená na
výsledné produkty, tj. elektrickou a tepelnou energii, je uvedena v
příloze č. 9.
(3) Špičkovým provozem soustrojí v příloze č. 9 je provoz nejvýše 500
hodin ročně.
(4) Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou turbínou,
vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9
na průměrnou hodnotu celé výrobny.
§ 6
Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
v paroplynovém cyklu
(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v
paroplynovém cyklu je účinnost výroby energie éta et podle přílohy č.
10.
(2) Minimální účinnost výroby energie při provozu paroplynového cyklu
vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je
uvedena v příloze č. 9.
(3) Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou, popř. s parní
turbínou, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle
přílohy č. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny.
§ 7
Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
v kogenerační jednotce s pístovým motorem
(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v
kogenerační jednotce s pístovým motorem je účinnost výroby elektřiny
éta kj podle přílohy č. 11 a účinnost výroby energie ve výrobně éta et
podle přílohy č. 12.
(2) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým
motorem vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou
energii, je uvedena v příloze č. 13.
(3) Špičkovým provozem soustrojí se v příloze č. 13 rozumí provoz
nejvýše 500 hodin ročně.
(4) Je-li ve výrobně více kogeneračních jednotek a výroba elektrické a
tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se
požadavek dodržení hodnoty minimální účinnosti podle přílohy č. 13 na
celou výrobnu.
(5) Minimální účinnost výroby energie při kombinaci kogeneračních
jednotek a kotlů ve výrobně je uvedena v příloze č. 13.
§ 8
Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie
v palivovém článku
(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v
palivovém článku je účinnost výroby elektřiny éta pc a tepelné energie
podle přílohy č. 14 a účinnost výroby energie ve výrobně éta et podle
přílohy č. 15.
(2) Minimální účinnost výroby energie v palivovém článku bude stanovena
po získání potřebných provozních zkušeností a po ověření prakticky
dosažitelných hodnot.
(3) Je-li ve výrobně více palivových článků a výroba elektřiny a
tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se
požadavek dodržení minimální účinnosti na celou výrobnu.
§ 9
Stanovení minimální účinnosti užití energie
(1) Ve zdrojích tepelné energie s celkovým tepelným výkonem nad 200 kW
a ve výrobnách elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem
nad 90 kW se vede provozní evidence o instalovaném zařízení a využívá
se k vyhodnocování účinnosti užití energie a k porovnání provozních
hodnot s minimální účinností podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13.
(2) Na vyžádání se předkládá provozní evidence a výpočet účinnosti
užití energie Státní energetické inspekci podle zvláštního právního
předpisu.^2)
(3) Účinnost dodávky tepelné energie ze zdroje éta d a účinnost výroby
tepelné energie éta v u každého kotle vybaveného měřením výroby tepla a
spotřeby paliva se ve zdroji tepelné energie s celkovým výkonem nad 200
kW vyhodnocuje a eviduje 1x měsíčně. Pro ostatní kotle platí ustanovení
§ 3 odst. 6.
(4) Účinnost výroby elektřiny éta el se vyhodnocuje pro každé parní
turbosoustrojí, pro každé soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým
kotlem a pro celou výrobnu elektřiny 1x měsíčně.
(5) Účinnost užití energie éta et se ve výrobně elektřiny s celkovým
instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW u každé kogenerační jednotky
nebo palivového článku, pokud jsou vybaveny samostatným měřením výroby
elektřiny a spotřeby paliva, a pro celou výrobnu elektřiny vyhodnocuje
1x měsíčně.
(6) Hodnocení minimální účinnosti užití energie podle příloh č. 2, 3,
7, 9 a 13 se provádí vždy jednou ročně a je rozhodující splnění
průměrné roční hodnoty dosahované za provozních podmínek zdroje tepelné
energie a výrobny elektřiny.
§ 10
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 9
odst. 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příl.1
Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích
(1) Účinnost výroby tepelné energie éta v se stanoví jako poměr tepelné
energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za
stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:
Q x 100 Q x 100
v v
éta = -------- = --------- (%)
v Q r
pal M x Q
pal i
(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu
teplonosné látky
a) pro teplovodní a horkovodní kotle
M x (i - i )
v vy vs
Q = ---------------- (GJ)
v 1000
b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry
M x (i - i )
p p nv
Q = ---------------- (GJ)
v 1000
c) pro parní kotle s výrobou syté páry
M x (i - i x i )
nv p p nv
Q = --------------------- (GJ)
v 1000
(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro
kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do
4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici
spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo
ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné
energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k
tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či
z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energie
éta v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním
technikem:
éta = 100 - Z - 4 (%)
v k
(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do
výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle
zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se
stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících
kapalná nebo plynná paliva).
(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá
paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně
automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených
v odstavci 3, může kontrolní orgán1) ve zdůvodněných případech
požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné
energie bylo prokázáno topnou zkouškou.
(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou
turbinou éta v se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot
spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty
na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:
+- -+
| t - t Z |
| s k ss |
éta = | ------- - --- | x 100 (%)
v | t 100 |
| s |
+- -+
kde
Mnv (t) množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mp (t) množství páry na výstupu z kotle
Mpal (t, tis.m3) množství spáleného paliva
Mv (t) množství oběhové vody proteklé kotlem
Qri (MJ/kg, MJ/m3) výhřevnost paliva
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotli, resp.
v kotelně
Qv (GJ) teplo vyrobené v kotli
Zk (%) Ztráta citelným teplem spalin (komínová)
zjištěná na základě měření teploty
a analýzy spalin za kotlem (při větším
počtu měření průměrná hodnota v příslušném
roce)
Zss (%) Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí
(pokud není známa z dokumentace, dosadí se
Zss = 1 %)
inv (kJ/kg) průměrná roční entalpie napájecí vody na
vstupu do kotle
ip (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na výstupu
z kotle
ivs (kJ/kg) průměrná roční entalpie horké nebo teplé
vody na vstupu do kotle
ivy (kJ/kg) průměrná roční entalpie horké nebo teplé
vody na výstupu z kotle
tk (st. C) průměrná roční teplota spalin na výstupu
z kotle do komína
ts (st. C) průměrná roční teplota spalin z turbiny na
vstupu do kotle
éta v (%) účinnost výroby tepla v kotli
Příl.2
Minimální účinnost výroby tepelné energie éta v pro palivové kotle
+---------------+-----------------------------------------------------+
| | účinnost při použití paliva (%) |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
|výkon kotle |koks|černé|brikety|hnědé |topný |mazut |zemní|
|ve zdroji | |uhlí | |uhlí |olej leh.|(top. olej|plyn |
|tepelné energie| | | |tříděné|LTO |TTO) | |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
| do 0,5 MW | 69 | 68 | 67 | 66 | 62 | - | 85 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
| 0,51 - 3 MW | - | 70 | 69 | 68 | 63 | - | 86 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
| 3,1 - 6 MW | - | 75 | - | 72 | 65 | 81 | 87 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
| 6,1 - 20 MW | - | 77 | - | 75 | 70 | 82 | 90 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
|20,1 - 50 MW | - | 80 | - | - | 77 | 85 | 92 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
| nad 50 MW | - | 82 | - | - | 82 | 86 | 93 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+
Poznámka: V úvahu se nebere palivo zapalovací a stabilizační. U kotlů
určených pro spalování dvou druhů paliva záměnným způsobem platí
minimální účinnost vztažená na palivo, které se skutečně v daném období
spaluje. U kotlů určených ke spalování více druhů paliva se minimální
účinnost stanoví váženým průměrem pro jednotlivé druhy paliva. Pro
netypická paliva jako dřevní hmota, průmyslové odpady, městské odpadky,
kalový a vysokopecní plyn apod. se minimální účinnost nestanovuje.
Příl.3
Minimální účinnost výroby tepelné energie éta v pro spalinové kotle za
plynovou turbínou
+-----------------+---------------+----------------+
|teplota spalin na|účinnost výroby|měrná spotřeba |
|vstupu do kotle |tepelné energie|energie v paliv |
| | | et |
| t | éta | S |
| s | et | pal |
+-----------------+---------------+----------------+
|st. C |% |GJ/GJ |
+-----------------+---------------+----------------+
|do 400 |74 |1,35 |
+-----------------+---------------+----------------+
|401 - 450 |76 |1,32 |
+-----------------+---------------+----------------+
|451 - 500 |78 |1,28 |
+-----------------+---------------+----------------+
|501 - 550 |80 |1,25 |
+-----------------+---------------+----------------+
|nad 550 |81 |1,25 |
+-----------------+---------------+----------------+
Příl.4
Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje
tepelné energie
(1) Účinnost dodávky tepelné energie éta d se stanoví jako poměr
tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a
energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ),
vyjádřený v %:
Q x 100 Q x 100
d d
éta = -------- = --------- (%)
d Q r
pal M x Q
pal i
(2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se
stanoví podle druhu teplonosné látky
a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě
M x (i - i )
vd dv dz
Q = ----------------- (GJ)
d 1000
b) tepelná energie dodávaná v páře
M x (i - i )
pd pd k
Q = ---------------- (GJ)
d 1000
c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v
rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)
M x (i - M x i )
pd pd k k
Q = --------------------- (GJ)
d 1000
d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry
je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie
pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu
kde
Mk (t) množství vratného kondenzátu na vstupu do
kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
Mnv (t) množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mpal (t, tis. m3) množství spáleného paliva
Mpd (t, tis. m3) množství páry měřené na výstupu z kotelny,
resp. na výstupu ze zdroje tepelné energie
Mpdi (t) množství páry jednotlivých parametrů na
výstupu z kotelny
Mvd (t) množství oběhové vody měřené na výstupu
z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Qd (GJ) teplo dodané z kotelny, resp. ze zdroje
tepelné energie
Qri (MJ/kg, MJ/m3) výhřevnost paliva
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotli, resp.
v kotelně
idv (kJ/kg) průměrná roční entalpie oběhové vody na
výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné
energie
idz (kJ/kg) průměrná roční entalpie oběhové vody na
vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné
energie
ik (kJ/kg) průměrná roční entalpie vratného kondenzátu
iki (kJ/kg) roční entalpie vratného kondenzátu
jednotlivých parametrů na vstupu do
kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
ipd (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry v místě měření
průtoku
ipdi (kJ/kg) roční entalpie páry jednotlivých parametrů
na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje
tepelné energie
éta d (%) účinnost dodávky tepelné energie z kotelny,
resp. ze zdroje
Příl.5
Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné
energie
Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné
energie éta d může být oproti účinnosti výroby tepelné energie éta v
podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a
horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje
vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich
příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží,
rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních
turbonapaječek.
Příl.6
Stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí
(1) Účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí se stanoví jako
poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách
generátoru Esv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu
Qepal (GJ) za stejnou dobu:
(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním
turbosoustrojí
kde
E
sv
(MWh) výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru
Q
el
(GJ) tepelná energie páry spotřebovaná k výrobě
elektřiny v parním turbosoustrojí
Q
pal
(GJ) energie paliva spotřebovaného v kotlích ke
krytí výroby elektřiny a tepla
Q
e
pal
(GJ) energie paliva spotřebovaného v kotlích
připadajícího na výrobu elektřiny
Q
tep
(GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné
teplo)
S
ev
pal
(GJ/MWh) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu
elektřiny v parním turbosoustrojí
éta
el
(%) účinnost výroby elektřiny v parním
turbosoustrojí
(3) Tepelná energie páry spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním
turbosoustrojí
kde
M
ad
(t) celkové množství páry na vstupu do turbíny
(admisní)
M
oi
(t) množství páry do jednotlivých odběrů
M
vt
(t) množství páry na výstupu z vysokotlakého
dílu turbíny do mezipřehříváku
M
e
(t) množství páry do protitlaku nebo množství
turbinového kondenzátu (podle druhu turbíny)
M
u
(t) množství ucpávkové páry, pokud je její
teplo využíváno (není-li využíváno, člen M
u
x i
u
odpadá)
M
v
(t) množství vody (vstřiku) pro regulaci teploty
páry na výstupu z mezipřehříváku
i
ad
(kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na vstupu
do turbíny (admisní)
i
oi
(kJ/kg) průměrné roční entalpie páry na výstupu
z turbíny do jednotlivých odběrů
i
nt
(kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na vstupu
do nízkotlakého dílu turbíny
i
e
(kJ/kg) průměrná roční entalpie páry vystupující
z turbíny do protitlaku nebo entalpie
kondenzátu (podle druhu turbíny)
i
u
(kJ/kg) průměrná roční entalpie ucpávkové
páry (pokud je využívána)
i
vt
(kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na výstupu
z vysokotlakého dílu turbíny do
mezipřehříváku.
Příl.7
Minimální účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí
éta el
Poznámky:
*
platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
**
platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem
a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené
elektřiny a dodávky užitečného tepla E
sv
(MWh)/Q
tep
(MWh)
rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla);
v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude
minimální účinnost stanovena odborným posudkem
obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.
Příl.8
Stanovení účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a
spalinovým kotlem
(1) Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a
spalinovým kotlem (včetně přitápění) se stanoví jako poměr součtu
fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách
generátoru a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii
paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli, vyjádřený v
%:
(2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě energie v soustrojí s
plynovou turbínou a spalinovým kotlem
kde
o
Esv (MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém
turbosoustrojí při provozu do obchodu (bez
využití odpadního tepla)
s
Esv (MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém
turbosoustrojí při provozu se spalinovým
kotlem
d
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotli pomocí
přitápěcího hořáku
o
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v plynové turbíně
při provozu do obchozu (bez využití tepla)
s
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v plynové turbíně
při provozu s kotlem
Qtep (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné
teplo)
ov
Qv (GJ) tepelná energie dodaná vodě
v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle
(ve vychlazovací smyčce) pro vytápění nebo
jiné účely, nikoliv pro napájení
spalinového kotle
et
Spal (GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu
energie (elektřiny a tepla) vztažená na
výrobu elektřiny na svorkách generátoru
a na dodávku tepelné energie ze zdroje
éta et (%) účinnost výroby energie (elektřiny
a tepelné energie) v soustrojí s plynovou
turbínou a spalinovým kotlem
Příl.9
Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou
turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu éta et
Poznámka:
*
platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou
užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného
tepla E
sv
(MWh)/Q
tep
(MWh) rovným nebo větším než 4,4
(elektrárny s dodávkou tepla).
Příl.10
Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu
(1) Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr
součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů
a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva
spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v
palivovém kotli, je-li instalován), vyjádřený v %:
(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie v paroplynovém
cyklu
kde
E
sv
(MWh) elektřina vyrobená v parním turbosoustrojí
E
o
sv
(MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém
turbosoustrojí při provozu do obchozu (bez
využití odpadního tepla)
E
s
sv
(MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém
turbosoustrojí při provozu se spalinovým
kotlem
Q
d
pal
GJ) energie paliva spáleného v kotli pomocí
přitápěcího hořáku
Q
k
pal
(GJ) energie paliva spáleného v palivovém kotli,
který dodává další páru do parního
turbosoustrojí, pokud je ve výrobně
instalován
Q
o
pal
(GJ) energie paliva spáleného v plynovém
turbosoustrojí při provozu do obchozu
Q
s
pal
(GJ) energie paliva spáleného v plynové turbíně
při provozu s kotlem
Q
tep
(GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné
teplo)
Q
ov
v
(GJ) tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním
ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací
smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv
pro napájení spalinového kotle
S
et
pal
(GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu vztažená na
výrobu elektřiny na svorkách všech
generátorů a na dodávku tepelné energie ze
zdroje
éta
et
(%) účinnost výroby energie v paroplynovém
cyklu vztažená na výrobu elektřiny na
svorkách všech generátorů a na dodávku
tepelné energie ze zdroje.
Příl.11
Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým
motorem
(1) Účinnost výroby energie v soustrojí s pístovým motorem éta kj se
stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie
měřené na svorkách generátoru Ekj (MWh) a tepelné energie dodané z
kogenerační jednotky Qkj (GJ) k energii paliva spáleného v této
jednotce Qkjpal (GJ), vyjádřený v %:
(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v
kogenerační jednotce
kde
Ekj (MWh) elektřina vyrobená v kogenerační jednotce,
měřená na svorkách generátoru
Qkj (GJ) tepelná energie vyrobená v kogenerační
jednotce
kj
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kogenerační
jednotce
ev
Spal (GJ/MWh) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu
elektřiny v kogenerační jednotce
éta kj (%) účinnost výroby energie (elektrické
a tepelné) v kogenerační jednotce
Příl.12
Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními
jednotkami
(1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jednu nebo více
kogeneračních jednotek a jeden nebo více kotlů, obvykle teplovodních,
se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené
elektrické energie měřené na svorkách generátorů a tepelné energie
dodané z kogeneračních jednotek a z kotlů k celkové energii paliva
spáleného v kogeneračních jednotkách a v kotlích, vyjádřených v %:
(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektrické a
tepelné) ve výrobně
kde
Ekj (MWh) elektřina vyrobená v kogenerační jednotce,
měřená na svorkách generátoru
kj
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kogenerační
jednotce
ko
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotlích
Qvyt (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny
(z kogeneračních jednotek a kotlů)
et
Spal (GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu
energie ve výrobně
éta et (%) účinnost výroby energie (elektrické
a tepelné) ve výrobně
Příl.13
Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým
motorem éta kj a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s
kogeneračními jednotkami a kotli éta et
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|Jmenovitý |teplota vody |účinnost výroby |měrná spotřeba |účinnost výroby |
|elektr. výkon|na výstupu |energie v kogen.|energie v palivu |energie (tep.+el.)|
|kogenerační |z kogenerační|jednotce |na výrobu elektř.|v kotelně |
|jednotky |jednotky | | ev | * |
| | | éta kj | Spal | éta et |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
| KW | st. C | % | GJ/MWh | % |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|do 100 |do 90 | 75 | 4,8 |75 + 9xK/(1+K) |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|nad 100 |do 90 | 80 | 4,5 |80 + 5xK/(1+K) |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|nad 100 | 91 - 100 | 75 | 4,8 |75 + 10xK/(1+K) |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|nad 100 |101 - 110 | 69 | 5,22 |69 + 16xK/(1+K) |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|nad 100 |111 - 120 | 64 | 5,62 |64 + 21xK/(1+K) |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|nad 100 |121 - 130 | 59 | 6,1 |59 + 26xK/(1+K) |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
|nad 100 |nad 130 | 54 | 6,67 |54 + 31xK/(1+K) |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+
ko
Q
pal
* K = -------
kj
Q
pal
kde
kj
Q (GJ) energie paliva spáleného v kogenerační jednotce
pal
ko
Q (GJ) energie paliva spáleného v kotlích
pal
Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce s pístovým
motorem pro špičkový provoz
Účinnost výroby elektřiny éta kj při špičkovém provozu bez využití
tepelné energie se stanoví stejně jako v příloze č. 11 s tím, že
veličina Qkj má nulovou hodnotu.
+--------------------+------------------+------------------------+
|jmenovitý elektrický|účinnost výroby |měrná spotř. energie |
|výkon kogenerační |elektrické energie|v palivu na výr. elektř.|
|jednotky | | ev |
| | éta kj | S |
| | | pal |
+--------------------+------------------+------------------------+
| kW | % | GJ/MWh |
+--------------------+------------------+------------------------+
| do 30 | 26 | 13,85 |
+--------------------+------------------+------------------------+
| 31 - 100 | 30 | 12,0 |
+--------------------+------------------+------------------------+
| nad 100 | 32 | 11,25 |
+--------------------+------------------+------------------------+
Příl.14
Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) éta pc v
palivovém článku
(1) Účinnost výroby energie v palivovém článku éta pc se stanoví jako
poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách
palivového článku Epc (MWh) a tepelné energie dodané z palivového
článku Qpc (GJ) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této
jednotce, vyjádřený v %:
(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v
palivovém článku
kde
Epc (MWh) elektřina vyrobená v palivovém článku,
měřená na jeho svorkách
Qpc (GJ) tepelná energie vyrobená v palivovém článku
pc
Qpal (GJ) energie paliva (nosiče energie spáleného
v palivovém článku
ev
Spal (GJ/MWh) energie paliva (nosiče energie)
spotřebovaného v palivovém článku
éta pc (%) účinnost výroby elektřiny v palivovém
článku
Příl.15
Stanovení účinnosti výroby energie éta et ve výrobně (kotelně) s
palivovými články a kotli
(1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jeden nebo více
palivových článků a jeden nebo více kotlů (obvykle teplovodních) se
stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické
energie měřené na svorkách palivových článků a tepelné energie dodané z
palivových článků a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v
palivových článcích a v kotlích, vyjádřených v %:
(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a
tepelné energie) ve výrobně
kde
Epc (MW) elektřina vyrobená v palivovém článku,
měřená na jeho svorkách
ko
Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotlích
pc
Qpal (GJ) energie paliva (nosiče) energie) spáleného
v palivových článcích
Qvyt (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny
(z palivových článků a z kotlů)
et
Spal (GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu
energie (elektřiny a tepelné energie) ve
výrobně (v palivových článcích a v kotlích)
éta et (%) účinnost výroby energie (elektrické
a tepelné) ve výrobně
1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 93 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon).
