Nařízení č. 291/2015 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
| uveřejněno v: | č. 120/2015 Sbírky zákonů na straně 3690 |
| schváleno: | 05.10.2015 |
| účinnost od: | 18.11.2015 |
| [Textová verze] [PDF verze (1102 kB)] |
291/2015 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 5. října 2015
o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb.,
zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 151/2011 Sb.
a zákona č. 223/2013 Sb., (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“)
k provedení § 35 odst. 2 a § 36 zákona o ochraně veřejného zdraví,
podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních
vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění
zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 189/2008 Sb., k provedení § 6 odst.
2 a § 7 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje
a) nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření (dále jen „nejvyšší
přípustné hodnoty“) ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz pro
zaměstnance a fyzické osoby v komunálním prostředí, způsob jeho
zjišťování, hodnocení expozice, minimální rozsah informací o ochraně
zdraví při práci a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví
zaměstnance,
b) podmínky technické dokumentace laserů, zabezpečení jejich
provozování a chodu,
c) označení míst, ve kterých nelze vyloučit expozici zaměstnance a
fyzické osoby v komunálním prostředí překračující nejvyšší přípustné
hodnoty ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz, výstrahou.
§ 2
Výjimky z předmětu úpravy
(1) Toto nařízení se nevztahuje na pacienty, kteří jsou při poskytování
zdravotní služby exponováni neionizujícímu záření ve frekvenční oblasti
od 0 Hz do 1,7.1015 Hz.
(2) Toto nařízení se nevztahuje na spotřebitele, kteří jsou vědomě a
dobrovolně exponováni neionizujícímu záření překračujícímu nejvyšší
přípustné hodnoty ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz při
používání speciálních přístrojů k péči o tělo.
(3) Toto nařízení se nevztahuje na riziko spojené s dlouhodobým
tepelným stresem organizmu spojeným s expozicí nekoherentnímu
infračervenému záření ve frekvenční oblasti od 3.1011 Hz do 1014 Hz a
na riziko spojené s dotykem vodičů pod napětím, které převyšuje
bezpečné dotykové napětí.
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) neionizujícím zářením statická elektrická a magnetická a časově
proměnná elektrická, magnetická a elektromagnetická pole a
elektromagnetická záření z umělých zdrojů s frekvencemi od 0 Hz do
1,7.1015 Hz,
b) optickým zářením elektromagnetické záření z umělých zdrojů ve
frekvenční oblasti od 3.1011 Hz do 1,7.1015 Hz odpovídající vlnovým
délkám od 180 nm do 1 mm,
c) koherentním zářením optické záření, které vzniká stimulovanou emisí,
kde je jednoznačně definována jeho fáze a frekvence; záření vysílané
laserem je záření koherentní,
d) nekoherentním zářením optické záření, které vzniká samovolnou emisí
záření,
e) laserem jakékoliv zařízení, které může být upraveno k vytváření nebo
zesilování elektromagnetického záření v rozsahu vlnových délek
optického záření procesem kontrolované stimulované emise,
f) nejvyššími přípustnými hodnotami mezní hodnoty, které vycházejí
přímo z prokázaných účinků na zdraví a z údajů o jejich biologickém
působení a jejichž nepřekročení zaručuje, že zaměstnanci a fyzické
osoby v komunálním prostředí, exponované neionizujícímu záření, jsou
chráněny proti všem jeho známým přímým biofyzikálním a nepřímým
účinkům,
g) referenčními hodnotami velikosti přímo měřitelných parametrů
neionizujícího záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 3.1011 Hz,
kterými jsou intenzita elektrického pole, magnetická indukce, hustota
zářivého toku a kontaktní proud, které slouží k jednoduššímu
prokazování nepřekročení nejvyšších přípustných hodnot.
§ 4
Způsob zjišťování expozice
(1) Zjišťování expozice neionizujícímu záření se provádí výpočtem nebo
měřením modifikované intenzity elektrického pole indukovaného v těle
exponované osoby, měrného absorbovaného výkonu v těle exponované osoby,
hustoty zářivého toku a spektrální záře, intenzity elektrického pole,
magnetické indukce nebo kontaktního proudu.
(2) Nepřekročení referenční hodnoty zaručuje, že nejsou překročeny
nejvyšší přípustné hodnoty. V případě, že z porovnání vypočtených nebo
měřených hodnot příslušných veličin vyplyne, že referenční hodnoty jsou
překračovány, musí být výpočtem nebo měřením prokázáno, že nedojde k
překračování nejvyšších přípustných hodnot.
(3) Při srovnání expozice zaměstnance a fyzické osoby v komunálním
prostředí s nejvyššími přípustnými hodnotami nebo s referenčními
hodnotami se nejistota způsobená nepřesností výpočtu, přibližností
teoretického modelu nebo nepřesností měření použitým přístrojem a
podmínkami měření započte tak, že je-li
a) střední relativní chyba výpočtu nebo měření příslušné veličiny menší
než 1 dB nebo 12,5 % u intenzit polí a 25 % u výkonových veličin,
pokládá se nejvyšší přípustná hodnota nebo referenční hodnota za
nepřekročenou, je-li vypočtená nebo naměřená hodnota rovna nejvyšší
přípustné hodnotě nebo referenční hodnotě, nebo je-li nižší,
b) střední relativní chyba zjišťované veličiny větší než 1 dB, pokládá
se nejvyšší přípustná hodnota nebo referenční hodnota za nepřekročenou,
je-li vypočtená nebo měřená hodnota příslušné veličiny nižší, než její
nejvyšší přípustná hodnota nebo referenční hodnota snížená o tolik
decibelů, o kolik decibelů přesahuje střední relativní chyba 1 dB.
(4) Nejvyšší přípustné hodnoty a referenční hodnoty jsou upraveny v
přílohách č. 1 až 3 k tomuto nařízení.
§ 5
Hodnocení expozice
(1) Při hodnocení expozice zaměstnance a fyzické osoby v komunálním
prostředí neionizujícímu záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do
1,7.1015 Hz se mimo nejvyšších přípustných hodnot a referenčních hodnot
zohledňují dále zejména
a) přímé biofyzikální účinky,
b) intenzita záření, frekvenční spektrum, trvání a typ expozice,
c) expozice polím a zářením s různými kmitočty a expozice více zdrojům
neionizujícího záření,
d) informace poskytnuté výrobcem zařízení produkujícího neionizující
záření, včetně zařazení laserů do třídy v rozsahu požadavků příslušné
technické normy, a
e) nepřímé biofyzikální účinky, jakými jsou
1. rušení elektronických přístrojů a zařízení, včetně kardiostimulátorů
a jiných elektronických zdravotnických prostředků,
2. rizika spojená s vymrštěním feromagnetických předmětů působením
statického magnetického pole s magnetickou indukcí vyšší než 3 mT,
3. nebezpečí zážehu elektricky ovládaných detonátorů,
4. požáry a exploze v důsledku zapálení hořlavých materiálů optickým
zářením, jiskrami způsobenými kontaktními proudy nebo jiskrovými
výboji,
5. rizika spojená s interakcí mezi optickým zářením a chemickými
látkami s fotosenzibilizujícími účinky, nebo
6. rizika spojená s dočasným oslněním optickým zářením.
(2) Při hodnocení expozice zaměstnance neionizujícímu záření se dále
zohledňují
a) všechny účinky na zdraví a bezpečnost specificky ohrožených
zaměstnanců, zejména zaměstnanců s implantovanými elektronickými
zdravotnickými prostředky a těhotných zaměstnankyň, a
b) informace získané poskytovatelem pracovnělékařských služeb při
pravidelném dohledu na pracovištích zaměřeném na zjišťování a hodnocení
rizikových faktorů.
§ 6
Minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance při práci s
neionizujícím zářením
(1) Pokud z hodnocení expozice vyplývá, že zaměstnanec je nebo může být
exponován neionizujícímu záření překračujícímu nejvyšší přípustné
hodnoty, je nutné přijmout k ochraně jeho zdraví alespoň jedno z
následujících opatření:
a) zajistit organizaci práce, pracovní postup a uspořádání pracoviště
tak, aby bylo dosaženo snížení expozice zaměstnance elektromagnetickému
poli pod nejvyšší přípustné hodnoty,
b) zajistit osobní ochranné pracovní prostředky, pokud jsou pro daný
druh neionizujícího záření dostupné, které sníží expozici
elektromagnetickému poli pod nejvyšší přípustné hodnoty.
(2) Lasery třídy 3B a 4 se vybavují signalizací chodu, a to světelnou
nebo akustickou. Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v
činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla
musí být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle.
(3) Lasery zařazené do třídy 3B a 4 se zabezpečí proti uvedení do chodu
nepovolanou fyzickou osobou. Prostory určené pro jejich provozování se
označí bezpečnostními značkami pro laserové záření a zákazem vstupu
nepovolaných fyzických osob. Z dráhy paprsku se odstraní všechny
předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovanému zrcadlovému odrazu
paprsku a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu.
Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby nezasáhl sklo v oknech,
zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové
délky. U impulsních laserů se zajistí, aby byla, při vypnutí přívodu
elektrické energie, akumulovaná energie vybita do zátěže.
§ 7
Minimální rozsah informací poskytnutých zaměstnanci k ochraně zdraví
při práci
Zaměstnavatel před započetím prací spojených s expozicí neionizujícímu
záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz poskytne
zaměstnanci informace o
a) nejvyšších přípustných hodnotách, způsobu jejich zjišťování a o
možných rizicích, která vyplývají z jejich překročení,
b) přímých i nepřímých účincích na zdraví,
c) způsobu, jak rozpoznat zdraví škodlivé účinky a jak je ohlašovat,
d) přijatých pracovních postupech,
e) opatřeních přijatých k ochraně zdraví při práci a
f) o správném používání osobních ochranných pracovních prostředků.
§ 8
Obsah technické dokumentace o údajích nezbytných pro ochranu zdraví při
zacházení s lasery
Ke každému laseru musí být připojena technická dokumentace, v níž jsou
obsaženy tyto údaje:
a) vlnová délka laserového záření a druh laserového aktivního
prostředí; jde-li o lasery vyzařující záření o větším počtu vlnových
délek, udávají se všechny vyzařované vlnové délky,
b) režim generování laserového záření; udává se, zda jde o spojitý,
impulsní nebo impulsní s vysokou opakovací frekvencí,
c) průměr svazku záření na výstupu laseru a jeho rozbíhavost; u
sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr,
d) u laserů generujících záření
1. ve spojitém režimu největší zářivý tok,
2. v impulsním režimu zářivá energie v jednom impulsu, nejdelší a
nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší opakovací
frekvence impulsů, nebo
3. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako v bodu 2
a dále největší střední zářivý tok vystupujícího záření,
e) zařazení laseru do třídy v rozsahu požadavků příslušné české
technické normy,
f) návod k obsluze, návod k údržbě, a je-li to zapotřebí, důležitá
upozornění, jako je zákaz snímání krytu u laserů opatřených krytem nebo
upozornění na nebezpečí vyplývající z pozorování paprsku optickými
pomůckami,
g) výrobní číslo laseru a rok jeho výroby, obchodní firma nebo název a
sídlo výrobce, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména,
příjmení nebo obchodní firma a místo podnikání výrobce, jde-li o
fyzickou osobu,
h) údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při chodu laseru,
které by mohly nepříznivě ovlivnit pracovní podmínky nebo zdraví, a
i) v případě laserů zařazených do třídy 4 návod ke správné montáži a
instalaci, včetně stavebních a prostorových požadavků.
§ 9
Bezpečnostní značky
(1) Lasery zařazené do třídy 2 a vyšší se opatří bezpečnostní
značkou^2) a výstražným textem v českém jazyce^2) odpovídajícím
příslušné třídě laseru.
(2) Místa, ve kterých mohou být překročeny nejvyšší přípustné hodnoty
ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 1,7.1015 Hz, musí být označena
bezpečnostními značkami podle jiného právního předpisu^2) a zákazem
vstupu nepovolaných fyzických osob.
(3) Místa, ve kterých jsou překročeny referenční hodnoty magnetické
indukce platné pro fyzické osoby v komunálním prostředí ve frekvenční
oblasti od 0 Hz do 300 Hz, musí být označena bezpečnostní značkou
upozorňující fyzické osoby používající kardiostimulátor na možné
riziko.
§ 10
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím
zářením.
2. Nařízení vlády č. 106/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
§ 11
Technický předpis
Toto nařízení vlády bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při
poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů
pro služby informační společnosti, v platném znění.
§ 12
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zdravotnictví:
MUDr. Němeček, MBA, v. r.
Příloha 1
Nejvyšší přípustné hodnoty a referenční hodnoty ve frekvenčním pásmu od
0 Hz do 300 GHz
1. Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené elektrickou
stimulací tkáně polem ve frekvenčním pásmu od 0 Hz do 10 MHz je dána
modifikovanou intenzitou elektrického pole Emod(t) indukovaného v
tkáni, což je intenzita elektrického pole indukovaného v tkáni
modifikovaná lineárním filtrem s frekvenční charakteristikou G(f). Pro
nepřekročení nejvyšší přípustné hodnoty nesmí v žádném časovém okamžiku
velikost modifikované intenzity elektrického pole Emod(t) překročit
hodnotu 1 V m-1 pro zaměstnance a 0,2 V m-1 pro fyzické osoby v
komunálním prostředí.
1.1 Při výpočtu intenzity elektrického pole indukovaného v tkáni se
provádí prostorové středování přes oblast tvaru krychle o rozměrech 2 ×
2 × 2 mm3.
1.2 Filtr určující modifikovanou intenzitu elektrického pole Emod je
definován takto:
a) Pro expozici celého těla s výjimkou hlavy má frekvenční
charakteristika filtru tvar
b) Pro expozici hlavy má frekvenční charakteristika filtru tvar
2. Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené elektrickým a
magnetickým polem s frekvencí nižší než 1 Hz je definována takto:
a) Nejvyšší přípustná hodnota pro expozici elektrickému poli je dána
špičkovou hodnotou intenzity elektrického pole odmocnina 2 x 20 000 V
m-1 pro zaměstnance a odmocnina 2 x 5 000 V m-1 pro fyzické osoby v
komunálním prostředí. Tato nejvyšší přípustná hodnota poskytuje
fyzickým osobám v komunálním prostředí ochranu proti rizikům spojeným s
jiskrovými výboji, obecně však tuto ochranu neposkytuje zaměstnancům. U
zaměstnanců je riziko způsobené jiskrovými výboji nutné minimalizovat
pomocí technických opatření nebo školením.
b) Nejvyšší přípustná hodnota pro expozici hlavy nebo hrudi
magnetickému poli je dána špičkovou hodnotou magnetické indukce 2 T pro
zaměstnance a 0,4 T pro fyzické osoby v komunálním prostředí. Tato
nejvyšší přípustná hodnota poskytuje ochranu proti rizikům spojeným s
pohybem ve statickém magnetickém poli. V případech proškolených
zaměstnanců, u nichž je možné kontrolovat rychlost a způsob pohybu, je
možné připustit expozici magnetickému poli se špičkovou hodnotou
magnetické indukce 8 T.
c) Nejvyšší přípustná hodnota pro expozici končetin magnetickému poli
je dána špičkovou hodnotou magnetické indukce 8 T pro zaměstnance. Pro
fyzické osoby se písmeno c) nepoužívá.
V případech uvedených v písmenech a) až c) se polem vždy rozumí pole
bez přítomnosti exponované osoby.
3. Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené zvýšením teploty
tkáně ve frekvenčním pásmu od 100 kHz do 6 GHz je definována takto:
a) Nejvyšší přípustná hodnota pro celotělovou expozici je dána časově
střední hodnotou měrného absorbovaného výkonu (SAR) 0,4 W kg-1 pro
zaměstnance a 0,08 W kg-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí.
b) Nejvyšší přípustná hodnota pro lokální expozici je dána časově
střední hodnotou měrného absorbovaného výkonu 10 W kg-1 pro zaměstnance
a 2 W kg-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí.
c) Nejvyšší přípustná hodnota pro lokální expozici končetin je dána
časově střední hodnotou měrného absorbovaného výkonu 20 W kg-1 pro
zaměstnance a 4 W kg-1 pro fyzické osoby v komunálním prostředí.
d) Nejvyšší přípustná hodnota pro expozici hlavy impulsnímu
elektromagnetickému poli ve frekvenčním pásmu od 0,3 GHz do 6 GHz s
pulzy o délce kratší než 30 µs je dána měrnou absorbovanou energií 0,01
J kg-1 pro zaměstnance a 0,002 J kg-1 pro fyzické osoby v komunálním
prostředí. Tato nejvyšší přípustná hodnota slouží k vyloučení
akustických efektů způsobených tepelnou roztažností tkáně.
V případech uvedených v písmenech a) až d) jsou časově střední hodnoty
určovány jako průměry přes každý šestiminutový interval. Při výpočtu
lokální expozice se provádí průměrovaní přes oblast tvaru krychle s
téměř homogenními elektrickými vlastnostmi o hmotnosti 10 g.
4. Nejvyšší přípustná hodnota pro účinky způsobené zvýšením teploty
tkáně ve frekvenčním pásmu od 6 GHz do 300 GHz je definována časově
střední hodnotou hustoty zářivého toku 50 W . m-2 pro zaměstnance a 10
W . m-2 pro fyzické osoby v komunálním prostředí. Při hodnocení
expozice se provádí plošné průměrování přes každých 20 cm2 exponované
části těla, přičemž maximum hustoty zářivého toku průměrované přes
každých 1 cm2 exponovaného povrchu nesmí překročit 1000 W . m-2 pro
zaměstnance a 200 W . m-2 pro fyzické osoby v komunálním prostředí.
Časové středování se provádí přes každý šestiminutový interval expozice
pro frekvence od 6 GHz do 10 GHz a přes každý interval expozice o délce
T = 1,92 . 1011 / f1.05, kde T je v minutách a f je v hertzech, pro
frekvence od 10 GHz do 300 GHz.
5. Referenční hodnoty jsou zavedeny pro intenzitu elektrického pole E,
magnetickou indukci B, hustotu zářivého toku S a kontaktní proud Ic, s
cílem zjednodušit posouzení expoziční situace. Referenční hodnoty jsou
definovány pomocí veličin EnLimit, BnLimit, SnLimit, Ic,nLimit,
uvedených v tabulkách 1 až 4 této přílohy. Pro nepřekročení referenční
hodnoty je třeba splnit následující kritéria při Hlim = 1 pro
zaměstnance a Hlim = 0,2 pro fyzické osoby v komunálním prostředí:
a) Kritérium pro elektrickou stimulaci tkáně
b) Kritérium pro zvýšení teploty tkáně
Pro zamezení akustických efektů způsobených tepelnou roztažností tkáně
nesmí špičková hodnota hustoty zářivého toku dopadajícího na hlavu
exponované osoby překročit tisícinásobek Slimit pro rozsah frekvencí od
0,3 GHz do 6 GHz.
5.1 Jsou-li v kritériích uvedených v bodě 5 písm. a) nebo b) uváděny
veličiny pole ( En, Bn, Sn ), vždy se jedná o prostorová maxima
efektivní hodnoty jednotlivých frekvenčních složek pole v objemu
vymezeném exponovanou osobou avšak bez její přítomnosti. Pro kritérium
uvedené v bodě 5 písm. b) dále platí, že se efektivní hodnoty
frekvenčních složek pole středují přes každý šestiminutový interval pro
frekvence od 100 kHz do 10 GHz a přes každý interval o délce T = 1,92
1011 / f1.05, kde T je v minutách a f je v hertzech pro frekvenční
rozsah od 10 GHz do 300 GHz.
Tabulka 4. 1 Frekvenční průběh veličiny Elimit (efektivní hodnoty)
Příloha 2
Nejvyšší přípustné hodnoty ultrafialového, viditelného a infračerveného
záření nekoherentních (nelaserových) technologických zdrojů
1. Rozsah vlnových délek a vymezení typů optického záření
1.1 Ultrafialové (UV) záření je pro účely tohoto nařízení definováno
jako optické záření v rozsahu vlnových délek od 180 nm do 400 nm.
1.1.1 UVC záření je definováno jako optické záření v rozsahu vlnových
délek od 180 nm do 280 nm.
1.1.2 UVB záření je definováno jako optické záření v rozsahu vlnových
délek od 280 nm do 315 nm.
1.1.3 UVA záření je definováno jako optické záření v rozsahu vlnových
délek od 315 nm do 400 nm.
1.2 Viditelné záření je optické záření v rozsahu vlnových délek od 400
nm do 780 nm.
1.3 Infračervené (IR) záření je definováno jako optické záření v
rozsahu vlnových délek od 780 nm do 1 mm.
1.3.1 IRA záření je definováno jako optické záření v rozsahu vlnových
délek od 780 nm do 1400 nm.
1.3.2 IRB záření je definováno jako optické záření v rozsahu vlnových
délek od 1400 nm do 3000 nm.
1.3.3 IRC záření je definováno jako optické záření v rozsahu vlnových
délek od 3000 nm do 1 mm.
2. Definice použitých veličin
2.1 Základními radiometrickými veličinami, pomocí nichž jsou stanoveny
nejvyšší přípustné hodnoty, jsou:
2.1.1 Elambda (lambda,t)- spektrální hustota zářivého toku - zářivý tok
na jednotku plochy kolmou na směr šíření a na jeden nanometr vlnové
délky (W . m-2 . nm-1).
2.1.2 Llambda (lambda,t) - spektrální zář - zářivý tok na jednotku
plochy kolmou na směr šíření, na jednotkový prostorový úhel ve směru
šíření a na jeden nanometr vlnové délky (W . m-2 . sr-1 . nm-1).
2.2 Biofyzikální účinky nekoherentního optického záření jsou silně
závislé na vlnové délce optického záření. Závislost je zohledněna
pomocí spektrálních váhových koeficientů:
2.2.1 S(lambda) - spektrální váhový koeficient zohledňující závislost
účinků ultrafialového záření na oči a kůži na vlnové délce
(bezrozměrný).
2.2.2 R(lambda) - spektrální váhový koeficient zohledňující závislost
tepelného poškození oka způsobeného infračerveným nebo viditelným
zářením na vlnové délce (bezrozměrný).
2.2.3 B(lambda) - spektrální váhový koeficient zohledňující závislost
fotochemického poškození oka způsobeného modrým světlem na vlnové délce
(bezrozměrný).
2.3 Nejvyšší přípustné hodnoty jsou specifikovány v tabulce č. 1 této
přílohy a jsou stanoveny integrály spektrálních veličin přes příslušný
rozsah vlnových délek váhovaných spektrálními váhovými koeficienty:
Tabulka č. 1 Nejvyšší přípustné hodnoty nekoherentního optického záření
Poznámka č. 1: Rozsah vlnových délek od 300 nm do 700 nm zahrnuje část
UVB, celé UVA a většinu viditelného záření. Související rizika se však
běžně označují jako rizika "modrého světla". Přesně vyjádřeno, modré
světlo zahrnuje pouze rozsah vlnových délek přibližně od 400 nm do 490
nm.
Poznámka č. 2: V případě pevné fixace velmi malých zdrojů se zorným
úhlem < 11 mrad může být LB(t) převedeno na EB(t). To běžně platí pouze
pro oftalmologické přístroje nebo stabilizované oko během narkózy.
Maximální doba "upřeného pohledu" na zdroj se vypočte podle vzorce:
tmax = 100 / EB, kde EB je vyjádřeno ve W . m-2. Tato hodnota
nepřesáhne díky očním pohybům při běžném vidění 100 s.
Poznámka č. 3: I v případě, že má záření složku v oblasti IRC, postačí
provést hodnocení nejvyšších přípustných hodnot pro oblasti IRA a IRB.
Poznámka č. 4: Pro delší doby expozice se předpokládá, že exponovaná
osoba je chráněna přirozenou averzí k vysoké teplotě a vyhne se
nadlimitní expozici dříve, než by došlo k popálení pokožky.
Poznámka č. 5: Veličina alfa je zorný úhel, pod nímž je okem viděn
zdroj optického záření, vyjádřený v radiánech (rad).
Tabulka č. 2 Spektrální váhový koeficient S(lambda)
Tabulka č. 3 Spektrální váhový koeficient B(lambda), R(lambda)
Příloha 3
Nejvyšší přípustné hodnoty záření laseru
1. Vysvětlení pojmů a veličin
1.1 Spojitý režim generování laserového záření - režim generování
laserového záření, při kterém laser vyzařuje nepřetržitě po dobu delší
než 0,25 s.
1.2 Impulzní režim generování laserového záření - režim generování
laserového záření, při kterém je zářivá energie laseru vyzařována ve
formě impulzů ne delších než 0,25 s a s opakovací frekvencí rovnou nebo
nižší než 1 Hz. Laser pracující v tomto režimu je označován jako
impulzní laser.
1.3 Průměr svazku laserového záření - vzdálenost mezi protilehlými body
svazku, v nichž je hustota zářivé energie (případně hustota zářivého
toku) rovna 1/e-2 (e značí Eulerovo číslo) násobku maximální hustoty
zářivé energie (případně hustoty zářivého toku) výstupního svazku
laseru.
1.4 Rozbíhavost (divergence) svazku laserového záření - celý úhel
rozbíhavosti svazku měřený mezi protilehlými přímkami procházejícími
stejnolehlými body svazku, v nichž hustota zářivého toku je 1/e-2
násobkem maximální hodnoty hustoty zářivého toku v tomtéž průřezu.
Udává se v radiánech.
1.5 Délka impulzu laserového záření - doba, po kterou zářivý tok
laserového výstupního svazku přesahuje hodnotu odpovídající 0,5 násobku
hodnoty maximální.
1.6 Hustota zářivého toku laserového záření E(t) - výkon laserového
záření procházející limitním otvorem dělený obsahem plochy limitního
otvoru (W . m-2).
1.7 Expozice laserovému záření H - časový integrál hustoty zářivého
toku laserového záření (J . m-2).
1.8 Opakovací frekvence impulzů - počet impulzů laserového záření za
jednotku času.
1.9 Difúzní odraz - změna prostorové distribuce svazku záření při
dopadu na nerovný povrch nebo při průchodu opticky nehomogenním
prostředím.
1.10 Limitní otvor - kruhový průřez, na kterém se pro účely hodnocení
rizika laserového záření měří zářivá energie (zářivý tok) pro stanovení
hustoty zářivé energie nebo hustoty zářivého toku. Průměry limitního
otvoru pro expozici oka pro různé vlnové délky a doby expozice jsou v
tabulce č. 1 této přílohy. Pro expozici kůže má limitní otvor průměr
3,5 mm.
1.11 Úhlové rozpětí zdroje alfa - zorný úhel, pod nímž je okem viděn
zdroj optického záření, vyjádřený v miliradiánech (mrad).
1.12 Minimální úhlové rozpětí zdroje alfamin - úhlové rozpětí zdroje o
velikosti 1,5 mrad definující plošný a bodový zdroj. Pro hodnoty
zorného úhlu větší než alfamin je laserový zdroj považován za zdroj
plošný, pro menší hodnoty zorného úhlu je laserový zdroj považován za
bodový a nejvyšší přípustné hodnoty jsou nezávislé na jeho velikosti.
1.13 Maximální úhlové rozpětí zdroje alfamax - úhlové rozpětí zdroje o
velikosti 100 mrad. Pro zorný úhel větší než alfamax jsou nejvyšší
přípustné hodnoty nezávislé na velikosti zdroje.
1.14 Zorný úhel měřicího zařízení gama - úhel vyjádřený v miliradiánech
(mrad) pod nímž dopadá optické záření na detektor. Hodnoty gama pro
alfa > gama jsou pro různé doby expozice uvedeny v tabulce č. 2 této
přílohy. Pokud je alfa ≤ gama, je pro gama možné použít libovolnou
hodnotu větší než alfa.
1.15 Korekční faktor C - bezrozměrná veličina používaná ke korekci
expozice s ohledem na vlnovou délku a úhlové rozpětí zdroje. Korekční
faktory jsou uvedeny v tabulkách č. 3 až 6 této přílohy.
1.16 Kritická doba T - čas v sekundách závislý na vlnové délce a
úhlovém rozpětí zdroje používaný k hodnocení expozice. Kritické doby
jsou uvedeny v tabulkách č. 7 a 8 této přílohy.
Tabulka č. 1 Průměr limitního otvoru při přímém působení laserového
záření na rohovku oka pro různé vlnové délky a expozice
-------------------------------------------------------------------------
Vlnová délka lambda Doba expozice t [s]
-------------------------------------------------------------------------
[nm] < 0,3 0,3 - 10 >10
-------------------------------------------------------------------------
180 - 400 1 [mm] 1,5 . t0,375 [mm] 3,5 [mm]
-------------------------------------------------------------------------
400 - 1 400 7 [mm]
-------------------------------------------------------------------------
1 400 - 105 1 [mm] 1,5 . t0,375 [mm] 3,5 [mm]
-------------------------------------------------------------------------
105 - 106 11 [mm]
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2 Zorný úhel měřicího zařízení pro různé doby expozice
-------------------------------------------------------------------------
Doba expozice t [s] Hodnota úhlu gama [mrad]
-------------------------------------------------------------------------
t ≤ 100 11
-------------------------------------------------------------------------
100 < t < 104 1,1 . t 0, 5
-------------------------------------------------------------------------
t > 104 110
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3 Koeficient CA pro různé vlnové délky
-------------------------------------------------------------------------
Vlnová délka lambda [nm] Hodnota koeficientu CA [-]
-------------------------------------------------------------------------
400 - 700 1,0
-------------------------------------------------------------------------
700 - 1 050 100,002(lambda - 700)
-------------------------------------------------------------------------
1 050 - 1 400 5,0
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4 Koeficient CB pro různé vlnové délky
-------------------------------------------------------------------------
Vlnová délka lambda [nm] Hodnota koeficientu CB [-]
-------------------------------------------------------------------------
400 - 450 1,0
-------------------------------------------------------------------------
450 - 700 100,02(lambda - 450)
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5 Koeficient CC pro různé vlnové délky
-------------------------------------------------------------------------
Vlnová délka lambda [nm] Hodnota koeficientu CC [-]
-------------------------------------------------------------------------
700 - 1 150 1,0
-------------------------------------------------------------------------
1 150 - 1 200 100,018(lambda - 1150)
-------------------------------------------------------------------------
1 200 - 1 400 8,0
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 6 Koeficient CE pro různá úhlová rozpětí zdroje
-------------------------------------------------------------------------
Úhlové rozpětí zdroje alfa [mrad] Hodnota koeficientu CE [-]
-------------------------------------------------------------------------
alfa < alfamin 1,0
-------------------------------------------------------------------------
alfamin < alfa < alfamax alfa / alfamin
-------------------------------------------------------------------------
alfa > alfamax alfa2 / (alfamin . alfamax)
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 7 Kritická doba T1 pro různé vlnové délky
-------------------------------------------------------------------------
Vlnová délka lambda [nm] Hodnota kritické doby T1 [s]
-------------------------------------------------------------------------
400 - 450 10
-------------------------------------------------------------------------
450 - 500 10 . [10 0,02 (lambda - 450)]
-------------------------------------------------------------------------
500 - 600 100
-------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 8 Kritická doba T2 pro různá úhlová rozpětí zdroje
-------------------------------------------------------------------------
Úhlové rozpětí zdroje alfa [mrad] Hodnota kritické doby T2 [s]
-------------------------------------------------------------------------
alfa < alfamin 10
-------------------------------------------------------------------------
alfamin < alfa < alfamax 10 . [10 (alfa - 1,5) / 98,5]
-------------------------------------------------------------------------
alfa > alfamax 100
-------------------------------------------------------------------------
2. Korekce pro opakovanou expozici
V případě opakovaně pulzujících nebo skenujících laserových systémů se
hodnocení expozice koriguje dle následujících tří pravidel:
1.1 Expozice kterémukoli jednotlivému pulzu ve sledu pulzů nesmí
překročit nejvyšší přípustnou hodnotu expozice pro jeden pulz s dobou
trvání uvedeného pulzu.
1.2 Expozice kterékoli skupině pulzů (nebo podskupině pulzů ve sledu) o
době T nesmí překročit nejvyšší přípustnou hodnotu pro čas T.
1.3 Expozice kterémukoli jednotlivému pulzu v rámci skupiny pulzů nesmí
překročit nejvyšší přípustnou hodnotu expozice pro jeden pulz násobenou
faktorem kumulativní tepelné korekce Cp = N-0,25, kde N se rovná počtu
pulzů. Toto pravidlo platí pouze pro nejvyšší přípustné hodnoty
expozice na ochranu před tepelným poškozením, kde se všechny pulzy
vyzářené za dobu kratší než Tmin považují za jeden pulz. Hodnota Tmin
je definována v tabulce č. 9 této přílohy.
Tabulka č. 9 Doba Tmin pro různé vlnové délky
------------------------------------------------------
Vlnová délka lambda [nm] Tmin [s]
------------------------------------------------------
315 < lambda ≤ 400 10-9
------------------------------------------------------
400 < lambda ≤ 1 050 18hvezdicka10-6
------------------------------------------------------
1 050 < lambda ≤ 1 400 50hvezdicka10-6
------------------------------------------------------
1 400 < lambda ≤ 1 500 10-3
------------------------------------------------------
1 500 < lambda ≤ 1 800 10
------------------------------------------------------
1 800 < lambda ≤ 2 600 10-3
------------------------------------------------------
2 600 < lambda ≤ 106 10-7
------------------------------------------------------
3. Nejvyšší přípustné hodnoty záření laseru
Nejvyšší přípustné hodnoty expozice oka záření laserů jsou upraveny v
tabulce č. 10 a 11 této přílohy. Tabulka č. 12 této přílohy upravuje
nejvyšší přípustné hodnoty pro působení laserového záření na kůži.
Při hodnocení je třeba vždy průměrovat přes limitní otvor.
V případě laseru vysílajícího pulzy opakovaně je třeba provést korekci
podle bodu 2 této přílohy.
Tabulka č. 10 Nejvyšší přípustná hodnota při přímém působení laserového
záření na rohovku oka pro doby expozice kratší než 10 s
Tabulka č. 11 Nejvyšší přípustná hodnota při přímém působení laserového
záření na rohovku oka pro doby expozice delší než 10 s
Tabulka č. 12 Nejvyšší přípustná hodnota při přímém působení laserového
záření na kůži
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna
2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před
expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým
zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu
čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/35/EU ze dne 26. června 2013
o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí
zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli
(elektromagnetickými poli) (dvacátá samostatná směrnice ve smyslu čl.
16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a o zrušení směrnice 2004/40/ES.
2) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění
bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.
405/2004 Sb.
