Nařízení č. 195/2001 Sb. kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 29.09.2015

                          195/2001 Sb.
                         NAŘÍZENÍ VLÁDY
                     ze dne 21. května 2001,
              kterým se stanoví podrobnosti obsahu
                   územní energetické koncepce

     Vláda  nařizuje podle  § 4  odst. 7  zákona č.  406/2000 Sb.,
o hospodaření energií:

                               § 1

     (1)   Toto   nařízení   stanoví   podrobnosti  obsahu  územní
energetické  koncepce  na  úrovni   krajů,  hlavního  města  Prahy
a statutárních měst.

     (2)   Pokud   obec   využije   svého   práva  pořídit  územní
energetickou koncepci  pro svůj územní obvod  nebo jeho část, může
postupovat   podle   tohoto   nařízení   obdobně   s  přihlédnutím
k dostupnosti vstupních údajů. 

                               § 2

     (1) Rozbor trendů vývoje poptávky po energii obsahuje
a) analýzu  území,  jejímž  cílem  je  shromáždit  údaje  o  počtu
   obyvatel a  sídelní struktuře včetně  výhledu, dále geografické
   a klimatické  údaje,  na  základě  kterých  je  možno  provádět
   tepelně   technické   výpočty   a   analyzovat  budoucí  výrobu
   a spotřebu energie,
b) analýzu  spotřebitelských  systémů  a  jejich  nároků v dalších
   letech, jejímž cílem je  určení spotřebitelů a spotřebitelských
   systémů  v tomto  členění: bytová  sféra, občanská  vybavenost,
   podnikatelský   sektor   a    provedení   kvantifikace   jejich
   energetické náročnosti.

     (2)  Rozbor  možných  zdrojů  a  způsobů  nakládání s energií
obsahuje
a) analýzu  dostupnosti paliv  a  energie,  jejímž cílem  je určit
   strukturální   rozdělení   užitých   klasických,   netradičních
   a obnovitelných zdrojů energie a  jejich podíl a dostupnost při
   zásobování řešeného územního obvodu,
b) zhodnocení,  zda  byla  dodržena  závazná  část  územního plánu
   obsahující  plochy  a  koridory  pro  veřejně prospěšné stavby,
   podmínky vývoje  obce a jejího  členění a koncepci  technického
   vybavení.

     (3)  Hodnocení  využitelnosti  obnovitelných  zdrojů  energie
obsahuje
a) analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie zaměřené na
   regionální a místní cíle a snížení ekologické zátěže,
b) zjištění  a  možnosti  využívání  případného výskytu druhotných
   energetických zdrojů na území.

     (4) Hodnocení ekonomicky využitelných  úspor se provede podle
tabulkových  a  grafických  výstupů  územní  energetické  koncepce
uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje
a) potenciál úspor a jejich  realizaci u spotřebitelských systémů,
   kde   se  určují   příležitosti  pro   získání  úspor   energie
   v jednotlivých   spotřebitelských   systémech   a   vyjádří  se
   potenciální množství energie, které  lze uspořit u jednotlivých
   spotřebitelských systémů realizací  úsporných opatření; úsporná
   opatření se  rozčlení z hlediska  realizovatelnosti na dostupný
   a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie,
b) potenciál úspor a jejich  realizaci u výrobních a distribučních
   systémů, kde  se určují příležitosti pro  získání úspor energie
   v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se
   potenciální množství energie, které  lze uspořit u jednotlivých
   výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření;
   úsporná  opatření se  rozčlení z  hlediska realizovatelnosti na
   dostupný  a ekonomicky  nadějný potenciál  úspor energie včetně
   posouzení využití nejlépe dostupných technologií.

     (5) Řešení energetického hospodářství území obsahuje
a) zabezpečení  energetických  potřeb  územních  obvodů  s podílem
   využívání  obnovitelných a  druhotných zdrojů  a úspor  energie
   a s   ekonomickou   efektivností    při   respektování   státní
   energetické  koncepce, regionálních  omezujících podmínek  a se
   zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie,
b) formulaci   variant   technického   řešení   rozvoje   místního
   energetického   systému   vedoucích   k   uspokojení  požadavků
   definovaných  prognózou  vývoje  energetické  poptávky řešeného
   územního  obvodu  a  požadavků  na  kvalitu  ovzduší  a ochranu
   klimatu.  Při  formulaci  variant   se  může  uplatnit  princip
   dvoucestného  zásobování energií.  Varianty technického  řešení
   musí především
   1. vycházet z  principů metody integrovaného  plánování zdrojů,
      vytvářet  vyváženou strategii  rozvoje mezi  spotřebitelskou
      poptávkou a výrobními zdroji  na bázi rovnocenného hodnocení
      opatření ve zdrojové a  spotřební straně energetické bilance
      územního  obvodu  s  preferencí  územní  soběstačnosti  před
      dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech,
   2. zajišťovat spolehlivou dodávku energie,
   3. maximalizovat  energetickou   efektivnost  užití  primárních
      energetických zdrojů,
   4. využívat    co    nejšířeji    potenciál    úspor    energie
      a obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
   5. splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu,
   6. být technicky i ekonomicky proveditelné,
c) vyčíslení účinků a nároků variant, přitom se posuzují zejména
   1. energetická bilance  nového stavu a podíl  ztrát v rozvodech
      na výrobě,
   2. investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením,
   3. provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii,
   4. výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií,
   5. plošné nároky na zábor půdy,
   6. výrobní energetický efekt zdrojové části systému,
   7. množství   produkovaných  znečišťujících   látek  a   jejich
      porovnání s emisními stropy a imisními limity,
   8. úspora primárních energetických zdrojů,
   9. vytvořené nové pracovní příležitosti,
d) komplexní  vyhodnocení variant  rozvoje územního  energetického
   systému, čímž se rozumí rozhodovací proces o optimální variantě
   budoucího způsobu výroby, distribuce  a užití energie v územním
   obvodu pomocí  více kritérií respektujících  zejména ekonomické
   a ekologické  cíle. Hodnocení  se proto  přednostně provádí  na
   základě metod  vícekriteriálního rozhodování a  analýzy rizika.
   Výběr  dílčích  rozhodovacích  kritérií  vychází  z cílů státní
   ekologické  a energetické  koncepce a  cílů pořizovatele územní
   koncepce.  Ekonomické  cíle  se  kvantifikují  pomocí  kritérií
   ekonomické   efektivnosti    zahrnujících   systémový   přístup
   a korektní metody  ekonomického hodnocení. Použitá  metoda musí
   respektovat  časovou hodnotu  peněz a  toky nákladů  vyvolaných
   realizací  a  provozem  hodnocené   varianty  řešení.  V  rámci
   komplexního hodnocení se rovněž  provede analýza rizika s cílem
   vyhodnocení  míry  rizika  spojeného  s  realizací jednotlivých
   variant rozvoje místního energetického systému,
e) stanovení  pořadí  výhodnosti  variant  z  hlediska  nejvyššího
   stupně   efektivnosti   dosažení   stanovených   cílů  místního
   energetického   systému  a   doporučené  nejvhodnější  varianty
   rozvoje  energetického  systému  v  předmětném  územním obvodu.
   Souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií
   musí být shodný. 

                               § 3

     Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

                         Předseda vlády:
                        Ing. Zeman v. r.

                   Ministr průmyslu a obchodu:
                      doc. Ing. Grégr v. r. 

                               Příl.

               Tabulkové a grafické výstupy řešení
                   územní energetické koncepce