logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Spojovat trubky pájením? Díl 1.: Princip, použití měkkého a tvrdého pájení, postup

Princip, definice a rozsah možného použití měkkých a tvrdých pájených spojů na měděném potrubí jsou předmětem tohoto článku. Text dále popisuje teplotní a tlakovou odolnost pájených spojů a základy postupu tvorby spoje.

Reklama

Definice pájení trubek

Norma ČSN EN 1775 [1] definuje pájení následovně:

„Měkké a tvrdé pájení je spojování kovových částí s využitím kapilárního chování roztaveného přídavného kovu s teplotou tání nižší než mají spojované části; roztavený přídavný kov (pájka) smáčí povrchy spojovaných kovů, které se přímo nepodílejí na vytváření spoje.
Tvrdé pájení je spojování s využitím kapilárního chování přídavného kovu s teplotou tání vyšší než 450 °C.
Měkké pájení je spojování s využitím kapilárního chování přídavného kovu s teplotou tání nižší než 450 °C.“

Teplota tání pájky je vždy nižší než teplota tání spojovaných kusů, které se ohřejí na pracovní teplotu, a přidá se pájka, která difúzí zateče do pájeného spoje.

Princip pájení měděných trubek a tvarovek

Pájení je způsob spojování trubek či tvarovek roztavenou pájkou. Pro spojování pájením se vyrábí také některé druhy armatur, to však v potrubních rozvodech není běžné. Pájené plochy přitom nejsou nataveny, ale jsou smáčeny použitou pájkou. Pájka má tyto základní vlastnosti pro vytvoření spoje:

  • vzlínavost, vyplnění úzké mezery mezi spojovanými materiály všemi směry;
  • smáčivost, schopnost pájky v tekutém stavu přilnout k čistému povrchu spojovaného materiálu při určité teplotě;
  • roztékavost, schopnost pájky roztéci se při určité teplotě po povrchu materiálu.

Pájení se nazývá kapilární – pájka zatéká úzkou mezerou mezi stěnami trubky všemi směry, a to i proti působení gravitace. Umožňuje to kapilární síla, která vzniká pouze při dodržení správné šířky mezery (v určitém rozmezí) mezi spojovanými kusy. Mezera se nazývá také štěrbina, spára a její velikost závisí na DN měděné trubky.

Tab. 1 Minimální a maximální štěrbiny pro různé DN pájených trubek
DN [mm]Max. šířka štěrbiny [mm]Min. šířka štěrbiny [mm]
6–180,200,02
22–280,240,02
35–540,300,03
64–1080,410,03

Pro dodržení správné šířky štěrbiny po celé její délce se musí dodržet kruhovitost trubek – u měkkých trubek se před pájením zpravidla provádí kalibrace, v závislosti na použité technologii dělení trubek.

Oblast použití

Podobně jako při tvorbě spojů lisováním, má i spojování měděných trubek pájením široké uplatnění. Na uplatnění závisí i způsob pájení, který může být použit. Měkké a tvrdé pájení se svými vlastnostmi liší, a proto je také oblast použití přesně specifikována.

Tab. 2 Doporučené pájení pro různé druhy trubních rozvodů
Dopravované mediumPájení
měkkétvrdé
Pitná voda do DN 28 včetně+--
Pitná voda nad DN 28--+
Vytápění teplovodní++
Vytápění horkovodní--+
Vytápění podlahové--+
Topný olej--+
Chladicí tekutina--+
Plyn (zemní i tekutý)--+
Chladivo--+

Předpisy pro spojování trubek pájením

Spojování trubek pájením je podobně jako lisováním určováno různými předpisy, nejčastěji ČSN EN, EN ISO, DVGW pracovními listy GW 2, GW 7 a dalšími. Důležité jsou části týkající se bezpečnosti práce, protože se jedná o práci s vysokými teplotami. Přehled předpisů uvádí seznam použité a doporučené literatury. Základem vytvoření kvalitních pájených spojů a dodržování bezpečnosti práce je důsledné dodržování příslušných norem, předpisů a také doporučení výrobců trubek, tvarovek a pájecího nářadí.

Teplotní a tlaková odolnost

Odolnost pájeného spoje musí odpovídat provozním podmínkám pro použití daného trubního rozvodu. Teplota i tlak dopravovaného media potrubím jsou v běžných domovních potrubních rozvodech na tak vysoké (nízké) hodnotě, že buď měkké, nebo tvrdé pájení může ve většině případů zajistit bezpečný provoz potrubí. V rozvodech s možnou vyšší (nebo nárazovou vyšší) teplotou se zvolí tvrdé pájení.

Norma ČSN EN 1245-1 [2] určuje provozní teploty a tlaky podle tabulky 3.

Tab. 3 Provozní teploty a maximální provozní tlaky pro tvarovky pro měkké nebo tvrdé kapilární připájení k trubkám
MetodaProvozní teplota [°C]Maximální provozní tlaky [bar] pro jmenovité průměry
6–34 mm včetněnad 34–54 mm včetněnad 54–108 mm včetně
měkké pájení30161610
6510106
110664
tvrdé pájení30252516
6525616
110161010

Poznámka: Tabulka platí pro měkké pájky s obsahem cínu ≥ 95 %. Pro spoje potrubí s chladivem v chladicích zařízeních, klimatizacích a tepelných čerpadlech namáhané vyššími tlaky je nutné volit doporučené technologie pájení.

Pájení měkké a tvrdé

Základním rozlišením je teplota tavení pájky. Měkké pájení je do teploty 450 °C, tvrdé pájení nad tuto teplotu. Pro měkké a tvrdé pájení se používají rozdílné pájky a tavidla. Měděné rozvody se pájí obvykle do průměru trubek 28 mm na měkko. Na rozvody s větším průměrem (nad 28 mm), je vhodné využít tvrdé pájení.

Postup při vytváření pájeného spoje

Pájený spoj na měděných trubkách a tvarovkách je možné vytvořit pomocí otevřeného ohně nebo elektrických pájecích nářadí.

Před vlastní montáží je třeba vybrat vhodné potřebné nářadí pro zhotovování pájených spojů tak, aby odpovídaly určeným trubkám a tvarovkám, a zkontroluje se, zda jsou v čistém a provozuschopném stavu.

Obr. Kartáče pro čištění vnitřních ploch konců trubek, nebo fitinků různých průměrů (Zdroj: Rothenberger)
Obr. Kartáče pro čištění vnitřních ploch konců trubek, nebo fitinků různých průměrů (Zdroj: Rothenberger)

Postup pájení při ohřevu ohněm:

  • spojované, očištěné a odmaštěné trubky se uřežou kolmo na míru a konce se zbaví otřepů;
  • konec jedné trubky se rozšíří, aby vzniklo hrdlo (v některých případech je nutné trubku předem vyžíhat), pokud se nepoužívá tvarový fitinek;
  • u měkkých trubek se provede kalibrace nejprve uvnitř trnem a poté vně kalibrovacím kroužkem;
  • jemným ocelovým kartáčem a rounem se očistí pájené povrchy na lesk tak, aby se zbavily zoxidovaných částí;
  • spojované povrchy se ošetří roztokem nebo pastou s tavidlem;
  • spojované díly se zasunou do sebe až nadoraz, aby se spoj mohl vytvořit v celé ploše;
  • zbytky tavidla, které vytekly na povrch, se odstraní čistým hadříkem;
  • spoj se zahřívá na teplotu tání pájky, pájka se přiloží na okraj spoje a sama, kapilární silou, do spoje zateče;
  • pájka se přidává do spoje tak dlouho, dokud do něj zatéká, až vytvoří na vnějším okraji spoje „prstýnek“, případně i viditelnou kapku;
  • spoj se nechá volně vychladnout a posléze očistí vlhkým hadříkem od zbytků tavidla.
Obr. Pájení měděných trubek elektrickými kleštěmi. (Zdroj: Rems)
Obr. Pájení měděných trubek elektrickými kleštěmi. (Zdroj: Rems)

Postup při pájení elektrickým ohřívacím přístrojem je podobný. Materiál se však nenahřívá ohněm, ale elektrickými pájecími kleštěmi. Běžný výkon elektrických páječek je cca 2 000 W.

Aby při tvrdém pájení nedošlo k prasknutí spoje, musí být spoj dobře očištěný, volí se pájka s vyšším obsahem stříbra a spoj se nechá volně ochladit na vzduchu. Teprve potom se odstraní zbytky tavidla.

U tvrdého pájení se obvykle používá pájka a tavidlo, nebo pájka obalená tavidlem. Tvrdé pájky jsou vhodné pro pájení s požadavkem na vyšší mechanickou a tepelnou odolnost.

Teplota tavení se udává u každé pájky. Je rozdílná podle přesného složení pájky. Na tuto teplotu se předehřeje trubka v místě spojení a přidává se pájka.

Při špatné teplotě (příliš vysoké nebo nízké) pájka nepřilne dobře k materiálu. Při příliš nízké teplotě může vzniknout tzv. studený spoj a ten nemá požadovanou pevnost. Při příliš vysoké teplotě naopak vznikne přehřátý spoj a mohou vzniknout deformace a trhliny. Je zřejmé, že tvrdé pájení vyžaduje větší zkušenost než měkké.

Minimální délky připájení jsou dány EN 1254-1 [2] a platí, že čím je větší DN pájené tvarovky, tím větší je délka připájení.

Tab. 4 Délky připájení trubek podle jejich průměrů
DN [mm]Délka připájení [mm]
107,8
128,6
1510,6
1812,6
2215,4
2818,4

Ohřev spoje na pájecí teplotu

Správný ohřev na potřebnou teplotu je velmi důležitý, protože ovlivňuje kvalitu pájeného spoje. Důležitou roli při ohřevu má nejen rozdílná teplota u měkkého a tvrdého pájení, ale také průměr spojovaného potrubí. Při měkkém pájení se doporučuje plamen podle tab. 5.

Tab. 5 Plamen podle průměru pájené trubky
DN [mm]Plamen
do 28na 1 místě
28–54na více místech
nad 54prstencový hořák

Spoje trubek malých průměrů se vlivem vysoké tepelné vodivosti mědi dostatečně prohřejí plamenem z jednoho směru. Čím je větší průměr spoje, tím je třeba dodat více tepla a zajistit správný ohřev trubky a tvarovky po celé ploše spoje. U trubky DN 28 až 54 se doporučuje plamenem pohybovat, aby došlo k rovnoměrnému ohřátí spoje ve všech místech. Pro větší průměry spojů se používá prstencový hořák nebo hořák s větším tepelným výkonem.

Při pájení na tvrdo, které vyžaduje vyšší teploty spojovaných dílů, se rovněž rozlišuje plamen podle DN spojovaného potrubí. Do DN 18 se používá hořák s přisáváním vzduchu. Od DN 22 je třeba dodávat do spoje větší teplo a doporučuje se používat hořák s přívodem kyslíku.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.