Suché podlahy jsou lehké a přitom účinné

Zatímco ještě před pár lety se používaly suché podlahy téměř výhradně při sanaci dřevěných trámových stropů ve starých budovách, dnes se prvky suché podlahy prosazují stále více i v novostavbách a hlavně dřevostavbách. Je to nejen proto, že jsou dřevěné konstrukce na vzestupu. Kromě vlastností jako vysoká nosnost, která je srovnatelná s tradičními masivními podlahami, hrají důležitou roli zejména argumenty jako rychlé a finančně výhodné zpracování. U vhodných podlahových prvků je to zajištěno například polodrážkou o šířce 5 cm po celém obvodu v kombinaci s praktickou velikostí a nízkou hmotností.

Suché podsypy se používají především pro vyrovnání nosného stropu. Stahovací latě zjednodušují zpracování systému.

Ovšem jejich největší výhodou oproti běžným cementovým potěrům je suchá a rychlá montáž. Suché podlahové systémy do objektu nevnáší prakticky žádnou vlhkost. Tím se u dřevostaveb chrání konstrukce, zabraňuje se vlhnutí jinak suchých stavebních materiálů a následnému riziku tvoření poruch – prasklin v rozích a spojích konstrukce. Dále se docílí výrazného zkrácení doby výstavby.

Zatímco u konvenčních potěrů se musí počítat s dobou vyschnutí delší než čtyři týdny, kdy nesmí být podlaha zatěžována, lze po pokládce suché podlahy pokračovat v práci téměř bez odkladu. Podlahové prvky jsou ihned pochozí a bezprostředně po vytvrzení lepidla plně zatížitelné – okamžitě je možné nanést požadovaný povrch (podlahové krytiny). K tomu účelu se za normálních teplot v místnosti počítá s dobou pouhých 24 hodin.

Také z hlediska oblastí použití mohou suché podlahy soutěžit s tradičními, masivními potěrovými systémy - v závislosti na skladbě systému je možné použití v obytných domech, přes kancelářské a školní místnosti až po prostory s velmi vysokými požadavky na zvukovou izolaci jako chodby v nemocnicích nebo prostory v kostelech a divadlech. Výhody oproti cementovému nebo plovoucímu potěru jsou relativně nízká hmotnost, takže nevznikají statické problémy, a nízká výška konstrukce. Dále také spolehlivá protipožární ochrana a účinná tepelná izolace. Možné je také použití podlahových prvků v kombinaci s podlahovým vytápěním - ať už teplovodním anebo elektrickým. Do suchých podlah je možno přímo zaintegrovat sprchové vaničky.

Požadovaná vzduchová a kročejová neprůzvučnost chráněných prostorů (Vybrané údaje z ČSN 73 0532:)

Předsudky kvůli zvukové izolaci nejsou oprávněné

I když se prosadily, bojují suché podlahy v oblasti zvukové izolace stále ještě s předsudky: zatímco se u mokrých potěrů vzhledem k většímu množství jejich hmoty automaticky předpokládá vynikající zvuková izolace, jsou zvukově izolační vlastnosti lehčích konstrukcí ze suchých podlahových prvků kvůli jejich nižší hmotnosti obecně považovány za nedostatečné. Neprávem: v praxi lze pomocí systémů suchých podlah dosáhnout neprůzvučnosti, která je dobře srovnatelná s hodnotami konstrukcí z masivních potěrů. Rozhodujícím faktorem je celková konstrukce. Systémy ze sádrovláknitých desek tak splňují již jen díky kašírování dřevovláknitou izolací u výrobce, resp. díky podlahové minerální vlně všechny předpoklady pro izolaci proti zvuku šířeného vzduchem nebo kročejem. Izolace z minerální vlny je přitom pro zvukovou izolaci velmi efektivní, ale současně relativně měkká. Dřevovláknitá izolace proti tomu poskytuje o něco málo nižší zvukovou izolaci, ale o to stabilnější podlahovou konstrukci. Která izolace je v konkrétním případě vhodnější, závisí nejen na potřebné zvukové izolaci, ale také na požadované podlahové krytině. Velkoformátové dlaždice například vyžadují stabilnější skladbu než parkety nebo linoleum.

Příklady skladeb pro rodinné domy

Skladba na základové desce

Skladba v patře na dřevěném trámovém stropě

Technickou alternativu zvukové izolace představuje u minerálních podsypů systém podlahových voštin, vyvinutý speciálně pro technické zkvalitnění zvukové izolace dřevěných trámových stropů u dřevostaveb.

K minimalizaci přenosu kročejového hluku vedlejšími cestami je nutné vždy umístit okrajovou izolační pásku.

Více zvukové izolace díky minerálním podsypům

Pokládka podlahových prvků se provádí bez příčných spár s převázáním spár. Před pokládkou dalšího prvku se na polodrážku nanáší podlahové lepidlo.

Suché podsypy se používají především pro vyrovnání nosné desky stropu (např. základové desky dřevostavby). Nanáší se přímo na nosnou konstrukci. Produkty jako vyrovnávací podsyp, který lze použit až do výšky násypu 100 mm, má drsný povrch zrn, frakce 0,4 – 4 mm, díky čemuž je materiál soudržný a dosahuje tak vysoké a trvalé stability. Vzhledem k vysoké pevnosti zrn je povrch nad nimi stabilní a nosný. S hmotností cca 12 kg/m² při výšce násypu 30 mm ovšem u trámových stropů přispívají ke zvukové izolaci jen málo.

Z hlediska zvukové izolace představuje u minerálních podsypů technickou alternativu systém podlahových voštin, vyvinutý společností Fermacell speciálně pro technické zkvalitnění zvukové izolace dřevěných trámových stropů při rekonstrukcích a novostavbách. Skládá se z ekologických kartonových voštin o výšce 30 nebo 60 mm s integrovanou ochranou proti prosypání materiálu, které se pokládají celoplošně přímo na nosnou část (záklop) stropu a plní se voštinovým zásypem. Ohybnost této vrstvy v kombinaci s vysokou objemovou hmotností cca 45 kg/m² při výšce voštinového zásypu 30 mm zajišťuje velmi dobrou zvukovou izolaci. Na zásyp lze položit podlahový prvek s dřevovláknitou izolací nebo izolací z minerální vlny. V závislosti na stropní konstrukci dosahuje tato podlahová skladba hodnoty kročejové neprůzvučnosti L_n,w = 38 dB.

Skladba podlahy s voštinou a podlahovým prvkem se dvěma sádrovláknitými deskami a kašírováním tuhou podlahovou minerální vlnou.

Vhodné i pro požadavky na zvýšenou zvukovou izolaci

Velmi dobrou neprůzvučnost nabízí například i konstrukce s podlahovým prvkem, tvořeným dvěma vzájemně slepenými sádrovláknitými deskami (každá o tloušťce 12,5 mm), který je kašírován tuhou podlahovou minerální vlnou o tloušťce 20 mm. Tento prvek byl vlastně vyvinut ke zlepšení kročejové neprůzvučnosti masivních podlah a poskytuje u nich při výšce skladby 45 mm v kombinaci s vyrovnávacím podsypem ≥ 20 mm zlepšení kročejové neprůzvučnosti o 31 dB. Výrazně však může zlepšit izolační hodnoty i v kombinaci s dřevěnými trámovými stropy. U nich dosáhl tento podlahový prvek v kombinaci s voštinovou izolací o tloušťce 60 mm na jednoduchém stropu s viditelnými dřevěnými trámy hodnotu kročejové neprůzvučnosti L_n,w = 55 dB.

Na uzavřeném trámovém stropu s pružně zavěšeným podhledem poskytuje stejná skladba hodnotu L_n,w = 39 dB a překračuje tak požadavky na zvýšenou zvukovou izolaci.

Záleží na konstrukci

Na příkladu podsypů je vidět, že pro kvalitu zvukové izolace je rozhodující celá konstrukce. Ale která skladba podlahy je ta pravá? Nemusí to být vždy mokrý potěr, aby se dosáhlo vynikající zvukové izolace. S vhodnou skladbou lze i se suchými podlahami dosáhnout vynikajících hodnot vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Přednost systémů suchých podlah při tom spočívá především ve významném snížení doby výstavby. Do budovy se nevnáší žádná další vlhkost, odpadají dlouhé technologické prostoje pro vyschnutí. Také faktory jako praktický formát a relativně nízká hmotnost zajišťují rychlé zpracování a zvyšují efektivitu. Další výhodou je velmi jednoduchá montáž celého systému.