Jaké tapety jsou nejlepší do dětského pokoje?

Tapety v dětském pokoji: zkuste ty panoramatické!

„Panoramatické tapety jsou nesmírně krásné a efektní, takže je jisté, že tahle novinka na trhu má zejména v dětských pokojíčcích velkou budoucnost,“ říká Šárka Richtrová ze studia Viabel, které se zaměřuje na navrhování a zařizování bydlení pro děti i teenagery. Na český trh teď přiváží novinku: panoramatické tapety španělské značky Coordonne.

„Děti milují tapety a dopřát jim jejich oblíbený motiv na jedné ze stěn jejich pokojíku bývá i pro jejich rodiče hodně lákavé. Vždy je ale potřeba hledět nejen na krásu a cenu vyhlédnuté tapety, ale i na možnosti, dispozici a ostatní vybavení celého pokoje. Proto vždycky doporučuji, aby rodiče nejdřív pokojíček nafotili, a teprve pak zkoušíme, který vzorek, odstín a na jakou stěnu či výklenek by se ideálně hodil,“ říká Šárka Richtrová. K výběru je podle ní nejlepší rovnou vzít i děti, protože právě ony pak budou s tapetou žít.

„Oblíbené jsou vliesové tapety z netkané textilie, což je mimochodem materiál používaný v dětských plínkách, takže je nedráždivý a zdravotně nezávadný. Ani papírové tapety ale nejsou v dětském pokojíčku vůbec špatnou volbou: starý dobrý papír je ze všech materiálů pořád nejvíc bio i eko a i cenově bývají papírové tapety přijatelnější. Což je fajn, protože vkus dětí se časem změní a právě nové tapety mohou i ze staršího pokoje časem vykouzlit zas něco úplně jiného,“ radí Šárka Richtrová. Třeba teenagerům je určena nová kolekce vliesových tapet Street Art. Je inspirovaná pouličním uměním, krásou cihlových zdí i tvorbou slavných pouličních umělců.

Mýty a skutečnost: co dokáže tapeta?

Tapeta umí:

• zateplit zdi
• ztlumit hluk
• udělat dětem radost, pokud je na ní jejich oblíbený motiv
• pokojík ozvláštnit, případně ho i opticky zvětšit
• povzbudit dětskou fantazii
• inspirovat k tvoření a hře
• při speciální úpravě odolávat bakteriím, špíně i ohni

Tapeta neumí:

• zakrýt větší nerovnosti stěn (menší a plastický vzor si poradí jen s menšími nerovnostmi)
• zabránit dětem, aby po ní nekreslily (existují ale i tapety, které děti k malování a dokreslování přímo vyzývají)
• vydržet navěky (s nastupující pubertou se kdysi oblíbená tapeta stává „trapnou“ a je třeba ji vyměnit za nějakou více „cool“)

Z historie tapet

• První tapety se objevily v Číně už několik století před naším letopočtem. Jejich základem byl rýžový papír, který Číňané instalovali na vnitřní stěny svých obydlí.

Papírová tapeta Londýn, foto Viabel
• Evropané objevili tapety až v 10.-12. století. Nelepili je ale hned na přímo zdi, nýbrž je zavěšovali jako gobelíny, případně jimi polepovali dřevěné desky, které teprve následně uchytili ke stěnám. Prostor mezi tapetou a stěnou tak vytvořil izolační vzduchovou kapsu, která výrazně napomáhala k zateplení tehdejších domácností.
• K největšímu rozmachu tapet došlo v období renesance, a to hlavně v Benátkách a Florencii. Historické tapety odrážely tehdejší vkus a mnohdy šlo o mistrovské kousky: autory kreslených papírových tapet byli i věhlasní umělci, včetně třeba Albrechta Dürera.
• Jedním z nejvýznamnějších center výroby tapet se v 18. století stala Velká Británie, později však od ní vedoucí pozici převzala Francie. K předním výrobcům tapet do dětských pokojů dnes patří Španělsko, které zaujímá i přední místo mezi výrobci dětského nábytku a vkusných bytových doplňků určených právě pro děti a dospívající mládež.